Václav Havel: Ten co nás dostal do Evropy

Syn významného pražského podnikatele, celosvětově známý dramatik a filosof, protikomunistický aktivista a spoluzakladatel Charty 77, československý a český prezident a v neposlední řadě i kmotr Evropských novin. To všechno a mnohem víc přinesl bohatý život Václava Havla. Člověka, který je dnes paradoxně často více oceňován v zahraničí než doma. Letos by mu bylo 80 let.

Dnes je poměrně snadné stát se slavnou osobností, ke které se upínají pohledy, kterou lze citovat a která udává trendy a dokáže nějak nasměrovat společnost. Je ovšem daleko těžší skutečnou osobností zůstat, nezmizet v propadlišti dějin a stát se pro mnoho lidí budoucích generací možná i vzorem. Pomíjivých osobností má naše země celou řadu, těch skutečných, na které se bude vzpomínat i za sto let, je ovšem zoufale málo. O to víc vyniká jméno Václava Havla, člověka který po desítkách let v područí komunistické diktatury dostal (spolu s řadou dalších samozřejmě) naši zemi na politickou i geografickou mapu světa.

Do povědomí veřejnosti se Havel zapistuje už v 60. letech minulého století. Ukazuje se jako vynikající dramatik, jehož hry Zahradní slavnost a Vyrozumění se zlatým písmem zapisují do světového fondu absurdního dramatu. Sílící protikomunistické tendence vrcholí otevřeným vystupováním proti cenzuře a režimu jako takovému, iniciováním a podpisem Charty 77, uvězněním a později postupným přibližováním se k politice. Nakonec se Havel stává jednou z hlavních postav Sametové revoluce a následně i prezidentem Československé a později samostatné České republiky.

PROEVROPSKÝ STÁTNÍK

Působení Havla v pozici prvního českého prezidenta by zřejmě vydalo i na několik knih. Za klíčovou lze považovat hlavně jeho roli v přibližování se Západu. Důležitý byl především jeho podíl na vstupu České republiky do NATO a následně i do Evropské unie. V případě NATO začal pracovat už v březnu 1991, kdy jako první státník zemí bývalého východního bloku navštívil ministerské zasedání Severoatlantické rady v Bruselu. V roce 1995 už mluvil otevřeně o rozšíření NATO a v roce 1999 se jeden z jeho mnoha snů stal skutečností. Další pak následoval v květnu 2004, kdy jsme se stali také součástí Evropské unie. „Cítím-li se být Evropanem, neznamená to přece, že přestávám být Čechem. Je tomu právě naopak. Jakožto Čech, jsem i Evropanem. Poněkud poeticky říkávám, že Evropa je vlast našich vlastí,“ prohlásil v roce 2009 na půdě Evropského parlamentu a sklidil za to potlesk ve stoje. Havel tehdy také vyjádřil přesvědčení, že se evropská suverenita bude zvolna posilovat. A ačkoliv mnozí lidé poukazují na to, že jeho vize byla v tomto směru až naivní, on sám nikdy nepředpokládal, že evropská integrace bude proces jednoduchý nebo rychlý. Naopak, ve svých projevech mluvil o překážkách a dlouhé cestě s možnými zákrutami a oklikami, kterou je bytostně nutné absolvovat.

JE IDEALIZACE ŠPATNÁ?

Dnes v době, kdy je Česká republika zjevně územím, kde se střetává provýchodní a prozápadní propaganda, je jméno Václav Havel jedním z vděčných témat. Jeho kritici poukazují na spoustu chyb, které udělal. Zpochybňují hodnoty, které zastával, nebo posměšně a s pejorativním zabarvením mluví o pravdoláskařství a sluníčkářství ve snaze napadnout humanismus, který byl Havlovi vlastní. Havlova kritika je však patrnější u nás než v zahraničí. Světové weby nedožité narozeniny komentují především zdůrazňováním jeho pozitivní role v revolučním a porevolučním dění. V jednom mají ovšem čeští odpůrci Václava Havla pravdu. K jeho osobnosti se pojí určitá idealizace, která zdůrazňuje spíše jeho přednosti než jeho chyby. Otázkou ale je, zda v zemi, kde tolik chybí jiné než sportovní vzory, není nějakých (klidně trochu idealizovaných) hrdinů zapotřebí.

Ať už se bude společenská diskuse o Václavu Havlovi a jeho roli v českých a československých dějinách vyvíjet jakkoliv, jisté je jedno: je to osobnost, která už osobností zůstane. Na nás je, zda se jeho přání jednotných a plně spolupracujících evropských států, které vyjádřil mimo jiné i podporou Evropských novin v roce 2004, nakonec vyplní, či zda se tento jeho poslední sen nakonec rozplyne.

Filip Appl

 

Aktuální číslo

Inzerce v Evropských novinách

Spolupracujte s námi a inzerujte v tištěném i webovém vydání.

Více info zde.

Rozhovory

banner

Evropské instituce

  • Evropský účetní dvůr

    Zatímco v minulých číslech Evropských novin jsme se zaměřili hned na dvě významné soudní instituce, tentokrát se v naší pravidelné rubrice podíváme do světa financí. V našem hledáčku je totiž...

    Číst dál...