Terorismus a katastrofy, jsme na ně připraveni?

Terorismus, náboženský fundamentalismus. To jsou pojmy, které v posledních týdnech, po útoku na redakci pařížského časopisu Charlie Hebdo, hýbou celým světem. A celým světem hýbe také diskuse, jestli se lze na hrozbu takových útoků připravit a zda je možné jim vůbec zabránit. Jak je na tom v tomto směru Česká republika? Jaké bezpečnostní hrozby je potřeba řešit a jsme na ně připraveni?

Série teroristických činů, které se odehrály v Paříži, rozpoutala další vlnu debat o náboženském fundamentalismu a o tom, zda a jak s ním západní svět vůbec může bojovat. Bohužel se rozhořela i vlna nenávisti vůči menšinám a vůči islámu jako takovému, která se projevuje nejen xenofobií na sociálních sítích, ale například i demonstracemi v řadě evropských měst. Jenže události po útocích mají i pozitivní tvář. Například obrovskou solidaritu a semknutí stovek tisíc lidí, což ukázal například pochod až 1,5 milionu lidí ulicemi Paříže. Na pozadí toho všeho pracují na plné obrátky tajné služby všech evropských zemí a průběžně se vyhodnocují rizika dalších teroristických útoků. A zprávy nejsou nikterak pozitivní. Organizace pro potírání a prevenci organizované trestné činnosti Europol, která spadá pod Evropskou unii, vyhodnotila riziko teroristických útoků v posledních týdnech jako nejvyšší od 11. září 2001. Obrovským problémem je především velký počet islámských extremistů, kteří ovšem nemají jednotné velení a jejich útoky jsou stále promyšlenější. „Dokonce i pro velmi dobře fungující protiteroristické úřady, jakými jsou třeba ty ve Francii, je velmi náročné zastavit každý jednotlivý útok,“ uvedl nedávno v rozhovoru pro agenturu AP šéf Europolu Rob Wainwright.

Informace o terorismu a hrozbách, které s ním souvisí, shromažďuje v České republice Bezpečnostní informační služba. Její zástupci ovšem poukazují na to, že naše země se od většiny západních členů Evropské unie poměrně liší. Riziko útoku je prý u nás poměrně nízké. Tiskový mluvčí BIS Jan Šubert ovšem přiznává, že existuje. „Z našich domácích zdrojů ani od našich partnerských služeb nemáme horkou informaci, že by České republice hrozilo okamžité, bezprostřední nebezpečí. Potencionální riziko samozřejmě trvá,“ řekl Šubert s tím, že BIS dělá maximum, aby měla informace, pokud by do naší země přicestoval někdo s bojovým výcvikem nebo se zkušenostmi s teroristickými organizacemi v zahraničí.

VLÁDA REAGUJE I NOVÝMI ZÁKONY

O tom, že je riziko násilného extrémistického činu u nás poměrně nízké, opakovaně hovořil i premiér Bohuslav Sobotka. Podle něj u nás není muslimská komunita, z jejíž radikální části má v současnosti veřejnost největší strach, nijak zvlášť silná a už vůbec ne radikalizovaná. Určitá možnost, že se k nám dostanou extremisté z okolních zemí ovšem existuje. To je ostatně i jeden z hlavních důvodů, proč chce premiér iniciovat navýšení rozpočtu BIS. Služba by mohla v příštích letech získat navíc až stovky milionů. „Tak jak jsme stabilizovali rozpočet a jak jsme stabilizovali policii, tak jsou na řadě bezpečností služby, a to nejen BIS,“ prohlásil Bohuslav Sobotka a dodal, že práce BIS je dobrá a nemá k ní žádné zásadní výhrady.

Navýšení rozpočtu BIS není ovšem jediným opatřením v prevenci teroristických útoků. Vláda má v plánu připravit zákony, které boj s islámskými teroristy usnadní. Cílem bude hlavně důsledně a tvrdě trestat ty, kteří vyjednou do nějaké z rizikových zemí, kde prodělají výcvik u extremistů nebo se dokonce budou podílet na teroristické činnosti.

Čím dál větší počet lidí volá také po důrazné mezinárodní protiteroristické akci. Hlasitě se za ni přimlouvá i český prezident Miloš Zeman. „Ptám se, zda nenastal čas podniknout koordinovanou mezinárodní akci v boji proti mezinárodnímu terorismu, akci, do které budou zapojeny speciální jednotky, tajné služby a například i bezpilotní letouny,“ prohlásila hlava státu při návštěvě Pardubic. Jenže ačkoliv se Evropská unie nešíří s informacemi o vojenských zásazích, neznamená to, že by nepracovala na krocích společných pro celou osmadvacítku. Na připravovaném balíku opatření, který bude zahrnovat odstřižení teroristů od finančních zdrojů, intenzivnější výměnu informací v rámci EU nebo posílení spolupráce s muslimskými zeměmi jako je Egypt, Turecko či Jemen, bude spolupracovat většina členských států. „Připravujeme s určitými zeměmi specifické projekty, které v příštích týdnech spustíme,“ prohlásila šéfka evropské diplomacie Federica Mogheriniová.

NEJEN TERORISMUS

Teroristický útok proti nějakému z možných cílů na území České republiky není ani zdaleka jedinou existující hrozbou. Ve skutečnosti nejen v naší zemi, ale v celé Evropské unii existuje hned několik možných typů útoků a z nich vycházejících rizik. V současnosti jsou za nejrychleji se rozvíjející druh kriminality považovány zločiny na síti. Kybernetické útoky jsou novou hrozbou, která čas od času ukáže svou sílu. Ostatně málo se ví, že po teroristických atentátech v Paříži podnikli hackeři napojení na islámské extremisty útok proti zhruba 19 tisícům francouzských webů. Dokázala by se takovému útoku ubránit Česká republika? Podle mnohých odborníků jen stěží. Připravenost veřejné správy je totiž velmi nízká a odborníci se shodují, že úspěšně napadnout například weby jednotlivých státních institucí nebo se nabourat do systému za účelem získání citlivých dat může být pro zkušený tým poměrně jednoduché. I proto se v listopadu loňského roku domluvilo vedení armády, vojenského zpravodajství a Národního bezpečnostního úřadu na koncepční přípravě kybernetické obrany, ale i útoku. „Ukázalo se, že v některých případech je potřeba k obraně přistupovat aktivnějším způsobem,“ prohlásil Jaroslav Šmíd ze Sekce kybernetické bezpečnosti NBÚ s tím, že se ČR inspiruje u států jako je Norsko nebo Nizozemí.

Ani u kybernetických hrozeb ale rizika nekončí. Část odborníků považuje za stálou a velmi podceňovanou hrozbu také šíření zbraní hromadného ničení. Nebezpečí, že se jaderný arzenál dostane do rukou teroristů, kteří nakonec získají schopnosti potřebné k tomu, ho skutečně použít, je obrovským nebezpečím. Expert na bezpečnostní rizika Jakub Dlabka z Technické univerzity v Ostravě Evropským novinám řekl, že je nutné brát v potaz i riziko chyb a havárií, které mohou vést až k případnému tragickému vyústění a přidává další hrozby. „Je to mimo jiné organizovaný zločin či nestabilita a regionální konflikty i mimo euroatlantický prostor. Ty jsou nebezpečné tím, že ztrácíme možnost je kontrolovat. Události na druhém konci světa nás přitom často ovlivňují víc, než naše dlouhodobá politika.“

JSOU LIDÉ NA HROZBY PŘIPRAVENI?

Přes všechna plánovaná opatření je i z vyjádření politiků zřejmé, že určitá hrozba teroristického útoku a případných dalších problémů na území České republiky skutečně existuje a bylo by chybou ji podcenit. V případě nejrůznějších typů útoků mohou být cílem především objekty kritické infrastruktury, jako jsou významné elektrárny, vodní zdroje, klíčové dopravní uzly či důležité státní orgány. Většina odborníků ale poukazuje na to, že cílem teroristů dnes zpravidla není destabilizace systému, ale rozsévání strachu. Jak dokládají tragické události z Paříže, útok tak může přijít kamkoliv a zabezpečit všechny potenciální cíle jednoduše není možné. Podle Jakuba Dlabky sice jednotlivé složky, jako například Integrovaný záchranný systém, fungují dobře, z celkového hlediska je ale země připravená hlavně na menší hrozby. Typicky na povodně, se kterými mají orgány bohaté zkušenosti. Jenže tam, kde zkušenosti chybí, musí být kladen obzvlášť velký důraz na informovanost a prevenci. A v tom je podle Jakuba Dlabky kámen úrazu. Místo toho, aby byla budována odolná a zodpovědná společnost, ve které jsou obyvatelé dobře připravení na případné krizové situace a vědí, jak se při nich mají chovat, stát se je podle Dlabky snaží chránit rostoucím dohledem a kontrolou. „Například v USA je zvykem mít doma standardně zásoby na tři dny, zatímco v Čechách všichni předpokládají, že jim do pár hodin pomohou hasiči nebo policisté. Jenže to nemusí být například při velkých katastrofách realizovatelné,“ dodává k velkému problému současné bezpečnostní politiky Jakub Dlabka.

Filip Appl

Aktuální číslo

Žádné obrázky

Inzerce v Evropských novinách

Spolupracujte s námi a inzerujte v tištěném i webovém vydání.

Více info zde.

sus veltrh

Rozhovory

stating

Evropské instituce

  • Evropský účetní dvůr

    Zatímco v minulých číslech Evropských novin jsme se zaměřili hned na dvě významné soudní instituce, tentokrát se v naší pravidelné rubrice podíváme do světa financí. V našem hledáčku je totiž...

    Číst dál...