Zrušení Schengenu by firmy v Česku stálo 200 milionů eur ročně

schengen fotoSchengenský prostor se pod návalem uprchlíků otřásá v základech. Nejsilnější hlasy, které volají po urychleném řešení problému Schengenského prostoru, mají maďarský premiér Orbán a slovenský premiér Fico. Evropská komise začátkem března představila plán pro rok 2016, jak znovu postavit Schengenský prostor na nohy. Návrh se zabývá ochranou jak vnitřních, tak především vnějších hranic.

V Schengenu to vře. Pod náporem uprchlíků, kteří utíkají před válkou či za lepší životní úrovní, selhává vnější ochrana hranic Evropy. Poslední dobou se tak objevují hlasy, že například Řecko kvůli své neschopnosti zadržet migranty by mělo být vyloučeno ze Schengenského prostoru. To ale podle předsedy Evropské rady Donalda Tuska není na pořadu dne. Podle něj by to nic nevyřešilo. „Řecko je jednou z nejpostiženějších zemí touto krizí. Řecko ale nezpůsobilo tuto krizi, ani Evropa,“ řekl Tusk po únorovém jednání s řeckým premiérem Tsiprasem.

Maďaři se proti migrantům mířícím do Evropy tzv. Balkánskou stezkou od loňska snaží bránit plotem. Od začátku krize bylo vyhoštěno z Maďarska přes dva tisíce lidí za ilegální vstup do země. V půlce března dokonce Maďarsko zavřelo přijímací střediska pro uprchlíky. Do té doby poskytovalo přístřeší zhruba jednomu a půl tisíci osob.

Evropská komise hledala způsob, jakým zajistit bezpečné fungování Schengenu a požívání výhod, které občanům a firmám členských států přináší. „Schengen je jedním z nejcennějších výdobytků evropské integrace a cena za jeho ztrátu by byla obrovská. Naším cílem je ukončit všechny kontroly na vnitřních hranicích co nejdříve, nejpozději však do prosince 2016,“ vysvětlil motivy jednání první místopředseda Komise Frans Timmermans. Že Schengen prochází krizí napovídá třeba i listopadový průzkum veřejného mínění v Česku, kdy se 55 % Čechů vyjádřilo, že by bylo pro trvalé obnovení hranic mezi členskými státy. Pro dočasné kontroly na hranicích na území Schengenu bylo dokonce 88 %. V srpnu na sebe v souvislosti s Schengenem z českých politiků asi nejvíce upozornil ministr financí Andrej Babiš, který veřejně prohlásil, že je pro okamžité uzavření hranic Schengenu. Podobný názor poté vyslovil i prezident Zeman.

BEZ SCHENGENU BUDE HŮŘ

Dočasné hraniční kontroly omezují volný pohyb osob a navíc podle zprávy Evropské komise přináší i velké ekonomické náklady. Komise odhaduje, že obnovení plné ochrany hranic v schengenském prostoru by znamenalo okamžité přímé náklady od pěti do osmnácti miliard eur ročně. Ačkoli by tyto náklady nesli především někteří aktéři a regiony, nevyhnutelně by zasáhly celé hospodářství EU. Komisaři přinesli i přímo konkrétní čísla.

Polsko, Nizozemsko nebo Německo by pocítily zvýšení nákladů na silniční přepravu zboží v hodnotě více než 500 milionů eur. České a španělské firmy by kvůli zrušení Schengenu na dodatečných nákladech zaplatily přes 200 milionů eur ročně. Hraniční kontroly by stály okolo 1,3 až pěti miliard eur každý rok. „Klesal by zájem turistů o cestování a rostly by administrativní náklady pro úřady,“ dále vypočítává zpráva Komise.

Jedním z hlavních bodů návrhu Evropské komise je ochrana vnějších hranic. V prosinci loňského roku proto její členové přišli s nápadem na zřízení evropské pohraniční a pobřežní stráže. Komisaři tlačí na Radu a parlament, aby její zřízení schválily nejpozději do června letošního roku. Ochrana hranic Schengenu by tak touto novou službou mohla být zahájena už v létě. Ve své březnové výzvě Komise požádala členské státy a agenturu Frontex, aby již zahájily přípravy na postupné zavedení nového systému, zejména pokud jde o identifikaci potřebných lidských a technických zdrojů. Dále Komise požaduje větší podporu ze strany členských států pro operace, které Frontex již provádí.

„Za prvé, všechny členské státy se musí řídit pravidly – propouštění osob do dalších zemí musí skončit a členské státy musí zaručit přístup žadatelům o azyl, ale odepírat vstup osobám, které chtějí pouze procházet. Za druhé, je nutné odstranit závažné nedostatky na našich vnějších hranicích, protože se ukázalo, že prostor bez vnitřních hranic může fungovat pouze tehdy, jsou-li vnější hranice silně chráněny,“ uvedl k požadavkům Evropské komise Komisař pro migraci, vnitřní věci a občanství Dimitris Avramopoulos.

VÍCE NEŽ OSM STOVEK MRTVÝCH

Svoji pozornost ve svém doporučení Komise zaměřila především na Řecko. Vnější hranice Řecka je pod obrovským tlakem, a proto se nedostatky ve správě hranic musí neprodleně řešit. Od začátku roku 2016 do Řecka po moři zamířilo, podle údajů UNHCR (odnoží OSN zabývající se migrací), skoro 145 tisíc lidí. Za celý loňský rok se přes Řecko dále do Evropy snažilo dostat přes 800 tisíc lidí. Podle údajů britské BBC loni při plavbě z Turecka do Řecka zahynulo přes osm stovek lidí.

Podle Komise je potřeba zajistit 100% identifikaci a registraci všech vstupů na území Řecka. To by mělo také předložit akční plán, jak hodlá naplnit doporučení plynoucí ze schengenského hodnocení, a potřebuje také vypracovat posouzení potřeb, aby členské státy, agentury EU a Komise dokázaly poskytnout včasnou pomoc. V případě potřeby by Frontex měl neprodleně připravit další vyslání evropských jednotek pohraniční stráže a vydat další výzvy k poskytnutí příspěvků. Ostatní členské státy by měly převzít odpovědnost a do deseti dnů od těchto výzev poskytnout lidské zdroje a technické vybavení. Evropská komise také klade důraz na plnění dohody s Tureckem, což by mělo přinést rychlý pokles počtu osob přijíždějících do Řecka. Tlak na Řecko by se také měl omezit díky účinnějšímu provádění nouzových mechanismů pro relokaci a intenzivnějšímu navracení osob do Turecka a zemí původu.

Zpráva se také zmiňuje o uzavírání vnitřních hranic Schengenského prostoru. Dočasné obnovení kontrol na vnitřních hranicích by podle Komise mělo být přiměřeného charakteru a mělo by k nim docházet jen výjimečně. Od září 2015 zavedlo kontroly z důvodů souvisejících s uprchlickou krizí osm zemí, které doposud jednaly na základě jednostranných rozhodnutí podle článků 23 až 25 Schengenského hraničního kodexu.

Lukáš Zitka

 

Aktuální číslo

Inzerce v Evropských novinách

Spolupracujte s námi a inzerujte v tištěném i webovém vydání.

Více info zde.

Rozhovory

banner

Evropské instituce

  • Evropský účetní dvůr

    Zatímco v minulých číslech Evropských novin jsme se zaměřili hned na dvě významné soudní instituce, tentokrát se v naší pravidelné rubrice podíváme do světa financí. V našem hledáčku je totiž...

    Číst dál...