EU a nové technologie? Stále je co zlepšovat

Čtvrtá průmyslová revoluce. Tak mnozí vědci nazývají obrovský boom technologií schopných rychlého a bezpečného sdílení velkých objemů dat, který je údajně čtvrtou klíčovou změnou po páře, elektřině a výpočetní technice. Jenže ačkoliv Evropská unie se snaží držet krok a tyto technologie podporuje, stále je zde mnoho prostoru. Pravdou ale je, že jak pro osmadvacítku, tak pro naši zemi, jsou inovace a zavádění moderních technologií, stále důležitějším tématem.

Smartphony, ultrarychlý internet, nové medicínské přístroje, robotické technologie a tisíce nejrůznějších aplikací, výrobních inovací a metod. Digitální revoluce v Evropě, přechod na tzv. Průmysl 4.0, který přinese například digitalizované a automatizované továrny, je v plném proudu a je jednoznačné, že přímo ovlivňuje prakticky všechna odvětví průmyslu, který je klíčovou součástí ekonomiky. Vývoj a zavádění nových technologií se tak stává stále důležitější složkou hospodaření států, které se k tomu musí nějak postavit. Samotná osmadvacítka tak činí na několika úrovních. V první řadě je to samozřejmě grantová podpora výzkumu a vývoje. V rámci strategie Evropa 2020 je cílem investovat do výzkumu a rozvoje celkem tři procenta HDP Evropské unie. Ta se má během následujících čtyř let zaměřit ještě více na inovace tak, aby evropské podniky dokázaly konkurovat těm z jiných částí světa. Vedení osmadvacítky toho chce docílit mimo jiné skrze dotační podporu, která je v této oblasti největší v historii. Vedle mediálně nejviditelnějších strukturálních fondů je klíčovým programem zaměřeným na tuto oblast Horizont 2020. V něm jsou zahrnuty všechny dříve roztříštěné nástroje určené na podporu vědy a technologického rozvoje. Peníze z něj (na období 2014 – 2020 je v něm připraveno 70 miliard eur) pomáhají hlavně malým a středním podnikům a to ve všech zemích EU.

Do programu je zahrnuta i činnost Evropského inovačního a technologického institutu. Organizace, která má od svého vzniku v roce 2008 na starost propojení vzdělávání, vědy a podnikání. Podle nedávné zprávy se ale tato instituce s ročním rozpočtem v řádech desítek miliard korun potýká s problémy v řízení a nejasným rámcem, ve kterém se mohou peníze vynakládat neúčelně. „Pokud se EIT chce stát průlomovým inovačním institutem, jak bylo původním záměrem, je nutné provést výrazné legislativní a provozní úpravy, které lépe podpoří inovační potenciál Evropy,“ řekl Alex Brenninkmeijer z Evropského účetního dvora, který zprávu vydal. Podle něj by měla instituce naplno využít možnosti, které jí dává program Horizont 2020 a upravit grantové dohody či zefektivnit vykazování poskytnutých peněz a monitorování toho, na co byly určené.

ČESKO SE ROZJÍŽDÍ POMALU

A jak je na tom z hlediska inovací a technologií Česká republika? Podle posledních údajů Českého statistického úřadu se míra investic do produktových inovací nebo do nových technologií ve výrobě předloni vyšplhala na nejvyšší číslo od roku 2008. V porovnání s rokem 2012 vzrostly investice do technických inovací téměř ve všech oblastech. Firmy vyvíjejí produktové a procesní inovace převážně ve vlastní režii, třetina technicky inovujících podniků spolupracovala na inovacích s partnery z České republiky. Poměrné nízké je stále číslo ukazující spolupráci s vysokými školami. Takových firem bylo jen 12 procent. Přes poměrně pozitivní vývoj, který je z velké míry dán příznivou ekonomickou situací, není ani Česká republika žádnou hvězdou v zavádění nových technologií. Řada podniků se totiž nestíhá přizpůsobit rychle se měnícímu trhu.

I kvůli ještě rychlejšímu zavádění nových technologií se Česko společně se Slovenskem, Rakouskem, Maďarskem a Slovinskem pravděpodobně zapojí do vytvoření nového Středoevropského fondu, který se zaměří na investice do inovací. Fond, do kterého Česká republika přispěje částkou 600 milionů korun, bude podpořen Evropskou unií. Peníze v něm poslouží hlavně na rozvoj inovativních high-tech odvětví. „Jde o firmy s velkým potenciálem dalšího růstu, pro něž je standardní dluhové financování z hlediska jejich růstové fáze nedostupné či příliš zatěžující a neumožňuje efektivní expanzi,“ stojí ve zprávě předkladatelů návrhu. Jinými slovy – Fond bude podporovat hlavně začínající podnikatele a tzv. start-upy, které se nejčastěji snaží využívat moderní technologie.

DOTAČNÍCH PROGRAMŮ JE NĚKOLIK

Financování zavádění nových technologií do podniků je v České republice především v gesci dvou programů dotovaných ze strukturálních fondů EU. Tím prvním je OP Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost. Hned jeho první prioritní osa se zaměřuje na výzkum a vývoj pro inovace, ale tématu se dotýkají prakticky všechny. Především pro malé či začínající podnikatele je připravena hlavně podoblast Technologie pro mikropodniky. Jejich zástupci mohli v loňském roce podávat žádosti o dotaci na pořizování nových strojů a technologických zařízení a vybavení. Dohromady pak v rámci této první výzvy získají až 250 milionů korun. Součástí programu OPPIK jsou i finance určené na rozvoj vysokorychlostních sítí a informačních technologií. Už v prvních měsících loňského roku se ovšem ukázalo, že právě příprava na čerpání peněz na tuto problematiku, nebude probíhat hladce. Problémy nastaly po dubnovém schválení OPPIK ze strany Evropské komise. Jednotlivé rezorty se totiž poměrně dlouho dohadovaly, kdo z nich bude mít na starost rozdělování peněz určených na budování sítí vysokorychlostního internetu a problémová je i komunikace mezi ministerstvem průmyslu a ICT firmami. V sázce je přitom celkem 14 miliard korun z evropských dotací určených právě na výstavbu internetových sítí nové generace.

Důležitým programem je samozřejmě také OP Výzkum, vývoj a vzdělávání. V něm najdeme i výzvy zaměřené právě na výzkum nových technologií a například také na spolupráci škol a firem. V letošním roce je naplánováno několik výzev zaměřených především do školství. Žadatelé budou moci získat peníze například na budování či modernizaci výzkumné infrastruktury. V neposlední řadě mohou i čeští žadatelé čerpat peníze ze zmíněného programu Horizont 2020. Program je určen hlavně pro výzkumné ústavy, univerzity, průmyslové firmy či pro nevládní a neziskové organizace, které se věnují vědě či zaváděním nových technologií. V České republice se o chod tohoto programu stará Technologické centrum AV ČR, které zároveň pořádá pravidelné semináře, na kterých se lze o programu dozvědět víc.

DIGITÁLNÍ TECHNOLOGIE

V posledních letech se ukazuje, že aby evropský průmysl zůstal konkurenceschopný na celosvětové úrovni, musí se velmi aktivně zaměřit na inovace a digitální technologický pokrok. Ten se dosud totiž nedařilo nastartovat takovým způsobem, jak by si političtí lídři Unie přáli. Eurokomisař zodpovědný za digitální agendu Andrus Ansip dokonce loni prohlásil, že průmysl v Evropě je stále celkem pomalý ve využívání pokročilých digitálních technologií, jako jsou sociální média, chytré telefony a další. „Tyto technologie plně využívá méně než dvě procenta společností v EU. Kolem 40 procent nepoužívá vůbec žádné,“ uvedl. I z toho důvodu přijala v květnu loňského roku Evropská komise novou strategii, která má přispět k vytvoření jednotného digitálního trhu. „Předkládáme plány, jež unijnímu průmyslu, výzkumným pracovníkům a poskytovatelům veřejných služeb pomohou co nejvíce využívat digitálních příležitostí,“ vysvětluje Andrus Ansip s tím, že klíčová je mobilizace veřejných a soukromých investic. „Pracovní sílu v Evropě bychom také rádi vybavili digitálními dovednostmi, aby bylo možné obsazovat budoucí pracovní místa.“

I v České republice se o tzv. Průmyslu 4.0 naplno hovoří a mnohé firmy se na něj začínají aktivně připravovat. Překážky se příliš neliší od těch na celoevropské úrovni: byrokratická omezení, nedostatek peněz na investice a stále nízká podpora výzkumu a vývoje. Dalším nedostatkem, který může rozvoj čtvrté průmyslové revoluce v Česku brzdit, je prý nedostatečná podpora digitální ekonomiky ze strany české vlády. „Jde například o zanedbaný rozvoj veřejných a neveřejných datových sítí nebo stanovení zodpovědné osoby či orgánu, který bude za digitální agendu a její koordinaci odpovídat,“ říká prezident Elektrotechnické asociace Jiří Holoubek. S mnoha dalšími odborníky se ale shoduje, že pokud se podaří všechny zmíněné problémy zmírňovat, české firmy mají všechny předpoklady, aby se přicházejícími změnami vypořádaly.

Filip Appl

 

Aktuální číslo

Inzerce v Evropských novinách

Spolupracujte s námi a inzerujte v tištěném i webovém vydání.

Více info zde.

Rozhovory

banner

Evropské instituce

  • Evropský účetní dvůr

    Zatímco v minulých číslech Evropských novin jsme se zaměřili hned na dvě významné soudní instituce, tentokrát se v naší pravidelné rubrice podíváme do světa financí. V našem hledáčku je totiž...

    Číst dál...