Turistů přibývá, dotací je ale méně

český otvírák foto kveten 16Letiště a nádraží, turistické značení a cyklostezky, památky či podpora malých a středních podniků. To všechno zahrnuje odvětví cestovního ruchu, které rok od roku nabývá na důležitosti. Počty turistů stoupají v Evropě i v naší zemi, a to i přesto, že kvůli politické situaci ubylo návštěvníků z Ruska. Jak na rostoucí význam oblasti reaguje EU a jaké možnosti podpory najdeme na území České republiky?

Cestovní ruch nikdy nepatřil ke stěžejním oblastem evropské správy. Zároveň ale v žádném případě nejde o zanedbatelnou agendu. Ostatně podle statistik za rok 2014 působí na území osmadvacítky v odvětví cestovního ruchu kolem 1,8 milionů společností, většinu z nich tvoří malé a střední podniky. „V roce 2014 vytvořil cestovní ruch přímo či nepřímo 24 milionů pracovních míst. Kromě toho téměř 20 procent zaměstnanců v tomto odvětví je ve věku pod 25 let. Cestovní ruch tak může pomoci řešit nepřijatelnou míru nezaměstnanosti mladých lidí, kterou vidíme v celé Evropě.“ Vysvětluje důležitost odvětví eurokomisařka pro vnitřní trh, průmysl, podnikání a malé a střední podniky Elżbieta Bieńkowská s tím, že cestovní ruch je zásadní pro oživení ekonomiky a budoucí prosperitu evropských zemí. Proto se podle ní EU snaží postupně navyšovat svou podporu pro toto odvětví. Nejde ale pouze o snahu přilákat na území Unie co největší počet turistů. Společenství se musí zaměřit na digitalizaci a především na zajištění dostatku kvalifikovaných lidí. To lze například skrze nejrůznější programy, které EU hlavně pro malé a střední podniky zajišťuje. Nechybí mezi nimi například Evropský fond pro strategické investování, program COSME zaměřený na konkurenceschopnost podniků a v neposlední řadě samozřejmě i strukturální fondy, které se u nás prezentují známými operačními programy.

V únoru letošního roku přednesla eurokomisařka poslancům Evropského parlamentu připravovaný akční plán pro oblast cestovního ruchu, který by měl ještě více pomoci řešit některé problémy oblasti. Jeho součástí budou programy zaměřené na posílení schopností zaměstnanců, narovnání podnikatelského prostředí v oblasti cestovního ruchu a samozřejmě také nová strategie v propagaci Evropy jako turistické destinace. V plánu je větší spolupráce centrálních evropských orgánů s členskými zeměmi a zacílení hlavně na trhy, jako jsou Čína, USA, Jižní Amerika, Indie a Rusko.

POČTY TURISTŮ STOUPAJÍ

Pravdou je, že Evropa je důležitou turistickou destinací i z hlediska celosvětového cestovního ruchu. V roce 2014 do ní přijelo kolem 582 milionů turistů, což je skoro 51 procent celosvětového trhu. Dlouhodobá předpověď přitom odhaduje, že do roku 2030 se toto číslo zvedne až na 744 milionů turistů, v případě že bude podpora ze strany EU dostatečně efektivní, by toto číslo mohlo být ještě podstatně vyšší a ekonomický význam oblasti dále poroste. Z hlediska zemí je největším tahounem nejen EU, ale i celého světa, Francie. Na špici žebříčku se ovšem drží i přímořské státy, jako je Itálie, Španělsko, na severu Velká Británie a ve střední Evropě Německo.

Česká republika se z hlediska příjezdového cestovního ruchu drží v první polovině tabulky členských států Evropské unie. V posledních letech se počet turistů na našem území navíc neustále zvyšuje. V loňském roce přijelo rekordních 27,8 milionů turistů, z toho téměř 11 milionů ze zahraničí. „Rostly jak počty zahraničních turistů, tak jednodenních návštěvníků, a to i přes výrazný pokles turistů z Ruska. Jejich nepříznivý vývoj pomohly vyvážit především výrazné nárůsty turistů z Asie a USA,“ uvedla ředitelka Institutu turismu agentury CzechTourism Markéta Vogelová s tím, že největší zájem o dovolenou u nás mají již tradičně turisté z Německa. Podle odhadů agentury utratili v ČR návštěvníci v loňském roce přes 206 miliard korun, což znamená jediné: Důležitost odvětví pro českou ekonomiku pomalu ale jistě roste a potvrzuje se i trend rostoucího významu segmentu služeb v celkové ekonomice. V tuto chvíli tvoří cestovní ruch kolem tří procent našeho HDP.

IROP? HLAVNĚ OPRAVY A CYKLOSTEZKY

Faktem je, že zatímco v minulých letech v České republice zásadním způsobem pomáhaly s podporou oblasti cestovního ruchu evropské fondy, v současném programovacím období už to tak slavné nebude. Pro roky 2014 – 2020 totiž došlo v rámci operačních programů k poměrně významnému poklesu podporovaných aktivit. Hlavním rozdílem je, že už nejsou podporovány marketingové aktivity a mnohými kritizované projekty typu megalomanských aquaparků, luxusních golfových hřišť a hotelů. To je i případ Integrovaného regionálního operačního programu, který navazuje na ROPy, nejdůležitější programy pro podporu cestovního ruchu. Na druhou stranu, přestože cestovní ruch není rozhodně jedním z hlavních cílů programu, i dotace, které jdou částečně tímto směrem, v něm najdeme. V dubnu kupříkladu skončila výzva zaměřená na výstavbu cyklostezek s alokací téměř půl miliardy korun. Chystá se například trasa, která propojí Kadaň s Chomutovem nebo cyklostezka mezi Litoměřicemi a Lounkami, také v Ústeckém kraji. Velký zájem je i o dotace zaměřené na revitalizaci kulturních památek. Ve výzvě ukončené v březnu se sešlo celkem 63 žádostí s objemem výdajů kolem 4,4 miliard korun. Celkem je na tuto oblast vyčleněno v programu 11,4 miliardy. Jihočeský kraj kupříkladu plánuje opravit část strakonického hradu a vybudovat v něm muzeum maltézských rytířů. Vše za 56 milionů korun. Projekt realizovaný Muzeem středního Pootaví usiluje o získání dotace z výzvy, kterou MMR vyhlásí v srpnu. Opravy muzeí a nové expozice za evropské peníze chystá i Středočeský kraj a jedním z největších projektů se stane záchrana libereckého Liebiegova paláce. Stát bude přes 200 milionů korun. „Osobně stále věřím tomu, že se v budoucnu podaří získat do vlastnictví města i liberecký zámek s přilehlým parkem a vznikne tak jeden ucelený areál. Prvotní je ale nyní oprava bývalé galerie, která již v majetku města je, a dotace na její rekonstrukci je předjednaná,“ uvedl náměstek libereckého Jan Korytář.

TURISMUS JAKO VEDLEJŠÍ EFEKT

Podporu cestovního ruchu najdeme okrajově i v mnoha dalších operačních programech, zpravidla ale jen jako vedlejší přidanou hodnotu, nikdy jako hlavní cíl. To platí, ať už jde o Program rozvoje venkova, OP Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost nebo OP Zaměstnanost. Stále významnější pro odvětví jsou programy přeshraniční spolupráce. Právě ty totiž poskytují prostor projektům posilujícím turismus mezi naší zemí a našimi sousedy. Například v Pardubickém kraji, konkrétně v Žamberku by mělo vzniknout unikátní technické muzeum za 67 milionů korun. Projekt chce získat dotaci z OP přeshraniční spolupráce Česká republika – Polská republika. „Žadatelé mohou z tohoto operačního programu získat dotaci až do výše 90 procent všech uznatelných nákladů. Projekt by měl být podán v květnu s tím, že na podzim letošního roku by měl být znám výsledek,“ uvedl hejtman kraje Martin Netolický. Není to navíc jediný projekt kraje. V plánu je i investice do dělostřelecké tvrze Bouda, která by se v budoucnu měla stát velkým turistickým tahákem regionu.

Strukturální fondy nejsou ovšem jediným zdrojem financí. Cestovní ruch je okrajově podporován i z tzv. Programu spolupráce Interreg Central Europe a především z tzv. projektu EDEN. V rámci něj hledá Evropská komise méně známou oblast ve všech členských zemích, kterou následně ocení a doporučí ji jako lákavý turistický cíl. V roce 2015 byla tématem lokální gastronomie, vítězem se nakonec staly Jeseníky. „To, že jsme vyhráli tuto evropskou kategorii u odborné poroty, je asi největším dosavadním oceněním naší práce. Jeseníky jsou tak mezi 20 nejlepšími destinacemi celé Evropy!“ řekla po vyhlášení výsledků ředitelka organizace Jeseníky – Sdružení cestovního ruchu Andrea Závěšická. Letošní rok bude ze strany agentury CzechTourism, která projekt koordinuje v České republice, ve znamení zviditelnění vítězných destinací z minulých let.

Filip Appl

 

Komise přišla s novým azylovým systémem

Evropská unie chce ulevit státům, které přijímají nejvíce běženců. Komise proto přišla s návrhem, jak vylepšit evropský azylový systém, aby břímě největšího návalu migrantů nenesly jen některé země. Cílem je vytvořit spravedlivější, účinnější a udržitelnější systém pro rozdělování žádostí o azyl mezi členské státy.

V současné době funguje v EU mechanismus zvaný dublinský systém. Ten dobře funguje pouze při běžné úrovni migrace, ale za současné krize je neudržitelný, protože nebyl navržen pro případy rozsáhlých neřízených příjezdů běženců a nemůže tak zajistit spravedlivé rozdělení odpovědnosti žadatelů o azyl v celé Unii. To vede k situacím, kdy se omezený počet členských států musí postarat o drtivou většinu běženců, což způsobuje problémy s kapacitami azylových systémů a oddálení zpracování dalších žádostí. Dublinský systém chce Evropská komise doplnit o „korekční mechanismus“, který automaticky upozorní, pokud se nějaký stát bude potýkat s neúměrným množstvím žádostí. Jaký počet žádostí může země zpracovat, se bude posuzovat na základě její rozlohy a ekonomické situace. V případě, že jeden stát dostane nepřiměřený počet žádostí – tedy více než 150 % normálně zvládnutelného počtu, všechny nové žadatele bude systém přidělovat do jiných zemí EU, dokud se počet žádostí opět nedostane na zvladatelnou úroveň. Nový systém by měl být spravedlivější a také by měl předcházet zneužívání, protože zavede jasné povinnosti pro žadatele. Ti budou muset žádat o azyl ve státě prvního vstupu nebo ve státě, kde už osoba legálně pobývala. Povinností bude také poskytovat veškeré relevantní informace pro určení členského státu, který bude odpovědný za jejich žádost. Konkrétní stát pak zkontroluje, zda žadatel přichází z bezpečné země původu nebo představuje nějaké bezpečnostní riziko. V takovém případě bude muset žádost urychleně přezkoumat. Vylepšený systém bude ale lépe chránit i zájmy běženců. Celý proces by díky němu měl být rychlejší, zkrátí se lhůta, kterou může být žadatel zadržen, a mělo by se posílit i právo na sloučení rodin.

Každý členský stát bude mít také možnost sdílení zátěže za vyřizování žádostí o azyl a hoštění uprchlíků odmítnout. Bude muset však zaslat 250 tisíc eur zemím, které ponesou největší zátěž. Částka vychází z reálných nákladů na stravování, ubytování, vzdělání a integraci uprchlíka po dobu pěti let, což je standardní doba trvaní azylu.

NĚKTEŘÍ VSTOUPILI DVAKRÁT

Migrace není na území Evropy novým jevem. V roce 2001, kdy měla EU patnáct členů, žádalo o azyl více jak 424 000 migrantů, mimo jiné kvůli válce v Kosovu. V té době vznikl také Europol nebo Eurodac, který porovnává otisky prstů žadatelů o azyl. V dalších letech se počet žádostí snižoval, v roce 2006 jich bylo asi 197 000. Od roku 2006 však žádosti o azyl opět narůstají. V průběhu roku 2014 jejich počet výrazně stoupl a vzrostl také počet nelegálních překročení hranic. Právě v tomto roce vyřizovaly 72 % žádostí o azyl čtyři země EU, 90 % všech žádostí řešilo pouze deset členských států. V minulém roce vstoupilo na území Evropské unie nelegálně 1,8 milionu migrantů. Někteří však vstoupili dvakrát, nejprve do Řecka a potom do Maďarska, Chorvatska či Slovinska. Odhaduje se tedy, že reálně do EU vstoupilo něco přes 1,1 milionu běženců. Proto se členské státy v dubnu zavázaly přijmout rychlá opatření k záchraně životů a ke zvýšení aktivity EU v oblasti migrace. Loni v květnu předložila Komise evropský program pro migraci a první balíček prováděcích pravidel, který mimo jiné obsahoval návrhy týkající se relokace a přesídlení, zřízení takzvaných ohniskových přístupů a také akční plán EU proti převaděčům migrantů. V září pak Komise předložila další komplexní balíček prováděcích pravidel, který mimo jiné obsahoval návrh mimořádně relokovat 120 000 lidí. Na konci listopadu se Evropská unie dohodla na spolupráci při hledání řešení migrační krize s africkými zeměmi a Tureckem a v prosinci Komise přijala návrhy důležitých opatření ke správě vnějších hranic a k ochraně schengenského prostoru. Mezi hlavní body patřil například návrh na vytvoření evropské pohraniční a pobřežní stráže. Migrační krize je jedním z hlavním evropských témat i v letošním roce. Toto téma bylo v březnu hlavním bodem programu summitu EU-Turecko, kde se evropští lídři s Ankarou dohodli na plánu, jehož cílem je narušení kriminálního byznysového modelu pašeráků. Pro posílení kontroly hranic EU a politiky boje s nelegální migrací a terorismem Komise letos také navrhla elektronický systém kontroly vstupu-výstupu nebo hraniční a pobřežní stráž.

Karolína Frýdová

 

Rakušané mají nového prezidenta, který je Zelený

van der bellenRakušané si zvolili nového prezidenta. Po šokujícím výsledku prvního kola prezidentské volby nakonec voliči nepřipustili, aby do čela Rakouska nastoupil Norbert Hofer, jenž kandidoval za pravicovou populistickou stranu FPÖ. Alexander Van der Bellen svého konkurenta nakonec porazil o šest desetin procenta.

Už před druhým koleb volby se čekal velice těsný výsledek. Hoferův úspěch z prvního kola mnozí politologové přičítali protestním hlasům, kterými lidé dávali najevo svůj nesouhlas s dosavadním řízením země. Koncem dubna se konalo první kolo prezidentského klání. Norbert Hofer v něm oslovil přes 35 % voličů. Pozdější vítěz Van der Bellen získal přes 21 %. Třetí skončila bývalá předsedkyně nejvyššího soudu Irmgard Grissová s 19 procenty. Protože žádný z kandidátů nezískal nadpoloviční počet hlasů, druhé kolo se 22. května uskutečnilo jako rozstřel mezi Hoferem a Van der Bellenem.

Hoferovi přitom předvolební průzkumy přisuzovali okolo 24 procent. Předseda FPÖ Heinz-Christian Strache označil tento výsledek za začátek „politicky zcela nových časů“. Evropou se začala šířit panika, že do čela Rakouska usedne populista.

TĚSNÝ ROZDÍL

Druhé kolo probíhalo značně dramaticky. Vše rozhodly až korespondenční hlasy. Novým prezidentem Rakouska se stal Alexander Van der Bellen kandidující jako nezávislý, ačkoliv je členem strany Zelených. Po svém zvolení dvaasedmdesátiletý politik oznámil, že vystoupí ze strany Zelených. Prezident by podle něj měl být nadstranický. Rád by prý působil jako konstruktivní protějšek vlády a parlamentu. Rozdíl mezi oběma kandidáty byl nakonec „pouhých“ 31 tisíc hlasů. Přepočítáno na procenta, nová hlava státu získala 50,3 procent hlasů a populista Hofer 49,7 procent. Po neděli byl přitom ve vedení Hofer. Misky vah na stranu Van der Bellena nakonec převážilo více než 744 tisíc voličů, kteří hlasovali prostřednictvím korespondenčních lístků. Van der Bellen zvítězil ve čtyřech spolkových zemích včetně Vídně, zatímco Hofer v pěti. Volební účast ve druhém kole se blížila 73 %.

Alexander Van der Bellen se narodil ve Vídni, dětství prožil v Tyrolsku. Jeho otec byl ruského původu a matka Estonka. Do Rakouska se dostali, když prchali před Rudou armádou. Vystudoval ekonomii na univerzitě v Innsbrucku. Politickou dráhu začínal u sociálních demokratů (SPÖ), k Zeleným se přidal v roce 1992. Nový rakouský prezident je vášnivým kuřákem a je od loňska podruhé ženatý. Svůj šestiletý mandát by chtěl podle svých slov strávit spojováním rozdělené rakouské společnosti. Také už prohlásil, že nechce dopustit, aby někdo ze Svobodné strany Rakouska (FPÖ) dostal do čela vlády. Jejich euroskeptický pohled by prý poškodil Rakousko. Jenže předvolební průzkumy zatím staví FPÖ do čela.

VÝHRA ROZUMU

„Těším se na pokračování dobré sousedské spolupráce mezi našimi zeměmi. Jeho zvolení je dobrá zpráva pro střední Evropu a pozitivní signál otevřenosti a tolerance, demokraticky vyslaný většinou rakouských občanů. Klidný a věcný způsob, kterým Van der Bellen vedl volební kampaň, ukázal, že i v nesnadné době, kterou Evropa prochází, je možné uspět, aniž by politik podléhal populismu a nacionalismu,“ napsal Bohuslav Sobotka k výsledku rakouského prezidentského klání.

Stejně jako premiér i český ministr zahraničí doufá v pokračování spolupráce obou sousedních zemí. „Doufám, že se bude se stejnou chutí jako jeho předchůdce věnovat renesanci našich vztahů. Přeji mu, aby se mu dařilo v tom, co teď všichni potřebujeme - zasypávat příkopy ve společnosti a nacházet co nás spojuje,“ uvedl na Twitteru k Van der Bellenově zvolení ministr zahraničí Lubomír Zaorálek.

Našly se ale i varovné hlasy. Petr Fiala z ODS sice vítal zvolení Van der Bellena, zvedal ovšem varovný prst. „Volby celkově ukázaly nespokojenost rakouských voličů s politikou tradičních vládních stran a jsou signálem hlubších změn v rakouské společnosti. Věřím, že vztahy mezi Českou republikou a Rakouskem se budou nadále dobře rozvíjet,“ uvedl k výsledku rakouských voleb předseda ODS a politolog Petr Fiala.

Podobně rozpačitý byl z výsledku voleb i předseda poslanecké sněmovny Jan Hamáček.„Van der Bellen je dobrá zpráva. Nesmíme ale přehlížet důvody, které vedly polovinu Rakouska k volbě kandidáta krajní pravice,“ upozornil na Twitteru předseda poslanecké sněmovny Jan Hamáček. Lukáš Zitka

 

Výstavba odbavovacího terminálu na letišti v Pardubicích konečně dostala zelenou

 

Akcionáři společnosti East Bohemian Airport a.s. (EBA) a dodavatelé stavby dnes poklepali základní kámen nové odbavovací haly. Terminál by měl na zelené louce vyrůst během 18 měsíců. Po několikaletých dohadech se tak snad blýská pardubickému letišti na lepší časy.

CELÝ ČLÁNEK

Francie řeší práva a ochranu zvířat

reklamni kampan proti opusteni zvirat Zvire neplace trapi v tichosti foto 30 Million d AmisVe Francii by se problematika ochrany zvířat mohla přirovnat ke žhavému uhlíku, který koluje z jedné dlaně do druhé. Od loňského roku vášnivé diskuse o právech zvířat a jejich ochraně nabobtnaly do nevídaných rozměrů a dnes v zemi představují jednu z priorit. Co ale všechno muselo předcházet, aby se „trnem v patě“ začala vláda seriózně zabývat?

Na začátku roku se provalil případ laboratoře Biotral v Rennes, provádějící klinické testy pro mezinárodní farmaceutické laboratoře. V rámci testování nového léku proti potlačení bolesti a úzkostem angažovala 84 dobrovolníků, přičemž přišla o život jedna osoba a dalších pět muselo být hospitalizováno. Tím došlo na varování tří nejvýznanějších organizací na ochranu zvířat v zemi, La Spa, Fondation Brigitte Bardot a 30 Millions d'amis, které vedou boj proti experimentům na zvířatech. Klinické testy s pozitivním výsledkem na zvířatech nemusí mít stejný účinek na lidech.

Poslední kapkou byly odhalené případy nerespektování zákona v jatečních závodech v Alès, Vigan a Mauléon-Licharre (Pyrénées-Atlantique). Nadace na ochranu zvířat bojující proti týrání a neetickému zacházení L214 zveřejnila realitu jatek, informovala na internetu, sociálních sítích a kontaktovala média. Snímky o brutalitě a krutostech obletěly celou Francii a lidé jsou doteď šokováni. Jatka v Mauléon-Licharre jsou nositelem červeného labelu bio kvality a s roční produkcí 3000 tun masa zásobují 460 klientů v zemi, včetně nejprestižnějších restaurací v Paříži vedených světově proslulými gastronomickými šéfy jako Alain Ducasse. Zákon z dubna 1997 nařizuje před porážkou zvíře omráčit, což se bohužel ukázalo za zřídka dodržované. V období Velikonoc porážky připomínají práci na běžícím páse, když během dvou týdnů k uspokojení poptávky usmrtí 15 tisíc jehňat. Podle šokujících důkazů organizací a nadací na ochranu zvířat dochází k porážce mláďat mladších 45 dní a ještě neodstavených. Snímky a záznamy ukazují nelegání porážky zvířat při plném vědomí, brutálně zápasící o přežití, zavešené a rozkrájené zaživa.

KROKY VLÁDY

Francouzská vláda v čele s ministerstvem zemědělství byla vyzvána organizacemi a nadacemi k rychlému a efektivnímu jednání a vytvoření politiky angažující se v boji proti týrání zvířat. Vyzvala k povinné instalaci kamerových zařízení, vyškolení zaměstnanců jatek a spuštění okamžitých inspekcí všech jatečních podniků ve Francii. Tyto připady nejen že umožnily informovat širokou veřejnost o tom, co a za jakých podmínek lidé mají na talíři, ale spustily lavinu stížností na další jatka a chovatelství, kde nedochází k respektování důstojných podnímek zvířat a etickému zacházení. Ministr zemědělství Stéphane Le Foll rozjel hloubkové kontroly všech jatek do jednoho měsíce, v případě nerespektování zákona nařídil okamžité ukončení činnosti a soudní stíhání. Zaručil ruku v ruce s profesionály a organizacemi na ochranu zvířat zavést ambiciózní strategii na vylepšení podmínek a blaha chovných i domácích zvířat, zvířat k vědeckým účelům a v oblasti zábavy. Na Národním zasedání orientace zdravotní politiky a vegetariánství CNOPSAV vymezill strategické osy pro akční období 2016 – 2020.

Teprve v loňském roce občanský zákoník zmodernizoval právní statut zvířete, uznal je za živé citlivé bytosti vnímající bolest a tím došlo k jejich vyjmutí z kategorie movitých věcí a nábytku. Reforma pomohla k všeobecnému uvědomění statutu zvířete a figuruje v zemi jako výhra intenzivních bojů a nekonečných jednání s vládou. Aktuálně tíživou problematikou zůstávají zemědělské chovy a všeobecná nerovnost mezi zvířaty. Některé druhy jsou chráněné a hýčkané, některé chovány pro smrt. Připoměňme situaci v chovech a podmínkách zvířat, etické a hygienické podmínky jatek, dopad na ekologii, kvalitu masa a rostoucí ceny, zvyšující oblibu pro vegetariánství a veganství. Podtrženo a sečteno, informovanost uvědomělých Francouzů vyústila v delikátní otázku: Kde je pravidlo pro rozdělení zvířat do kategorií a kdo o nich rozhoduje?

Zlomek odpovědi bychom našli v dávné minulosti. Člověk se vyvinul z lovce-sběrače na zemědělce-chovatele. Chov dobytka a ochočování zvířat začalo v roce 8500 před n. l. na blízkém Východě, chov prasat v Číně a slepic v jihovýchodní Asii. Mezi hlavní důvody antropologé považují usazování člověka, primární motivaci nebo chápání božstva, tj. převzetí moci od Boha a dominovat zvířatům.

O existenci nerovnosti mezi druhy zvířat se v zemi čím dál častěji debatuje a vydavatelství chrlí jednu publikaci za druhou. Psi a kočky „patří“ do domácích zvířat, ale dochovalé spisy z 18. století dokazuj, že Gálové konzumovali psí maso. Ve Francii do první poloviny 19. století existovala psí řeznictví a v sousedním Německu bylo poslední řeznictví uzavřeno teprve v roce 1940. V Asii především v Indonésii, Filipínách, Vietnamu, Laosu, Kambodži, Mexiku a na některých místech v Africe dochází k pojídání masa ze psů a koček. Celkem v Asii roční konzumace dosahuje 800 tisíc psů. V některých kantonech v Číně dodnes trvají kontroverzní tradice spojené s vírou a tradiční čínskou medicínou. Město Yulin například každoročně organizuje festival, při němž během pár dnů čeká na smrt v otřesných podmínkách 10 tisíc psů a 4 tisíce koček.

Letos v lednu vstoupila v platnost reforma ministerstva zemědělství k vylepšení bezpečnosti zvířat, zajištění ochrany a zdraví v chovatelstvích, transparence původu a celkového stavu zvířete. Paralelně právní úprava zabrání opustit zvíře, nelegálnímu obchodu, přepravě a intenzivnímu množení. Aby mohlo být zvíře prodáno, osoba musí mít statut chovatele, být deklarována od prvního vrhu a vybavena číslem SIREN (IČO), které musí povinně uvádět u inzerátů. V případě nedodržení podmínek hrozí pokuta ve výši 7500 eur. Povinná je rovněž identifikace psů a koček patnáctimístným číslem.

EXPANZE DOMÁCÍCH MAZLÍČKŮ

Obliba domácích mazlíčků je ve Francii v plné expanzi a představuje nový lukrativní trh s částkou 4 miliardy eur. Země se s počtem 63 milionů zvířat řadí na druhou pozici hned za Anglii. V každé druhé domáctnosti bychom tudíž našli zvířecího společníka. Proč? Moderní technologie sice zjednodušují každodenní život, ale degradují mezilidské vztahy a lidé se izolují do vlastního světa. Přestávají spolu mluvit, všímat si ostatních, vedou vztahy přes displej a dříve či později pociťují osamělost.

Oblibu pro domácí mazlíčky můžeme vypozorovat i v dějinách franouzského dvora. Tak třeba Jindřich III. miloval procházky s košíkem plným pejsků a ročně utrácel stovky tisíc za jejich luxus a komfort. Ludvíka XV. doprovázela na každém kroku oblíbená smečka psů, dokonce i na hodinu pokrmu. Psům stanovil vlastní etiketu, protokol a přídělil služebnictvo. Měl slabost pro milou fenku Filou plemene King Charles španěl, kterou zdobil nejkrásnějšími obojky se vzácnými kameny a měla nejhezčí polštářky (portréty ke zhlédnutí na zámcích Versailles, Compiegne, Fontainebleau, Vendeuvre). O kardinálu Richelieu, ministru Ludvíka XIII. se vědělo, že neměl nikoho rád, až na 14 koček, které s ním sdílely život. V královském paláci nechal sousední místnost své pracovny přeměnit na kočičí pokoj. Byly jeho vášní a aby bylo postaráno o jejich blaho, platil dvě chůvy na plný úvazek a po své smrti zanechal pro roztomilé šelmičky tučnou penzi. Samotářský Alexandre Dumas uznával zvířecí společnost a trávil čas nedaleko Paříže v luxusním zámku Monte Christo u Port Marly. Obsazenstvem evokoval Noemovu archu, který popisuje v díle Histoire de mes betes z roku 1867.

Dnes patří na stupnici nejoblíbenějších zvířat Francouzů rybičky s rekordním počtem 35 milionů. Koček bychom napočítali 12 milionů a psů 7 milionů. Zvířecí mánie vyústila v trendový obor s novými a originálními nápady - široký výběr krmiva včetně bio kvality, doplňky, chovatelské potřeby a produkty, zvířecí psychologové a specializovaní veterináři, salony a expozice zvířat, hotely a penziony, chůvy na hlídání a pojištění zvířat. Podle výsledků ankety TNS Sofres-FAACO na výlohy zdravotní péče zvířecích společníků padne ročně 495 milionů eur. Za posledních 10 let vzrostly tarify veterinářů o 72 % a paradoxně pouze 4 % zvířat je pojištěno (ve Švédsku 85 %, v Anglii 40 %). Přitom běžná konzultace přijde na 30-50 eur, sterilizace 100-180 eur, laboratorní vyšetření 60-90 eur, rentgenové vyšetření, terapie nebo chururgický zákrok 800 – 1500 eur.

Ilona Mádrová

 

Kláštery opravené za evropské finance jsou Památkou roku

Prestižní celostátní ocenění Památka roku za nejlepší opravu historických objektů získal zrekonstruovaný areál klášterů minoritů a svaté Kláry z poloviny 14. století v Českém Krumlově. V očích odborné poroty tak předstihl křížovou cestu na Svatém kopečku v Mikulově a Bílou věž v Hradci Králové. Ocenění převzal starosta města Dalibor Carda z rukou ministryně pro místní rozvoj Karly Šlechtové a předsedy pořádajícího sdružení Libora Honzárka.

Soutěž Památka roku již třetím rokem vyhlásilo Sdružení historických sídel Čech, Moravy a Slezska, které již přes dvacet let udílí titul Historické město roku. Vítěz soutěže Památka roku obdrží 100 tisíc korun. Sdružení tuto soutěž založilo proto, že chce majitele historických objektů motivovat k jejich ochraně. Letos se poprvé soutěžilo ve dvou kategoriích. První kategorie zahrnuje rekonstrukce do dvou milionů korun hodnoty obnovy, ve 2. kategorii soutěžily projekty nad částku dvou milionů. Cena v 1. kategorii zamířila rovněž na jih Čech, získaly ji Slavonice za obnovu měšťanského domu.

Unikátní českokrumlovské trojklášteří zaujímá hned druhé místo co do rozlohy po krumlovském zámku. Rozprostírá se na ploše severního meandru Vltavy při východní straně Latránu. Klášter minoritů byl založen Rožmberky. Dvojí konvent bratří a sester řádu sv. Františka založila roku 1350 Kateřina z Rožmberka se svými syny čtyřmi syny Petrem, Joštem, Oldřichem a Janem. Založením méně obvyklého podvojného kláštera se ctižádostiví Rožmberkové patrně chtěli přiblížit pražskému vzoru. První mniši přišli do kláštera v roce 1357, první řeholní sestry v čele s abatyší Alžbětou z Opavy pak v roce 1361. A v roce 1375 přibyla k  minoritům a klariskám ještě komunita zbožných laických sester – bekyní. Tyto zbožné ženy přebývaly v objektu sousedícím s konventem klarisek, čímž vzniklo unikátní trojklášteří. Rožmberkové i jejich následovníci kláštery štědře obdarovávali. Komplex postupně prošel pozdně gotickou úpravou v období mezi lety 1490 až a barokní přestavbou probíhající v průběhu 17. a 18. století, která komplexu dala jeho stávající podobu. Pak však přišly krušné časy. Klášteru klarisek se stal osudným císař Josef II. a jeho pověstné reformy. Zrušen byl v roce 1782. Klášter minoritů byl zrušen přesně po 600 letech od svého založení v roce 1950. Budovy poté sloužily jako vojenské učiliště, byly tam i třídy základní umělecké školy a sklady. Ještě v 90. letech uplynulého století byla část využívána k sociálnímu bydlení. Vše se na stavu objektů neblaze podepsalo a před začátkem komplexní revitalizace v roce 2014 byly některé interiéry, především v klášteře klarisek, fasády v dezolátním stavu.

PROJEKT OJEDINĚLÝ ROZSAHEM

Město schválilo projekt obnovy klášterů v září roku 2008, o dva roky později získalo dotaci z Integrovaného operačního programu EU. Rekonstrukce komplexu trvala více než pět let a vyšla téměř na 327 milionů korun, na kterých se z větší části podílely právě evropské zdroje. Obnovu po celou dobu provázela řada problémů, opakovalo se výběrové řízení a několikrát se zpozdil termín dokončení rekonstrukce. Projekt byl však v případě města ojedinělým, tak rozsáhlou rekonstrukci již asi dělat nebude. Zrekonstruován byl bývalý klášter minoritů, dnes Rytířského řádu Křižovníků s červenou hvězdou, v celém rozsahu včetně velkého konventu s věží, klášterního kostela, klášterní zahrady a nádvoří, dílčími úpravami prošel bývalý konvent bekyň a v bývalém minoritském klášteře byly restaurovány malby, obrazy a mobiliář. Loni v prosinci pak po otevření zavítalo do klášterního komplexu osm tisíc návštěvníků. Poté bylo nějakou dobu zavřeno, aby se doladily některé detaily a kláštery se připravily na další významnou akci, kterou byly Velikonoce. Na řemeslné dílny, další atrakce pro děti a sváteční prohlídky se přišlo podívat přes jedenáct set lidí.

V českokrumlovském trojklášteří na návštěvníky čekají expozice věnované klášteru minoritů, životě klarisek, pivovarnictví nebo umění a lidským dovednostem. Naleznou zde i dílny - kovářské, knihtiskařské nebo sklářské a prohlédnout si budou moct i historické krovy, gotické a barokní malby v kapli sv. Wolfganga, restaurovaný interiér klášterního kostela, nově nalezené gotické fresky v interiéru klášterního kostela, restaurovaný cyklus lunetových obrazů ze života sv. Františka v ambitu kláštera minoritů či sklepní systém v konventu klarisek. Narazit mohou i na venkovní miniexpozice orloje nebo jeřábu. K dispozici je příchozím i oddychové centrum, kde mohou posedět, dopřát si malé občerstvení a ochutnat některý z výrobků upečených v klášterní pekárně z dochovaných receptů klášterní kuchařky.

Jana Bartošová

 

Cielená podpora aktivít v cestovnom ruchu sa už nepředpokladá

V predošlom období vzťahujúcom sa na vedenie rezortu dopravy, výstavby a regionálneho rozvoja od Ľubomíra Vážneho cez Jána Figeľa až po Jána Počiatka vyčerpalo Slovensko z peňazí Európskej únie do tridsiateho prvého januára tohto roka 3,167 miliard Eur. Predstavuje to v prepočte 100,22 percent zo záväzku 3,16 miliardy eur. Z údajov o čerpaní eurofondov uplynulého programového obdobia je taktiež zjavné, že oproti koncu minulého roka využívanie európskych zdrojov v tomto programe pumpovanie vzrástlo o 69,21 milióna eur a miera sa zvýšila o 2,19 percentuálneho bodu.

CELÝ ČLÁNEK

Malá Úpa má hattrick v třídění odpadů!

 

V jubilejním 10. ročníku soutěže obcí v třídění odpadů jednoznačně kralovala obec Malá Úpa. Už potřetí v řadě si z vyhlášení výsledků odvážela titul „Čistá obec“. A nejen že zvítězila ve své kategorii obcí do 300 obyvatel, ale je také opakovaně Absolutním vítězem.

CELÝ ČLÁNEK

Hlavní osobnosti britského referenda

cameron flickŕV pátek 15. dubna oficiálně odstartovaly kampaně před britským referendem o setrvání v Evropské unii. Výzkumy veřejného mínění zatím ukazují názorovou rozpolcenost Britů. Deník Bussines Insider například upozornil na březnový internetový výzkum, podle kterého je příznivců „Brexitu“ o čtyři procenta více než těch, kteří chtějí zůstat v Unii.

Oficiální start desetitýdenní kampaně, ve které je podle zákona omezený počet prostředků, které mohou jednotlivé strany použít na svoje zviditelnění, vyšel na prostředek dubna. Dva oficiální bloky Vote Leave a Britain Stronger in Europe budou moci utratit každý až sedm milionů liber, z nichž 600 tisíc bude tvořit státní příspěvek. Ostatní platformy, jako třeba Faragova Grassroots Out, jsou omezeny rozpočtem 700 tisíc liber. Konečné zúčtování nastane 23. června.

Koncem dubna do Spojeného království zavítal americký prezident Barack Obama, který výrazně podpořil zastánce setrvání v EU. „Evropská unie nemírní britský vliv, naopak ho zvětšuje. Volný trh znamená pro Británii obrovské možnosti,“ napsal Barack Obama pro deník Daily Telegraph při své návštěvě. Obama zdůraznil především otázku bezpečnosti, podle něj bude Británie zranitelnější, když nebude patřit do jednotného evropského bloku.

DAVID CAMERON

Současný britský premiér vyhrál loňské volby i díky příslibu, že po svém znovuzvolení do čela země vypíše referendum o setrvání země v EU. Podmínil to však tím, že nejdříve zkusí s osmadvacítkou vyjednat změnu některých problémových bodů, což se mu podle jeho slov v únoru povedlo. Oficiálně proto podpořil setrvání Spojeného království v Unii. David Cameron koncem února označil Brexit za „hazard století“. Lídr konzervativců má těžkou pozici, protože 130 členů parlamentu z jeho strany podpořilo Brexit, 163 jich naopak stojí za současným premiérem. Dva týdny před začátkem kampaně britského premiéra griloval tisk kvůli kauze Panama Papers, kterou předseda vlády nezvládl v očích veřejnosti úplně přesvědčivě. Koncem dubna ale získal mocného spojence v podobě Baracka Obamy. „Důvod, proč věřím, že má Británie zůstat v Unii, je dnešní svět. Nyní jsem přesvědčenější více než kdy jindy, že Británie a Německo musí pracovat společně na dalším formování EU, aby zajistili prosperitu a bezpečnost pro nás pro všechny,“ nechal se slyšet David Cameron v únoru v Hamburku.

BORIS JOHNSON

Bývalý londýnský starosta je skutečnou „těžkou vahou“ v ringu. Oblíbený konzervativní politik šokoval Británii svým veřejným podpořením Brexitu a hodil tak rukavici lídrovi rozpolcené strany Cameronovi. Spekuluje se, že prahne po předsednickém postu. Jak ve své straně, tak i v parlamentu. V otázce Brexitu se postavil na opačnou stranu barikády než jeho současný stranický „nadřízený“ a je téměř jisté, že červnový výsledek jednoho z nich smete do propadliště dějin. Hlavní cíl, který Johnson sleduje, je vyjednání lepších obchodních podmínek s EU. Také se skepticky vyjadřuje vůči hlubší integraci, což ostatně dříve vadilo i Cameronovi. „Hlavní smyslem je vytvoření jednoho velkého státu. Myslím si ale, že většina lidí v naší zemi si nepřipadá být součástí jednoho velkého státu jménem Evropa,“ řekl Boris Johnson v BBC. Boris Johnson patří ke skupině Vote Leave.  

JEREMY CORBYN

Ač dříve lídr opozičních labouristů Jeremy Corbyn zpochybňoval přínos EU Británii, dlouho se nechtěl jednoznačně vyjádřit, zda je pro nebo proti Brexitu. Vzhledem k tomu, že velká většina labouristů je pro setrvání v osmadvacítce, média často spekulovala, že Corbyn se bojí vyjít se svým názorem na veřejnost. Nakonec ale všechny tyto spekulace Corbyn sám utnul v půlce dubna, kdy prohlásil, že drtivá většina jeho strany i on je pro setrvání v osmadvacítce. Podle něj je Unie klíčovým nástrojem pro boj se změnou klimatu a daňovými úniky. Jeho vyjádření může zásadně zvrátit výsledek, protože podle průzkumů je Corbyn velmi oblíbený u mladší generace voličů a studentů. „Nemůžete chtít lepší svět, aniž byste s ostatními zeměmi nebyli ve spojení a budovali s nimi spojenectví. I když má Evropská unie mnohé nedostatky, prokázala, že je klíčovým mezinárodním hráčem,“ řekl v dubnu Corbyn britským médiím. Corbyn se na rozdíl od svého protějšku Camerona může těšit z toho, že 215 labouristů z parlamentu taktéž podpořilo setrvání, zatímco opačně by jich hlasovalo jen sedm.

NIGEL FARAGE

Nigel Farage je dlouholetý zastánce vystoupení Británie z EU, lídr britských euroskeptiků a člen strany Ukip, která v posledních volbách do evropského parlamentu překvapila velkým počtem získaných hlasů. Pro Farage je malým vítězstvím už jen to, že se referendum 23. června skutečně bude konat. Opozice členství rozdělená na dvě skupiny, Faragova Grassroots Out je až tou druhou v pořadí, oficiální platformou kampaně se stalo Vote Leave. Rozhodnutí volební komise, vzbudilo vášně i uvnitř Faragovy Ukip, když Douglas Carswell a Suzanne Evans podpořili oficiální Vote Leave. Oba byli dočasně suspendováni. V dubnu ale sám předseda Farage vyzval k ukončení sporů obou táborů. „Nezapomeňte, že Británie, šestá největší ekonomika světa, nemůže vyjednávat své vlastní obchodní dohody. Naše smlouvy nevyjednávají britští představitelé, kteří sledují naše zájmy, ale evropskými byrokraty, kteří hledají to nejlepší pro tak různé ekonomiky, jako mají Německo, Řecko nebo Slovensko,“ obhajoval vystoupení Nigel Farage v deníku Daily Telegraph v loňském červnu.

Lukáš Zitka

 

Komise tlačí na Washington kvůli vízům

Kanaďané a Američané víza pro cestu do Schengenského prostoru nepotřebují. To se však může změnit. Evropská komise v prosinci vydala zprávu, kde hodnotila, jak si Unie stojí v otázce víz a jak se jí v této oblasti daří naplňovat princip reciprocity. A právě USA s Kanadou nedopadly v hodnocení dobře. Někteří politici se bojí, aby tento spor nenarušil podepsání obchodní smlouvy TTIP mezi osmadvacítkou a Spojenými státy.

O vízum na krátkodobý turistický nebo pracovní pobyt (tzn. do 90 dnů) v USA musí nyní ještě žádat Poláci, Rumuni, Chorvati, Kypřané a Chorvati. Češi nemusí žádat před cestou o vízum od roku 2008, kdy je Spojené státy zařadily Visa Waiver program. Ten čítá nyní celkem 38 států. Komise si přeje, aby do něj byly zařazeny i zbývající členové osmadvacítky. EU totiž přijala v lednu 2014 deklaraci, která po členských státech vyžaduje společnou reakci v otázce víz, zvláště pokud jsou některé ze členských zemí znevýhodněny třetím státem.

Spojené státy se bojí po několika nedávných teroristických útocích v Evropě pouštět lidi ze států, kterými vede tzv. Balkánská stezka. Na konci roku by měly Spojené státy představit další pokračování bezvízového programu ve stejné podobě, jako dosud.

Podle vlády USA Bulharsko a Rumunsko nesplňují potřebná kritéria k volnému cestování. V nich se pohlíží třeba na bezpečnost cestování a ochranu hranic. Evropská komise o dalších krocích jednala v polovině dubna. Konečné rozhodnutí, zda znovu požadovat po občanech USA vízum však nepadlo. Komise vyzvala Radu a evropský parlament, aby do 12. června sdělily svůj pohled na možná řešení.  

„Reciprocita víz je stěžejním bodem společné vízové politiky EU. Komise zvažovala ekonomické, právní a politické důsledky možného pozastavení bezvízové politiky. Plná reciprocita zůstává jedním z hlavních bodů, o kterých budeme dále jednat,“ vyjádřil se po dubnovém jednání komisař pro migraci Dimitris Avramopoulos.

Pokud některá země nevyhoví principu vízové reciprocity do dvou let od upozornění, Komise následně musí přezkoumat okolnosti a případně navrhnout roční omezení bezvízového vstupu.

I kdyby se však Evropská komise rozhodla doporučit zrušit vízovou povinnost, ta by nevstoupila ihned v platnost. V příštích šesti měsících by tento krok měla možnost zavrhnout většina evropských vlád a evropský parlament. Velká Británie a Irsko mají vyjednanou výjimku, co se týče vízové politiky, takže by se případným rozhodnutím nemusely řídit.

UTRPÍ TTIP?

Barack Obama koncem dubna začal svoje cesty po Evropě ve Velké Británii. Na starém kontinentě měl jednat především o Transatlantické obchodní dohodě (TTIP). Na dosažení konsenzu obě strany pracují již deset let, v posledním roce svoje úsilí značně zvýšily. Současná diplomatická roztržka by mohla jednání výrazně zpomalit a je možné, že Obama by tak její podepsání už nezažil v pozici amerického prezidenta. Kandidáti na příštího prezidenta se vyjadřovali kriticky vůči Obamově obchodní politice, šance na podepsání TTIP by se tak mohla výrazně snížit. „Ať už se v otázce víz stane cokoliv, neovlivní to vyjednávání s USA o TTIP. Migrace v nich totiž nehraje žádnou roli,“ řekla začátkem dubna v interview pro New York Times holandská europoslankyně Marietje Schaake

Dalším problémovým bodem je také lednové opatření americké vlády. Od 21. ledna letošního roku Američané změnili podmínky pro cestování do USA v bezvízového styku Visa Waiver progam. Změny se dotkly všech občanů členských států Unie i třetích zemí, kteří v posledních pěti letech cestovali do Iráku, Sýrie, Súdánu nebo Íránu, nebo mají dvojí občanství Iráku, Sýrie, Súdánu nebo Íránu.

Pokud občan ČR cestoval kdykoliv po 1. březnu 2011 do Iráku, Sýrie, Súdánu nebo Íránu, nemůže k cestě do USA využít Visa Waiver Program, ale musí na Velvyslanectví USA požádat o vízum. „Uvedené omezení se netýká zaměstnanců státní správy ČR a příslušníků Armády, pracovníků humanitárních organizací a osob, které do uvedených zemí cestovaly prokazatelně za účelem služební nebo obchodní cesty. Tyto výjimky budou posuzovány individuálně při vyhodnocování žádosti o ESTA,“ uvedlo Ministerstvo vnitra ČR na svých internetových stránkách.

Lukáš Zitka

 

Co zatím přinesly Panama Papers?

Na konci března sdělovacími prostředky celého světa rezonovalo dvouslovné označení „Panama Papers“. To označuje únik informací z poradenské a finanční firmy Mossack Fonseca a přineslo poznatky o tom, jakým způsobem politici, podnikatelé a jejich známí využívají firmy v daňových rájích. Neznámý whistleblower je získal v loňském roce nejspíše díky špatně zabezpečené e-mailové komunikaci zaměstnanců Mossack Fonseca a předal německým novinám Süddeutsche Zeitung.

CELÝ ČLÁNEK

Je nutné chytit příležitost „za uši“, znělo na česko-čínské konferenci

 

Renesanční Rytířské sály pardubického zámku tvořily kulisy ojedinělé události. V krajském městě se uskutečnila česko-čínská konference, na které se diskutovalo o možnostech obchodní spolupráce mezi oběma zeměmi. Svou šanci by v některých oblastech mohl mít i Pardubický kraj.

CELÝ ČLÁNEK

Komentář Pavla Bělobrádka k podpoře výzkumu a vědy

Pavel BělobrádekPokud budu hovořit za oblast výzkumu a vývoje, pak je význam evropských fondů v zavádění moderních technologií nesporný. Například v rámci Operačního programu Výzkum, vývoj a inovace bylo v letech 2007 – 2013 vynaloženo více než 60 miliard korun do budování nových vědecko-výzkumných center spolu s jejich vybavováním špičkovými přístroji a technologiemi. Dnes tyto investice pomáhají rozvoji výzkumu a inovací v oblastech jako biotechnologie, nanotechnologie, IT, genetika nebo medicína, v nichž Česká republika patří ke světové elitě. Navíc mezi žadateli o dotace byly vysoké školy a veřejné výzkumné instituce, které díky financím z evropských fondů mohly dále modernizovat svou technickou a přístrojovou vybavenost. A bez využívání moderních technologií dnes není možné dělat špičkovou vědu a výzkum.
Na zavádění moderních technologií do výroby a podpory inovací nebo do rozjezdu podnikání byly investovány desítky miliard korun z evropských fondů také v programech Ministerstva průmyslu a obchodu. Stejně tak evropské fondy napomohly k zavádění moderních technologií do výuky a vzdělávání v rámci operačního programu Ministerstva školství (OP VK). Pokud totiž chce být naše republika do budoucna konkurenceschopná, musíme moderní technologie nejen zavádět, ale hlavně je správně využívat kvalifikovanou pracovní silou.

O efektivitě čerpání v této oblasti už můžeme vést spory, protože je obecně známý problém administrativní náročnosti řízení projektů financovaných z Bruselu. Po jejím snížení se dlouhodobě volá a já jsem na toto téma v březnu hovořil s eurokomisařem pro výzkum, vědu a inovace Carlosem Moedasem. Obecně platí, že velmi záleží na kvalitní přípravě projektů, ale také na následné kontrole jejich realizace a udržitelnosti.

Pavel Bělobrádek, místopředseda Vlády ČR pro vědu, výzkum a inovace

 

Chrudim a Stolany spojuje nová silnice

 

Více než dva kilometry silnice mezi Chrudimí a obcí Stolany spojuje modernizovaná komunikace. V uplynulých týdnech dostala nový „koberec“, kvalitnější materiál se ukrývá i pod povrchem. Pardubický kraj do modernizace investoval téměř 21 milionů korun.

CELÝ ČLÁNEK

Nový systém by měl lépe střežit, kdo vstupuje na území EU

Otisky prstů a snímek obličeje by měla mimo jiné uchovávat nová technologie pro lepší správu hranic Evropské unie. S návrhem o zavedení takzvaného systému vstupů/výstupů přišla Evropská komise, která tak chce zlepšit a zrychlit hraniční kontroly. „Nové technologie pomohou organizovat tok cestujících přijíždějících na naše vnější hranice a zároveň přispějí k potírání nelegální migrace a zvýšení vnitřní bezpečnosti,“ řekl komisař pro migraci, vnitřní věci a občanství Dimitris Avramopoulos.

Nový systém bude kromě čtyř otisků a snímku tváře evidovat také jméno, druh cestovního dokladu, datum i místo vstupu a výstupu a týkat se bude všech občanů třetích zemí s povolením ke krátkodobému pobytu v schengenském prostoru, tedy maximálně na devadesát dní. Součástí systému budou i samoobslužné kiosky. V nich se důvěryhodná osoba zaregistruje oskenováním cestovního dokladu, vyfotí se a odpoví na několik otázek. Poté se přesune k hraniční kontrole, která už mezitím bude znát identitu cestujícího, délku jeho pobytu a další nezbytné informace. Kontrolor pak může položit cizinci doplňující dotazy a rozhodne o jeho vpuštění. Tento automatizovaný mechanismus má být přínosem jak pro cestující, kteří nebudou muset čekat v dlouhých frontách, tak pro pracovníky na hraničních přechodech, kterým systém ušetří až polovinu času. Současné ruční razítkování dokladů, které je zdlouhavé, neposkytuje o překračování hranic spolehlivé údaje a nedokáže odhalit osoby nedodržující dobu pobytu ani řešit ztrátu či odcizení cestovních dokladů. Čas ušetřený automatickou registrací budou moci kontroloři věnovat posuzování konkrétních jednotlivců. Kromě zkrácení front si Evropská komise od systému slibuje také zlepšení kvality a účinnosti kontrol na hranicích schengenského prostoru. Mechanismus bude poskytovat přehled o povolených krátkodobých pobytech a zlepší odhalování padělaných dokladů a případů zneužívání totožnosti. Upozorní také na to, pokud cizinec překročí maximální dobu krátkodobého pobytu. V případě, že neopustí EU nebo nezažádá o jinou formu dlouhodobého pobytu, bude označen za ilegálního.

INFORMACE UVIDÍ JEN POVOLANÍ

S konceptem vstupů/výstupů přišla Komise už v roce 2008 v důsledku teroristických útoků v USA, Londýně a Madridu a také kvůli prvním migračním krizím ve Španělsku a Itálii. Nedávné útoky opět otevřely diskuzi o důležitosti bezpečnosti v EU, a proto Evropská komise znovu předložila návrh s cílem dosáhnout shody mezi členskými zeměmi v Radě EU a Evropským parlamentem. Do systému vstupů/výstupů tak budou mít vstup i bezpečnostní složky zemí Schengenu a Europol, a to pro identifikaci podezřelých, pachatelů nebo obětí teroristických činů nebo jiných závažných trestných činů. Komise také navrhla, aby nový program využil současných možností a propojil se s databázemi, které v Schengenu už existují. Jde především o Eurodac, který registruje žadatele o azyl, VIS evidující žádosti o víza a SIS, tedy databázový systém obsahující jména a další základní identifikační údaje osob, překračujících hranice Schengenského prostoru. „Teroristické útoky na našem území ukázaly, že naše bezpečnost je ohrožena, a to v okamžiku, kdy se potýkáme s migrační krizí bezprecedentních rozměrů. Výměna informací má v obou situacích zásadní význam. Pohraniční stráž, celní orgány, policie a justice musí disponovat jak potřebnými informacemi, tak správnými prostředky k rychlé, účinné a účelné reakci,“ prohlásil komisař Dimitris Avramopoulos. Přesto Evropská komise slibuje, že k datům uloženým v novém systému budou mít přístup pouze pověřené osoby a údaje budou zcela chráněny proti zneužití. „Nejde o to vytvořit z EU „velkého bratra“, pohraniční a bezpečnostní orgány však potřebují rozumný, přiměřený a pečlivě regulovaný přístup ke všem nutným informacím, aby mohly plnit svůj úkol – chránit nás i svobody, které vyznáváme,“ prohlásil první místopředseda Komise Frans Timmermans.

Návrh o zavedení systému vstupů/výstupů je součástí diskuze Evropské komise o možnostech, jak by současné a budoucí informační systémy mohly zlepšit správu vnějších hranic a přispět ke zvýšení vnitřní bezpečnosti v EU. Vedle programu o přijímání cizinců Komise navrhuje zřízení evropské pohraniční a pobřežní stráže a směrnici o jmenné evidenci cestujících. Všechna tato opatření by měla zvýšit bezpečnost hranic EU, kterou v minulém roce překročilo více než padesát milionů cizinců z mimounijních zemí. Karolína Frýdová

 

Aktuální číslo

Žádné obrázky

Inzerce v Evropských novinách

Spolupracujte s námi a inzerujte v tištěném i webovém vydání.

Více info zde.

sus veltrh

Rozhovory

stating

Evropské instituce

  • Evropský účetní dvůr

    Zatímco v minulých číslech Evropských novin jsme se zaměřili hned na dvě významné soudní instituce, tentokrát se v naší pravidelné rubrice podíváme do světa financí. V našem hledáčku je totiž...

    Číst dál...

Partneři

Sprava a udrzba silnic Pk

Evropské vydavatelství, s. r. o.

kancelářská budova P8, č.p. 80
533 53 Pardubice – Semtín
redakce@evropskevydavatelstvi.cz
telefony: 466 611 139, 777 100 388
Evropské noviny © 2016