Jsme popelnicí Evropy? Česko tlačí na změnu

Řada nezávislých iniciativ, výzkumy, pořady zkoumající to, co nakupujeme a jíme, a nakonec i stále silnější politické téma. Dlouhá léta se Češi příliš nezajímali o kvalitu potravin v obchodech a na svých stolech. Díky všem těmto aktivitám se ale dnes zdá, že se tento trend pomalu začíná měnit. Klíčová otázka však zůstává stále nezodpovězena: Proč se u nás prodávají horší potraviny než v jiných evropských zemích a jak to změnit?

Bydlíte u hranic například v okolí dálnice severně od Ústí nad Labem? V tom případě se vám nejspíš vyplatí sednout do auta a zajet pro velký nákup do nedalekých Drážďan. Nejen že to cenově vyjde téměř nastejno nebo možná i levněji, ale nakoupíte navíc ty samé potraviny mnohdy v lepší kvalitě. Káva, která má o třetinu víc kofeinu, salámová pizza, ve které je víc salámu, margarín s větším podílem tuku nebo naprosto stejná čokoláda, která má jen podstatně víc kakaa. Takové výrobky lze najít v supermarketech v Německu nebo v Rakousku, což jen potvrzuje podezření, že je Česká republika z hlediska kvality potravin skutečně tak trochu popelnicí Evropy. Ostatně potvrzuje to i celá řada výzkumů. Podle jednoho z roku 2015 se za hranicemi prodává v lepší kvalitě dokonce 35 procent výrobků. V loňském roce zase potvrdil rozdíly mezi stejnými výrobky z různých zemí podrobný test časopisu dTest či Státní zemědělská a potravinářská inspekce, která zkoumala také vnímání českých spotřebitelů. A navzdory tomu, co se říká o nezájmu českých zákazníků, 88 procent z nich uvedlo, že se jich praxe odlišného složení potravin pro český trh dotýká a že jim vadí. „Přibližně každá 20. potravina, kterou inspekce hodnotila laboratorně nebo na místě, vykázala nějakou závadu. Typickým příkladem je záměna masa, kdy je deklarován nějaký druh masa, které je obecně hodnotnější, dražší a nákladnější a je zaměněno za nějakou levnější složku,“ uvedl k průzkumu tiskový mluvčí SZPI Pavel Kopřiva. Češi zároveň podle něj v drtivé většině odmítají argumenty zástupců firem, kteří tvrdí, že mají odlišné chutě než Francouzi nebo Němci a je potřeba proto upravovat receptury. Bohužel tato „úprava“ znamená v drtivé (nikoliv absolutní) většině případů snížení kvality, což podle průzkumu Češi považují za manipulaci. Skutečný důvod je prý ve snaze ušetřit na surovinách na trhu tvořeném lidmi, kteří stále ještě nejsou dostatečně informovaní a schopní si společně stěžovat a postupným tlakem si vybojovat změnu.

SNAHA ZATÍM BEZ VÝSLEDKU

Zatím poslední průzkum na téma kvality potravin provedla agentura STEM/MARK v březnu letošního roku. Podle nasbíraných dat více než 70 procent českých zákazníků věří, že máme jako spotřebitelé horší postavení než je tomu u vyspělých sousedů. „Důvodem špatného postavení, který zmiňuje nejvíce dotazovaných, je horší kvalita potravin proti například německému či rakouskému trhu. Více než polovina spotřebitelů také soudí, že český trh je pro nadnárodní firmy druhořadý,“ stojí se ve zprávě z výzkumu, který vznikl při příležitosti Mezinárodního dne spotřebitelů. Přitom na politické úrovni se tímto tématem zabývá Česká republika už mnoho let. Nejviditelnější je v tomto směru zřejmě česká europoslankyně Olga Sehnalová, která dlouhodobě hledá pro řešení dvojí kvality potravin podporu v Evropském parlamentu. Zatím však marně. „S některými dalšími kolegy jsem interpelovala Evropskou komisi. Vyšla z toho odpověď, že průzkum nebyl proveden na dostatečném množství vzorků a že se jedná o chuťové a cenové preference v různých zemích,“ říká Sehnalová. Ona a další europoslanci se nedávno setkali navíc s premiérem Bohuslavem Sobotkou, který se o problém v posledních měsících také intenzivně zajímá. „Není pro mě přijatelné, aby pokračoval stav, kdy se lidem v jednom státu nabízí zboží stejné značky ve stejném balení, ale v úplně jiné kvalitě než ve státu druhém. Chci tento stav změnit,“ prohlásil šéf vlády. Jeho úřad už v roce 2015 požádal příslušná ministerstva, aby téma nadnesla na jednání Rady Evropské unie, v loňském roce pak byly evropským orgánům zaslány podklady k této problematice a proběhlo také jednání ministrů zemědělství rozšířené Visegrádské skupiny. V prosinci pak sestavily dozorové orgány tabulku výrobků, u kterých je podezření na nižší kvalitu oproti těm, které se prodávají například v Německu.

PŘESVĚDČÍME EVROPU?

Naplno se ale o problému rozdílné kvality potravin začalo mluvit až v úvodu tohoto roku. V lednu nepotěšilo českou stranu stanovisko Evropské komise, která oznámila, že se stejné výrobky pro různé trhy v rámci EU mohou lišit, pokud složení na obalu odpovídá. „Za nekalou by Evropská komise považovala pouze praktiku, pokud by obchodník inzeroval výrobek jako stejný v několika členských státech a zároveň pro některé z těchto zemí úmyslně snižoval kvalitu výrobku,“ tlumočí na svých stránkách zprávu Evropské komise Úřad vlády. Jenže s tím se Česká republika odmítá smířit a otevřela proto tuto agendu na setkání zástupců zemí Visegrádské čtyřky. Výsledkem byla dohoda o společném postupu při prosazování postupných změn, které mají méně kvalitní potraviny z regálů v českých, slovenských, polských a maďarských obchodech, vymýtit. „Komise by měla zadat evropskou analýzu v oblasti dvojí kvality potravin a měla by také navrhnout konkrétní legislativní změny, jež posílí ochranu spotřebitele a zabrání praktikám, které spotřebitele evidentně klamou,“ uvedl Bohuslav Sobotka. Evropská komise je však i nadále zdrženlivá. Na následném evropském summitu v Bruselu sice lídři ostatních členských zemí připustili, že jde o problém, zamítli však posílení pravomocí Evropské agentury na ochranu spotřebitelů, která by nově mohla vymáhat a kontrolovat kvalitu potravin na celém evropském trhu. „Měla by Evropa zkoumat kvalitu Nutelly?“ ptal se kriticky v německých médiích například německý ministr zemědělství Christian Schmidt a společně s dalšími odmítl zavádění nových pravidel a další předávání pravomocí do Bruselu. Podle něj je klíčová pravdivost údajů na obalu a možnosti domácích úřadů. S tím souhlasí i naše zástupkyně v Evropské komisi Věra Jourová. „Máme silnou spotřebitelskou legislativu, máme legislativu, která má potírat neférové obchodní prakticky a zavádějící reklamu,“ řekla eurokomisařka s tím, že legislativně se řeší především problémy, které se týkají celé a nikoliv jen části Evropy.

EXPERT: MUSÍ TO CHTÍT LIDÉ

Neznamená to ale, že by dvojí kvalitu Věra Jourová vůbec nepovažovala za problém, což ostatně jako členka komise za oblast ochrany spotřebitele dává opakovaně najevo. A ani Evropská komise zatím celou záležitost neshodila ze stolu. Vyjednavačům z V4 se podařilo přesvědčit ostatní členské země, aby alespoň nechaly vypracovat analýzu, která odpoví o jak vážný a rozsáhlý problém jde a zda skutečně vyžaduje nějaké legislativní kroky.

Že se nakonec podaří přesvědčit evropské politiky, aby se dvojí kvalitou potravin zabývali, věří také české ministerstvo zemědělství, které pro to chce udělat maximum. Ještě v první polovině tohoto roku se pustí do velkého srovnání kvality potravin zakoupených na našem území, na Slovensku nebo v Maďarsku s těmi samými, které lze sehnat v Rakousku či v Německu. Výsledná data pak použije česká vláda jako další argument, že jde o téma, které je potřeba řešit na centrální úrovni. „Má to ambice a prioritu, aby to bylo co nejdříve. Průzkum je potřeba, abychom mohli deklarovat, že tento problém tady skutečně je,“ dodává k tomuto kroku ministr zemědělství Marian Jurečka. Jenže ani potom není vůbec jisté, zda to velké státy nakonec neshodí ze stolu. Skeptičtí jsou v tomto směru nejen někteří politici, ale i mnozí odborníci na kulinářství a trh s potravinami. Například Roman Vaněk z Pražského kulinářského institutu v České televizi řekl, že si politici všimli problému příliš pozdě. „Navíc budou volby a téma potravin se hodí. Ale nic proti tomu, někdy to přinese něco dobrého. Ale myslím, že tentokrát ne,“ nešetřil kritikou Vaněk, podle kterého je jedinou cestou změna zákaznického chování. „Jestliže se chci lépe najíst, musím si připlatit peníze. To se prostě nedá jinak udělat.“ Filip Appl

Aktuální číslo

Inzerce v Evropských novinách

Spolupracujte s námi a inzerujte v tištěném i webovém vydání.

Více info zde.

Rozhovory

banner

Evropské instituce

  • Evropský účetní dvůr

    Zatímco v minulých číslech Evropských novin jsme se zaměřili hned na dvě významné soudní instituce, tentokrát se v naší pravidelné rubrice podíváme do světa financí. V našem hledáčku je totiž...

    Číst dál...