Dokáží si europoslanci představit Turecko jako člena EU?

 

Jste pro bezvízový styk EU s Tureckem? Dokážete si představit, že by se Turecko v budoucnu stalo členem EU?


V súčasnej situácii nie som za bezvízový styk EÚ s Tureckom, podľa mňa Turecko v súčasnosti nespĺňa podmienky na tento režim. V súčasnosti ani to neviem predstaviť, že Turecko sa stane členom EÚ - ba som toho názoru, že v Turecku prebiehajú skôr opačné procesy, vzdialenie sa od hodnôt EÚ.

Pál Csáky, poslanec Európskeho parlamentu


Zrušení víz pro občany Turecka považuji za naprostý nesmysl. Počet běženců do Evropy se v posledních měsících sice skutečně snížil, ale na druhé straně ale nemůžeme dát Turecku bianco šek, když dostatečně nesplní i další stanovené podmínky, jako jsou zajištění bezpečnosti, potírání korupce a omezení bezvízového styku s problémovými zeměmi. Protože Turecko podmínky neplní, zrušení víz by postrádalo jakoukoli logiku a opodstatnění. Z předem stanovených podmínek opravdu nemůžeme slevovat, ať už se jedná o jakoukoli zemi. Pokud jde o druhou otázku, stavěl jsem se vždy, a to i před svým zvolením, jasně proti vstupu Turecka do EU. Drtivá většina tureckého území leží v Asii, a ne v Evropě, proto si takovou zemi nedokážu dost dobře představit jako součást EU. Dalším důvodem proti vstupu jsou výrazné kulturní odlišnosti ve srovnání s většinou Evropy a konečně, přistoupení Turecka brání i aktuální stav lidských práv, protože důsledkem vývoje v posledních letech se Turecko demokratické Evropě vzdaluje i politicky. Evropa nemůže zavírat oči nad tím, že prezident Recep Tayyip Erdoğan zavádí v zemi autoritářské praktiky, jako je pronásledování opozičních médií či blokování sociálních sítí. Země, která není plnohodnotnou demokracií, nemůže být členem EU.

Tomáš Zdechovský, poslanec Evropského parlamentu


Domnívám se, že zavedení bezvízového styku s Tureckem by bylo projevem politického oportunismu a nezodpovědné překračování evropských pravidel. Máme jasně dané podmínky pro aplikaci bezvízového styku, ale Turecko jich mnoho nesplňuje. Například má v současnosti bezvízový styk se zeměmi, se kterými EU víza vyžaduje. Bezvízový styk s Tureckem by tedy znamenal pro některé státy (respektive jejich občany) možnost obejít vůli EU. Nemyslím si, že je v zájmu EU, aby ustupovala ze svých požadavků, a to zejména kvůli státu, který se nás očividně rozhodl vydírat. Spolupráce s Tureckem ano, ale ad hoc ustupování promyšlenému a tvrdému nátlaku ne. Ten samý problém vidím i u Turecka jako potencionálního člena EU. Tím, jak Erdogan zemi v současnosti spravuje, se jasně odklání od způsobu správy aplikované na území EU. V Turecku se vytrácí svoboda slova a nezávislé soudnictví je stále nenaplněným snem svobodomyslných tureckých občanů. Náš vztah s Tureckem v současnosti ovládá evropský dvojí metr. Jiné bychom za to kritizovali, ale Turecku to budeme odpouštět, protože nás drží v kleštích? Takováto zahraniční politika je postavená na slabosti a nikoliv síle EU. Evropský parlament navíc jasně deklaroval, že Turecko musí splnit všechny podmínky, které mu byly uloženy. Pokud však dojde k tomu, že i proti vůli volených zástupců dojde k „odpuštění“ některých podmínek, dostaneme se do významného institucionálního střetu mezi institucemi EU v době, kdybychom měli primárně táhnout za jeden provaz.  

Kateřina Končená, poslankyně Evropského parlamentu

Aktuální číslo

Inzerce v Evropských novinách

Spolupracujte s námi a inzerujte v tištěném i webovém vydání.

Více info zde.

Rozhovory

banner

Evropské instituce

  • Evropský účetní dvůr

    Zatímco v minulých číslech Evropských novin jsme se zaměřili hned na dvě významné soudní instituce, tentokrát se v naší pravidelné rubrice podíváme do světa financí. V našem hledáčku je totiž...

    Číst dál...