Stejná odměna pro vyslané i místní

Změnu pravidel o vysílání pracovníků do zahraničí navrhla Evropská komise, která tak chce zajistit spravedlivější evropský trh práce. „Již od prvního dne svého mandátu prohlašuji, že musíme usnadnit mobilitu pracovních sil, ovšem tato mobilita musí fungovat na spravedlivém základě,“ řekla eurokomisařka pro sociální věci Marianne Thyssenová, která dodala, že návrh vytvoří jasný, spravedlivý a snadno prosaditelný právní rámec pro vysílání pracovníků. Revize směrnice by se měla týkat odměňování vysílaných pracovníků, včetně případů subdodávek, pravidel týkajících se zaměstnanců agentur práce i dlouhodobého vysílání pracovníků.

První směrnice o vysílání pracovníků do zahraničí Evropská unie přijala v roce 1996. V roce 2014 pak schválila revizi, která upravila pravidla tak, aby nedocházelo k podvodům a nařídila snadnější přístup k informacím pro zaměstnance i podniky, tím, že firmy musí informace o vysílání pracovníků prezentovat na internetu v několika jazycích.

Nová revize především navrhuje, aby vysílaní pracovníci měli stejné platové podmínky jako ti místní. Podle stávající směrnice totiž zaměstnavatelé nejsou povinni vyslaným pracovníkům platit více než minimální mzdu stanovenou v hostitelské zemi. Podle vyjádření Evropské komise členské státy budou muset upřesnit, z jakých složek se skládá odměna na jejich území. Kromě minimální mzdy tak musejí přesně specifikovat nejrůznější bonusy, příspěvky nebo to, jak se zvyšuje mzda podle odpracovaných let. Tyto prvky by pak firmy, které svého pracovníka vyslaly do zahraničí, musely brát v úvahu při jeho odměňování. Například pracovník, kterého firma vyšle na stavbu do Belgie, tak musí kromě minimální mzdy dostat také složky odměny stanovené v univerzálně platné kolektivní smlouvě pro stavebnictví, tedy příspěvek na špatné počasí, na mobilitu, na speciální práci a na opotřebení nářadí. Pravidla stanovená v právních předpisech nebo kolektivních smlouvách by byla závazná nejen ve stavebnictví, jako tomu bylo doposud, ale ve všech hospodářských odvětvích. Stejná pravidla by platila i v případě subdodávek, kdy subdodavatel musí svým pracovníkům poskytovat stejnou odměnu jako hlavní dodavatel. To ale musí fungovat způsobem, který není diskriminační: pro vnitrostátní a přeshraniční subdodavatele musí platit totéž pravidlo.

NEJVÍCE PRACOVNÍKŮ VYSÍLÁ POLSKO

Změna v odměňování by měla platit i v případě personálních agentur. Pokud agentura vyšle pracovníka z jedné země, musí mu zajistit takové podmínky, které by mu poskytla agentura v hostitelské zemi. Upravená pravidla se týkají i pracovních pobytů delších než dva roky. V těchto případech se budou muset uplatňovat pracovněprávní podmínky hostitelských členských států, je-li to pro vyslaného pracovníka výhodné. V současné době jsou všichni vysílaní pracovníci chránění řadou opatření hostitelského státu například v oblasti zdraví, bezpečnosti a hygieny nebo rovného zacházení pro muže i ženy. Třeba v případě ochrany proti nespravedlivému propuštění však platí právní předpis domovského státu. Například zaměstnanec vyslaný do Německa na více jak dvacet čtyři měsíců by podle nových pravidel byl pod ochranou německé právní úpravy, která poskytuje ochranu proti nekalé výpovědi, i přesto, že ve své domovské zemi taková ochrana neexistuje.

POČET VYSLANÝCH STOUPL

Cílem Evropské komise je usnadnit poskytování služeb přes hranice a přitom zajistit rovné podmínky pro zaměstnance od domácích i hostitelských společností. Mzdové rozdíly mezi místními a vyslanými pracovníky, kteří jsou často hůře odměňováni, můžou vést podle Komise k nekalé soutěži mezi společnostmi. Pracovníků, které zaměstnavatel poslal do zahraničí, byly v roce 2014 téměř dva miliony, z čehož 43,7 % tvořili pracovníci vyslaní v sektoru stavebnictví. Od roku 2010 do roku 2016 počet vyslaných zaměstnanců vzrostl o 44,4 %. Nejvíce cizích zaměstnanců ve své zemi přijímá Německo, Francie a Belgie. Německo a Francie se zároveň řadí k zemím, které také vysílá nejvíce pracovníků, na první příčce se však v počtu vysílaných zaměstnanců drží Polsko. Česká republika před dvěma lety poslala do zahraničí necelých třicet dva tisíc pracovníků a přijala zhruba sedmnáct tisíc.

Ministerstvo průmyslu a obchodu České republiky nepovažuje revizi směrnice za šťastnou a prohlásilo, že návrh Komise je nesystémový, ještě více zkomplikuje pohyb na vnitřním trhu EU a nerovnoměrně dopadá na různé členské státy. Ministerstvo také uvedlo, že se vynasnaží minimalizovat negativní dopady na české podnikatele, neboť považuje stávající regulační rámec, který zajišťuje pracovníkům adekvátní ochranu jejich sociálních práv s ohledem na rozdílnou ekonomickou situaci mezi členskými státy, za dostatečný.

Karolína Frýdová

 

 

Aktuální číslo

Inzerce v Evropských novinách

Spolupracujte s námi a inzerujte v tištěném i webovém vydání.

Více info zde.

Rozhovory

banner

Evropské instituce

  • Evropský účetní dvůr

    Zatímco v minulých číslech Evropských novin jsme se zaměřili hned na dvě významné soudní instituce, tentokrát se v naší pravidelné rubrice podíváme do světa financí. V našem hledáčku je totiž...

    Číst dál...