Zájem o dotace na vzdělávání je obrovský

Celoživotní učení, lepší kvalita a efektivita vzdělávacích procesů, důraz na kreativitu a inovace a prosazování aktivního občanství. To jsou ve zkratce čtyři hlavní cíle, které v současnosti prosazuje Evropská unie v oblasti vzdělávání. Jenže něco jiného jsou vize a něco jiného každodenní praxe, která bohužel v mnoha směrech stále pokulhává. Na druhou stranu: Mnohá opatření a aktivity dokládají, že vzdělávání není pro EU, ani pro Českou republikou, rozhodně na druhé koleji.

„Vzdělávání významně rozvíjí občanské sebeuvědomění, díky němuž se občané stávají svobodnějšími, otevřenějšími k jiným názorům a nepodléhají různým typům manipulací, frustraci z politického dění, násilné radikalizaci či extremismu,“ prohlásila letos v únoru na zasedání Rady Evropské unie česká ministryně školství Kateřina Valachová. Podle mnoha odborníků tím přesně vystihla, v čem je podpora školství důležitá, a proč bychom se neustále měli soustředit na zkvalitňování nejen školského systému, ale i na podporu zaměstnanců v něm. Evropská unie tak činí prostřednictvím celé řady programů. Ty se soustředí v první řadě na finanční pomoc konkrétním projektům a institucím v jednotlivých členských zemích, v druhé řadě pak jde o nejrůznější projekty, které mají přispět k lepšímu fungování celého systému. Mezi nimi lze jmenovat jednotlivé aktivity Programu celoživotního učení, stipendia a výměnné pobyty pro studenty například v rámci projektu Erasmus, přeshraniční spolupráce a partnerství jednotlivých základních, středních a vysokých škol nebo projekt Europass, v rámci kterého dochází k snadnějšímu uznávání kvalifikací napříč evropskými státy.

Bohužel i přes zmíněné aktivity osmadvacítky a přes opakované proklamace jednotlivých členských států i Evropské unie samotné o tom, jak je tato oblast důležitá, jsou klíčovou součástí podpory peníze. A v tomto směru je stále co zlepšovat a napravovat. Eurokomisař pro školství, kulturu, mládež a sport Tibor Navracsics před časem prohlásil, že je potřeba hledat nové cesty, jak investice do vzdělávání posílit. „Evropská unie zaostává v investicích do vzdělání, to by mohlo způsobit problém, protože investice do současného vzdělávání je také investice do budoucí konkurenceschopnosti,“ řekl s tím, že po ekonomické krizi se v rozpočtech na vzdělávání začalo škrtat. V tuto chvíli činí výdaje na tuto oblast v rámci EU celkem 5,3 procenta HDP, což je v porovnání s některými rozvíjejícími se ekonomikami například v Asii méně o necelé procento.

V OP VVV PŘIPRAVENO 90 MILIARD

Ačkoliv peníze ve školství jsou především záležitostí jednotlivých členských států, velmi důležité, alespoň v České republice, jsou i evropské dotační fondy, ze kterých jdou každoročně miliardy na měkké i tvrdé projekty v této oblasti. V uplynulém programovém období byla tato oblast podporována hlavně z regionálních operačních programů a z OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost. Zatímco z ROPů šly prostředky na modernizace prostor a pořizování nového vybavení na základních a středních školách, OP VpK podpořil například inovace na vysokých školách nebo projekty propojující vzdělávání a praxi. Důležitým programem byl i OP Výzkum a vývoj pro inovace, ze kterého šlo 36 miliard na stavbu 48 vědeckých center, mezi nimi nechybí například brněnských CEITEC nebo středočeský ELI. Jenže některá postavená vědecká centra možná čekají problémy s udržitelností. „Podle odhadů bude na jejich provoz v době udržitelnosti nutné vynaložit ze státního rozpočtu dalších 24,4 miliardy korun. U pěti z jedenácti kontrolovaných center hrozí, že nesplní podmínky udržitelnosti,“ stojí ve zprávě Nejvyššího kontrolního úřadu.

I v současném programovém období lze samozřejmě využívat evropské dotace ze strukturálních fondů. Stěžejním programem je tentokrát OP Výzkum, vývoj a vzdělávání, ve kterém je do roku 2020 připraveno celkem 93 miliard korun. V současnosti je v chodu celá řada výzev zaměřených na širokou paletu projektů. Největší objem peněz půjde na rozvoj lidských zdrojů pro vědu, výzkum a inovace. Zanedbat ale program nechce ani další oblasti - provázání výuky s praxí, zvyšování otevřenosti a zlepšování strategického řízení vysokých škol. Do programu tentokrát spadá i regionální školství, kde bude podporováno hlavně inkluzivní vzdělávání a projekty odstraňující bariéry bránící znevýhodněným dětem ve studiu.

IROP A PRVNÍ PROJEKTY

Naopak v OP VVV nenajdeme výzvy zaměřené na pořizování nového vybavení a modernizace prostor jednotlivých škol. Takové projekty by měl podporovat Integrovaný regionální operační program, který v tomto období navazuje na zrušené ROPy. Nedávno byly vyhlášeny dvě výzvy s alokací 1,5 miliardy korun, zaměřené na infrastrukturu středních a vyšších odborných škol. Budou se opravovat nebo stavět učebny, pořizovat nové vybavení, to vše s cílem zlepšit hlavně kvalitu výuky přírodních věd či technických a řemeslných oborů. „Typickým příkladem projektu může být rekonstrukce strojírenské dílny pro střední průmyslovou a odbornou školu a její vybavení, nebo například nástavba v podkroví budovy gymnázia za účelem vybudování odborné učebny pro cizí jazyk a laboratoře chemie,“ uvedl náměstek ministryně pro místní rozvoj Zdeněk Semorád.  

A první projekty, které chtějí využít evropských peněz z IROP už se rýsují. V Brně, Plzni, Ostravě a dalších městech se chystají rekonstrukce školek, základních i středních škol. V plánu jsou modernizace počítačových učeben i stavba sportovních hřišť. V Hradci Králové, v budově bývalé základní školy, chce město postavit vzdělávací centrum zaměřené na technické a přírodovědné obory. S projektem za 150 milionů korun by měl pomoci právě IROP.  „Nechceme vybudovat technologický skanzen či muzeum ani žádný izolovaný projekt. Naší snahou je otevřít vzdělávací centrum, které v souvislostech přiblíží přírodní vědy o člověku,“ říká k celé akci primátor Hradce Zdeněk Fink.

Velké podpory by se měly dočkat také mateřské školy a další předškolní vzdělávání – dětské skupiny, lesní školky či jesle. Umožnila to již ukončená výzva zaměřená na výstavbu a rekonstrukce prostor, pořizování nového vybavení či na budování bezbariérových opatření.

Zájem o dotace je dlouhodobě velký. V mnoha výzvách zájem žadatelů překročí alokované prostředky. Například u zmíněné výzvy zaměřené na předškolní vzdělávání bylo podáno přes 240 žádostí s požadavkem na dotace přes tři miliardy korun.

UČITELE ČEKÁ NAVÝŠENÍ PLATŮ

Ačkoliv podle mnoha odborníků pomohly dotace s modernizací vybavení jednotlivých škol a nastartovaly řadu doprovodných vzdělávacích projektů, v České republice jsou problémy, se kterými pomoci nedokážou. Mezi ně patří podle Evropské komise hlavně nízké zapojení znevýhodněných dětí. Řešit to má novela školského zákona, která od září přinese podpůrná opatření pro znevýhodněné děti, a především bude klást důraz na společné vzdělávání všech skupin žáků na základních školách. „Pro mě je společné vzdělávání to, že vzdělávací soustava každému dítěti zaručí, že je vnímáno jako originál, že z něj chceme vybrousit skutečně to nejlepší. Jsem ráda, že Brusel naše opatření ocenil,“ uvedla Kateřina Valachová.

Dlouhodobým problémem je také motivace a stárnutí učitelů. Podle OECD je Česko dokonce jednou z deseti zemí, ve které je více než 40 procent učitelů ve středním vzdělávání starší 50 let. A situace se bohužel nelepší, za což podle mnoha lidí může především postupný úbytek žáků a nedostatečné platové ohodnocení s velmi malými možnostmi postupného karierního a platového růstu. Alespoň v platové oblasti by se ovšem měly věci začít hýbat. Vláda se nedávno shodla na navýšení peněz na platy učitelů o osm procent, platové tarify by pak měly stoupnout o šest procent. „Když roste ekonomika, musí se to projevit i v životní úrovni lidí a kvalitě veřejných služeb. Nejvíce dostanou učitelé, školství je prioritou vlády," uvedl premiér Bohuslav Sobotka. Mělo by jít podle vládních představitelů ale jen o začátek diskuse o pomoci českému školství. Odboráři totiž požadují až desetiprocentní růst platů a především dlouhodobé sbližování ohodnocení učitelů s ostatními vysokoškolsky vzdělanými zaměstnanci. Zda se k tomu konečně české vzdělávání začne přibližovat, se ukáže v nejbližších letech. Filip Appl

 

Aktuální číslo

Inzerce v Evropských novinách

Spolupracujte s námi a inzerujte v tištěném i webovém vydání.

Více info zde.

Rozhovory

banner

Evropské instituce

  • Evropský účetní dvůr

    Zatímco v minulých číslech Evropských novin jsme se zaměřili hned na dvě významné soudní instituce, tentokrát se v naší pravidelné rubrice podíváme do světa financí. V našem hledáčku je totiž...

    Číst dál...