Komise přišla s novým azylovým systémem

Evropská unie chce ulevit státům, které přijímají nejvíce běženců. Komise proto přišla s návrhem, jak vylepšit evropský azylový systém, aby břímě největšího návalu migrantů nenesly jen některé země. Cílem je vytvořit spravedlivější, účinnější a udržitelnější systém pro rozdělování žádostí o azyl mezi členské státy.

V současné době funguje v EU mechanismus zvaný dublinský systém. Ten dobře funguje pouze při běžné úrovni migrace, ale za současné krize je neudržitelný, protože nebyl navržen pro případy rozsáhlých neřízených příjezdů běženců a nemůže tak zajistit spravedlivé rozdělení odpovědnosti žadatelů o azyl v celé Unii. To vede k situacím, kdy se omezený počet členských států musí postarat o drtivou většinu běženců, což způsobuje problémy s kapacitami azylových systémů a oddálení zpracování dalších žádostí. Dublinský systém chce Evropská komise doplnit o „korekční mechanismus“, který automaticky upozorní, pokud se nějaký stát bude potýkat s neúměrným množstvím žádostí. Jaký počet žádostí může země zpracovat, se bude posuzovat na základě její rozlohy a ekonomické situace. V případě, že jeden stát dostane nepřiměřený počet žádostí – tedy více než 150 % normálně zvládnutelného počtu, všechny nové žadatele bude systém přidělovat do jiných zemí EU, dokud se počet žádostí opět nedostane na zvladatelnou úroveň. Nový systém by měl být spravedlivější a také by měl předcházet zneužívání, protože zavede jasné povinnosti pro žadatele. Ti budou muset žádat o azyl ve státě prvního vstupu nebo ve státě, kde už osoba legálně pobývala. Povinností bude také poskytovat veškeré relevantní informace pro určení členského státu, který bude odpovědný za jejich žádost. Konkrétní stát pak zkontroluje, zda žadatel přichází z bezpečné země původu nebo představuje nějaké bezpečnostní riziko. V takovém případě bude muset žádost urychleně přezkoumat. Vylepšený systém bude ale lépe chránit i zájmy běženců. Celý proces by díky němu měl být rychlejší, zkrátí se lhůta, kterou může být žadatel zadržen, a mělo by se posílit i právo na sloučení rodin.

Každý členský stát bude mít také možnost sdílení zátěže za vyřizování žádostí o azyl a hoštění uprchlíků odmítnout. Bude muset však zaslat 250 tisíc eur zemím, které ponesou největší zátěž. Částka vychází z reálných nákladů na stravování, ubytování, vzdělání a integraci uprchlíka po dobu pěti let, což je standardní doba trvaní azylu.

NĚKTEŘÍ VSTOUPILI DVAKRÁT

Migrace není na území Evropy novým jevem. V roce 2001, kdy měla EU patnáct členů, žádalo o azyl více jak 424 000 migrantů, mimo jiné kvůli válce v Kosovu. V té době vznikl také Europol nebo Eurodac, který porovnává otisky prstů žadatelů o azyl. V dalších letech se počet žádostí snižoval, v roce 2006 jich bylo asi 197 000. Od roku 2006 však žádosti o azyl opět narůstají. V průběhu roku 2014 jejich počet výrazně stoupl a vzrostl také počet nelegálních překročení hranic. Právě v tomto roce vyřizovaly 72 % žádostí o azyl čtyři země EU, 90 % všech žádostí řešilo pouze deset členských států. V minulém roce vstoupilo na území Evropské unie nelegálně 1,8 milionu migrantů. Někteří však vstoupili dvakrát, nejprve do Řecka a potom do Maďarska, Chorvatska či Slovinska. Odhaduje se tedy, že reálně do EU vstoupilo něco přes 1,1 milionu běženců. Proto se členské státy v dubnu zavázaly přijmout rychlá opatření k záchraně životů a ke zvýšení aktivity EU v oblasti migrace. Loni v květnu předložila Komise evropský program pro migraci a první balíček prováděcích pravidel, který mimo jiné obsahoval návrhy týkající se relokace a přesídlení, zřízení takzvaných ohniskových přístupů a také akční plán EU proti převaděčům migrantů. V září pak Komise předložila další komplexní balíček prováděcích pravidel, který mimo jiné obsahoval návrh mimořádně relokovat 120 000 lidí. Na konci listopadu se Evropská unie dohodla na spolupráci při hledání řešení migrační krize s africkými zeměmi a Tureckem a v prosinci Komise přijala návrhy důležitých opatření ke správě vnějších hranic a k ochraně schengenského prostoru. Mezi hlavní body patřil například návrh na vytvoření evropské pohraniční a pobřežní stráže. Migrační krize je jedním z hlavním evropských témat i v letošním roce. Toto téma bylo v březnu hlavním bodem programu summitu EU-Turecko, kde se evropští lídři s Ankarou dohodli na plánu, jehož cílem je narušení kriminálního byznysového modelu pašeráků. Pro posílení kontroly hranic EU a politiky boje s nelegální migrací a terorismem Komise letos také navrhla elektronický systém kontroly vstupu-výstupu nebo hraniční a pobřežní stráž.

Karolína Frýdová

 

Aktuální číslo

Inzerce v Evropských novinách

Spolupracujte s námi a inzerujte v tištěném i webovém vydání.

Více info zde.

Rozhovory

banner

Evropské instituce

  • Evropský účetní dvůr

    Zatímco v minulých číslech Evropských novin jsme se zaměřili hned na dvě významné soudní instituce, tentokrát se v naší pravidelné rubrice podíváme do světa financí. V našem hledáčku je totiž...

    Číst dál...