Cestovní ruch se přímých dotací nedočká

červen CZ fotoAkvaparky, soukromé hotely, golfová hřiště. Příklady projektů, kterých nebylo v minulém programovacím období podpořeno z evropských fondů právě málo. Bohužel právě tyto projekty byly často dávány jako příklad špatné praxe a nehospodárně vynaložených prostředků, které pod vznešeným cílem podpory turistického ruchu pomáhaly spíše zájmům jednotlivých podnikatelů. V současném období se proto s podobnými akcemi už nesetkáme.

Dlouhá léta byl cestovní ruch považovaný za jednu z klíčových oblastí správy v celé Evropské unii. Ostatně hlavně pro méně vyspělé regiony mohl být klíčem k dalšímu rozvoji a zlepšování takových ukazatelů, jako je zaměstnanost nebo kvalita infrastruktury. Odpovídala tomu i dotační podpora ze strukturálních fondů. Konkrétně na našem území šlo především o Integrovaný operační program a o jednotlivé regionální operační programy. Dohromady i s přispěním Národního programu podpory cestovního ruchu putovalo na tuto oblast v období 2007 – 2013 přes 49 miliard korun. Šlo o dobře vynaložené peníze? Zatímco Nejvyšší kontrolní úřad už v roce 2014 upozorňoval, že desítky miliard žádný efekt nepřinesly a že si ministerstvo pro místní rozvoj přínos peněz nepohlídalo, zástupci ministerstva poukazovali na to, že je potřeba investice hodnotit až s delším časovým odstupem.

Pravdou je, že zatímco na konci minulého programového období cestovní ruch stagnoval či spíše klesal, v posledních letech se poměrně úspěšně zvedá. Podle dat Českého statistického úřadu se v loňském roce ubytovalo v hotelech, penzionech a kempech přes 18 milionů hostů, což je meziročně skoro o 7 procent víc. Rostl počet domácích i zahraničních návštěvníků a stoupaly také tržby poskytovatelů služeb i celkový finanční výkon odvětví. Ministryně pro místní rozvoj Karla Šlechtová uvedla, že od října 2014, odkdy působí na ministerstvu, se jejímu rezortu podařilo zvýšit podíl turistického ruchu na HDP ze dvou procent na tři. „To je skvělé a všichni si začali uvědomovat, že turistický ruch má budoucnost. Navíc přichází průmysl 4.0 a řada lidí skončí ve službách a na prvním místě je právě turistický ruch,“ dodává ministryně. A rekordní zájem turistů se očekává i v letošním roce. Přijet by mělo víc návštěvníků ze zahraničí (pomalu se například narovnává výpadek turistů z Ruska) a zároveň se předpokládá, že se větší počet Čechů rozhodne trávit svou dovolenou na našem území. Je samozřejmě otázkou, nakolik je za rostoucí sílou cestovního ruchu hlavně přirozený vývoj a politické turbulence ve světě a jak moc přispěly i ony zmíněné investice podpořené dotacemi v minulém programovém období.

ÚSPĚŠNÉ AKCE I PROBLÉMY

Z hlediska projektů přinesly minulé roky hlavně pestrost. Dotace související s turismem podpořily rozmanité investice s přesahem do různých oblastí. Zmínit lze například desítky rozhleden, kilometry turistických tras či nákladné opravy nejméně 250 různých památek. Za všechny lze jmenovat například revitalizaci barokního Kuksu, do kterého šlo postupně několik stovek milionů korun. Stavěla se také lyžařská centra. Tady finančně vyčnívá hlavně Skiareál Klínovec, který získal dotaci 248 milionů korun nebo turistický komplex na Dolní Moravě s podobnou finanční injekcí. Z dalších sportovně-rekreačních areálů lze zmínit třeba Vrchbělou na území bývalého vojenského prostoru Ralsko. Velké částky šly také do aquaparků. Velké kontroverze vyvolával náročný projekt vodního světa Aqualand, který vznikl za 1,2 miliardy korun v Pasohlávkách na Brněnsku. Veřejnost zaujaly i některé další projekty – například výstavba lanovky na Sněžku nebo přístavba hotelu na ústeckém zámečku Větruše, který podpořil ROP Severozápad. Právě poslední zmíněný projekt se stal jedním ze symbolů provázanosti rozdělování dotací s místními politiky a zástupcem projektů, které jsou veřejností vnímané spíše v negativních barvách jako nepotřebné a účelové. Kromě soukromých hotelů mířila velká kritika například i na stavbu golfových hřišť nebo naddimenzovaných akvaparků. „Cestovní ruch je oblast, v níž jsme si trochu podkopli nohy. Evropská komise se naštvala, že se tu za peníze evropských daňových poplatníků stavějí golfová hřiště, akvaparky a hotely, které nejsou využity,“ potvrdila to již dříve ministryně pro místní rozvoj Karla Šlechtová. A nastavení současného programového období ukazuje, že měla pravdu.

PODPORA JEN NEPŘÍMO

Jak to tedy s podporou cestovního ruchu ze strany Evropské unie vypadá v současném období 2014 – 2020? Při pohledu na celou osmadvacítku je zřejmé, že tato oblast mírně ustoupila do pozadí. Naznačuje to už fakt, že cestovní ruch nebyl zahrnutý jako tematický cíl v nařízeních ohledně evropských strukturálních a investičních fondů. Evropská komise vydala pouze doporučení pro investování do cestovního ruchu. Důraz má být kladen na sladění s dalšími tematickými cíli, na inovace, na podporu malých a středních podniků, a především na celkové odstraňování bariér pro podnikání v této oblasti. Od přímé podpory cestovního ruchu se tak ustoupilo i v oblasti dotací. Přesto to neznamená, že by neměly šanci projekty, u kterých přesahy do turistiky najdeme. Jen musí být vždy součástí širší strategie v daném území a musí tam být vždy ještě další cíl – například podpora zaměstnanosti, rozvoj dopravní infrastruktury, oprava historicky cenných staveb či ochrana životního prostředí.

I tentokrát se tak dočkáme významných projektů, které mají potenciál přilákat nějaké ty turisty navíc. Desítky a stovky milionů z IROP poputují kupříkladu na stavbu cyklostezek. Nedávno bylo schváleno 130 projektů za více než miliardu a další výzva za 250 milionů probíhá do září. Samozřejmostí jsou i pokračující opravy památek či podpora muzeí. V letos vyhodnocené výzvě Integrovaného regionálního operačního programu bylo podpořeno celkem 39 projektů za více než 1,6 miliardy korun. „Návštěvníci muzeí a odborníci se tak mohou těšit, že během tří let budou reálně vidět výsledky evropských dotací v krajských a státních muzeích. Muzea v České republice tak budou moci svými novými expozicemi ještě více konkurovat zahraničním muzeím,“ Karla Šlechtová. Mezi úspěšnými projekty najdeme třeba revitalizaci traktu minoritského kláštera Znojmo nebo Muzeum automobilů TATRA v Moravskoslezském kraji. A jak se zdá, ani tím podpora nekončí. V letošním roce by měla být vyhlášena další výzva pro muzea, tentokrát za 900 milionů.

SPOLUPRÁCE ČLENSKÝCH ZEMÍ

U IROP to ovšem nekončí. Na podporu turismu se nezřídka zaměřují projekty podávané do programů přeshraniční spolupráce. Často jde o posilování vzájemných vazeb, společnou propagaci regionů na obou stranách hranice a tím i o podporu výměny turistů. Zmínit lze například nedávno podpořený projekt „Společné dědictví“, který je zaměřený na vzájemnou propagaci česko-polského pohraničí. V rámci akce půjde mimo jiné o tvorbu propagačních produktů nebo třeba o spojování turistických tras. V programu Sasko-české spolupráce zase najdeme dokonce 25 projektů za 700 milionů korun zaměřujících se na přeměnu Krušných hor v oblíbenou turistickou zónu. V plánu je pořizování turistického vybavení do centrálního Krušnohoří, pokračování hřebenové Cínové stezky nebo stavba Boží vyhlídky u Neklidu.

Spolupráce jednotlivých zemí v rámci EU na projektech s přesahy do podpory cestovního ruchu samozřejmě probíhá i bez dotací. V současnosti se na našem území připravují nebo realizují desítky akcí na podporu nejrůznějších společných kulturních projektů. Pozitivním příkladem může být kupříkladu série akcí tematicky se opírající o chrudimského rodáka a vynálezce lodního šroubu Josefa Ressela. Ve spolupráci s řadou informačních center a hotelů u nás, v Rakousku, Slovinsku, Chorvatsku a Itálii se pracuje na vytvoření turistické linky a na řadě dalších aktivit včetně happeningů či vydávání propagačních materiálů. „Rovněž vznikne materiál ´Po stopách Josefa Ressela´, který zmapuje místa a země, kde slavný vynálezce působil,“ vysvětluje manažerka projektu Dáša Hykšová. Velmi častá je i spolupráce zemí v rámci Visegrádské čtyřky. Pro loňský rok vyčlenila ministerstva zahraničí Česka, Slovenska, Maďarska a Polska v přepočtu zhruba osm milionů korun na společnou propagaci a další přidružené aktivity. Filip Appl

 

No direct subsidies for tourism

For many years, tourism has been considered one of the key areas of administration in the entire European Union. Indeed, especially for the less developed regions, it could have been the key to further development and improvement of such factors as employment or infrastructure quality. This was also reflected by the subsidies from the structural funds. Concerning our territory, the support included mainly the Integrated Operational Programme and individual regional operational programmes. In total, with the contribution of the National Programme for the Promotion of Tourism, this area received over CZK 49 billion during 2007–2013. Was this money well spent? While the Supreme Audit Office warned in 2014 that the tens of billions of Czech crowns had no effect and that the Ministry for Regional Development did not monitor the effect of the money invested, the Ministry’s representatives said that the investments had to be evaluated after a longer period of time.

From the viewpoint of the projects, the past years have been mainly about diversity. The tourism-related subsidies supported various investments overlapping with many areas. One could mention the dozens of observation towers, kilometres of tourist routes or the costly repairs of at least 250 heritage objects, for instance the revitalisation of the baroque Kuks hospital, which required several hundreds of millions of crowns. Ski centres were built, too. Financially, the biggest one was the Klínovec ski resort, which received a subsidy of 248 million Czech crowns, or the tourist centre in Dolní Morava, which received a similar amount of money.

What is the situation of the support of tourism by the European Union in the current period 2014–2020? Looking at the entire EU, it is clear that this area became slightly less important. This is indicated by the fact that tourism was not included as a thematic objective in the regulations regarding European structural and investment funds. The European Commission only issued a recommendation for investing in tourism. Emphasis should be put on compliance with other thematic objectives, innovations, support of SME’s and, most importantly, general removal of barriers to business in this area. In the area of subsidies, direct support of tourism has been withdrawn from. However, this does not mean that projects overlapping with tourism stand no chance. But they have to be a part of a wider strategy in the given area and they need to include a further objective – for example, support of employment, development of the transport infrastructure, repairs of historically valuable buildings or protection of the environment.

Even this time, there will be important projects with a potential to attract some new tourists. For example, tens and hundreds of millions from IROP will be spent on building bicycle paths. Recently, 130 projects worth more than a billion were approved, and another call for 250 million is under way until September. There is, of course, the continuing monument restoration or support of museums. In the IROP’s call that was evaluated this year, a total of 39 projects for more than 1.6 billion Czech crowns were supported. However, it does not end with IROP. The support of tourism is frequently targeted by projects submitted to cross-border co-operation programmes. These often include improvement of mutual relations, joint promotion of regions on both sides of the border and, therefore, tourist exchange. 

 

Keine direkten Subventionen für den Fremdenverkehr

Viele Jahre hielt man den Fremdenverkehr für einen der bedeutendsten Verwaltungsbereiche der ganzen EU. Insbesondere für weniger entwickelte Regionen konnte darin der Schlüssel zur weiteren Entwicklung sowie zur Verbesserung solcher Indikatoren wie der Beschäftigung oder der Qualität der Verkehrsinfrastruktur liegen. Diesem Umstand entsprach ebenfalls die finanzielle Unterstützung aus den Strukturfonds. Mit dem Beitrag des Nationalen Programms zur Unterstützung des Fremdenverkehrs floss in diesen Bereich im Zeitraum 2007 – 2013 insgesamt mehr als 49 Mrd. CZK. Dank diesen mit dem Fremdenverkehr zusammenhängenden Subventionen konnten vielfältige Investitionsvorhaben finanziert werden, die teilweise auch verschiedene andere Bereiche betrafen. Erwähnenswert sind zum Beispiel dutzende Aussichtstürme, kilometerlange Wanderwege oder die aufwendige Instandsetzung von mindestens 250 verschiedenen Denkmälern.

Wie sieht es mit der Förderung des Fremdenverkehrs seitens der EU in dem jetzigen Zeitraum 2014 – 2020 aus? Die Europäische Kommission hat eine Empfehlung für Investitionen in den Fremdenverkehr erlassen. Dabei sollen die Harmonisierung mit weiteren thematischen Zielen, die Innovationen, die Unterstützung kleiner und mittlerer Unternehmen und insbesondere die Beseitigung der die unternehmerische Tätigkeit in diesem Bereich hemmenden Hindernisse Priorität besitzen. Auch in Bezug auf die Subventionen hat man also mit der direkten Unterstützung des Fremdenverkehrs aufgehört. Trotzdem bedeutet dies nicht, dass Projekte aus anderen Bereichen, die auch mit dem Fremdenverkehr zusammenhängen, völlig chancenlos wären. Sie müssen jedoch immer einen Teil einer breiteren Strategie auf dem jeweiligen Gebiet bilden und stets noch ein weiteres Ziel verfolgen – zum Beispiel die Förderung der Beschäftigung, die Entwicklung der Verkehrsinfrastruktur, die Instandsetzung historisch wertvoller Bauten oder den Umweltschutz.

Auch in diesem Zeitraum werden also bedeutende Projekte in die Tat umgesetzt, die das Potential besitzen, etwas mehr Touristen anzulocken. Mit dutzenden und hunderten Millionen aus dem Programm IROP finanziert man zum Beispiel den Bau von Radwegen. Neulich wurden 130 Projekte für mehr als eine Milliarde genehmigt und eine weitere Aufforderung mit Verteilung von 250 Mio. läuft bis zum September. Mit IROP endet es jedoch nicht. Auf die Förderung des Fremdenverkehrs konzentrieren sich oft die im Rahmen der Programme zur grenzüberschreitenden Zusammenarbeit eingereichten Projekte.

 

Le secteur du tourisme ne bénéficiera pas de subventions directes

Pendant de nombreuses années, le secteur du tourisme a été considéré comme l’un des secteurs clé de l’administration dans toute l’Union européenne. En outre, principalement pour les régions moins développées, il a parfois permis d’ouvrir les portes vers le développement et l’amélioration des indicateurs tels que l’emploi ou la qualité des infrastructures. Le soutien sous forme de subventions en provenance des fonds structurels allait dans ce sens. Au total, contributions du programme national d’aide au tourisme comprises, plus de 49 milliards de couronnes ont été alloués à ce secteur entre 2007 et 2013. Les subventions pour le tourisme ont permis des investissements variés couvrant aussi d’autres secteurs ; citons par exemple les douzaines de tours panoramiques, les kilomètres de circuits touristiques ou encore les réparations onéreuses effectuées sur au moins 250 monuments différents.

Quelles sont les perspectives pour l’aide au tourisme en provenance de l’Union européenne pour la période actuelle (2014-2020) ? La Commission européenne a seulement émis des recommandations pour l’investissement dans le tourisme. L’accent doit être mis sur la cohérence avec les autres objectifs thématiques, l’innovation, le soutien aux PME et, avant tout, l’élimination globale des barrières à l’entreprenariat dans ce secteur. Il n’y aura donc pas non plus d’aide directe au tourisme au niveau des subventions. Cela ne signifie pas toutefois que les projets couvrant aussi le secteur du tourisme n’aient pas leur chance. Seule condition : ils doivent toujours s'inscrire dans le cadre d’une stratégie plus large sur le territoire concerné et comprendre aussi d’autres objectifs, par exemple le soutien à l’emploi, le développement des infrastructures de transport, la réparation de bâtiments historiques précieux ou encore la protection de l’environnement.

Cette fois encore, nous assisterons à la réalisation de projets importants qui auront le potentiel d’attirer des touristes en plus. Des dizaines et des centaines de millions de couronnes originaires des programmes opérationnels régionaux intégrés (PORI) seront par exemple alloués à la construction de pistes cyclables. Récemment, 130 projets ont été approuvés pour un budget supérieur à un milliard de couronnes, et un autre appel d’offres, à 250 millions de couronnes, est en cours et sera clos en septembre. Pour les PORI, en revanche, la procédure se poursuit. Le soutien au secteur du tourisme est souvent ciblé par les projets déposés dans le cadre des programmes de coopération transfrontalière.

Aktuální číslo

Inzerce v Evropských novinách

Spolupracujte s námi a inzerujte v tištěném i webovém vydání.

Více info zde.

Rozhovory

banner

Evropské instituce

  • Evropský účetní dvůr

    Zatímco v minulých číslech Evropských novin jsme se zaměřili hned na dvě významné soudní instituce, tentokrát se v naší pravidelné rubrice podíváme do světa financí. V našem hledáčku je totiž...

    Číst dál...