Stejná odměna pro vyslané i místní

Změnu pravidel o vysílání pracovníků do zahraničí navrhla Evropská komise, která tak chce zajistit spravedlivější evropský trh práce. „Již od prvního dne svého mandátu prohlašuji, že musíme usnadnit mobilitu pracovních sil, ovšem tato mobilita musí fungovat na spravedlivém základě,“ řekla eurokomisařka pro sociální věci Marianne Thyssenová, která dodala, že návrh vytvoří jasný, spravedlivý a snadno prosaditelný právní rámec pro vysílání pracovníků. Revize směrnice by se měla týkat odměňování vysílaných pracovníků, včetně případů subdodávek, pravidel týkajících se zaměstnanců agentur práce i dlouhodobého vysílání pracovníků.

První směrnice o vysílání pracovníků do zahraničí Evropská unie přijala v roce 1996. V roce 2014 pak schválila revizi, která upravila pravidla tak, aby nedocházelo k podvodům a nařídila snadnější přístup k informacím pro zaměstnance i podniky, tím, že firmy musí informace o vysílání pracovníků prezentovat na internetu v několika jazycích.

Nová revize především navrhuje, aby vysílaní pracovníci měli stejné platové podmínky jako ti místní. Podle stávající směrnice totiž zaměstnavatelé nejsou povinni vyslaným pracovníkům platit více než minimální mzdu stanovenou v hostitelské zemi. Podle vyjádření Evropské komise členské státy budou muset upřesnit, z jakých složek se skládá odměna na jejich území. Kromě minimální mzdy tak musejí přesně specifikovat nejrůznější bonusy, příspěvky nebo to, jak se zvyšuje mzda podle odpracovaných let. Tyto prvky by pak firmy, které svého pracovníka vyslaly do zahraničí, musely brát v úvahu při jeho odměňování. Například pracovník, kterého firma vyšle na stavbu do Belgie, tak musí kromě minimální mzdy dostat také složky odměny stanovené v univerzálně platné kolektivní smlouvě pro stavebnictví, tedy příspěvek na špatné počasí, na mobilitu, na speciální práci a na opotřebení nářadí. Pravidla stanovená v právních předpisech nebo kolektivních smlouvách by byla závazná nejen ve stavebnictví, jako tomu bylo doposud, ale ve všech hospodářských odvětvích. Stejná pravidla by platila i v případě subdodávek, kdy subdodavatel musí svým pracovníkům poskytovat stejnou odměnu jako hlavní dodavatel. To ale musí fungovat způsobem, který není diskriminační: pro vnitrostátní a přeshraniční subdodavatele musí platit totéž pravidlo.

NEJVÍCE PRACOVNÍKŮ VYSÍLÁ POLSKO

Změna v odměňování by měla platit i v případě personálních agentur. Pokud agentura vyšle pracovníka z jedné země, musí mu zajistit takové podmínky, které by mu poskytla agentura v hostitelské zemi. Upravená pravidla se týkají i pracovních pobytů delších než dva roky. V těchto případech se budou muset uplatňovat pracovněprávní podmínky hostitelských členských států, je-li to pro vyslaného pracovníka výhodné. V současné době jsou všichni vysílaní pracovníci chránění řadou opatření hostitelského státu například v oblasti zdraví, bezpečnosti a hygieny nebo rovného zacházení pro muže i ženy. Třeba v případě ochrany proti nespravedlivému propuštění však platí právní předpis domovského státu. Například zaměstnanec vyslaný do Německa na více jak dvacet čtyři měsíců by podle nových pravidel byl pod ochranou německé právní úpravy, která poskytuje ochranu proti nekalé výpovědi, i přesto, že ve své domovské zemi taková ochrana neexistuje.

POČET VYSLANÝCH STOUPL

Cílem Evropské komise je usnadnit poskytování služeb přes hranice a přitom zajistit rovné podmínky pro zaměstnance od domácích i hostitelských společností. Mzdové rozdíly mezi místními a vyslanými pracovníky, kteří jsou často hůře odměňováni, můžou vést podle Komise k nekalé soutěži mezi společnostmi. Pracovníků, které zaměstnavatel poslal do zahraničí, byly v roce 2014 téměř dva miliony, z čehož 43,7 % tvořili pracovníci vyslaní v sektoru stavebnictví. Od roku 2010 do roku 2016 počet vyslaných zaměstnanců vzrostl o 44,4 %. Nejvíce cizích zaměstnanců ve své zemi přijímá Německo, Francie a Belgie. Německo a Francie se zároveň řadí k zemím, které také vysílá nejvíce pracovníků, na první příčce se však v počtu vysílaných zaměstnanců drží Polsko. Česká republika před dvěma lety poslala do zahraničí necelých třicet dva tisíc pracovníků a přijala zhruba sedmnáct tisíc.

Ministerstvo průmyslu a obchodu České republiky nepovažuje revizi směrnice za šťastnou a prohlásilo, že návrh Komise je nesystémový, ještě více zkomplikuje pohyb na vnitřním trhu EU a nerovnoměrně dopadá na různé členské státy. Ministerstvo také uvedlo, že se vynasnaží minimalizovat negativní dopady na české podnikatele, neboť považuje stávající regulační rámec, který zajišťuje pracovníkům adekvátní ochranu jejich sociálních práv s ohledem na rozdílnou ekonomickou situaci mezi členskými státy, za dostatečný.

Karolína Frýdová

 

 

O titul nejzdařilejší silniční stavba se utkalo sedmadvacet projektů

Sedmý ročník soutěže Nejzdařilejší stavba silničního hospodářství v Pardubickém kraji za rok 2015 zná své vítěze. O titul nejlepší stavby se utkalo sedmadvacet projektů napříč celým regionem. Porota hodnotila ve čtyřech kategoriích a nebylo to jednoduché. Kritérií bylo hodně.

CELÝ ČLÁNEK

ROP Jihozápad již téměř vše proplatil

ROP JZROP Jihozápad patří nejen mezi nejúspěšněji čerpané operačních programy v období 2007 až 2013, ale zaujímá rovněž první místo mezi regionálními operačními programy v objemu vyplacených peněz. Úspěšným příjemcům evropských dotací proplatil již většinu financí. V lednu měl proplaceno už 98,5 procenta z celku.

Nejvíce finančních prostředků, plných 45 % z celku, bylo přiděleno prioritní ose 1 – Dostupnost center. Tato osa zahrnuje pět oblastí podpory z nichž nejvýznamnější je OP 1.1 Modernizace regionální silniční sítě, kde bylo příjemcům proplaceno téměř šest a půl miliardy korun. V rámci této oblasti bylo vystavěno, rekonstruováno nebo modernizováno více než 970 kilometrů silnic druhé a třetí třídy. Další výraznou oblastí je OP 1.5 Rozvoj místních komunikací, kde došlo k výstavbě, rekonstrukci nebo modernizaci 208 kilometrů místních komunikací. Proplacené prostředky v OP 1.5 činí k začátku letošního března necelé dvě miliardy.

Nemalá finanční podpora byla vyhrazena také na rozvoj cestovního ruchu, kde v oblasti podpory 3.1 Rozvoj infrastruktury cestovního ruchu byly vystavěny nebo rekonstruovány turistické cesty, jak ty pěší, tak cyklotrasy, a rozšířeny kapacity pro volnočasové aktivity a kulturní vyžití. Rekonstruována či budována tak byla kina, divadla, muzea, sportovně-rekreační areály, přírodní biotopy i rozhledny. V této oblasti bylo příjemcům proplaceno již o něco více než dvě a půl miliardy korun.

Dále bylo příjemcům rozděleno více než 1,5 miliardy na rozvoj zdravotnické péče a v oblasti školství získali částku převyšující 1,4 miliardy.

STAVĚLY SE SILNICE I NEMOCNICE

Finančně nejnáročnějším projektem byla stavba městského okruhu Domažlická – Křimická v Plzni, který si vyžádal podporu přesahující 445 milionů Kč. „V oblasti zdravotnictví putovalo na dostavbu klatovské nemocnice více než 410 milionů korun a 218 milionů korun podpořilo výstavbu pavilonu dětského oddělení v Českých Budějovicích,“ vyjmenovává další velké projekty Lenka Březinová z Úřadu Regionální rady regionu soudržnosti Jihozápad. Dalšími významnými projekty jsou pak projekty výstavby známé „zanádražní komunikace“ v Českých Budějovicích, kde bylo proplaceno více než 1,9 miliard korun. Převedením dopravy z Novohradské a Ledenické/Dobrovodské ulice na novou zanádražní komunikaci souběžnou se železniční tratí a ústící na propojení okruhů na I/34 se ulehčilo přednádražnímu prostoru a snížila se hustota dopravy kromě již jmenovaných ulic také v Mánesově, Nádražní a na viaduktu v Rudolfovské.

Přes 273 milionů korun si vyžádala výstavba nové přeložky silnice II/145 Husinec –Běleč, díky níž došlo k odstranění několika bodových závad a k odstranění úrovňového křížení silnice druhé třídy se železniční tratí novým mostním objektem.

ROP JIHOZÁPAD JE V ČELE

Celkově bylo v rámci ROP Jihozápad proplaceno více než 16 miliard korun a zbývá proplatit již jen něco málo přes 323 milionů. „V objemu proplacených prostředků byl k začátku ledna ROP Jihozápad na prvním místě ze všech regionálních operačních programů s 98,5 procenty,“ říká Lenka Březinová. Jen pro srovnání, druhý ROP Severovýchod proplatil 96,7% a třetí ROP Střední Čechy 96%. Nejhůře si vede ROP Moravskoslezsko, který doposud proplatil jen 83,3%. Z operačních programů jako takových patří absolutně první místo Operačnímu programu Podnikání a inovace, který proplatil 106,3%, druhým je Operační program Životní prostředí, jenž dosáhl již 99,6%. Třetí místo pak patří právě ROP Jihozápad.

Jana Bartošová

 

Mezinárodní páry budou mít rozvody jednodušší

Mezinárodní manželské páry některých členských států Evropské unie včetně České republiky získají větší právní jistotu pro případ rozvodu. Evropská komise totiž přijala návrh na vyjasnění pravidel týkající se majetkových poměrů párů, které uzavřely mezinárodní svazek.

Už v roce 2011 přijala Komise návrhy nařízení, které upravovaly majetkové poměry jak mezinárodních manželských párů, tak registrovaných partnerství. Protože se jednalo o návrhy týkající se rodinného práva, musely být v Radě přijaty jednomyslně. To se nestalo, a tak sedmnáct členských států Evropské unie v prosinci minulého roku požádalo v této věci Komisi o povolení navázání takzvané posílené spolupráce, která umožňuje provádět opatření i přesto, že se nepodařilo dosáhnout dohody na úrovni všech států Evropské unie. Posílená spolupráce by tak měla občanům v případě rozvodu přinést například ošetření majetkových poměrů párů jedním zákonem i orgánem a zvýšit právní jistotu párů. Měla by také umožnit řešit různé procesy jedním soudem a vyhnout se tak souběžně probíhajícím soudním řízením nebo dokonce protichůdným rozhodnutím nebo zlepšit předvídatelnost pro páry zjednodušením postupů. Jedním z hlavních důvodů nových pravidel jsou často odlišné právní úpravy rozvodů v různých zemích. V České republice soud rozhoduje o rozvodu na základě návrhu jednoho z manželů a zjišťuje, zda došlo k rozvratu manželství. To považuje za rozvrácené, pokud manželé spolu nejméně šest měsíců nežijí a k návrhu na rozvod se druhý manžel připojí. Na rozdíl od České republiky, například na Maltě nebo v Irsku musí žít manželé odděleně nejméně poslední čtyři roky. Ve Velké Británii musí žadatel o rozvod poskytnout důkaz o jedné z pěti skutečností, kterými je nevěra partnera, jeho nerozumné chování, dlouhodobá separace manželů nebo dezerce, tedy že druhý z manželů opustil žadatele nejméně dva roky před podáním žádosti o rozvod. Naopak v Německu je jediným důvodem pro rozvedení rozpad manželství a rozvod na základě zavinění jednoho z partnerů neexistuje. „Tisíce evropských párů, ať už jde o manžele nebo o registrované partnery, mají právo vědět, co je a jejich rodiny čeká v případě, že se jejich sny o společném životě zhroutí,“ nechal se slyšet první místopředseda Evropské komise Frans Timmermans. Dodal také, že ho mrzí, že pro tuto myšlenku Komise nezískala všechny členské státy, jak původně zamýšlela. „Přijaté návrhy usnadní život v nelehkých chvílích alespoň některým osobám, kterých se tento problém týká,“ uvedl Frans Timmermans. Ročně Evropská unie právě na paralelní soudní řízení vedená v různých zemích, složité případy a související právní poplatky vynaloží zhruba 1,1 miliardy eur.

MANŽELSTVÍ UBÝVÁ, ROZVODŮ PŘIBÝVÁ

Česká republika se do posílené spolupráce zapojila také. „V případě rozvodu nebo úmrtí partnera se může osoba žijící v mezinárodním svazku ocitnout v nelehké situaci, kdy se potýká se složitými administrativními postupy a nejistou právní situací: například co bude s mým domem, když se rozvedu se svým partnerem, který je z jiného státu? Na jaký soud se mám obrátit?,“ řekla eurokomisařka pro spravedlnost Věra Jourová a uvedla, že nově navržená pravidla pomohou zajistit právní jasnost a zjednodušit složitý postup rozdělování společného majetku bez ohledu na to, kde se nachází. „To párům usnadní život a ušetří dodatečné náklady, které ročně dosahují výše 400 milionů eur. Dáváme zelenou těm členským státům, které chtějí tuto významnou iniciativu dotáhnout do konce,“ dodala Věra Jourová.

Mezinárodních svazků je v současní době v Evropské unii zhruba šestnáct milionů. Například z necelých dvou a půl milionu uzavřených manželství v roce 2007 bylo více než 300 tisíc mezinárodních. Ve stejném roce v celé Evropské unii páry uzavřely také 211 tisíc registrovaných partnerství, z čehož mělo více než čtyřicet tisíc mezinárodní charakter. Podle statistického úřadu Evropské unie však počet uzavíraných manželství v Evropské unii dlouhodobě klesá, naopak stoupá rozvodovost. Například v roce 2011 páry v EU uzavřely 2,1 milionu manželství, ale téměř 990 tisíc párů se ve stejném roce rozvedlo. Podle Eurostatu od roku 1965 klesla míra uzavírání manželských svazků téměř o 50 %. Zatímco v roce 1965 lidé v Evropské unii uzavřeli 7,8 sňatku na tisíc obyvatel, v roce 2011 už to bylo pouze 4,2 sňatku. V případě rozvodů číslo naopak roste. Z 0,8 rozvodu na tisíc obyvatel v roce 1965 se v roce 2011 staly celé dva rozvody. Zvýšení během tohoto období způsobila mimo jiné také legalizace rozvodů v některých členských státech, jako je například Itálie, Španělsko, Irsko nebo Malta. Karolína Frýdová

Brusel sa pýta na korupciu vo Valencii

O korupcii v španielskej Valencie už čvirikajú aj vrabce na streche. Brusel kladie otázku za milión: sú zatiahnuté do škandálov aj projekty spolufinancované z eurofondov?

Španielske ministerstvo financií má mesiac na to, aby na priamu, a zároveň ošemetnú otázku odpovedalo. Akákoľvek odpoveď znamená nepríjemné následky. Za potvrdenie domnienky budú nasledovať sankcie, a zahmlievanie sa časom môže vypomstiť dvojnásobne. V oficiálnom liste adresovanom generálnemu riaditeľovi Sekcie európskych fondov José María Piňerovi, sa uvádza, že európske autority znepokojili informácie v tlači o možnom zneužití eurofondov vo Valencii. Presnejšie ide o možné “účtovanie” trojpercentnej provízie firmám realizujúcim štátne zákazky.

KOMISIA ŽIADA INFORMÁCIE

Záležitosť momentálne prešetrujú španielske orgány. Komisia však nástojí na predbežnom vysvetlení, do akej miery mohli byť eurofondy zneužité. Žiada poskytnutie všetkých doteraz zistených skutočností v prípade, že súčasťou vyšetrovania sú projekty financované z eurofondov, zoznam všetkých vyšetrovaných inštitúcií a firiem, ako aj inkriminovaných projektov spolufinancovaných z Európskeho fondu regionálneho rozvoja. Z každého projektu žiada správu o celkových nákladoch a faktúry. Chce ich poskytnúť na prešetrenie náležitým európskym orgánom. Brusel pripomína, že náklady vyšetrovaných projektov bude môcť Madrid predložiť na vyúčtovanie až po uzavretí vyšetrovania.

POHÁR TRPEZLIVOSTI PRETEKÁ

Nedávno Brusel sankcioval Madrid za neustriehnutie situácie a ten si žiada preplatenie pokuty od vinníka. Vláda schválila vymáhanie pokuty v sume 18,9 milióna eur, ktorú Brusel vyrúbal za manipuláciu údajov o deficite a verejnom dlhu zo strany valencijskej vlády v rokoch 1988 až 2011. Madrid sumu uhradil koncom januára a účet spolu s navŕšenými úrokmi posunie Valencii. Rada ministrov ich vyčíslila takmer na 58 tisíc eur. Podľa správy Komisie šlo o hrubé porušenie pravidiel. Valencijská vláda nezaznamenala výdaje zdravotníctva, ani splatné čiastky na čiastkových účtoch, a v roku 2012 Eurostatu poskytla skreslené dáta o zadlženosti. Brusel výšku pokuty zredukoval po tom, čo Madrid okamžite zareagoval a Eurostatu poslal opravené údaje.

NA ROVÁŠI

Súčasná valencijská vláda sa snaží záležitosť urovnať, no zároveň si umýva ruky nad praktikami svojich predchodcov. Radca Vicent Soler uistil, že Valencia bude vzorne spolupracovať s EÚ, aby zistila, či došlo k nezrovnalostiam, a Komisii sprístupní všetky potrebné dokumenty. Radca tiež vyzval, aby v prípade dokázania zneužitia eurofondov platili vinníci, a nie daňoví poplatníci.

V období 2014-2020 Valencia získa 2,259 miliardy eur z európskych fondov. Je to o 4,3 percenta viac ako v predošlom programovom období. 568 miliónov dostane z Európskeho fondu regionálneho rozvoja. Peniaze poputujú do sedemnástich primárnych odvetví. Najviac, 163 miliónov, pôjde na podporu výskumu, 139 miliónov – na skvalitnenie informačných technológií, 111 miliónov na zvýšenie konkurencieschopnosti malých a stredných podnikov, 58 miliónov na životné prostredie a na technickú asistenciu poputuje 27 miliónov eur.

Dana Miháliková

 

Španielsko opäť navštívilo viac turistov

Španieli po tretí krát za sebou zlomili vlastný rekord. Minuloročné čísla v návštevnosti zahraničných turistov podskočili o milióny.

O skvelých výsledkoch španielskeho turizmu sa vo výročnej správe pochvalne vyjadril šéf Svetovej organizácie cestovného ruchu Taleb Rifai. Úspech definoval ako súhru prepracovanej verejnej politiky a impulzu zo strany súkromného sektora. Počas minulého roka krajina hostila o 3,4 milióna turistov viac ako v roku 2014. Čísla zverejnila štatistika, ktorú si nechala vypracovať agentúra Frontur. Najviac turistov pricestovalo z krajín EÚ. Prvá priečka tradične patrila Britom, ktorých prišlo 15,6 milióna, teda o 4,5 percenta viac ako v roku 2014. K ďalším hojným návštevníkom patrilo 11,5 milióna Francúzov a tiež vyše 10 miliónov Nemcov. Krajinu navštívilo menej severanov, tridsať percentný pokles Južania zaznamenali zo strany ruských turistov.

SILNÁ TROJKA

Pozíciu najžiadanejšieho španielskeho regiónu obhájili Kanárske ostrovy, ktoré privítali viac ako milión návštevníkov, čiže až tridsať percent z celkového počtu zahraničných turistov. Ďalším najnavštevovanejším regiónom zostalo Katalánsko s 800 tisícmi a Andalúzia s pol miliónom návštevníkov. Paradoxne, tieto autonómie má bežný Španiel zafixované ako najzadlženejšie kúty krajiny, v ktorých obyvatelia úporne zápasia s existenčnými problémami. Prax tamojších mestských úradov však svedčí o inom. Andalúzia sa aktívne pripravuje na letnú turistickú sezónu, ktorá okrem oficiálnych príjmov prináša aj čierne peniaze. Andalúzski politici už po niekoľký krát sprísňujú reguláciu trhu s prenajímaním bytov. Na obmedzení krátkodobého prenájmu počas turistickej sezóny pracujú už niekoľko rokov. Ekonomickejší variant ako stráviť dovolenku pri mori, sa však obmedziť nedarí. Hotely, ktoré v rámci promo vyhlásení často poukazujú až na 90-percentnú vyťaženosť, sa sťažujú na stratu klientely. Andalúzsky daňový úrad vyčíslil, že kraj prichádza až o štvrtinu príjmov z turistiky kvôli čiernemu podnikaniu. Úrady v spolupráci s podnikateľmi preto pracujú na zákone, ktorý umožní pokutovať prenajímateľov nehnuteľnosti bez náležitej registrácie. Pokutu dokonca zaplatí tiež sprostredkovateľ, čiže majiteľ webovej stránky alebo realitná kancelária, ktorá nehnuteľnosť ponúka.

ŠIKOVNÁ INŠPIRÁCIA

Andalúzski úradníci sa nechali inšpirovať Katalánskom, ktoré pred rokom pokutovalo istú webovú stránku ponúkajúcu súkromné byty a izby pre turistov. Za posledné roky vzrástol trh s alternatívnym ubytovaním a tradičné bývanie v hoteloch turisti odsúvajú na okraj záujmu. Odborníci hovoria, že podnikavci v Barcelone, inak v najnavštevovanejšom meste Španielska, dávno prišli na to, že skutočnou zlatou baňou je prenajímanie bytu po dňoch. Svoju ponuku rozšírili o prenajímanie jednotlivých izieb. Podobným kšeftom chcú zabrániť katalánske úrady. Sprísnením bytovej politiky zároveň zabezpečujú stály príjem do krajskej pokladnice. Najnižšiu sadzbu pri pokutovaní majiteľov bytov prenajímaných bez licencie stanovili na tri tisíc eur. Politici však zavádzajú ďalšie riešenia, ktoré verejnosť prijíma s veľkým šomraním. Barcelona v septembri skúšobne spustila pilotný program. Z načierno prenajímaných letných bytov chce spraviť sociálne bývanie. Vinníka môže pokutovať až do výšky 90 tisíc eur, a poskytne mu 80 percentnú zľavu v prípade, že svoj byt aspoň na tri roky „prepožičia“ rodinám v núdzi.

Španielsko patrí k najnavštevovanejším krajinám sveta. Podľa minuloročného hodnotenia Svetového ekonomického fóra obsadilo prvé miesto ako najlepšie miesto pre turistov. Táto nezisková organizácia každé dva roky hodnotí krajiny z rôznych perspektív. Okrem hospodárstva sa zameriava aj na cestovný ruch. Zohľadňujú sa kategórie ako vhodné prostredie, investície do cestovného ruchu, ceny, infraštruktúra, prírodné a kultúrne pamiatky. Víťazstvo Španielom zabezpečilo zacielenie na cestovný ruch, kultúrne pamiatky, prírodné krásy a množstvo aktivít, dostupných návštevníkom. Do prvej desiatky postúpilo šesť krajín z EÚ. Rolu v návštevnosti zohráva tiež bezpečnosť, hygienické štandardy, infraštruktúra a vhodná propagácia.

Dana Miháliková

 

Portugalsko chce prekročiť kvótu v prijímaní imigrantov

PORTUGALSKO Porto Archiv autorkyVláda Antónia Costu srší optimizmom. Prečo inak by predstavila plán na prijatie dvojnásobného počtu imigrantov?

Portugalský premiér chce odľahčiť európske krajiny od náporu imigrantov a byť príkladom pre ostatné členské štáty. S iniciatívou o prijatí dvojnásobného počtu utečencov prichádza aj napriek tomu, že jeho predchodca Pedro Passos Coelho ešte v máji 2015 protestoval proti zavedeniu kvót. Ako hlavný argument spomenul trinásť percentnú nezamestnanosť v krajine a vyzval, aby pri určovaní čísel Komisia zvažovala ekonomickú situáciu štátov. Súčasný premiér záležitosť vidí inak. O príchode imigrantov hovorí ako o možnosti prekonania demografickej krízy.

V TIENI EMIGRÁCIE

Predošlá vláda upozornila, že krajina je pripravená priniesť obete, aby prichýlila utečencov, ale bez ohrozenia úsilia vynaloženého na splácanie dlhu a naštartovanie ekonomiky. Portugalsko je totiž často označované ako krajina, z ktorej obyvateľstvo emigruje za prácou. Novodobú vlnu emigrácie experti prirovnávajú k vysídľovaniu počas diktatúry v období 60-tych a 70-tych rokov minulého storočia. Dôvodom sú reštrikčné opatrenia, ktoré vláda zavádza od prijatia záchranného úveru v roku 2011. Za posledné desaťročie krajinu opustilo 485 tisíc osôb. V roku 2014 z krajiny odišlo 110 tisíc ľudí. Štatistické úrady upozorňujú, že berúc do úvahy počet obyvateľov, práve Portugalsko postihuje najsilnejší exodus v EÚ. Cieľovými krajinami zostáva Veľká Británia, Švajčiarsko, Francúzsko a Nemecko.

ZAĽUDNÍME VIDIEK?

Podľa premiéra je Portugalsko schopné prijať viac ľudí ako stanovujú kvóty. Na oplátku žiada, aby Brusel dôkladne posúdil, či imigranti reálne hľadajú v Európe útočisko pred vojnou. V oficiálnych listoch rozposlaných do krajín najviac postihnutých imigračnou vlnou premiér vyhlásil, že do konca apríla má pripravených 500, do júla tisíc a do konca júla ďalších 1500 miest. Z Viedne padol návrh, aby o logistike presunu osôb Lisabon rokoval priamo s Aténami. Ešte predtým vláda nechala situáciu zmapovať. Polytechnické inštitúty vraj zvládnu ubytovať okolo tisíc ľudí, učňovky môžu poskytnúť 850 miest a ďalšie sú k dispozícii na univerzitách. V súvislosti s pracovnými miestami sa premiér odvoláva na poľnohospodárstvo, kde môže nájsť uplatnenie okolo 3000 pracovníkov. Pravda, šlo by o prácu v odľahlých regiónoch s nízkym počtom obyvateľov, no záujem o príchod imigrantov prejavila až stovka obcí.

LISABON VYCHÁDZA V ÚSTRETY

Portugalsko nepatrí ku štátom, kde by si imigranti chceli splniť svoj európsky sen. Južania sa teda o pozornosť rozhodli zabojovať. V talianskych a gréckych utečeneckých centrách pracujú na propagácii možností, ktoré môžu potenciálnym prisťahovalcom poskytnúť. Agenti apelujú kurzami portugalčiny, ubytovaním a pracovnými príležitosťami. Za posledné mesiace Portugalci pripravili motivačné opatrenia, ktoré majú zjednodušiť integráciu do spoločnosti. Mladým chcú poskytnúť možnosť štúdia spojeného s ubytovaním. Lisabon vytvoril fond s dvomi miliónmi eur za účelom nakúpenia potravín, zabezpečenia vzdelávania a vybudovania dočasných azylových centier. Vláda pripomenula, že štát utečencom garantuje prístup k zdravotným službám, vzdelanie maloletých osôb a právo na bývanie. Začiatkom marca do Portugalska prišla ďalšia skupina 64 osôb väčšinou zo Sýrie a Iraku. Úrady ich majú rozmiestniť v pätnástich obciach. Dana Miháliková

Gruzínci budou moci do Schengenu bez víz

gruzieGruzínci budou moci už zanedlouho cestovat do Evropské unie bez víz. Zatímco občané osmadvacítky tuto možnost při cestě do Gruzie mají už od roku 2006, obyvatelé státu na jihozápadě Asie na ni dosud čekají. Začátkem března ale Evropská komise doporučila zrušení vízové povinnosti vůči Gruzíncům. Vyjednávání začala už v červnu 2012.

Gruzie je stát, který leží na rozhraní Evropy a Asie, někteří odborníci její část zařazují do Evropy. Země s necelými čtyřmi a půl miliony obyvatel se v roce 1991 odtrhla od Sovětského svazu, ačkoliv poprvé se jako samostatný stát objevila na mapě už v roce 1918. Počet turistů, kteří přijíždějí do Gruzie, v posledních letech významně roste. Podle údajů Gruzínské národní turistické agentury v roce 2009 přijelo do země něco málo přes 1,5 milionů turistů, o čtyři roky později bylo toto číslo už více než dvojnásobné – přes 5,3 milionu turistů za rok. Největší počet návštěvníků byl z evropských zemí. Turismus představuje pro Gruzii 6,5 % HDP a zaměstnává okolo 10 procent lidí.

I na základě pozitivních zkušeností návštěvníků proto Unie v březnu obdržela návrh Komise pro zrušení víz pro osoby z Gruzie. Podmínky, které musí splnit, aby měli bezvízový vstup do Schengenu, znali Gruzínci od února 2013. Osmadvacítka si přála třeba zavedení různých legislativních změn. Evropská komise pak sledovala vývoj těchto změn a vydávala podrobné zprávy o pokrocích gruzínské vlády.

PODMÍNKY SPLNĚNY

První takovou zprávu Evropská komise vydala v listopadu 2013 a zatím poslední v prosinci loňského roku. „Komise zvážila, že Gruzie splnila všechny podmínky, které po nich EU vyžadovala. Na začátku roku 2016 tedy navrhne změnu směrnice o vízech pro občany Gruzie,“ znělo nejdůležitější sdělení prosincové zprávy.

Návrh Komise bude nyní projednávat evropský parlament. Bez víz by se po přijetí zákona do Schengenského prostoru dostali všichni Gruzínci, kteří vlastní pas s biometrickými údaji. Speciální povolení nebudou potřebovat, pokud se v zemích EU nezdrží více než tři měsíce. Víza budou potřebovat pouze do Velké Británie a Irska. „Bezvízový vstup umožní lepší mezilidský kontakt a posílí byznys, sociální a kulturní vazby. Návrh Komise zohledňuje úsilí gruzínské vlády, která musela projít náročným procesem schvalování reforem, které měly zásadní dopad na zákony a právní systém v zemi,“ uvedl k návrhu evropský komisař pro migraci Dimitris Avramopoulos.

MOLDAVANÉ BEZ VÍZ, UKRAJINCI ČEKAJÍ

Podobným procesem schvalování reforem navržených úředníky Unie prošlo v minulých letech Moldavsko. O bezvízovém vstupu Moldavanů začala EU vyjednávat s vládou v roce 2010. Evropská komise pak vydala celkem pět zpráv, které hodnotily pokrok Moldavska při zavádění potřebných zákonů. Poslední, která vyšla v prosinci 2013, doporučila Moldavsko jako zemi, jejíž občané při cestě do Unie nepotřebují vízum. Od 28. února 2014 tak Moldavané vlastnící moderní pasy s biometrickými údaji nepotřebují pro vstup do zemí Schengenu žádné speciální povolení.

Stejně jako Gruzie by se v příštích letech mohli dostat do Schengenu bez víz i občané Ukrajiny. Debaty o zrušení cestovního povolení pro Ukrajince začala dokonce už v říjnu 2008. V šesté finální zprávě Evropská komise zhodnotila, že i Ukrajina splnila požadavky EU a v nejbližších měsících se tak dá očekávat oznámení, že i Ukrajinci budou moci využívat bezvízového vstupu do Unie.

Lukáš Zitka

 

Zadlžení Portugalci pribrzdili, chcú vyhovieť Bruselu

Z rebelských prísľubov sa portugalská vláda rýchlo spamätala. Návrat k sociálnym istotám ohrozuje štátny rozpočet pre tento rok.

Novým návrhom na rozpočet dostali vládnuci socialisti od Bruselu zelenú. Horúci zemiak však zostal v rukách premiéra Antónia Costu. Musí oddialiť na neurčito niektoré sociálne reformy, a urobiť to tak, aby nestratil dôveru koaličných strán. Návrh na rozpočet totiž obsahuje opatrenia, ktorými chce vláda ušetriť 845 miliónov eur. Gro nástrojov na zredukovanie deficitu vytvorila na báze nepriamych daní. Zvýšila ceny za tabak, alkohol, palivá, motorové vozidlá, porastú bankové poplatky a tiež poplatky obchodníkov. Vo vzduchu zostali visieť príplatky pracovníkom, obnovenie kontraktov štátnych zamestnancov a nedôjde ani k zníženiu DPH na nápoje. Od júla klienti v reštauráciách zaplatia 13-percentnú namiesto súčasnej 23-percentnej DPH, avšak zníženie nepostihne alkoholické, ani nealkoholické nápoje. Na niektoré druhy chleba zostane aplikovaná 23 percentná daň, ktorá pred pár mesiacmi podskočila zo 6 percent.

VÍZIE TROJKY

Začiatkom mesiaca predstavitelia Trojky preverili verejné účty a v Lisabone zanechali pachuť pesimizmu. Za posledný rok šlo o tretiu kontrolnú previerku, ktorá potvrdila decembrové odhady. MMF kalkuluje, že v tomto roku deficit krajiny dosiahne 3,2 percenta, čiže až o osem desatín viac ako počíta vláda. Ekonomika má rásť menej ako vlani, teda iba 1,4 percenta, a zároveň o desatinu viac ako v roku 2017. Za prehnane optimistické MMF označil vízie socialistov, ktorí plánujú naštartovať kúpyschopnosť domácností. Experti zdôrazňujú, že hoci sa Portugalci doteraz príkladne snažili, musia v tomto trende naďalej zotrvať. Pálčivými problémami naďalej zostáva zadlženosť súkromného sektora, ktorá komplikuje prístup k investíciám, ako aj kolísanie bankového sektora a nestabilita pracovného trhu.

TREBA PRIBRZIŤ

Na odhady Trojky, vzdialené od vízií domácich politikov, vláda okamžite zareagovala s pripomienkou, že analýza nevzala do úvahy zmeny v rozpočte, ktoré zrealizovala na požiadanie Európskej komisie. Októbrové parlamentné voľby vzbudili v občanovi nádej, že krajina sa bude uberať novým, sociálnejším smerom. V januárových prezidentských voľbách zvíťazil Marcelo Rebelo de Sousa, ktorý avizoval zmiernenie úsporných opatrení prijatých vládou a tiež vyriešenie politickej krízy, ktorá krajinu zasiahla po parlamentných voľbách. V povolebnom období sa vláda rozšupla v schvaľovaní reforiem, ktoré mali viesť k náprave predošlých úsporných opatrení. Počas dvoch mesiacov socialisti vrátili do kalendára štyri dni pracovného pokoja, zvýšili minimálnu mzdu, upravili skrátené platy štátnym zamestnancom a zaviedli im 35 hodinový pracovný týždeň, došlo tiež k aktualizovaniu penzií, približne pol miliónom pracovníkov, zarábajúcim menej ako 422 eur, boli schválené kompenzácie a DPH na niektoré druhy tovaru bola zredukovaná z 23 na 13 percent. Po týchto novinkách vláda Antónia Costu Bruselu prisľúbila, že v tomto roku zníži deficit o štyri desatiny zo súčasných troch percent.

Dana Miháliková

EU chce mít větší přehled o nadnárodních firmách

Větší přehled o penězích, které proudí byznysem v členských zemích. To je hlavní cíl dohody, kterou na začátku března představila Evropská unie. Návrh Evropské komise, který počítá s automatickou výměnou výkazů činnosti nadnárodních společností, schválili evropští ministři financí. Nová pravidla budou povinná pro všechny firmy, které působí ve více státech EU. Mělo by se tak předejít daňovým únikům a vést k většímu přehledu o činnosti velkých firem.

Přeshraniční spolupráce mezi státy osmadvacítky by měla platit i ve finančním sektoru. Kvůli větší ochraně před daňovými úniky se ministři financí členských států na začátku března rozhodli podpořit návrh Komise na větší transparentnost a automatickou výměnu informací o činnosti nadnárodních společností, známá pod zkratkou CbCR. Firmy, které podnikají ve více zemích Evropy by tak nyní neměly uniknout placení daní v zemi, ve které vytvořily svůj zisk. „Automatická výměna informací poskytne státům lepší přehled v boji s agresivními technikami vyhýbání se placení daní,“ uvedl k dohodě evropský komisař pro ekonomiku Pierre Moscovici.

Současný návrh je zpracován podle směrnic a návrhů Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). V současnosti je v evropském parlamentu v připomínkovém řízení a jeho schválení a následné včlenění do legislativy EU se očekává zhruba v květnu letošního roku. CbCR by především mělo pomoci při vytipovávání cílů auditů. Až začne zákon platit, nadnárodní firmy budou mít povinnost poskytovat daňovým úřadům v každé zemi, kde působí, zprávy o svých příjmech a zaplacených daních. Navíc by měly v těchto podkladech uvádět třeba i počty svých zaměstnanců. Tyto zprávy si pak budou moci jednotlivé státy mezi sebou automaticky předávat. Pravidlo by mělo platit už v letošním fiskálním roce. Týkat se bude společností, které mají nejméně 750 milionů eur ročně konsolidovaných příjmů. Podklady komise uvádí, že změny nastanu u zhruba 10 až 15 % společností, které však tvoří až 90 % veškerých korporátních zisků. V dubnu by pak Evropská komise měla vydat studii o dopadech těchto změn na občany.

KDY SE ROZHODNE BRITÁNIE?

Návrh se zamlouvá například českému ministru financí Andreji Babišovi. Pro firmy to podle něj bude výhodné proto, že budou mít lepší podmínky pro vypočítávání svých daňových základů. Opatření by měla být začleněna do balíku právních předpisů proti daňovým únikům, který představila Komise na konci ledna. „Společnosti musí zaplatit svůj spravedlivý podíl daní tam, kde probíhá jejich skutečná hospodářská činnost. Evropa se může v boji proti vyhýbání se daňovým povinnostem stát celosvětovým lídrem. To vyžaduje koordinovanou akci na evropské úrovni, abychom se vyhnuli situaci, kdy bude ve 28 členských státech existovat 28 různých přístupů,“ řekl na konci ledna místopředseda Komise odpovědný za euro a sociální dialogValdis Dombrovskis.

Víceméně všechny členské státy přijaly tyto návrhy bez výhrad. Velký otazník je ale v otázce přijímání nových evropských zákonů u Velké Británie z toho důvodu, že se Británie bude koncem června rozhodovat o tom, zda v osmadvacítce zůstane, nebo z ní vystoupí. Premiér Cameron už loni v červnu slíbil, že zásadní reformy EU by měly být včleňovány do britské legislativy až po referendu. „Spojené království bude velmi opatrně a pozorně zkoumat návrhy předložené Evropskou komisí. Se stanoviskem by vláda ráda počkala na zveřejnění studie o dopadech těchto opatření. Avšak chceme uvést, že rozhodně nepodepíšeme nic, co by narušovalo naši daňovou suverenitu,“ uvedla v půlce února britská vláda.

Přesto se nezdá příliš pravděpodobné, že by Britové tyto návrhy zablokovali. Už při svém předsednictví skupiny G8 v roce 2013 hrála britská vláda hlavní roli při přesvědčování ostatních zemí pro zvýšení transparentnosti ve vybírání daní. Podle britského parlamentu je nyní až 90 zemí ochotno zapojit se do systému výměn informací o tzv. off-shore účtech od let 2017 nebo 2018. Britové také byli iniciátory jednání o CbCR a první zemí, která se formálně zavázala k implementaci těchto opatření do své legislativy. Vše ale může změnit případný negativní výsledek červnového referenda, který všechna opatření může výrazně zdržet. Po schválení návrhu v evropském parlamentu budou mít země dvanáct měsíců na implementaci nových opatření do své legislativy. Komise předpokládá, že jejich koncept nabyde platnost na jaře letošního roku.

Lukáš Zitka

 

Aká veľká je podpora podnikateľov?

slovensky otvirak 2Podpora viac ako dvestotisíc podnikov. Takúto snahu deklaruje Európska únia každý rok. Ide o poskytnutie finančného balíčka podnikateľom a podnikom. Na výber je obšírny zoznam programov EÚ, pomocou ktorých poskytuje financovanie prostredníctvom miestnych inštitúcií. Finančné prostriedky sú údajne k dispozícii pre začínajúce podniky, podnikateľov a podniky akejkoľvek veľkosti a v ktoromkoľvek odvetví. Podpora plynie napríklad cez nástroje ako úvery, záruky, kapitálové financovanie a ďalšie. Akým spôsobom padá rozhodnutie? O poskytnutí finančných prostriedkov EÚ sa uznesie miestna finančná inštitúcia, akou je banka, záručná spoločnosť alebo kapitálový investor. Dodatočné materiálne prostriedky tým pádom smú miestne peňažné inštitúcie poskytovať podnikom. Funguje to tak, že spomenuté inštitúcie si samotne vytýčia podmienky financovania – výška, trvanie, úrokové sadzby a poplatky.

Na článok štyristotridsaťjedna nariadenia EÚ o kapitálových požiadavkách z roku dvetisíc trinásť má každý právo odvolať sa. Stačí si vyžiadať spätnú väzbu od úverových inštitúcií týkajúcu sa ich úverového rozhodnutia. Táto aktivita by mala pomôcť pochopiť u žiadateľa finančnú situáciu a zlepšiť jeho šance na získanie dotácií v budúcnosti.

„Pre slovenských podnikateľov majú veľký prínos európske štrukturálne a investičné fondy určené výlučne pre Slovensko. Podpora výskumu, inovácií a najmä malých a stredných podnikov sa bude implementovať predovšetkým cez OP Výskum a inovácie. Celková alokácia predstavuje vyše dvoch miliárd eur,“ upresňuje Ingrid Ludviková, tlačová a komunikačná tajomníčka zo Zastúpenia Európskej komisie na Slovensku.

AKO RO FUNGUJE VO VŠEOBECNOSTI?

Udelenie peňažných prostriedkov sa musí, aspoň ako vysvetľuje stanovisko Európskej únie, riadiť prísnymi a rigidnými pravidlami. Dôvod je logický. Aby bola zabezpečená nielen kontrola použitia financií, ale aj ich správne – čiže transparentné použitie. Garantom zodpovedného udeľovania a nositeľmi najvyššej politickej významnosti stelesňuje dvadsaťosem komisárov EÚ ako kolektív.

Ibaže nakoľko sa väčšina peňazí spravuje v prijímajúcich krajinách, zodpovednosť za uskutočňovanie kontrol a ročných auditov majú jednotlivé členské štáty. Za určitú paralelu v tomto môžeme považovať napríklad schvaľovanie zmlúv – trebárs Lisabonská zmluva - na úrovni Európskej únie, keď „dvadsaťosmička“ musí nariadenia Európskej komisie ešte následne i ratifikovať.

V rámci „zdieľaného hospodárenia“ sa spravuje viac ako sedemdesiatšesť percent rozpočtu EÚ, a to formou partnerstva s národnými a regionálnymi orgánmi tečúcimi prostredníctvom piatich veľkých fondov – štrukturálnych a investičných fondov. Kapitál z týchto fondov pomáha realizovať stratégiu s názvom Európa 2020. Sú nimi: Európsky fond regionálneho rozvoja (EFRR), Európsky sociálny fond (ESF), Kohézny fond (KF), Európsky poľnohospodársky fond pre rozvoj vidieka (EPFRV) a Európsky fond pre námorníctvo a rybárstvo (EFNR). EFRR a ESF smie využívať každý región EÚ. Avšak len menej rozvinuté regióny môžu prijímať podporu z Kohézneho fondu.

Ďalej sa naskytol Fond solidarity Európskej únie (FSEÚ) podporujúci prípady veľkých prírodných katastrof, Nástroj predvstupovej pomoci (IPA) podporujúci kandidátske a potenciálne kandidátske krajiny EÚ a Program pomoci pre komunitu cyperských Turkov vykonávajúci podporu, ktorá by mala byť v súlade s pravidlami programu vonkajšej pomoci EÚ, či už cez priame aj nepriame hospodárenie.

Sú však aj peniaze spadajúce priamo pod spravovanie EÚ. Poskytujú sa formou grantov na konkrétne projekty týkajúce sa politík EÚ. Je možnosť usilovať sa o ne zvyčajne na základe verejnej výzvy, ktorou je „výzva na predkladanie návrhov“. Časť projektu sa financuje zo zdrojov EÚ a časť z iných zdrojov, verejných zákaziek inštitúcií EÚ na nákup služieb, tovarov či diel, ktoré potrebujú pre svoju činnosť, ako napríklad štúdie, školenia, organizácia konferencií, IT vybavenie. Na základe verejných súťaží sa vďaka výzvam na predkladanie ponúk udeľujú zákazky.

ČO S MALÝMI A STREDNÝMI PODNIKMI?

Dotácie z EÚ majú v právomoci čerpať malé a stredné podniky prostredníctvom grantov, pôžičiek a záruk. Granty sa, samozrejme, považujú za priamu podporu. Ostatné finančné zdroje sa poskytujú prostredníctvom programov riadených na vnútroštátnej úrovni. Mimovládne organizácie a organizácie občianskej spoločnosti majú taktiež oprávnenie na získanie financovania. Spadá to však pod podmienku, že aktívne pôsobia v oblasti politík EÚ na neziskovom základe. Každý rok použije viac ako štvrť milióna verejných orgánov približne osemnásť percent HDP na nákup služieb, prác a tovaru. Ako podnik registrovaný v EÚ má právo sa uchádzať o verejné zákazky v iných krajinách EÚ.

Únia má v ambícií pre všetky podniky v celej „dvadsaťosmičke“ stanoviť právne predpisy - harmonizované pravidlá, smernice o verejnom obstarávaní. Tie sú implemenované do vnútroštátnych právnych predpisov, uplatnené vo verejných súťažiach, ktorých peňažná hodnota presahuje určitú hranicu. Pri zákazkách nad prahovými hodnotami sa kalkuluje s možnosťou cezhraničného záujmu. Zatiaľ čo pre tie s hodnotou nižšou platia vnútroštátne predpisy, hoci musia spĺňať všeobecné zásady práva EÚ.

Je niekoľko pravidiel platiacich pre všetky ponuky vo verejnom obstarávaní. V rámci nich verejné orgány nesmú diskriminovať podnik iba preto, že je zaregistrovaný v inom členskom štáte EÚ; pri opise vlastností výrobkov a služieb, ktoré zamýšľajú kúpiť, nesmú uvádzať osobitné značky, ochranné známky ani patenty; nesmú odmietnuť podporné dokumenty – napríklad osvedčenia, či diplomy - vydané v inej krajine EÚ, pokiaľ poskytujú rovnakú úroveň záruky; musia poskytnúť všetky informácie týkajúce sa verejnej súťaže všetkým zainteresovaným spoločnostiam bez ohľadu na miesto ich zaregistrovania.

Verejný orgán disponuje právom vylúčiť podnik z výzvy na predloženie ponúk, ak je v konkurze alebo v likvidácii; má pozastavenú činnosť alebo je v správe súdu; bolo preukázané, že závažne porušil právne predpisy; nezaplatil dane alebo príspevky do sociálneho zabezpečenia; prípadne poskytol nepravdivé vyhlásenia verejnému orgánu.

REÁLNY DOPAD

Dotácie z EÚ podľa Petra Kremského z Podnikateľskej aliancie Slovenska (PAS) prostredie v našej krajine až tak nezveľaďujú, ako by sa na prvý pohľad mohlo zdať: „Sú to prostriedky, ktoré je možné získať najmä na základe politických konexií. V skutočnosti slovenským podnikateľom markantne nepomáhajú.“ Aliancia taktiež zastáva názor, že nová vláda sa jednoducho musí rozbehnúť reformy s pozitívnym dopadom na podnikateľské prostredie. Ako tvrdia v PAS, na Slovensku sa to zhoršuje už desať rokov, datujú to približne od nástupu druhej vlády Roberta Fica.

Na adresu peňazí tečúcich z EÚ sa nechal v nemeckej telvízií ARD počuť aj europoslanec Richard Sulík, a to iba deň po tohtoročných parlamentných voľbách. Po výzve moderátorky Anne Will o „profitovaní“ využívateľov financií pre Slovensko vyhlásil: „Platíme miliardu eur každý rok do EÚ a máme nárok na tri miliardy, ale to sa všetko nevyčerpá. A tieto peniaze k nám priviedli strašne veľa korupcie. To sú peniaze, ktoré v úvodzovkách nikomu nepatria.“

Petra Vörösová

 

Litva zažíva prvú skúsenosť s utečencami, Lotyši špekulujú s kvótami

Prví imigranti, ktorých Litva prichýlila na základe povinnej kvóty, sa idú súdiť. Chcú viac, ako im hostiteľská krajina ponúka.

Od vypuknutia migračnej krízy ide o medzník, ktorý predpovedali kritici európskych kvót v povinnom prijímaní imigrantov. Prvý kontakt Litvy s prisťahovalcami nedopadol najšťastnejšie. Nespokojnosť prisťahovalcov prerástla do konfliktu, ktorý vyrieši až súd. Pobaltské krajiny nikdy netajili, že nebudú poskytovať VIP služby, a imigranti naopak počítajú s výhodnejšími podmienkami. Prvej rodine Litva namiesto statusu utečencov, poskytla dočasnú právnu ochranu, teda žiadne finančné výhody, ale povinnosť vrátiť sa o dva roky do Iraku, hoci s možnosťou predĺženia tejto lehoty. Rodina plánovala zostať v Litve natrvalo a čerpať náležité dávky prislúchajúce azylantom. Namiesto toho bude dostávať 510 eur, teda o niečo menej ako je priemerná mzda v krajine, a jednorazovú dávku zníženú zo 456 na 204 eur.

POBALTIE V POZORE

Litovskú skúsenosť s napätím sledujú aj ďalšie dve pobaltské krajiny, očakávajú však podobný scenár. Do dvoch rokov má Litva prichýliť 1106, Lotyšsko 776 a Estónsko okolo 500 cudzincov. Krajiny žili v presvedčení, že cudzinci u nich istý čas požijú a poberú sa kade ľahšie. Brusel však sprísňuje migračnú politiku a voľný pohyb po Európe pravdepodobne nezostane samozrejmosťou. Litovská prezidentka Dalia Grybauskaite sa chystá predložiť pripomienky k zákonom o zabezpečení poriadku a bezpečnosti. Plánuje zaviesť pravidlo, že v prípade ich narušenia dôjde k vyhosteniu z krajiny. Litovci tiež sprísňujú podmienky pre prisťahovanie rodinných príslušníkov. Rolu budú zohrávať kritériá ako prostriedky na prežitie, miesto pobytu, zdravotné poistenie a minimálne dvojročný pobyt v Litve. Toto obdobie vláda potrebuje na overenie, či ide o dôveryhodnú osobu, ktorá neohrozuje občanov a nepredstavuje nebezpečenstvo ani pre ďalšie európske krajiny.

POD HROZBOU BRUSELU

Pred pol rokom, keď Lotyši usporiadali protestné akcie so sloganmi o genocíde bielej rasy, EÚ pohrozila pobaltským krajinám zastavením financovania kvôli neochote prichýliť utečencov. Lotyšsko bolo jediné, ktoré sa od začiatku radikálne stavalo proti kvótam. Od svojho postoja však postupne upustilo. Lotyšská spoločnosť sa rozdelila na dva názorovo znepriatelené tábory. Domáci politici ale nemôžu ignorovať verejnú mienku. Podľa niektorých prieskumov sa proti prijatiu utečencov vyslovujú až štyri pätiny Lotyšov a za posledný polrok sa v Rige konalo šesť demonštrácií proti migrantom. Podobné nálady vládnu v Litve a Estónsku. Napokon, silnenie nacionalizmu sa dalo očakávať. Pobaltské krajiny nesúhlasia s európskou politikou a miestni politici ju pokladajú za nelogickú.

LOTYŠI ŠPEKULUJÚ

Splniť kvóty, a nebabrať sa s utečencami. Lotyši skúšajú, kam až siaha trpezlivosť Bruselu. Téme sa najnovšie venuje BBC. Experti tvrdia, že utečenecké rodiny v Lotyšsku dlho nevydržia a príčinou je politika nastavená proti imigrantom, presnejšie nízke sociálne dávky a znalosť jazyka, ktorú miestne zákony vyžadujú pri uchádzaní sa o zamestnanie. Znalosť štátneho jazyka na minimálnej úrovni zákon žiada od poľnohospodárskych robotníkov a upratovačiek. Od čašníkov, či kaderníčok vyžaduje ovládanie lotyštiny na strednej úrovni a najvyšší stupeň musia spĺňať napríklad manažéri. V prípade obídenia zákona hrozí pokuta zamestnávateľovi.

Dana Miháliková

 

Evropské dotace? Hlavně pro malé firmy

Teprve v loňském roce se naplno rozjelo čerpání evropských peněz vyhrazených pro programové období 2014 – 2020. Své místo v něm má opět i podpora podnikatelského sektoru a živnostníků. Především zvyšování konkurenceschopnosti malých a středních podniků je totiž jedním z hlavních cílů celé Evropské unie. Cílů, který je u nás naplňován nejen přes hlavní dotační program Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost, ale nepřímo i přes některé další.

Informační a komunikační technologie, zlepšování schopností zaměstnanců, výzkum a inovace nebo snižování dopadů podnikání na životní prostředí. To všechno jsou oblasti, které se také týkají podpory podnikání a na které je možné získat v letošním roce dotaci. A nejen u nás. Podpora podnikání je důležitá pro celou osmadvacítku. V ekonomice totiž platí, že počty podnikatelů a podnikatelských záměrů svým způsobem odrážejí vyspělost a kondici hospodářství. O dostatečné množství stabilních firem se EU snaží především prostřednictvím finanční podpory, která každoročně dosahuje miliard eur. Ostatně jen pro malé a střední podniky je v rozpočtu EU vyhrazeno pro současné období přes 57 miliard eur (tedy kolem 1,5 bilionu korun), což je asi 20 procent prostředků z Evropského fondu pro regionální rozvoj. Není se čemu divit. Pokud se řekne podpora podnikání, má se v naprosté většině na mysli právě pomoc mikrofirmám, kterých je na území Evropské unie drtivá většina. Podle průzkumu evropského statistického úřadu Eurostat má 90 procent všech podniků v EU méně než desítku zaměstnanců. U nás je to dokonce 96 procent firem (vyšší číslo už má pouze Řecko a Slovensko), které dávají práci téměř třetině všech zaměstnanců. Co víc, většina z této většiny je tvořena dokonce jen jedním živnostníkem nebo osobou samostatně výdělečně činnou. Zatímco mikropodniků je u nás naprostá většina, v počtu malých a středních firem jsme naopak hluboko pod průměrem EU. Je jich u nás jen necelá čtyři procenta, oproti například sousednímu Německu, kde je to kolem 18 procent. Velkých podniků je u nás podle statistik také poměrně málo, ale oproti jiným evropským zemím zaměstnávají velký počet lidí, kolem 30 procent. Navzdory tomu ale většina dotací míří právě do malých a začínajících firem.

CZECHINVEST SE ROZDĚLÍ

Klíčovým programem a stěžejním zprostředkovatelem evropských dotací zacílených na podporu podnikání je bezpochyby OP Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost. Program se v mnohém podobá svému předchůdci. Má podobnou strukturu, podobný objem prostředků i zaměření, jen s mírným posunutím směrem k inovacím a rozvojovým projektům. Pro období 2014 – 2020 je v něm připraveno přes 116 miliard korun. Podpora z tohoto programu půjde na modernizace výrobních procesů, na vytváření, udržování a zkvalitňování know-how a samozřejmě na ulehčení situace začínajícím podnikatelům. V tomto směru počítá OP PIK také s podporou formou finančních nástrojů, jako jsou úvěry, záruky či specializované poradenství pro startující podnikatele. V hledáčku jsou hlavně tzv. startupy. „Startupy jsou pro českou ekonomiku velmi důležité. Mají rychlý start a ještě rychlejší růst, mají potenciál v budoucnu generovat zisk a vytvářet nová pracovní místa,“ uvedl ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek s tím, že cílem je povzbudit zájem obyvatel ČR o podnikání a to nejlépe v high-tech oborech a oblastech s vysokou přidanou hodnotou. „To by významně přispělo i k celkovému zvýšení diverzifikace české ekonomiky.“Ačkoliv OP PIK odstartoval se zpožděním, zájem o něj byl prý obrovský. V současnosti už bylo zaregistrováno několik tisíc žádostí o podporu. V letošním roce mohou žadatelé očekávat dvě velké vlny výzev – v květnu a v srpnu.

Velkou novinkou na pozadí programu je změna jeho koordinátora, kterým byla doposud agentura CzechInvest. V březnu rozhodla Poslanecká sněmovna o vzniku Agentury pro podnikání a inovace, která vznikne rozdělením CzechInvestu. Nově vzniklá organizace se 130 zaměstnanci bude mít na starost administraci fondů EU spadajících pod ministerstvo průmyslu a obchodu. Zároveň bude nabízet poradenství a pomoc všem zájemcům o dotace.

PODPORA PODNIKÁNÍ NAPŘÍČ PROGRAMY

U OP Podnikání a inovace však rozsah podpory českého podnikatelského prostředí nekončí. Důležitým programem pro české podnikatele je také OP Výzkum, vývoj a vzdělávání, který má na starosti ministerstvo školství. V něm je k dispozici celkem 93 miliard, z nichž část půjde v průběhu tohoto a následujících let i na spolupráci vzdělávacích institucí a firem a na aplikovaný výzkum. „V oblasti vysokých škol budeme z operačního programu podporovat větší provázání výuky s praxí,“ vypichuje jeden z bodů podpory, který se právě týká i podniků, tisková mluvčí ministerstva školství Jitka Ježková.

Velmi dobrý start a první rok zaznamenal další důležitý zprostředkovatel evropských peněz - Operační program Zaměstnanost, který se podpory podnikání také týká. Dosud v něm bylo vyhlášeno přes 47 výzev, ve kterých je nabídnuto 46 miliard korun. „Ke konci ledna jsme evidovali 2 231 registrovaných projektových žádostí v celkovém objemu skoro 31 miliard korun. Řadíme se tak mezi řídicí orgány jednotlivých operačních programů, které vyhlásily největší počet výzev. Jsem ráda, že se nám podařilo program úspěšně rozběhnout,“ uvedla ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová. Právě její rezort čerpání tohoto programu zajišťuje. Podpory podnikání se týká především první prioritní osa programu, ve které najdeme i nabídky dotační podpory podnikového vzdělávání a konkurenceschopnosti podnikatelských subjektů. Loni v srpnu byla například vyhlášena výzva zaměřena právě na další profesní vzdělávání zaměstnanců podporované zaměstnavateli. Program přitom cílí především na podnikatele v sociální oblasti.

Podpora podnikání se jako červená nit vine samozřejmě i dalšími operačními programy. Ať už je to Integrovaný regionální program, OP Životní prostředí, OP Doprava nebo Program rozvoje venkova, ve kterém jsou miliardy připravené pro zemědělské podniky a další podnikatele, kteří pracují na využití a oživování českého venkova. „Rozpočet PRV je srovnatelný s předchozím obdobím v letech 2007 až 2014. Peníze podpoří podnikání, péči o krajinu a vznik nových pracovních míst na venkově,“ prohlásil již dříve ministr zemědělství Marian Jurečka.

POSVÍTÍ SI NA DAŇOVÉ RÁJE?

Samozřejmě součástí celé obsáhlé agendy s názvem podnikání není jen finanční podpora a neustálý tlak na zvyšování konkurenceschopnosti s ostatními podniky uvnitř i vně Evropskou unii. Naprosto zásadní úlohu hraje osmadvacítka v nastavování legislativních pravidel, které do značné míry určují podobu celého podnikatelského prostředí na kontinentě. Jejich cílem je dávat dostatečný prostor pro svobodné podnikání ve všech oblastech lidského života, ale zároveň firmy a živnostníky udržovat v jasně nastavených mantinelech, které ztěžují případné daňové úniky a jiné problémy. Jde tak o nesnadné vyvažování mezi snižováním bariér pro úspěšné podnikání a naopak zavádění jasných předpisů. Že se to občas nedaří, ukazuje dlouhodobý spor mezi Evropskou unií a firmou Google, který vyvrcholil letos v lednu. To Evropská komise představila soubor návrhů, které mají členským zemím EU usnadnit boj s daňovými úniky v nadnárodních firmách. Nechybí mezi nimi možnost, aby členských stát danil i zisky, které mateřská společnost přesunula do dceřiné společnosti v nějakém daňovém ráji. Návrhy mají navíc zalepit díry využívané firmami k neplacení daní z dividend či kapitálových zisků. I kvůli nim podle eurokomisaře Pierra Moscovici každoročně Evropské unii utíká až 70 miliard eur, tedy skoro dva biliony korun. „To jsou peníze, které by mohly být použity na veřejné služby, jako jsou školy a nemocnice, nebo na podporu pracovních míst a růstu. Evropští občané a podniky, které hrají férově, v důsledku toho nakonec platí vyšší daně. To je nepřijatelné,“ řekl eurokomisař. Jenže podnikatelé se samozřejmě hned ozvali s varováním, že navrhované změny narušují konkurenceschopnost a zvyšují administrativní náklady. Zda tomu tak opravdu bude, ukáže až čas.

Filip Appl

 

Internetovou měnou už nepůjde platit anonymně

Dva loňské pařížské teroristické útoky dohnaly osmadvacítku, aby začala uvažovat o lepších a důraznějších opatření k potírání terorismu. Podle Unie je v takovém případě nutná silná a koordinovaná reakce celé Evropy. Její zrak se v současnosti zaměřil na financování terorismu, respektive jeho účinnější potírání. Evropská komise představila plán, jak více ztížit teroristům shánění peněz. Dotknout by se měl i internetových měn, z nichž je v současnosti asi nejznámější Bitcoin.

Cílem nového plánu Komise je především lepší zjišťování zdrojů peněz na teroristické útoky a přijetí takových opatření, kterými by teroristy od nich odstřihli. Evropská komise si představuje především takové legislativní změny, které by umožnily lepší sledování finančních toků. Nicméně zde Komise zatím narazila, hledá takový kompromis, který by co nejméně narušil život občanů členských států a firem, které v EU podnikají. Návrhy tak musí tvořit s ohledem na ochranu údajů a hospodářské svobody. Konkrétní legislativní opatření Komise plánuje představit do konce druhého čtvrtletí letošního roku.

„Musíme teroristy odříznout od zdrojů, které využívají k páchání svých odporných zločinů. Když odhalíme a narušíme financování teroristických organizací, omezíme tím jejich schopnost cestovat, nakupovat zbraně a výbušniny, plánovat útoky a šířit na internetu nenávist a strach,“ uvedl první místopředseda Evropské komise Frans Timmermans.

POUŽÍVAJÍ TERORISTÉ BITCOIN?

Plán by měl dále rozšířit balíček opatření, který přijala osmadvacítka v květnu loňského roku. Ten přinesl zostřená opatření proti praní peněz z trestné činnosti. Nyní by jej členské státy měly přijmout. Komise je vyzývá, aby tak učinily do konce roku 2016. V prosinci loňského roku také navrhla směrnici o boji proti terorismu, která kriminalizuje financování terorismu i financování náboru, výcviku a cestování za účelem terorismu. Nyní Komise navrhne další způsoby, jak řešit zneužívání finančního systému pro účely získávání peněz na teroristické akce.

„Začneme v následujících měsících předložením legislativních návrhů. Musíme odříznout přístup teroristů k finančním prostředkům, umožnit příslušným orgánům lepší sledování finančních toků, aby mohly zabránit zničujícím útokům, k jakým došlo vloni v Paříži, a zajistit uplatňování sankcí za praní peněz a financování terorismu ve všech členských státech,“ místopředseda pro euro a sociální dialog Valdis Dombrovskis, Lepší dohled by EU chtěla mít nejen hotovost ale i virtuální měny jako třeba Bitcoin a anonymní předplacené karty. Přitom Europol (agentura EU, zabývající se prevencí a potíráním organizované trestné činnosti) ve své zprávě vydané na začátku roku uvedla, že financování teroristických složek neprošlo v poslední době většími změnami a že policejní vyšetřování nepotvrdilo domněnky o tom, že by Islámský stát pařížské útoky provedl díky penězům získaným prostřednictvím anonymních internetových měn. Podobně se o Bitcoinu a dalších platebních platformách vyjádřilo i britské ministerstvo financí v dokumentu, který se zabýval přínosy a hrozbami digitálních peněz. „Míra nebezpečnosti se těžko odhaduje. Nicméně existuje jen velmi málo důkazů, které by naznačovaly využívání digitálních měn k financování terorismu,“ píše se, mimo jiné, v dokumentu vydaným ministerstvem financí Velké Británie v březnu loňského roku.

KONEC ANONYMNÍCH PLATEB

Návrh by měl přinést především následující změny. Komisi jde o zajištění silných ochranných opatření u finančních toků z třetích zemí, které jsou vysoce rizikové. Komise chce změnit směrnici tak, aby zahrnovala seznam všech povinných kontrol a hloubkových prověrek, kterými by finanční instituce měly podrobovat peníze přicházející ze států, jež nemají natolik rozvinutá opatření proti praní špinavých peněz a financování terorismu. Finanční zpravodajské jednotky EU by měly získat nové pravomoci. Rozsah informací, který je jim přístupný, bude dále rozšířen v souladu s nejnovějšími mezinárodními standardy. Komise by také ráda zavedla rejstřík bankovních a platebních účtů nebo centrálních systémů vyhledávání dat ve všech členských státech. Finanční zpravodajské jednotky by tak získaly snazší a rychlejší přístup k informacím o majitelích bankovních a platebních účtů. Další úpravou by mělo být i zahrnutí výměnné platformy pro virtuální měny do oblasti působnosti směrnice o praní peněz, aby se bránilo jejich zneužití pro účely praní peněz a financování terorismu. Tyto platformy by pak musely při výměně virtuální měny za skutečnou provádět hloubkové prověrky klientů, takže takovéto operace už nebudou anonymní. Anonymní by měly i nadále zůstat například předplacené karty, Komise ale navrhuje snížit limitní částky pro identifikaci a rozšířit požadavky na ověřování totožnosti klientů.

Lukáš Zitka

 

Francie: Recyklace a plastová polévka

Odpad vyloven z Ticheho oceanu v zone zvane Pacific Vortex Alex Hofford GreenpeaceVyhodit igelitový sáček nebo plastovou láhev s klidným svědomím na ulici či v přírodě bylo příliš dlouho tolerováno. Dnes tento bezstarostný akt patří k vrcholně nezodpovědným a sobeckým. Neziskové organizace v čele s Greenpeace France, Surfrider a řadou dalších ve spolupráci s vědci varovali před blížící se ekologickou katastrofou. Nadešel okamžik pravdy: příroda začíná vracet lidskou lhostejnost a pokud státy nenajdou řešení na efektivní správu a recyklaci plastového odpadu, v našich mořích a oceánech bude plavat do roku 2050 více plastu a smetí než ryb (studie Ellen Mac Arthur představená v Davosu na Světovém ekonomickém fóru letos v lednu).

CELÝ ČLÁNEK

Aktuální číslo

Inzerce v Evropských novinách

Spolupracujte s námi a inzerujte v tištěném i webovém vydání.

Více info zde.

Rozhovory

banner

Evropské instituce

  • Evropský účetní dvůr

    Zatímco v minulých číslech Evropských novin jsme se zaměřili hned na dvě významné soudní instituce, tentokrát se v naší pravidelné rubrice podíváme do světa financí. V našem hledáčku je totiž...

    Číst dál...