OPŽP nabírá na obrátkách, bude to stačit?

Životní prostředí patří dozajista mezi nejkontroverznější oblasti, do kterých nějakým způsobem zasahuje Evropská unie. Jenže evropští politici trvají na tom, že společný postup ve věcech, jako je péče o krajinu nebo odpadové hospodářství, je naprosto nezbytný pro trvale udržitelný růst společnosti. Pro tyto účely tak byly stanoveny jasné cíle a zřízeny nástroje, které mají pomoci s jejich dosažením. Mezi ně patří i dotační programy zaměřené právě na životní prostředí.

Když byly v polovině loňského roku, dva roky po konci minulého programového období, schváleny poslední projekty podpořené z dobíhajícího Operačního programu Životní prostředí, šlo o symbolickou tečku. Tisíce akcí zaměřených na zlepšování čistoty vody, snižování množství emisí vypouštěných do vzduchu, zateplování, zpracování odpadu ekologickou cestou či na další oblasti ochrany přírody, pomohly realizovat desítky miliard z Evropské unie. Jenže ačkoliv to samo o sobě je pozitivní, průběh čerpání dotací z tohoto programu přinesl spoustu problémů, kvůli kterým se OPŽP zapsal do povědomí veřejnosti spíše v negativním světle. Hovořilo se především o tom, že je titul až příliš byrokratický, neflexibilní a nepřehledný, což vede k mnoha chybám, kterých se dopouští žadatelé. To vše se nakonec projevilo postupně se nabalujícím zpožděním v čerpání alokovaných peněz. Ještě v roce 2014 hrozilo, že se z něj nepodaří vyčerpat asi 25 miliard korun. Pak se ovšem zatáhlo za záchrannou brzdu a na poslední chvíli se začaly rozdělovat miliardy. Výsledná ztráta se pohybuje kolem 7,5 miliardy korun. To je sice podstatně lepší výsledek, ale stále to znamená, že jsme si z nabídnuté sumy peněz nevzali kvůli přebujelé byrokracii značnou částku.

Nové programové období se mělo nést ve znamení změn a zlepšování toho, co v tom minulém nefungovalo. Cíle těch, kteří připravovali jeho současnou podobu, tak byly jasné: Odstranění řady překážek a podmínek, které omezovaly přístup některých žadatelů k dotacím nebo jim stěžovaly jejich čerpání. Nakonec nová podoba programu odstartovala v srpnu loňského roku. „Operační program Životní prostředí pro nové programové období 2014–2020 v gesci MŽP se stal hned druhým programem, který k čerpání schválila Evropská komise,“ uvedl ministr životního prostředí Richard Brabec s tím, že v programu je k dispozici přes 70 miliard korun, což je asi o 40 procent méně, než kolik bylo alokováno v minulém období.

OPĚT SKLUZ?

Zaměřením se přitom program příliš neliší od svého předchůdce. Prioritně nejvyšší prostředky půjdou na zlepšení kvality ovzduší, čištění vod a opatření proti povodním. Podstatně větší pozornosti se dočkají také projekty, které budou nabízet řešení a pomoc s překlenutím nadměrně suchých let, kterých bude v blízké době zřejmě přibývat.  Ministerstvo životního prostředí už od počátku avizuje, že současný režim OPŽP je v podstatě stejný, jaký byl zaveden v závěru minulého období v reakci na velký objem nevyčerpaných peněz. Vláda se prý navíc snaží flexibilně reagovat na vývoj čerpání. Nedávno například schválila přesun dvou miliard z OP Doprava do OP Životního prostředí, kde je větší potenciál k jejich vyčerpání. Peníze půjdou hlavně na snižování emisí, které vypouští továrny a teplárny nebo na zlepšování kvality vod na našem území.

Jenže podle opozičních politiků se vytyčené cíle – rychlejší a efektivnější čerpání – ve skutečnosti zatím příliš plnit nedaří a program už od začátku nabírá skluz. „Už máme třetí rok programového období, ale čerpání probíhá zatím jenom jeden rok, takže už máme vlastně dva roky zpoždění,“ podotkl například poslanec za ODS Jan Zahradník a nespokojenost s rychlostí čerpání vyjádřili i někteří zástupci TOP09. Jenže vládní představitelé kritiku opozice odmítají a poukazují na to, že stávající problémy mají kořeny právě ve vládě ODS a TOP 09. Právě ta prý nedokázala zajistit schválení operačních programů ještě před zahájením současného období, tedy před rokem 2014. Zároveň má prý předchozí vláda vinu za ztrátu oněch 7,5 miliardy korun, které nenávratně propadly. „OPŽP patří k těm programům, které se dokázaly vypořádat s pozdním schválením ze strany Evropské komise, a v žádném případě jeho aktuální ´nízké´ čerpání neohrožuje prostředky přidělené do tohoto programu,“ zdůrazňuje v tiskové zprávě ministerstvo životního prostředí.

VÝZVY VE VŠECH OBLASTECH

A jak na tom tedy OPŽP aktuálně je? Do poloviny srpna bylo vyhlášeno 33 výzev, ve kterých se rozděluje 24,5 miliard korun. O dotace je velký zájem, registrováno je celkem 2591 projektů. Zatím posledními vyhlášenými výzvami jsou ty zaměřené na ochranu krajiny, především vodních prvků, mezí, remízků či starých sadů. „Podpoříme i projekty, které povedou ke zlepšení stavu lesních porostů, zajištění migrační prostupnosti pro vodní i suchozemské živočichy a revitalizaci sídelní zeleně,“ vysvětluje náměstek ministra životního prostředí Vladimír Dolejský. Na tyto projekty je ve výzvách řízených Agenturou ochrany přírody a krajiny připraveno zatím 712,5 milionu korun.

Z dalších již vyhlášených výzev lze jmenovat třeba tu zaměřenou na energetické úspory budov. V tomto případě jde hlavně o veřejné budovy, které tak čeká zateplování, výměny oken a dveří a další opatření zaměřená na šetření energií. Pro žadatele hlavně z řad obcí a měst jsou připraveny tři miliardy korun. Své projekty ale chystají i kraje. Třeba ten Královéhradecký chce s pomocí OPŽP zateplit sedm budov za 145 milionů. Chybět mezi nimi nebude gymnázium v Dobrušce nebo domov mládeže v Červeném Kostelci.

Dlouhodobě běží také přijímání protipovodňových projektů. Prozatím 1,3 miliardy si rozdělí žadatelé, kteří plánují například zabezpečovat svahy, ale třeba i čistit koryta řek a potoků. V budoucnu se plánují další výzvy zaměřené na tuto oblast. Přihlásit se do nich chce například Brno, které uzavřelo smlouvu o spolupráci s Povodím Moravy a plánuje komplex opatření na Svitavě a Svratce za čtyři miliardy. Co je důležité - OPŽP bude v tomto období mnohem více reflektovat i opačné nebezpečí – častá a dlouhotrvající sucha. Letos v květnu vláda rozhodla, že na opatření proti nim půjde ročně 2,4 miliardy korun, a to až do roku 2021. Kde se peníze vezmou, zatím není jasné. Všeobecně se ale předpokládá, že evropské fondy v tom rozhodně budou figurovat. Jen z OPŽP by mělo jít na tuto oblast asi osm miliard korun.

S ČISTÍRNAMI JSME POZADU

Z dalších oblastí OPŽP, u kterých už známe i konkrétní projekty, lze jmenovat stavby kanalizací a čistíren odpadních vod. Dotaci na své projekty už získala řada obcí – Z těch posledních třeba Osík, Bezdědice, Radouš, Krasová, Rudice či Hostomice, kde stavba nové kanalizace navazuje na projekt financovaný z evropských peněz v minulém období – novou čističku odpadních vod. Mezi největší chystané projekty pak patří ten v obci Jamné na Jihlavsku, zde postaví čistírnu za 74 milionů korun.

Ostatně právě stavby čističek a odpovídajících kanalizačních systémů jsou dlouhodobě velkým problémem České republiky. Odpovídající kanalizaci, tak jak to požaduje Evropská unie, totiž stále nemá skoro pětina české populace. A podle hrubých odhadů se Česku podaří splnit podmínky osmadvacítky až v roce 2021, což je o jedenáct let později, než nám původně Evropská unie ukládala. To, že jde všechno tak pomalu, má hned několik důvodů. Jedním z nich je i fakt, že obcím se do nákladných projektů, kvůli kterým se musí zadlužovat mnohdy nepříliš výhodnými úvěry, nechce. V tomto směru se stát rozhodl pomoci a nabízí obcím, které chtějí na vodohospodářské projekty čerpat dotace, půjčku od Státního fondu životního prostředí. „Půjčky odrážejí naší vizi - transformaci Státního fondu životního prostředí ČR směrem od toho ryze dotačního administrátora blíže ke komplexní finanční instituci,“ prohlásil již dříve ministr Brabec. Obce navíc mohou žádat i na realizaci jiných projektů podaných do OPŽP, třeba těch zaměřených na zateplování veřejných budov. Filip Appl

 

Aktuální číslo

Inzerce v Evropských novinách

Spolupracujte s námi a inzerujte v tištěném i webovém vydání.

Více info zde.

Rozhovory

banner

Evropské instituce

  • Evropský účetní dvůr

    Zatímco v minulých číslech Evropských novin jsme se zaměřili hned na dvě významné soudní instituce, tentokrát se v naší pravidelné rubrice podíváme do světa financí. V našem hledáčku je totiž...

    Číst dál...