Uprchlická krize mění Unii, najde se řešení?

Ačkoliv se v posledních měsících a týdnech v médiích rozebírají hlavně jiné problémy a mohlo by se tak zdát, že je uprchlická krize minulostí, realita je trochu jiná. V prvním čtvrtletí letošního roku sice počet žadatelů o azyl poklesl, stále jich ale bylo téměř 300 tisíc. Je tedy zřejmé, že i touto situací se musí unijní i čeští politici stále zabývat a hledat to nejlepší možné řešení pro všechny strany. Daří se jim to?

„Uprchlíci překonávají Středozemní moře a přicházejí na pobřeží Evropy. Poselství, které přinášejí, je, že nebudete-li řešit problémy, pak problémy přijdou za vámi. Potřebujeme politický čin, který zastaví konflikty. To bude nejvýznamnější prevence přílivu uprchlíků,“ prohlásil vysoký komisař OSN pro uprchlíky Filippo Grandi v souvislosti s nedávno zveřejněnými celosvětovými čísly ohledně migrace. Z nich vyplývá, že bylo v loňském roce v celém světě na útěku z domova 65,3 milionu lidí, což je ze všech pohledů rekordní číslo. Nejvíce běženců pochází ze Sýrie, Afghánistánu, Burundi a Jižního Súdánu, miliony z nich míří v posledních letech do evropských zemí – především do Turecka a Německa. Česká eurokomisařka Věra Jourová dodává, že naši největší pomoc potřebují hlavně děti, kterých je mezi uprchlíky téměř polovina. „V roce 2015 požádalo o azyl v Evropě více než 250 tisíc dětí mladších 14 let a ve věkové skupině 14 až 17 let jich bylo 125 tisíc,“ říká s tím, že cesta, kterou musí často absolvovat, je skutečnou noční můrou. Podle Jourové je potřeba zkrátit dobu vyřízení žádostí o azyl, zamezit rozdělování rodin a pomoci dětem začlenit se do společnosti. „Je třeba jim umožnit chodit do školy a zprostředkovat jim naše společné evropské hodnoty – jde o nejlepší způsob, jak je začlenit do různých zemí,“ dodává Jourová.

Jenže v některých zemích už je situace tak daleko, že je snaha o začlenění sama o sobě nedostatečným řešením. Řeč je především o Švédsku, kam v roce 2015 přišlo přes 160 tisíc žadatelů o azyl a dalších 100 tisíc zřejmě přijde v letošním roce. Pro zemi o necelé desítce milionů obyvatel se celá situace stává nezvladatelnou. I zde tak šlapou na záchrannou brzdu. Šéf švédského přistěhovaleckého úřadu Anders Danielsson totiž nedávno oznámil, že nejméně polovinu žádostí země odmítne.

O ČR ZÁJEM NENÍ

Současná uprchlická krize není bezpochyby první, kterou Evropa zažívá. Rozhodně je ale jednou z největších a bezesporu i nejsložitějších. Dokazuje to i fakt, že do této doby nebylo potřeba měnit podmínky společného azylového systému, ke kterému se členské státy EU zavázaly v roce 1999. Svým vstupem do společenství se i Česká republika zavázala dodržovat řadu souvisejících pravidel - Směrnici o podmínkách přijímání, Směrnici o azylovém řízení nebo tzv. Dublinské nařízení, podle kterého vrací země zadržené uprchlíky do státu, přes který do EU vstoupili a v němž požádali o azyl.

Jenže současný příliv migrantů ukázal, že tato pravidla nejsou dostatečná. V uplynulých dvou letech proto evropské špičky hledaly řešení, jak se s celou situací vypořádat. Nejviditelnějším a nejkritizovanějším návrhem jsou uprchlické kvóty. Tedy rozložení části uprchlíků mezi všechny země Evropské unie. Podle posledního rozhodnutí, které ovšem naše země svým hlasem nepodpořila, by Česko mělo do konce roku přijmout 2691 lidí ze středomořských států nejvíce zasažených krizí. Faktem ovšem je, že většina uprchlíků do České republiky vůbec nechce. To se ostatně ukázalo už na začátku tohoto roku, kdy bylo do rekreačního zařízení v Okrouhlíku u Jihlavy přesunuto několik desítek křesťanských uprchlíků z Iráku v rámci projektu Generace 21. Ti sice prohlašovali, že považují Českou republiku za svou novou zemi, ve velmi krátké době se ale velká část z nich vydala do Německa, což z nich udělalo nelegální migranty. Začátkem července soud v Drážďanech rozhodl, že 25 z nich pošle zpět do ČR. Zde je čeká detenční zařízení a rozhodování, zda se vrátí do Iráku nebo zda zůstanou.

Ale ani uprchlíci, které by měla naše země přijmout na základě kvót schválených Evropskou unií, se k nám zřejmě nepohrnou. Dosud jich naše země měla přijmout sedm, tři z nich se ale přesunu do ČR vyhnuli. Do konce léta chce Česko přijmout 90 azylantů, do poloviny příštího roku pak přes 400. Že tomu tak ale opravdu bude, mnoho lidí pochybuje.

NA UPRCHLÍKY OSM MILIARD

Dalším důvodem pomalého a nejistého přijímání uprchlíků do ČR jsou přísné bezpečnostní standardy. „My říkali, že odmítáme jen ty, které nelze bezpečnostně prověřit. A žádáme Řeky a Italy, aby nám dávali žádosti včetně informací, z nichž jsme schopni dovodit, jestli ti lidé udávají pravou identitu a tak dále,“ prohlásil ministr vnitra Milan Chovanec. Jeho rezort před časem vydal také zprávu o nelegálních migrantech. A ani těch na našem území není zdaleka tolik jako v některých jiných zemích. Od loňského června do května tohoto roku policie zadržela téměř 3,5 tisíce lidí bez povolení k pobytu. Pro srovnání – Jen od Itálie přijelo během prvních čtyř měsíců tohoto roku přes 24 tisíc uprchlíků.

Evropská komise proto v dubnu přišla se dvěma novými možnostmi řešení problémů s azylem pro migranty. Jednou z nich jsou nové kvóty, které by mezi členské země rozdělily další tisíce uprchlíků. Druhou variantou je pak zrušení systému, kdy azylovou žádost řeší první země, ve které se uprchlík dostal na území EU. „Migranti by na základě ´distribučního klíče´ byli rovnou přerozdělováni po všech zemích unie,“ vysvětluje místopředseda Evropské komise Frans Timmermans. V březnu tohoto roku navíc zřídila Rada Evropské unie mechanismus mimořádné podpory, který má pomoci Řecku a dalším členským států, které se především potýkají s vysokým počtem uprchlíků. Součástí tohoto opatření je zajišťování potravin, přístřeší, vody, léků a dalších základních potřeb. „Toto rozhodnutí Rady je důkazem, že EU stojí v tomto obtížném období po boku Řecka,“ uvedl po schválení tohoto opatření nizozemský ministr zahraničí a předseda Rady v době nizozemského předsednictví Bert Koenders. Jen v tomto roce by podle odhadů Evropské komise mělo jít na zajištění potřeb uprchlíků přes 8 miliard korun.

EVROPA NA KŘIŽOVATCE

Česká republika patří dlouhodobě v Evropské unii ke kritikům společné azylové politiky a další vlnu kvót odmítá. „Stejně tak odmítáme i návrhy na sankce za jejich neplnění. Kvóty jsou v debatě o řešení migrační krize slepou uličkou a Evropská komise by už tuto myšlenku měla konečně opustit,“ prohlásil český premiér Bohuslav Sobotka. A nejde rozhodně o ojedinělý názor. Stejnou pozici zastávají i ostatní státy visegrádské skupiny – Slovensko, Polsko a Maďarsko. Podle českého ministra vnitra Milana Chovance se EU musí zaměřit hlavně na ochranu vnějších hranic. „Jsme pro důslednou ochranu hranic EU a stoprocentně funkční hotspoty. Na experimenty s kvótami není čas,“ prohlásil. Kvóty dlouhodobě odmítá i prezident Miloš Zeman a velká část veřejnosti. Někteří lidé poukazují na to, že může Česká republika pomáhat i jinak. Do exponovaných míst odjíždí stovky dobrovolníků a desítky policistů a dalších expertů, kteří pak působí v hotspotech. V tomto směru patří naše země k těm nejaktivnějším v EU. Jenže to bohužel nestačí. Evropské země by si měly rozdělit desítky tisíc migrantů, což se dnes zdá jako naprosto nereálné.

Otázkou také zůstává, co se změní po odchodu Velké Británie, která vždy platila za euroskeptického spojence České republiky v osmadvacítce. Spekuluje se o tom, že brexit povede ještě k většímu odmítání unijních požadavků. Na druhou stranu dnes není ani jisté, jaké do budoucna ty unijní požadavky budou. V současnosti tak díky uprchlíkům stojí Evropa na křižovatce. Upustí evropští lídři od snahy o stále větší integraci, což znamená i konec kvót? Nebo k žádnému otočení kormidla nedojde a EU se začne štěpit na státy, které chtějí vytvořit jednotný celek a ty, které chtějí zůstat suverénní? Filip Appl

 

Aktuální číslo

Inzerce v Evropských novinách

Spolupracujte s námi a inzerujte v tištěném i webovém vydání.

Více info zde.

Rozhovory

banner

Evropské instituce

  • Evropský účetní dvůr

    Zatímco v minulých číslech Evropských novin jsme se zaměřili hned na dvě významné soudní instituce, tentokrát se v naší pravidelné rubrice podíváme do světa financí. V našem hledáčku je totiž...

    Číst dál...