Rakušané mají nového prezidenta, který je Zelený

van der bellenRakušané si zvolili nového prezidenta. Po šokujícím výsledku prvního kola prezidentské volby nakonec voliči nepřipustili, aby do čela Rakouska nastoupil Norbert Hofer, jenž kandidoval za pravicovou populistickou stranu FPÖ. Alexander Van der Bellen svého konkurenta nakonec porazil o šest desetin procenta.

Už před druhým koleb volby se čekal velice těsný výsledek. Hoferův úspěch z prvního kola mnozí politologové přičítali protestním hlasům, kterými lidé dávali najevo svůj nesouhlas s dosavadním řízením země. Koncem dubna se konalo první kolo prezidentského klání. Norbert Hofer v něm oslovil přes 35 % voličů. Pozdější vítěz Van der Bellen získal přes 21 %. Třetí skončila bývalá předsedkyně nejvyššího soudu Irmgard Grissová s 19 procenty. Protože žádný z kandidátů nezískal nadpoloviční počet hlasů, druhé kolo se 22. května uskutečnilo jako rozstřel mezi Hoferem a Van der Bellenem.

Hoferovi přitom předvolební průzkumy přisuzovali okolo 24 procent. Předseda FPÖ Heinz-Christian Strache označil tento výsledek za začátek „politicky zcela nových časů“. Evropou se začala šířit panika, že do čela Rakouska usedne populista.

TĚSNÝ ROZDÍL

Druhé kolo probíhalo značně dramaticky. Vše rozhodly až korespondenční hlasy. Novým prezidentem Rakouska se stal Alexander Van der Bellen kandidující jako nezávislý, ačkoliv je členem strany Zelených. Po svém zvolení dvaasedmdesátiletý politik oznámil, že vystoupí ze strany Zelených. Prezident by podle něj měl být nadstranický. Rád by prý působil jako konstruktivní protějšek vlády a parlamentu. Rozdíl mezi oběma kandidáty byl nakonec „pouhých“ 31 tisíc hlasů. Přepočítáno na procenta, nová hlava státu získala 50,3 procent hlasů a populista Hofer 49,7 procent. Po neděli byl přitom ve vedení Hofer. Misky vah na stranu Van der Bellena nakonec převážilo více než 744 tisíc voličů, kteří hlasovali prostřednictvím korespondenčních lístků. Van der Bellen zvítězil ve čtyřech spolkových zemích včetně Vídně, zatímco Hofer v pěti. Volební účast ve druhém kole se blížila 73 %.

Alexander Van der Bellen se narodil ve Vídni, dětství prožil v Tyrolsku. Jeho otec byl ruského původu a matka Estonka. Do Rakouska se dostali, když prchali před Rudou armádou. Vystudoval ekonomii na univerzitě v Innsbrucku. Politickou dráhu začínal u sociálních demokratů (SPÖ), k Zeleným se přidal v roce 1992. Nový rakouský prezident je vášnivým kuřákem a je od loňska podruhé ženatý. Svůj šestiletý mandát by chtěl podle svých slov strávit spojováním rozdělené rakouské společnosti. Také už prohlásil, že nechce dopustit, aby někdo ze Svobodné strany Rakouska (FPÖ) dostal do čela vlády. Jejich euroskeptický pohled by prý poškodil Rakousko. Jenže předvolební průzkumy zatím staví FPÖ do čela.

VÝHRA ROZUMU

„Těším se na pokračování dobré sousedské spolupráce mezi našimi zeměmi. Jeho zvolení je dobrá zpráva pro střední Evropu a pozitivní signál otevřenosti a tolerance, demokraticky vyslaný většinou rakouských občanů. Klidný a věcný způsob, kterým Van der Bellen vedl volební kampaň, ukázal, že i v nesnadné době, kterou Evropa prochází, je možné uspět, aniž by politik podléhal populismu a nacionalismu,“ napsal Bohuslav Sobotka k výsledku rakouského prezidentského klání.

Stejně jako premiér i český ministr zahraničí doufá v pokračování spolupráce obou sousedních zemí. „Doufám, že se bude se stejnou chutí jako jeho předchůdce věnovat renesanci našich vztahů. Přeji mu, aby se mu dařilo v tom, co teď všichni potřebujeme - zasypávat příkopy ve společnosti a nacházet co nás spojuje,“ uvedl na Twitteru k Van der Bellenově zvolení ministr zahraničí Lubomír Zaorálek.

Našly se ale i varovné hlasy. Petr Fiala z ODS sice vítal zvolení Van der Bellena, zvedal ovšem varovný prst. „Volby celkově ukázaly nespokojenost rakouských voličů s politikou tradičních vládních stran a jsou signálem hlubších změn v rakouské společnosti. Věřím, že vztahy mezi Českou republikou a Rakouskem se budou nadále dobře rozvíjet,“ uvedl k výsledku rakouských voleb předseda ODS a politolog Petr Fiala.

Podobně rozpačitý byl z výsledku voleb i předseda poslanecké sněmovny Jan Hamáček.„Van der Bellen je dobrá zpráva. Nesmíme ale přehlížet důvody, které vedly polovinu Rakouska k volbě kandidáta krajní pravice,“ upozornil na Twitteru předseda poslanecké sněmovny Jan Hamáček. Lukáš Zitka

 

Aktuální číslo

Inzerce v Evropských novinách

Spolupracujte s námi a inzerujte v tištěném i webovém vydání.

Více info zde.

Rozhovory

banner

Evropské instituce

  • Evropský účetní dvůr

    Zatímco v minulých číslech Evropských novin jsme se zaměřili hned na dvě významné soudní instituce, tentokrát se v naší pravidelné rubrice podíváme do světa financí. V našem hledáčku je totiž...

    Číst dál...