Brity má z EU vyvést Theresa May

Po brexitu asi všichni čekali scénář, kdy Nigel Farage ruku v ruce s Borisem Johnsonem vyvedou Británii z Unie, první jmenovaný jako jeden z hlavních vyjednavačů, ten druhý jako britský premiér po odstoupení Davida Camerona. Nakonec však ani jeden z nich premiérem nebude. Novou premiérkou je Theresa May.

Nigelu Faragovi srazilo politickou hlavu přiznání, že nemůže zaručit, aby peníze ušetřené z příspěvků EU šly do státního systému zdravotnictví, nebo že brexit nezastaví migraci do Británie. Boris Johnson zase po komentářích o jeho osobě od důležitého muže Vote Leave kampaně Michaela Gova oznámil, že se nebude ucházet o post šéfa parlamentu, ani Konzervativní strany. Na oba se poté snesla sprcha výčitek, vžilo se pro ně označení „coward“, tedy zbabělec. Mnoho Britů si jejich krok vysvětlovalo tak, že vyděšeni situací, na kterou vůbec nebyli připraveni, raději utekli před odpovědností. „Nemyslím si, že by termín „zbabělec“ patřil do politologické analýzy. Farage a UKIP nejsou stranou, která by mohla obstát v britském systému. Mají příliš málo témat, navíc jsou vnímaní jako strana, co se zaměřovala na EU a problémy, jež se členstvím v EU souvisí. Pro Farage by ambice působit a uspět v britské politice byla sebevražda a tvrdý pád na zem – ostatně, UKIP nikdy v národních volbách neuspěla,“ zhodnotil Faragovu rezignaci Petr Kaniok z Katedry mezinárodních vztahů a evropských studií Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity.

Podle něj Farage skutečně odstoupil, jak sám říká, protože dosáhl svého – tedy brexitu. Je pravda, že současný europoslanec (na neplacenou funkci předsedy UKIP rezignoval, v europarlamentu ale bude sedět dál) věnoval propagaci vystoupení z EU de facto celou svoji kariéru. „Podle mého názoru jde spíše o pokus odejít se ctí. Koneckonců, Farage nikdy žádný alternativní program ve smyslu pozitivní vize nenabízel. Jedná se o typicky protestního politika, který oproti řadě jiných nejspíše pochopil, že lepší to pro něj v politice už nebude a proto se stahuje,“ doplnil svoji analýzu pro Evropské noviny Petr Kaniok.

BREXIT JAKO PŘÍLEŽITOST

David Cameron v pondělí 11. července nakonec přehodnotil svoje vyjádření, že v čele vlády a Konzervativní strany skončí v říjnu. Vzhledem k tomu, že velký favorit po odstoupení Borise Johnsona, ministr spravedlnosti Michael Gove, byl z kandidatury eliminován hlasy spolustraníků, před posledním kole bylo jasné, že do Downing street číslo deset se po Cameronovi nastěhuje žena. Poslední část souboje o předsednictví konzervativců a premiérský post se odehrál mezi ministryní energetiky Andreou Leadsome a ministryní vnitra Theresou May.

Andrea Leadsome vystudovala politickou vědu na univerzitě ve Warnwicku, poté více než 25 let pracovala ve finančním sektoru, pracovala třeba i pro známou anglickou banku Barclays, sponzora anglické fotbalové ligy. V parlamentu sedí od roku 2010 a nejdříve pracovala na ministerstvu financí, v současnosti je ministryní pro energetiku. Při referendu byla pro vystoupení Británie z EU. Podle ní je brexit „velký historický moment a příležitost pro Evropu a jedna z jejích nejdůležitějších událostí od pádu berlínské zdi,“ citoval z jejího kandidátského projevu deník The Guardian.

Její kandidaturu na lídra konzervativců podpořil i Boris Johnson, vzhledem ale k jeho „popularitě“ v Británii v posledních dnech se to zdálo být spíše polibkem smrti. Andrea Leadsome před posledním kolem volby, které se mělo uskutečnit v září, nakonec odstoupila. Theresa May má podle ní větší podporu a tudíž větší šanci na zvolení. „V našem národním zájmu je mít premiérku s velmi silnou podporou,“ zdůvodnila svůj krok Leadsome. Svoji kandidaturu složila, aby Theresa May mohla být co nejdříve ustanovena novou premiérkou po Davidu Cameronovi.

PO CAMERONOVI MAY

Kdo je vlastně nová premiérka Velké Británie a odkud pochází? Její jméno nebylo příliš známé před volbou nového šéfa vládní strany. V souvislosti s premiérským postem se nejdříve hlasitě hovořilo o jménu Michaela Gova či Borise Johnsona, Theresa May byla de facto mezi kandidáty řazena jako takový nenápadný černý kůň. Nečekané Johnsonovo odstoupení a vyřazení Gova ji však katapultovalo do čela Konzervativní strany a Downing street číslo 10. Premiér Cameron po odstoupení protikandidátky Theresy May poté změnil své rozhodnutí zůstat do října premiérem a post jí přepustil.

Devětapadesátiletá Theresa May studovala na Oxfordu, její první práce byla v Anglické národní bance. V britském parlamentu sedí od roku 1997. V posledních šesti letech byla ministryní vnitra, stala se tak nejdéle sloužícím politikem v této funkci za posledních sto let. Ačkoliv byla pro setrvání v Unii, po ohlášení výsledků referenda mluvila jasně. „Nesmí nastat žádné pokusy o setrvání uvnitř Unie. Žádné pokusy o znovuzačlenění zadními vrátky nebo pořádání dalšího referenda,“ vyjádřila svůj postoj Theresa May.

Ostatně vypsání druhého referenda i přes protesty v londýnských ulicích a peticím nevidí příliš reálně ani Petr Kaniok z Masarykovy univerzity. „Ačkoliv je referendum právně nezávazné, jelikož formálně je nejvyšší autoritou parlament, kampaň, očekávání a celá atmosféra byly tak závažné, že nevím, co by se muselo stát, aby někdo dokázal říct, že výsledek nebude respektovat a bude chtít další referendum. Snad teoreticky by to šlo, kdyby se lídr jedné ze dvou silných stran dopracoval k předčasným volbám se zřetelným poselstvím, že pokud vyhraje, chce Velkou Británii v EU,“ myslí si Petr Kaniok.

Deník The Guardian ocenil především velký klid, který May vyzařovala před uvedením do největší funkce své politické kariéry. Mayová je podle jeho úsudku posedlá kontrolou, při výkonu funkce ministryně se snažila kontrolovat každý krok svých podřízených, což podle Guardianu nyní nebude schopna dělat. Podle něj je nová britská premiérka „nepředvídatelná moralistka, jejíž klid a rozvaha však můžou být přesně tím, co nyní Británie potřebuje,“ psala komentátorka The Guardian Gaby Hinsliff.

I ostatní seriózní deníky považují Theresu May za správnou volbu na premiérku. Deník The Independent také kvitoval její uvážlivost. „Celá moje filosofie je založená na tom, že se snažím jednat, ne pouze mluvit,“ řekla Theresa May deníku The Telegraph.

VÝVOZ SE PRODAŽÍ

Británie se ihned po odhlasování vystoupení z EU musí potýkat s pádem hodnoty libry. Koncem června byla libra vůči dolaru na jednatřicetiletém minimu. Vůči libře posílila i česká koruna. Britské měně škodí především nejistota investorů, jaké podmínky vláda Spojeného království vyjedná se sedmadvacítkou. Podle ekonomky ze společnosti Next finance Markéty Šichtařové je současný propad libry způsobený „krátkodobými psychologickými efekty“. Zda libra skutečně dlouhodobě ztratí na své hodnotě, bude jasné až za delší čas. „Každému je jasné, že ode dneška za rok evidentně nebude možno mluvit o „panice v důsledku brexitu“. Čili dlouhodobě se bude kurz vracet k úrovni, která bude lépe odrážet makroekonomický stav britské ekonomiky, libra bude silnější k dolaru i euru,“ řekla Evropským novinám Markéta Šichtařová.

Měnový kurz s obavami sledují i mnozí Češi, kteří do Velké Británie přišli za prací. Trvalý pád hodnoty libry by výrazně pocítili na svých výdělcích. České ekonomiky se ale podle Šichtařové „panika důsledkem brexitu“ příliš netýká. „Může se to negativně dotknout Čechů pracujících v Británii, ale až čas ukáže, jakými smlouvami bude tato oblast řešena. Trochu se prodraží naše vývozy do Velké Británie, ale to není nic nového, protože libra slábla ke koruně už zhruba od listopadu 2015. Navíc naše vývozy do Spojeného království nejsou zásadní,“ zhodnotila pro Evropské noviny Markéta Šichtařová.

Odlivu zahraničních investic následkem brexitu se snažil zabránit bývalý britský ministr financí George Osborne. Ten začátkem července představil svůj plán na snížení korporátní daně na Ostrovech. Rád by srazil daň pro podniky ze současných 20 % na 15 %. Už v březnovém návrhu rozpočtu Osborne plánoval do roku 2020 snížit sazbu pro společnosti na 17 % do roku 2020. Podle bývalého šéfa Světové obchodní organizace Pascala Lamyho tím ale Británie nevykročila dobře do vyjednávání po vystoupení z Unie. Podle něj není moudré ještě před oficiálním startem jednání vyrukovat s tzv. daňovým dumpingem. Pokud by Osbornův návrh prošel, Británie by měla nejnižší korporátní daň ze velkých světových ekonomik.

Po brexitu se v některých zemích Unie zvedly protestní hlasy volající po dalších odchodech z Unie. V České republice tzv. czexit podporují především euroskeptičtí Svobodní europoslance Petra Macha. Ale i v ostatních členských zemích jsou stále hlasitěji slyšet zastánci referenda o setrvání v EU. Podle výzkumu agentury Ipsos chce vypsat hlasování o setrvání v osmadvacítce nadpoloviční většina Italů a Francouzů. Dlouhodobě je také pověst EU bičována v Řecku, ale vzhledem k tomu, že je Řecko v eurozóně, grexit není příliš pravděpodobný. Reálněji vypadá vypsání protestního referenda v Maďarsku, které dlouhodobě nesouhlasí se strategií EU při řešení migrační krize.

Lukáš Zitka

 

Aktuální číslo

Inzerce v Evropských novinách

Spolupracujte s námi a inzerujte v tištěném i webovém vydání.

Více info zde.

Rozhovory

banner

Evropské instituce

  • Evropský účetní dvůr

    Zatímco v minulých číslech Evropských novin jsme se zaměřili hned na dvě významné soudní instituce, tentokrát se v naší pravidelné rubrice podíváme do světa financí. V našem hledáčku je totiž...

    Číst dál...