Komentáře k čerpání z IROP

(Evropské noviny - 2/2016) Na tuto otázku nelze jednoznačně odpovědět. Programové období 2014 – 2020 se začalo skutečně realizovat (vyhlašování výzev, přijímání žádostí o podporu apod.) až v polovině roku 2015, a IROP je tedy v počátku svého působení. Je třeba doplnit, že v současné chvíli nedisponujeme takovými daty, abychom mohli zhodnotit jeho efektivitu a úspěšnost. V otázce srovnání IROP s ROP dominuje teritoriální charakter, kdy IROP je realizován na celém území ČR, kdežto v předchozím programovém období byly v jednotlivých územních jednotkách NUTS II (sdružených krajích) realizovány samostatné ROPy. Na druhou stranu v novém programovém období v centrálně řízených operačních programech je akcentována tzv. územní dimenze, při níž by měly být zohledňovány specifické potřeby jednotlivých regionů. Významným rozdílem je postavení řídícího orgánu - IROP je v současnosti přímo řízen Ministerstvem pro místní rozvoj ČR prostřednictvím zprostředkujícího subjektu, což je Centrum pro regionální rozvoj s regionálními pobočkami. Naproti tomu ROPy byly řízeny příslušnými Regionálními radami jako samostatnými řídícími orgány, což se dle mého názoru neosvědčilo jako správná cesta (zejména s ohledem na nedostatečné legislativní řešení). Z hlediska věcné působnosti IROP nabízí širokou škálu podporovaných aktivit: od podpory dopravní infrastruktury přes sociální inkluzi až po efektivní řízení veřejné správy. Citelně však postrádáme podporu aktivit, které jsou pro města a obce v České republice vysoce prioritní, např. investice do místních komunikací, podpora cestovního ruchu a lázeňství, péče o seniory apod. Naopak v oblasti čerpání evropských dotací obecně vítáme snahu Ministerstva pro místní rozvoj ČR snahu o zavedení jednotného monitorovacího systému a sjednocování metodického prostředí. Vyzdvihl bych aktivitu měst a obcí společně komunikovat s Ministerstvem pro místní rozvoj ČR a ostatními řídícími orgány operačních programů.

Petr Kulhánek, primátor Statutárního města Karlovy Vary a místopředseda Svazu měst a obcí ČR pro evropské záležitosti

Samosprávy vítají existenci Integrovaného regionálního operačního programu (IROP). Na jednom místě totiž sdružuje někdejších sedm dotačních možností. Logicky se tak nabízí, že by orientace v systému evropské podpory měla být jednodušší. Ve Svazu měst a obcí ČR doufáme, že to tak skutečně bude, nicméně říkáme: „Pozor, už teď je jasné, že dotace z nového programového období začíná Česká republika čerpat výrazně později. Je rok 2016 a Evropské strukturální a investičních fondy (ESIF) jsou určeny na období 2014 – 2020.“ IROP si dle informací z Ministerstva pro místní rozvoj zakládá na jednotnosti metodického prostředí, která má zajistit stejná pravidla napříč systémem. Také přináší rozšířený monitorovací systém, jehož podstatou by měla být jednodušší administrativa, kdy žadatel už nebude muset tisknout žádné dokumenty. Bohužel v něm ale chybí financování některých klíčových oblastí, které jsou pro města a obce naprosto zásadní: místních komunikací, cestovního ruchu, volnočasové infrastruktury a veřejného prostranství. Proto intenzivně jednáme s příslušnými resorty, aby se tyto potřeby pokryly z národních zdrojů. Jednoduše: aby tuzemské rozpočtové prostředky doplnily tam, kde je to třeba, výpadek evropských zdrojů a obráceně: tam, kde je možné čerpat dotace z EU, aby je Česká republika maximálně využila. Jsme si vědomi toho a jsme za to rádi, že by podstatná část z 24 miliard eur vyčleněných na tuzemské projekty - na základě Dohody o partnerství schválené Evropskou komisí - měla jít právě do samospráv. S vlastním čerpáním dotací by přitom území měla pomoci publikace „Evropské dotace - Nové možnosti, příležitosti a zkušenosti měst a obcí", kterou Svaz měst a obcí ČR nedávno vydal v rámci projektu "Podpora aktivního zapojení měst a obcí ČR do rozhodovacích procesů EU a účinná obhajoba zájmů samospráv ČR na úrovni Evropské unie a dalších evropských zemí". Dotace na projekt byla poskytnuta ze zdrojů Ministerstva pro místní rozvoj.

Mgr. František Lukl, MPA, Předseda Svazu měst a obcí ČR a starosta Kyjova

Z dosud vypsaných výzev v rámci IROP je největší objem peněz alokován na opravu a budování vybraných úseků silnic II. a III. tříd – ve výzvě je alokováno přes 10 miliard korun. Na deinstitucionalizaci sociálních služeb a vysoce specializovanou lékařskou péči je nyní alokováno dalších více 3 miliardy korun. Další více než dvě miliardy korun jsou připraveny pro významná česká muzea a jejich sbírky, opravu, zatraktivnění nebo například zvýšení jejich bezpečnosti.

Platí, že IROP nemá žádné předběžné alokace pro jednotlivé kraje České republiky a ty tedy budou soutěžit kvalitou jednotlivých projektů. Zároveň ale IROP akcentuje svůj regionální charakter a proto jsou schváleny předběžné alokace pro nositele 7 integrovaných teritoriálních investic v největších městských aglomeracích České republiky. Pro těchto 7 nositelů strategií napříč ČR je připraveno přibližně 18 miliard korun až do roku 2020.

Vedle toho jsou připraveny speciální výzvy pro další městské aglomerace zahrnuté do integrovaných plánů rozvoje území, a v neposlední řadě podporuje IROP též bezmála 200 místních akčních skupin.

IROP je kvalitním nástrojem pro čerpání evropských dotací i díky silnému regionálnímu zastoupení zprostředkujícího subjektu. Centrum pro regionální rozvoj má své pobočky napříč republikou v každém krajském městě a je otevřeno žadatelům, zájemcům i laické veřejnosti s nabídkou relevantních informací pro úspěšné podávání projektů. Všichni žadatelé budou mít díky tomu rovné podmínky a budou se řídit stejnými pravidly.

Zdeněk Semorád, náměstek ministryně pro místní rozvoj

Dohoda je na světě. Brexit zažehnán?

brexit boris johnson flickrÚnorový summit osmadvacítky přinesl velký průlom v otázce Brexitu, možného vystoupení Velké Británie z Unie. David Cameron nakonec dokázal přesvědčit evropské lídry o oprávněnosti svých požadavků a domohl se změny vztahu své země s Unií. Po dohodě s představiteli členských států také konečně oznámil datum referenda o setrvání Velké Británie v Unii. Uskuteční se 23. června.

Cesta k dohodě však nebyla jednoduchá. Británie získala výjimku z dohody „o stále těsnější Unii“, která by Spojené království nutila do větší integrace. Stejně tak na něj evropské špičky nebudou tlačit kvůli přijetí eura, libra zůstane platidlem na Ostrovech i nadále. Podle Camerona také nové podmínky umožňují Británii účastnit se pouze takových unijních projektů, který jí vyhovují. Špičky osmadvacítky tak nemohou počítat s účastí Britů třeba v projektech otevřených hranic či různých záchranných programů. Důležitým bodem byla i otázka sociálních výhod pro cizince pracujících ve Spojeném království. Nové ujednání dává Britům možnost pozdržet o čtyři roky benefity pracujícím z ostatních států Unie. Opatření bude platit pro nově příchozí migranty a od roku 2020 i pro všechny ostatní zahraniční pracovníky, kteří v současnosti už dávky využívají. Z premiéra Camerona, soudě podle jeho vyjádřeních bezprostředně po jednáních, čišela spokojenost. Měl dojem, že vyjednal, co si předsevzal, a tak veřejně prohlásil, že v červnovém referendu bude podporovat setrvání své země v Unii.

Jenže Cameronovu slávu a především místo na stránkách britského tisku po summitu vzal londýnský starosta Boris Johnson. Rotačky s denním tiskem v pondělí po ohlášení konsenzu s Unií jely na plné obrátky. Téměř všechny deníky měly ale na titulní stránce fotku starosty Londýna, ne premiéra. Boris Johnson se totiž veřejně přiklonil k opuštění osmadvacítky. Velmi vlivná a oblíbená osobnost může v předreferendové kampani pořádně zamávat s hlasy voličů. Průzkumů veřejného mínění se v Británii uskutečnilo do napsání tohoto článku (22. 2.) celkem sedmnáct. Jedenáct z nich vyšlo lépe pro zastánce setrvání v Unii, šest pro jeho odpůrce. Průzkumy jsou ale často nespolehlivé, lepší přehled můžete získat z toho, jak sami Britové sází a jaké kurzy vypsali bookmakeři. Zatím to podle nich vypadá, že Spojené království zůstane v evropském společenství a Brexit tak skončí jen nesplněným snem Nigela Farage, jeho strany UKIP a dalších britských euroskeptiků.

VELKÁ POSILA TÁBORA EUROSKEPTIKŮ

Cameron však musel prakticky ihned po oznámení dohody řešit nepříjemný problém. Šest z dvaceti jeho ekonomických poradců se odmítlo podepsat pod premiérův dopis vyjadřující souhlas s novými pravidly pro Británii. Nejvíce však Cameronovi uškodilo veřejné podpoření Brexitu Borisem Johnsonem. Podle průzkumů patří totiž Johnson k nejpopulárnějším politikům v zemi. „Teď je pro Británii čas, aby ukázala kuráž. Aby dala jasně najevo, že se nebude schovávat pod sukni Bruselu a nebude přenášet veškerá rozhodnutí na někoho jiného,“ uvedl pro deník Daily Telegraph starosta Londýna.

K Brexitu se přihlásil i další člen Konzervativní strany a kandidát na místo londýnského starosty po Johnsonovi Zac Goldsmith. „Je pro nás nesmyslné nechat se svazovat politickým společenstvím, které je na ústupu. Měli bychom být svobodní při obchodu s rychleji rostoucími trhy, než je EU,“ napsal do svého vysvětlení, proč se rozhodl podpořit euroskeptiky, Zac Goldsmith.  

David Cameron odhodlaně obhajoval nové „výsadní postavení“ Británie vůči Unii. Nejen Johnsonovi, ale všem příznivcům britského odchodu vzkázal. „Věřím, že v následujících týdnech bude důležité ukázat ekonomické následky opuštění Unie. Británie bude silnější, když zůstane v reformované Evropské unii. Pokud odejdeme z EU, možná budeme mít větší suverenitu, ale nebudeme mít možnost tolik ovlivňovat světové dění,“ nechal se slyšet premiér při projevu k poslancům.

Lukáš Zitka

 

Predvolebné obdobie finišuje

Do akej miery vplýva marketing na úspešné zvolenie tej - ktorej politickej strany? Na Slovensku sa húfne začínajú diskusie s lídrami strán o parlamentných voľbách, ktoré nás čakajú piateho marca. Vládu si budeme zostavovať po Nežnej revolúcií deviaty krát. Z toho vyplýva, že nerozhodnutí oprávnení voliči, ktorých je takmer štyri a pol milióna, majú na výber spomedzi dvadsiatich troch subjektov už iba pár dní. Volebné moratórium okresal zákon o volebnej kampani na lehotu štyridsať osem hodín pred vhadzovaním obálok do schránky. Dovtedy sa logicky musia skončiť všetky debaty a prieskumy. Zverejňovanie výsledkov volebných prieskumov bude zakázané štvrnásť dní pred dňom konania volieb a v deň konania volieb až do skončenia hlasovania.

Vo verejnoprávnom RTVS sa po vzore predvlaňajších prezidentských volieb chystajú dve série diškurzov. Podľa zákona RTVS bude mať každý kandidát za svoju stranu vyhradených desať hodín. Pod túto dĺžku spadá vysielanie v rozhlase i v televízií, čiže dovedna dvadsaťšesť minút a päť sekúnd. Informáciu vylíčil šéf spravodajstva RTVS Lukáš Diko. Meračom časového priestoru a vymedzených hraníc bude digitálny časomer, ako potvrdil Lukáš Diko.

V prvej fáze dostanú predstavitelia strán možnosť diskutovať v rozhlase, pričom Rádio Slovensko bude debaty vysielať od deväťtnásteho do dvadsiatehosiedmeho februára desať minút pred pol jednou každý deň okrem nedele. Počas tej je, ako sa vyjadril generálny riaditeľ Václav Mika pri televíznych prijímačoch asi o dvadsaťpäť percent viac divákov ako cez pracovné dni. V každom vydaní budú diskutovať tri strany, okrem jednej diskusie so zástupcami dvoch strán. Prime-time v televízií využije Jednotka na druhé kolo diskusií, pričom simultánne vysielanie bude i na Rádiu Slovensko.

Pre RTVS zhmotňujú predvolebné prieskumy agentúry Median a Focus. Od ich výsledného zrátania v mesiacoch január a február sa bude odvíjať i nasadenie do záverečnej debaty.

DIŠKURZY V SÚKROMNÝCH TELEVÍZIACH

Súkromná televízia Markíza poskytuje diškurzy s predstaviteľmi strán tiež svojským spôsobom. Štrnásteho februára odvysielala prvú debatu z celkových piatich. Stretli sa v nej lídri preferenčne najslabších politických strán - Priama demokracia, Koalícia spoločne za Slovensko, Maďarská kresťanskodemokratická strana, Vzdor - strana práce, Odvaha - Veľká národná a prorurská koalícia.

Ďalšie štyri diskusie Markíza naplánovala na víkendy - vždy v sobotu a v nedeľu. Ako objasnil PR manažér televízie Markízy Lukáš Kočišek: „V politických diskusiách bude vyhradený rovnocenný priestor pre všetkých lídrov kandidujúcich strán.“

Jednu početnú politickú diskusiu z historickej budovy Národnej rady Slovenskej republiky na Župnom námestí v Bratislave plánuje spravodajská televízia TA3. V televíznych prijímačoch bude k vzhliadnutiu v nedeľu dvadsiateho ôsmeho februára so začiatkom približne o jedenástej hodine. Ako avizovala PR manažérka televízie Martina Mečiarová: „V prvej časti sa stretnú predstavitelia strán Smer-SD, Most-Híd, KDH, #Sieť a SNS.“ Následne sa uskutoční diskusia predstaviteľov strán, ktoré sú v prieskumoch verejnej mienky na ďalších pozíciách. Vzhľadom na technické, časové a personálne možnosti TA3 boli podľa Mečiarovej zoznamy pozvaných diskutujúcich zúžené na predstaviteľov politických strán, ktoré sa v prieskumoch verejnej mienky dlhodobo umiestňujú na najvyšších pozíciách.

NOVÉ VOLEBNÉ ZÁKONY

Tohtoročné parlamentné voľby budú mať v niečom aj prvenstvo. Zavádzajú sa do praxe totiž nové volebné zákony. TASR o tom informoval Tlačový odbor Kancelárie ministra vnútra SR. Týkajú sa nielen unifikácie základných pravidiel pre všetky druhy volieb, ale i vedenia volebnej kampane a zabezpečenia väčšej transparentnosti financovania politických strán a ich volebných kampaní. Má vzniknúť Štátna komisia pre voľby a kontrolu financovania politických strán. Presadila sa ako jedna z najrelevantnejších zmien. Inštitúcia bude nezávislým orgánom na kontrolu financovania politických strán a politických hnutí, riadenia volieb a zisťovania ich výsledkov.

Úprava hlasovacích lístkov sa stmelí - realizovať sa bude „krúžkovanie“. Oznámenie o čase a mieste konania volieb sa bude doručovať systémom jednej zásielky do domácnosti - čiže nie každému voličovi. Zavádza sa i možnosť vyhotovenia zápisníc okrskových volebných komisií v elektronickej forme. Po novom sa upravuje odkladanie nepoužitých alebo nesprávne upravených hlasovacích lístkov do osobitnej schránky, ktorá musí byť zapečatená, aby sa manipulácií s nimi zabránilo.

ŠTYRI KRÚŽKY

Tlačový odbor MV SR aj pripomenul, že hlasovací lístok bude platný i v prípade, ak ho volič odovzdá natrhnutý, zašpinený alebo pokreslený. Musí byť predovšetkým zjavné, ako človek hlasoval. Buď ho treba vložiť do obálky bez úprav, alebo zakrúžkovať preferovaných kandidátov z listiny určitej strany. Najvyšší povolený počet sú štyri preferenčné krúžky. Do hlasovacej obálky nie je povinné vložiť akýkoľvek lístok. Smieme ju odovzdať i prázdnu. Hoci takto nikomu nedáme hlas, zvýšime volebnú účasť. „Ak nevložíte žiaden lístok, zvýši sa percento účasti vo voľbách, avšak hlas, keďže ste ho nikomu nedali, sa nedá započítať,“ znie stanovisko rezortu vnútra, ktorý však upriamuje pozornosť na ešte jednu aktivitu. Ide o vyhnutiu sa priestupku, za ktorý je možné uložiť pokutu vo výške tridsaťtri eur. Nepoužité alebo zle upravené hlasovacie lístky musí volič odložiť do zapečatenej schránky na odloženie nepoužitých, prípadne nesprávne upravených hlasovacích lístkov.

Petra Vörösová

 

Čeští a polští silničáři budou spolupracovat na výzkumu nových technologií

 

Dohodu o partnerství v příhraničí podepsali silničáři Pardubického kraje a Dolnoslezského vojvodství. Spolupracovat budou v rámci výzkumu nových technologií ve výstavbě, modernizaci a údržbě silniční infrastruktury. Dotací se na projektu podílí program s oficiálním názvem Interreg V-A Česká republika – Polsko.

Cílem projektu je zpracovat studii možností, jak zavést nové technologie ve společném příhraničním území a jak dosáhnout potřebné kvality a životnosti komunikací při významné úspoře nákladů na jejich výstavbu, modernizaci i údržbu. A také zlepší ekologické parametry. „Oblast česko-polského pohraniční patří dlouhodobě mezi naše priority a to nejen v rozvoji cestovního ruchu, ale s tím i nezbytné dopravní infrastruktury. Vítám tedy jakoukoliv formu spolupráce mezi sousedícími regiony, která bude mít za následek zlepšení a zkvalitnění dopravní infrastruktury v pohraniční oblasti,“ komentoval spolupráci hejtman Pardubického kraje Martin Netolický.

Konkrétním výstupem projektu má být nejen navázání odborné a vědecké spolupráce v této oblasti, ale také příprava společného projektu modernizace konkrétních komunikací s využitím nových technologií na obou stranách hranice. „Celkové náklady na studii jsou 19 milionů korun. Pardubický čerpá dotaci 10, polská strana 9 milionů korun. Společně také vypíšeme výběrové řízení,“ uvedl náměstek hejtmana Pardubického kraje zodpovědný za dopravu Jaromír Dušek s tím, že v rámci studie budou přesně definovány doporučené postupy, rozsah potřebného technického vybavení i zdroje financování. „Projekt má ověřit možnost využití georadaru a laser scaneru v předprojekční přípravě, technologie reprofilace a recyklace i využití asfaltových směsí s přísadou kevlarových a jiných vláken, geotextilií a modifikací asfaltogumou,“ vyjmenoval konkrétní cíle studie ředitel Správy a údržby silnic Pardubického kraje Miroslav Němec. Silničáři budou také ověřovat systém zimní údržby pomocí termálního mapování vozovek, na základě kterého mohou zvolit nejvhodnější způsob údržby a použití posypových materiálů. „Zajímavé jistě bude i prověření možnosti nasazení vozidel zimní údržby s pohonem na zemní plyn,“ dodal Němec.

Na projektu se podílí Pardubický kraj a jeho partnerský region Dolnoslezské vojvodství a jimi zřizované organizace Správa a údržba silnic Pardubického kraje a Dolnoslezská služba silnic a kolejí. Vedoucím projektu je pardubická organizace. „Dohodu jsme podepsali na lodi Arnošt z Pardubic a jsem tomu rád. Právě tady jsme totiž už jeden partnerský projekt stvrdili a byl to projekt úspěšný. Proto jsem přesvědčen, že i tato spolupráce dozraje k dobrému konci,“ prozradil ředitel Dolnoslezské služby silnic a kolejí Leszek Loch.

 

Krize na Ukrajině: časová osa událostí

 

Již víc než dva roky od svržení tehdejšího prezidenta a masových demonstrací na Majdanu osciluje Ukrajina mezi válkou a mírem a mezi reformami a korupcí.

Nový rok přinesl nový milník ve vztazích mezi EU a Ukrajinou: 1. ledna 2016 se začala uplatňovat zóna volného obchodu. Po ratifikování dohody o přidružení v roce 2014 je to další zásadní krok. Naše časová osa sleduje hlavní události posledních dvou let od anexe Krymu, přes sestřelení letounu MH17 až k mírovým dohodám Minsk II.

 

Pat Cox: „Ukrajina má ještě stále obrovskou chuť se transformovat.“

 

Situace na Ukrajině není vyřešená, ale naléhavost a závažnost dalších událostí z poslední doby ji podle bývalého předsedy Parlamentu Pata Coxe vytěsnily ze středu pozornosti veřejného mínění. V Evropském parlamentu bude Ukrajina nicméně ohniskem zájmu v týdnu od 29.února do 2.března, kdy se koná konference se čtyřicetičlennou delegací z ukrajinského parlamentu.

Takzvaný týden Ukrajiny navazuje na podepsání memoranda o porozumění mezi Evropským a ukrajinským parlamentem loni v červenci. Pat Cox konferenci zahájí zprávou o dosavadních výsledcích budování kapacit a předávání zkušeností.

Byl jste vedoucím delegace Evropského parlamentu, která měla za úkol zhodnotit potřeby ukrajinského parlamentu. Můžete nám přiblížit její činnost?

Udělali jsme více než 100 hloubkových rozhovorů s členy parlamentu, předsedy výborů, zástupci státní správy, nevládních organizací a nejrůznějších mezinárodních skupin. Snažili jsme se co nejlépe porozumět situaci a podle toho jsme formulovali návrhy reforem, které vnímáme jako potřebné pro ukrajinský parlament.

Jaká konkrétní doporučení jste například formulovali?

Právo poslanců iniciovat zákony je v ukrajinském parlamentu jedním z hlavních projevů legislativních pravomocí až to do té míry, že počet iniciativ navržených poslanci doslova zahlcuje celý parlamentní systém. Dali jsme několik návrhů, jak veškerou tuto energii efektivněji usměrnit.

Také jsme se zabývali tím, jak parlament vykonává politický dohled nad výkonnou mocí a jaká by v tom měla být jeho role. Stejně tak jsme se věnovali problematice transparentnosti, otevřenosti a odpovědnosti vůči občanům. V neposlední řadě jsme se zajímali o sbližování ukrajinského práva s právem EU a ve všech těchto oblastech jsme dali celou řadu podnětů.

Musíme mít také na paměti, že v postsovětském politickém systému nejsou strany příliš vyvinuté a mají tendenci se formovat kolem silných osobností spíš než tvořit stabilní struktury. Z tohoto důvodu jsme se zabývali problematikou koalice, opozice a jejich dialogu. Podle našich návrhů by měl ukrajinský parlament neodkladně vypracovat svůj kodex chování.

Celkově jsme vypracovali zhruba 50 konkrétních návrhů.

Jen něco málo přes dva roky uplynuly od protestů na Euromajdanu, které donutily k odstoupení tehdejšího prezidenta Viktora Janukovyče. Jaká je současná situace na Ukrajině?

Aktuální situace v Kyjevě je vyostřená a nestabilní. V posledních několika měsících vzniklo mezi vládou a některými frakcemi v parlamentu mimořádné napjetí a stejně tak mezi určitými skupinami ve vládě vůči prezidentovi.

Když se ale podíváte na uplynulé dva roky, je nepopiratelné, že co do počtu nových zákonů a reforem se mnohé změnilo. Oproti uplynulým dvěma desetiletím od vzniku nezávislé Ukrajiny toho v posledních letech bylo dosaženo nebývale mnoho. Posuzujeme-li to nicméně podle cílů a přání občanů Ukrajiny, za které se obětovali na Majdanu, není chuť po hlubší transformaci ještě stále ukojena.

Zdroj: http://www.europarl.europa.eu/news/cs

Slovensko pokračuje v boji proti daňovým únikom

 

Ministerstvo financií SR podniklo ďalší významný krok v boji proti daňovým únikom. Európskej Komisii zaslalo vo februári žiadosť o zavedenie tzv. reverse charge mechanizmu, teda samozdanenia na mäso.

Európska komisia (EK) potvrdila, že žiadosť prijala a má mesiac na preskúmanie jej úplnosti. Táto iniciatíva prišla po spoločných rokovaniach s Českou republikou. V oboch krajinách sú identifikované daňové úniky v obchode s mäsom v desiatkach miliónov eur.

Žiadosť o výnimku sa vzťahuje na daň z dodania bravčového, hovädzieho a hydinového mäsa a živých zvierat, chovaných na tieto účely. Podstatou je, že v prípade schválenia výnimky Radou EK by malo dôjsť k rýchlemu a predovšetkým účinnému eliminovaniu podvodného správania platiteľov, ktoré je v sektore s mäsom veľmi rozšírené. „Identifikujeme oblasť podnikania, kde je trend využívania daňových podvodov a časti tohto reťazca sa obohacujú na úkor štátu. V minulosti, pri obchodovaní s obilím, po zavedení reverse charge tento typ daňových podvodov zmizol zo sveta zo dňa na deň“, uviedol štátny tajomník ministerstva financií Radko Kuruc.

V súčasnosti sú v tejto oblasti identifikované podvody v objeme zhruba 60 miliónov eur, ktoré by mali byť príjmom štátneho rozpočtu.

Systém samozdanenia sa od januára tohto roka používa v stavebníctve a je to jedno z opatrení boja proti daňovým únikom.

Zdroj: Ministerstvo financií SR

 

Parlament chce stejné výsledky emisních testů na silnici jako v laboratoři

 

Znečištění ovzduší způsobuje v Evropě ročně víc než 400 000 předčasných úmrtí. Motorová vozidla, zvláště ta na naftu, jsou jedním z největších původců oxidů dusíku (NOx), včetně jedovatého oxidu dusičitého. Evropská pravidla stanoví emisní limity i postupy emisních testů. Studie nicméně prokazují, že emise v reálném provozu jsou několikanásobně vyšší, než zplodiny naměřené v laboratořích. Poslanci se chtějí zasadit o to, aby byly emisní testy co nejblíže reálným podmínkám jízdy.

 

Členové výboru pro životní prostředí uspořádali 23. února slyšení o návrzích, jejichž cílem je zlepšit postupy měření emisí zplodin z motorových vozidel. Vyslechli si názory těch, koho se změny dotknou.

Parlament také v reakci na nedávné skandály s falšováním emisních testů zřídil zvláštní výbor EMIS vyšetřující měření emisí v automobilovém průmyslu. Jeho ustavující schůze se koná ve středu 2.3.2016.

Obnovit důvěru v automobilový průmysl


Emisní testy je potřeba zlepšit, aby byly jasné, nezávislé a ne příliš jednoduché, vysvětlila francouzská poslankyně za Evropskou lidovou stranu Françoise Grossetête. Podle ní je potřeba obnovit v Evropě důvěru v odvětví automobilového průmyslu.


Německý sociálnědemokratický poslanec Matthias Groote přidal další argumenty: Parlament chce prosadit testovací systém, který bude nezávislý na výrobcích aut, a kde bude mít Evropská komise určitou míru kontroly nad pravidly testů v jednotlivých členských státech. Je také podle něj nutné zajistit, že co je psáno, to je dáno a právní předpisy budou skutečně naplňovány.

 

V současnosti je možné na evropských trzích prodávat pouze taková auta, které vyhovují požadavkům známým jako emisní normy Euro. Platí pravidlo, že získá-li určitý typ automobilu povolení v jedné zemi EU, platí již i pro všechny další (takzvané schvalování typu).

 

Diesel motory a oxidy dusíku – v čem je problém?

 

Jak už bylo řečeno, emise nových modelů vozidel jsou měřeny v laboratořích. Problém je v tom, že zplodiny v reálném provozu jsou pak mnohem vyšší. Při spalování nafty vznikají oxidy dusíku. Ty nejsou zdraví škodlivé, ale ve vzduchu se z nich stávají oxidy dusičité, které naopak způsobují problémy dýchacího ústrojí.

 

Až 40 % emisí oxidů dusíku v Evropě pochází z pozemní dopravy. Dieselová auta se na tomto znečištění podílí asi 80%. Diesely jsou oblíbené - asi polovina aktuálně prodávaných vozidel v EU jezdí na naftu. A pro úplnost: automobily s benzínovým motorem emisním standardům vyhovují.

V laboratoři a na silnici

Ukázalo se, že i dieselové automobily splňující nejnovější normy Euro 6 mohou v reálném provozu vypouštět několikrát více oxidů dusíku než při testech ve specializovaných centrech.


V roce 2010 testovalo Společné výzkumné středisko na žádost Komise šest benzínových a šest dieselových automobilů. Jeho zástupce Alois Krasenbrink shrnul na slyšení v Parlamentu výsledky této studie: Hlavní problém byl u emisí z naftových motorů v reálných podmínkách na silnici.

Proč se liší emise podle norem a emise v skutečném provozu

Velké rozdíly mezi emisemi podle testů a těmi, co jdou z výfuků ve skutečném provozu, mají několik vysvětlení:

 

  • Zastaralý postup měření představený v roce 1970, aktualizovány v roce 1990.
  • Testy příliš flexibilní (výrobci automobilů mohou snížit hmotnost, použít pneumatiky s nízkým valivým odporem atd.)
  • Další faktory jako styl jízdy a teplota vzduchu.

 

Evropská unie aktualizuje postupy pro měření emisí, aby lépe odrážely skutečné jízdní podmínky. Komise již přijala dvě ze čtyř opatření, díky nimž mohou od září 2017 být spuštěny nové testy známé jako „Real Driving Emmissions“ (RDE) – Emise v reálných podmínkách jízdy.

Parlament a členské státy aktuálně zvažují aktualizaci pravidel EU týkajících se emisí aut a nezávislosti testů. Parlament také v reakci na podzimní skandál s falšováním emisních testů u velkých evropských automobilek zřídil zvláštní výbor EMIS vyšetřující měření emisí v automobilovém průmyslu. Jeho ustavující schůze se koná ve středu 2.3.2016.

Zdroj: Evropský parlament / Zpravodajství 

Regióny čaká modernizácia za takmer dve miliardy

Koncom roka 2014 Európska komisia odsúhlasila finálnu podobu Integrovaného regionálneho operačného programu. Brusel dospel k záveru, že operačný program prispeje k stratégii Európskej únie na zabezpečenie kontinuálneho, stabilného a inkluzívneho rastu. Má ambíciu dosahovať hospodársku, sociálnu a územnú súdržnosť, no predovšetkým je v súlade s Partnerskou dohodou SR na roky 2014 - 2020.

Výška finančného stropu pre operačný programu dosahuje 1,7 miliardy eur. Na menej rozvinuté regióny je vyčlenená suma 1,667 miliardy eur a na rozvinutejšie regióny „len“ 86 miliónov eur. IROP by sa mal zväčša implementovať prostredníctvom regionálnych integrovaných územných stratégií (RIÚS). RIÚS budú východiskovými strategickými dokumentmi pre realizáciu integrovaných územných investícií na regionálnej úrovni s dopadom na miestnu úroveň. Každá RIÚS bude pokrývať územie vyššieho územného celku. Každý samostatný samosprávny kraj spolu s krajským mestom a ďalšími socioekonomickými partnermi od počiatku pripravovali svoju regionálnu stratégiu. RIÚS každého kraja bude strategickým dokumentom pre realizáciu investičných priorít IROP financovaných z Európskych štrukturálnych a investičných fondov do roku 2023 v oblastiach regionálnej dopravy (vrátane nemotorovej), regionálneho školstva, zdravotníctva, životného prostredia, sociálnych služieb, kultúrneho a kreatívneho priemyslu.

BILANCIA PROGRAMU V ROKOCH 2007 - 2013

Od roku 2007 do 2013 bol pre Slovenskú republiku oficiálne prvým programovým obdobím. V tomto čase sa naskytla možnosť využívať zdroje z fondov EÚ v priebehu celého jeho trvania. Deklaruje to dokument Národný strategický referenčný rámec SR na roky 2007 - 2013 (NSRR). Strategický dokument bol vypracovaný v súlade s novými nariadeniami Európskej únie k štrukturálnym fondom i Kohéznemu fondu.

Konzistentná politika spolupatričnosti EÚ sa v programovom období 2007 - 2013 realizovala cez koncentráciu príspevkov z fondov na tri primárne ciele: Konvergenciu, Regionálnu konkurencieschopnosť a zamestnanosť a Európsku teritoriálnu spoluprácu. V jednote s nariadeniami obsahuje NSRR SR predovšetkým prvé dva ciele: konvergenciu a regionálna konkurencieschopnosť a zamestnanosť.

V prípade prvej sa finančná podpora z fondov ERDF a ESF sústredí prioritne na regióny, ktorých hrubý domáci produkt nedosiahol sedemdesiatpäť percent priemeru krajín rozšírenej EÚ na obyvateľa pred prijatím nových nariadení za tri posledné roky. V prípade Slovenska je to celé jeho územie s výnimkou Bratislavského kraja. Pri financovaní z Kohézneho fondu cieľ konvergencia pokryje členské štáty majúce konvergenčný program. Ďalej sa to týka krajín s hrubým národným dôchodkom, ak za tri posledné roky pred prijatím nariadení nedosiahol 90 % priemeru krajín rozšírenej EÚ. Tieto kritériá Slovensko spĺňa celým svojím územím.

Na čerpanie podpory v cieli Regionálna konkurencieschopnosť a zamestnanosť sú oprávnené oblasti, ktoré nespadajú do cieľa Konvergencia – čo je v prípade Slovenska práve Bratislavský kraj. Cieľ je zameraný na posilnenie konkurencieschopnosti a atraktivity regiónu Bratislavského kraja. Ide o cestu prostredníctvom predvídania hospodárskych a sociálnych zmien a podporenia inovácií, spoločnosti založenej na vedomostiach, cez podnikateľského ducha, ochranu životného prostredia, podporu adaptability pracovníkov a podnikov s rozvojom trhov práce, orientovaných na sociálne začleňovanie.

Dovedna všetky fondy počas piatich rokov NSRR SR predstavovali výšku 11 482 758 666 eur.

JEDNOTLIVÉ KROKY

Na Bratislavský kraj je v Integrovanom regionálnom operačnom programe 2014-2020 alokovaných 173 miliónov eur, pričom 86 miliónov predstavuje príspevok zo zdrojov EÚ. „V oblasti dopravy sa zameriame na rekonštrukciu, rozšírenie a následnú prekvalifikáciu cesty Rohožník - Malacky v záujme efektívnejšieho, bezkonfliktnejšieho a ekologickejšieho prepojenia významného zamestnávateľa a na sieť TNT. V oblasti sociálnej starostlivosti budú naše projekty zamerané na hĺbkový proces deinštitucionalizácie Domova sociálnych služieb v okrese Pezinok a Domova sociálnych služieb Rača - Strelkova,“ konkretizuje hovorkyňa Bratislavského samosprávneho kraja Lucia Forman.

Pre Trnavský kraj bola v rámci IROP vyčlenená z EFRR suma 145 miliónov eur. Prioritami Trnavského samosprávneho kraja pre toto programové obdobie sú najmä cesty II. a III. triedy. Ďalej modernizácia a transformácia existujúcich a podpora budovania nových verejných služieb v oblasti vzdelávania, sociálnych službách a modernizácia zdravotníctva. „Dôležitou prioritou je aj investovanie do sektora vodného hospodárstva a podpora rastu a zamestnanosti v kultúrnom a kreatívnom priemysle vytvorením Kreatívneho Centra,“ dodáva Miroslav Strehár z Oddelenia stratégie, programovania a GIS Trnava.

Trenčianskemu kraju patrí 120 miliónov eur. Jana Paulínyová vedúca oddelenia komunikácie a medzinárodných vzťahov Trenčianskeho kraja hovorí: „K tomu ešte budú alokované do kraja prostriedky v rámci Ministerstva kultúry SR a Ministerstva zdravotníctva SR, ktoré sú však indikatívne a môžu sa meniť.“ V doprave je prioritou TSK rekonštruovať cez IROP cesty II. triedy, ktoré spĺňajú kritériá a boli zaradené do Strategického plánu rozvoja a údržby ciest II. a III. triedy i budovanie cyklistickej infraštruktúry v spádových oblastiach okresných centier na cyklodopravné účely. Pre sociálnu oblasť je prioritou deinštitucionalizácia zariadení sociálnych služieb ako DSS Adamovské Kochanovce. Taktiež investícia do stredných škôl, ktoré sú centrami odborného vzdelávania.

Nitriansky samosprávny kraj disponuje 132 miliónmi eurami, pričom výsledná alokácia predstavuje 14,19 %. V novom programovom období 2014 – 2020 plánuje zvýšiť účinnosť rozvojových politík podporených zo zdrojov Európskych štrukturálnych a investičných fondov (EŠIF) prostredníctvom integrácie jednak tvorcov rozvojových politík na národnej úrovni, ale aj inštitúcií na regionálnej a miestnej úrovni realizujúcich operácie rozvojových politik a kapitálu a vedomostí definovaného priestoru. Východiskovými dokumentmi sú najmä programy hospodárskeho a sociálneho rozvoja samosprávnych krajov, miest a obcí dotknutého územia, územné plány a ostatná relevantná územnoplánovacia dokumentácia a dokumenty mikroregiónov.

Žilinský samosprávny kraj je gestorom prípravy Regionálnej integrovanej územnej stratégie (RIÚS) Žilinského kraja na roky 2014-2020. „Mesto Žilina má v pláne významnú investíciu do verejnej mestskej dopravy, výstavbu a prepojenie existujúcich mestských cyklochodníkov používaných obyvateľmi mesta na dopravu za prácou a vzdelaním, zásadnú rekonštrukciu niekoľkých materských škôl s potrebou ich nadstavby pre zvýšenie kapacity a zníženie neuspokojených žiadostí rodičov na území mesta. Máme záujem o vytvorenie troch nových sociálnych služieb v meste, ktoré nám tu chýbajú, ako napr. denný stacionár pre seniorov,“ povedal hovorca mesta Pavol Čorba. Najväčšou položkou je však realizácia niekoľkých veľkých projektov v mestskej hromadnej doprave, ako napríklad výmena nevyhovujúceho trakčného vedenia.

Riadiaci orgán pre Integrovaný regionálny operačný program vyčlenil Banskobystrickému kraju 147 miliónov eur. Jedná sa o záväznú časť alokácie za zdroj Európsky fond regionálneho rozvoja. Banskobystrický samosprávny kraj a organizácie v jeho zriaďovateľskej pôsobnosti sa budú, ako tvrdí Michaela Piliarová, hovorkyňa Banskobystrického samosprávneho kraja, uchádzať o finančné prostriedky prostredníctvom predkladania žiadostí o nenávratný finančný príspevok v rámci IROP v prípade oprávnenosti žiadateľa. Ide o predpokladané aktivity do ciest II. a III. triedy, cyklokomunikácií, strategických dokumentov, investícií do zdravotníckej a sociálnej infraštruktúry a do stredných odborných škôl.

Dotácia Prešovskému samosprávnemu kraju predstavuje 177 miliónov eur. V doprave pôjde o zlepšenie prístupu obyvateľov z obytných zón k prestupným terminálom: budovanie Solivarskej cesty v spolupráci s PSK, rekonštrukcia prestupného terminálu - predstaničný priestor, budovanie parkovacích miest, odstavných plôch typu PARK & RIDE, BIKE & RIDE, KISS & RIDE. „Služby sa zamerajú na rozširovanie kapacít materských škôl, zriaďovanie odborných učební na základných školách, vybudovanie komunitného centra sociálnych služieb, rekonštrukcia existujúcich denných centier, budovanie Centier integrovanej zdravotníckej a sociálnej starostlivosti v gescii Ministerstva zdravotníctva SR,“ upresňuje Milan Grejták, tlačový referent za mesto Prešov. Pre životné prostredie sa plánuje revitalizácia nevyužívaných plôch, ako Centrálny mestský park, budovanie deliacich zelených pásov, revitalizácia vnútroblokov sídlisk, ale aj spracovanie generelu zelene.

Košický samosprávny kraj obdrží 139 miliónov eur, čo je 14,97 % z celkovej alokácie IROP. V rámci dopravných projektov je snaha o modernizáciu a rekonštrukciu regionálnych komunikácií, či výstavbu cyklistických trás. Komunitné zariadenie opatrovateľskej služby v Michalovciach v rámci sociálnych služieb, a ďalej taktiež pilotný projekt deinštitucionalizácie zariadenia LIDWINA – DSS Strážske, projekt deinštitucionalizácie zariadenia JASANIMA – DSS Rožňava, detský domov – Centrum detí Slovenské Nové Mesto. “Pre školstvo treba rozšíriť kapacity materských škôl, zvýšiť energetické hospodárnosti budov materských škôl, obstaranie materiálno - technického vybavenia materských škôl, modernizáciu a rekonštrukciu základných škôl i stredných odborných,” špecifikuje Katarína Jantošovičová z Referátu styku s médiami a verejnosťou. Petra Vörösová

 

Premiér Sobotka diskutoval s německými investory

 

Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka se na pozvání velvyslance Spolkové republiky Německo zúčastnil 3. března 2016 pracovního oběda s představiteli německých společností, které působí v České republice.

 

Diskuse premiéra s německými investory se zaměřila především na systém investičních pobídek v ČR, aktuální ekonomickou situaci a výhled pro letošní rok či priority české vlády v oblasti infrastrukturních projektů.

Dalším tématem diskuse bylo také strategické partnerství v podobě probíhajícího česko-německého strategického dialogu. Ten se soustředí mimo jiné na prohloubení a podporu spolupráce v obchodně-ekonomické oblasti, profesní vzdělávání či zavádění principů Průmyslu 4.0 do české ekonomiky. Jedním z témat strategického dialogu je také spolupráce ve vědě a výzkumu s důrazem na aplikaci v podnikatelském sektoru.

Rozvoj česko-německé obchodní spolupráce bude rovněž jedním z hlavních témat pracovní cesty premiéra Bohuslava Sobotky v Bavorsku, která proběhne 10. a 11. března 2016.

Spolková republika Německo je dlouhodobě nejvýznamnějším obchodním partnerem ČR, který se aktuálně podílí 29,4 procenty na celkovém obratu našeho zahraničního obchodu. SRN je největším odbytištěm zboží vyrobeného v ČR. Ze Spolkové republiky Německo do ČR míří také nejvíce přímých zahraničních investic. V letech 1993 – 2014 investovaly německé firmy v ČR celkem 19,5 mld. EUR, což představuje podíl 21,9 procent všech zahraničních investic v ČR.

Zdroj: Úřad vlády ČR

Bosna a Hercegovina žádá o přijetí do EU. Na vstup si ještě počká

Bosna a Hercegovina předala v Bruselu žádost o přijetí do Evropské unie. Země, která se v červnu 2003 na summitu v Soluni stala potenciální kandidátskou zemí pro vstup, si však na svůj vstup do EU ještě několik let počká. Zástupci Evropské unie o konkrétním datu vstupu mluvit nechtějí, podle pozorovatelů to však nebude dřív než v roce 2025.

CELÝ ČLÁNEK

Aj terajšiu epidémiu chrípky ľahšie zvládnete s Vincentkou

V polovici februára 2016 sa epidemiologická situácia v Českej republike i na Slovensku týkajúca sa chrípky a jej podobných ochorení zhoršila. V Česku sa počet chorých blíži k hranici 1500 na 100 000 obyvateľov, čo je už plošná epidémia. Najviac chorých lekári zaevidovali v Juhomoravskom kraji. Média ako zdroj informácií uvádzajú Národné referenčné laboratórium pre chrípku Štátneho zdravotného ústavu v Prahe. V súvislosti s komplikáciami už v ČR zomrelo 13 ľudí, na Slovensku dvaja. Prevažná väčšina pacientov mala niektorú zo základných chronických chorôb a nemali očkovanie proti chrípke. Každoročne sa podobné situácie opakujú.

Chrípka je ochorenie, ktoré sa nesmie podceniť. Najviac pomáha očkovanie, ale keď chýba, dôležité je ,,vyležať ju“. Niekedy je však nutná aj hospitalizácia a nasadenie antivirotík. Pri chrípke však nepomáhajú antibiotiká, pretože je to vírusové a nie bakteriálne ochorenie. Čo však pomáha a prináša chorým úľavu sú rôzne babičkovské recepty - čaj s medom a citrónom, dostatok spánku a osvedčená minerálna voda Vincentka.

Vysvetľuje Jan Šumšal, riaditeľ spoločnosti Vincentka, a. s., ktorá vlastní práva na jej plnenie do fliaš: ,,Vincentka sa nazýva aj liekom starých materí. Jej priaznivé účinky sa prejavujú pri širokom spektre ochorení. Vincentka preukázateľne pomáha pri chrípke, angíne, ochoreniach horných aj dolných dýchacích ciest, ale aj pri žalúdočných a iných problémoch. Vincentka pomáha odstraňovať sekundárne následky a nepríjemné sprievodné prejavy ochorení dýchacích ciest. Predovšetkým pomáha zlepšovať dýchanie. Pri ochoreniach dýchacích ciest sa nadmerne tvoria hlieny, ktoré blokujú dýchacie cesty, dutiny a hromadia sa v hrtane, nose a priedušnici. Svojou konzistenciou sťažujú ich vykašliavanie či vyfúkanie. A tu nastupuje  Vincentka - prírodná liečivá minerálna voda vyvierajúca v kúpeľoch Luhačovice. Oxid uhličitý, ale aj soli v nej obsiahnuté, majú tú schopnosť, že rozpúšťajú hlieny a následne umožňujú pacientovi, aby sa ich zbavil.“

Každé z ochorení dýchacích ciest si vyžaduje určitý preferovaný spôsob aplikácie Vincentky. Pri dutinách je najlepšie používať plastovú konvičku a Vincentku NASALIS. Do nosa, prípadne aj do hrdla, je vhodná aplikácia Vincentky v spreji. Na hrtan a hornú časť priedušnice je dobré aj kloktanie Vincentky priamo z pohára alebo z fľaše. ,,Na dolné cesty dýchacie, kam sa Vincentka nedá dopraviť predchádzajúcimi spôsobmi, je najlepšia jej aplikácia vdychovaním inhalátormi. Vhodné je aj vdychovanie pár buď z vyvíjača pary, alebo pri jej varení v odkrytom hrnci v kuchyni. Dobré je aj naparovanie pod uterákom nad Vincentkou. Pôsobí to na dýchacie cesty horné i dolné aj dutiny, pretože vtedy pozitívne účinkuje aj zahriatie samotnou parou. Rozširuje to cievy, prekrvuje ich a pomáha im zbaviť sa studených hlienov Vincentka pôsobí aj preventívne ešte pred nástupom choroby. Je preto dobré pravidelne, ráno aj večer, Vincentku kloktať“, vysvetľuje  J. Šumšal.

 

Primár MUDr. Jiří Hnátek, vedúci lekár Lázní Luhačovice, a. s., bližšie približuje účinky liečby minerálnymi vodami: ,,Inhalácia prírodnej minerálnej vody je najdôležitejšou formou liečby chorôb dýchacích ciest v akciovej spoločnosti Kúpele Luhačovice. K tomuto účelu sú využívané práve vody typu Vincentky, ktoré sú rozprášené na veľkosť častíc do 10 u. Väčšie kvapky 10 u a viac sa usadzujú v nosohltane, menšie prenikajú hlbšie až do alveol (pľúcnych mechúrikov). K výrobe hmloviny používame prístroje na stlačený vzduch, ktorý je vyrábaný centrálne pre každé inhalatórium. Naše inhalatóriá sú vybavené špičkovou technikou firmy Heyer, a to ako pre inhaláciu individuálnu, tak skupinovú. Liečebná metodika v Kúpeľoch Luhačovice je založená na využití prírodných minerálnych vôd, na čele s Vincentkou. Sú to alkalické, hydrouhličitanochloridosodné, jódové vody, ktoré sú silne mineralizované (Na, K, Mg, Ca, Mn, chloridy, bromidy, jodidy, sírany) s vysokým obsahom voľného oxidu uhličitého. Využívajú sa na pitnú liečbu, inhaláciu a na kúpele. Vody slané, teda chlorid sodný, sú známe ako čisté expektorans, čiže pri ochorení dýchacích ciest spôsobia zriedenie viskózneho hlienu a jeho ľahšie vykašliavanie. Na zriedenie hlienov prispieva aj alkalická reakcia minerálnych vôd, rovnako tak ako uhličitany (lítny, sodný, vápenatý) a ióny jodidové či bromidové. Kalciové ióny pôsobia protizápalovo, spazmolyticky (uvoľnenie stiahnutie vnútorných orgánov) a majú stimulačný vplyv na činnosť riasinkového epitelu, ktorým je sliznica dýchacích ciest pokrytá. Podobne priaznivo pôsobia aj ďalšie zlúčeniny obsiahnuté v luhačovickej minerálnej vode. Voľný oxid uhličitý, ktorý sa pri inhalácii tiež vstrebáva, spôsobuje roztiahnutie kapilár, čím je zaistený zvýšený prietok krvi chorou sliznicou a tým odplavovanie toxických medziproduktov zápalu. Urýchľuje tiež vstrebávanie minerálnych vôd a dráždi dýchacie centrum. Chemický či farmakochemický účinok inhalačných minerálnych vôd nie je jediným činiteľom, ktorý ovplyvňuje chorú sliznicu dýchacích ciest. Miestny účinok aerosólovej hmloviny sa prejavuje tiež fyzikálne, čiže mechanicky, tepelne a osmoticky. Predovšetkým tepelný účinok má inhalácia na horné dýchacie cesty.“

Teplejšie hmloviny do 39 °C spôsobujú prekrvenie sliznice, povzbudenie miestneho metabolizmu, zvýšenú sekréciu žľazových buniek, aktiváciu pohybu riasinkového epitelu, prípadné zvlhčenie a uvoľnenie zaschnutého hlienového sekrétu a chrást. Chladnejšie inhalácie okolo 25 °C zužujú kapiláry a pôsobia protizápalovo. ,,Pri inhalácii minerálnych vôd sa ale predovšetkým uplatňuje ich komplexný účinok. Všeobecne možno účinok inhalácie minerálnych vôd zhrnúť takto: 1. účinok mukolytický (zrieďujúci hlien), 2. ovplyvnenie lokálneho metabolizmu sliznice dýchacích ciest, 3. zníženie dráždivosti slizníc horných ciest dýchacích, 4. zvýšenie sekrécie, ľahšie vykašliavanie zlepšením funkcie riasinkového epitelu, 5. protizápalový účinok. Rad odborných prác aj bohaté praktické skúsenosti našich lekárov tieto účinky potvrdzujú. Okrem inhalácie hmloviny čistej minerálnej vody sa na základe lekárskeho predpisu môžu inhalovať aj bronchodilatačné (rozširujúce priedušky) či mukolytické (uvoľňujúce vykašliavanie) medikamenty, špeciálne olejové zmesi či antibiotiká, ktoré účinky minerálnych vôd dopĺňajú alebo zvyšujú,“ vysvetľuje J. Hnátek.

Firma Vincentka vyvinula celú škálu výrobkov, ktoré sú urobené na báze Vincentky tak, že sa z nej získava silný koncentrát a ten sa zapracúva do krémov, zubných pást, pastiliek. Pastilky sú veľmi dobré pri ochoreniach hrdla, angínach, ale aj pri strate hlasu, oslabení hlasiviek. Vincentka je vhodná pre všetky vekové kategórie. Pre malé deti od 0 do 3 rokov existuje špeciálny sprej s aplikátorom. Vincentka je vhodná aj pre alergikov s alergickou nádchou.

Viac informácií je na www.vincentka.czwww.lazneluhacovice.cz

PR

 

Týden Ukrajiny: „Bezprecedentní úzká spolupráce a hluboká společná reflexe“

 

„Náš parlament by se měl stát přední demokratickou, legislativní a evropskou institucí na Ukrajině,“ řekl Volodymyr Groysman, předseda ukrajinského parlamentu, na závěr třídenní konference v Evropském parlamentu. Tento týden diskutovali v Bruselu poslanci evropského a ukrajinského parlamentu a formulovali návrhy jak zlepšit kvalitu legislativního procesu v parlamentu v Kyjevě a také efektivnost a transparentnost vedení evropských záležitostí a asociačních vyjednávání.

 

Průběh a výsledky jednání Týdne Ukrajiny rekapituluje naše video - viz výše.

Dva roky střetů a válčení, které následovaly po demonstracích na Euromajdanu a svržení bývalého prezidenta Viktora Janukovyče, si dosud vyžádaly více než 9000 životů a vyhnaly z domovů více než milion Ukrajinců. Zároveň ale Ukrajina učinila několik důležitých kroků směrem k Evropě. Poslední z nich byl 1. ledna 2016, když vstoupila v platnost zóna volného obchodu mezi EU a Ukrajinou. Jedním z klíčů k dalšímu postupu transformace jsou reformy, které závisí na parlamentu v Kyjevě. Proto se třídenní konference se čtyřicetičlennou delegací z ukrajinského parlamentu soustředila na to, jak zlepšit proces přípravy zákonů na Ukrajině.

„Týden Ukrajiny“ zahájil v pondělí bývalý předseda Evropského parlamentu Pat Cox představením zprávy o reformách a budování kapacit ukrajinského parlamentu. Chorvatský lidovecký poslanec Andrej Plenković a předseda delegace v Parlamentním výboru pro přidružení EU-Ukrajina pak ve středu konferenci zhodnotil jako ukázku „bezprecedentní úzké spolupráce a hluboké společné reflexe“ mezi oběma parlamenty.

Zdroj: Evropský parlament / Zpravodajství

 

IROP se rozjíždí, letos nabídne 84 miliard

Rok 2014 se v oblasti čerpání evropských dotací nesl ve znamení přípravy programů, které mají tyto dotace zprostředkovávat v letech 2014 – 2020. Pozornost veřejnosti se upírala především na přípravu Integrovaného regionálního programu, který nahrazuje zrušený koncept ROPů, za který bojovaly hlavně krajské samosprávy. IROP si nakonec své místo v systému obhájil a v červenci loňského roku došlo k jeho schválení Evropskou komisí. Jak je na tom program dnes? Odstartovalo čerpání bez problémů?

IROP, o jehož hladký chod se stará Centrum pro regionální rozvoj České republiky zřizované Ministerstvem pro místní rozvoj, je v současném programovém období jedním z klíčových operačních programů. Hlavně přes něj půjde totiž finanční podpora Evropské unie do jednotlivých krajů, měst a obcí a mikroregionů. Připraveno je v něm přes 127 miliard korun, což je zhruba pětina všech prostředků, které má Česká republika do roku 2020 k dispozici. Žadatelé v podobě krajů, měst a obcí a jimi zřizovaných organizací mohou už nyní získat dotace na projekty, které pomáhají s rozvojem konkrétních území. A ačkoliv paleta oblastí, které IROP pokrývá, je poměrně široká, nepůjde podle osob zodpovědných za dobré čerpání evropských fondů o žádné rozhazování peněz. „IROP nebude seznam přání nebo projektových záměrů, které chce někdo někde udělat. Naopak jsme jasně řekli, co budeme podporovat a co s námi mohou příjemci projednat,“ řekla ministryně pro místní rozvoj Karla Šlechtová s tím, že v minulosti se řada věcí udělala špatně a špatné bylo i nastavení rozdělování dotací. Je tu díky tomu řada hotelů bez hostů nebo akvaparků či golfových hřišť, která nikdo příliš nevyužívá. „Takové projekty už nebudeme podporovat,“ dodala ministryně. Mezi hlavními tématy IROP tak zůstala především dopravní infrastruktura. Opomenuty nebudou ani projekty ve školství a vzdělávání či podpora investic do zlepšování veřejného prostoru. Oproti původním záměrům Evropské unie, která nechtěla v IROP podporovat cestovní ruch, si Česká republika nakonec vymohla také možnost podpory kulturních památek a muzeí. A ačkoliv většinově panuje se začínajícím programem spokojenost, objevují se i pochybnosti. Třeba obce se bojí, že dosáhnou na méně peněz než dřív. „Především malé obce do 500 obyvatel jsou postaveny do nelehké pozice. Zatímco dříve byly jejich projekty podporovány z Programu rozvoje venkova, nyní budou muset o dotační podporu soupeřit s řádově mnohem většími obcemi, třeba i krajskými městy,“ upozornil již dříve expert na dotační programy Miloš Cininburk.

VÝZVY NAPŘÍČ OBLASTMI

A jak to zatím s chodem IROP vypadá? Podle ministerstva pro místní rozvoj začalo čerpání velmi dobře. V roce 2015 bylo v rámci 19 výzev, které byly v rámci programu vyhlášeny, nabídnuto projektům téměř 40 miliard korun. Peníze míří do všech krajů, kromě Prahy, která má vlastní operační program. Většina prostředků půjde podle očekávání do dopravy. Zveřejněny byly výzvy zaměřené například na zavedení a modernizaci inteligentních systémů pro veřejnou dopravu nebo na opravy konkrétních silničních úseků. Portfolio Integrovaného regionálního operačního programu je ale samozřejmě podstatně širší. Mezi výzvami vyhlášenými v loňském roce najdeme třeba tu zaměřenou na kybernetickou bezpečnost. Žadatelé stále mohou z programu získat dotaci na softwarové i hardwarové zabezpečení důležitých informačních systémů. V říjnu byly vyhlášeny také výzvy zaměřené na sociální služby. Příjemci, kterými mohou být kromě krajů i obce, církve, neziskové organizace nebo organizace zřizované kraji či obcemi, mohou až do března tohoto roku usilovat o kousek z koláče, ve kterém je celkem 1,7 miliard korun. Přihlášené projekty by se měly týkat přeměny velkých ústavů sociálních služeb do menších komunitních center, což je trend, který je v současnosti Evropskou unií hojně podporován.

Své výzvy se v loňském roce dočkaly i Místní akční skupiny (MAS). Jejich zástupci si v minulosti často stěžovali, že se na tyto celky doposud spíše zapomínalo. Ministryně pro místní rozvoj uvedla, že v září zveřejněná výzva, která se zaměřuje na podporu činnosti MASek, je dokladem toho, že se tento trend mění. „Rozvoji venkova významně napomáhá činnost místních akčních skupin. Ty podporují vytváření pracovních příležitostí, rozvoj místní ekonomiky, infrastruktury a občanské vybavenosti. Právě proto je tato výzva směřována na podporu aktivit těchto skupin,“ dodala Karla Šlechtová. Jde o dlouhodobou výzvu, která poběží až do června 2018. Na projekty MASek jsou v ní připraveny skoro dvě miliardy korun.

PRVNÍ PROJEKT SCHVÁLEN V LEDNU

V lednu tohoto roku přišel pro čerpání z IROP v tomto období první zlomový okamžik. Ministerstvo pro místní rozvoj totiž vydalo první rozhodnutí o poskytnutí dotace z tohoto programu. Projekt se týká rekonstrukce čtyřkilometrového úseku silnice z Jetřichova do Broumova v Královéhradeckém kraji za 57 milionů korun. „V současné době žadatelé předložili 27 žádostí o podporu za 1,3 miliardy korun. Rozpracováno je přitom dalších 1313 projektů za celkem 7,3 miliardy,“ říká Karla Šlechtová s tím, že většina zatím přijatých žádostí o dotaci se týká právě dopravy. Naplnil se tak cíl Královéhradeckého kraje, jehož hejtman Lubomír Franc už v říjnu loňského roku oznámil, že kraji záleží i na rychlosti, s jakou bude žádat o podporu pro své projekty.

Současně přibývají stále nové a nové výzvy. Mezi nimi například další, která pomůže dopravě. Tentokrát je jejím cílem lepší orientace na zastávkách a v dopravních prostředcích. Stovky milionů tak půjdou na nákup nízkoemisních autobusů a dalších dopravních prostředků, desítky milionů korun pak na modernizaci systému pro sledování a řízení vozidel, na dispečink veřejné dopravy či třeba na pořizování nových informačních tabulí, se kterými se cestující setkávají na zastávkách. Mimo dopravu se již dočkala oblast kultury. Více než dvě miliardy půjdou v tomto a dalších letech na zvýšení ochrany různých sbírek a výstav a na modernizace muzejních prostor. Další výzvy bude MMR zveřejňovat v průběhu celého roku. V letošním roce by jich mělo být celkem 45, ve kterých na žadatele čeká přes 84 miliard korun. Souběžně s tím se očekává velký nárůst počtu projektů, pro které jejich autoři chtějí získat dotaci. Dosud totiž většina z nich připravovala potřebné podklady a vyčkávala na vhodnou výzvu.

SILNICE NA PRVNÍM MÍSTĚ

Otázkou samozřejmě zůstává, jaké projekty se letos podaří žadatelům přihlásit. V současnosti se zdá, že by měly být využity prakticky všechny vyhlášené výzvy. Velký zájem se očekává v oblasti oprav krajských silnic. Jednotlivé regiony finišují s přípravami projektů. Například Pardubický kraj chce s pomocí evropských peněz opravit silnici v Moravské Třebové či v Hrádku. „Na modernizaci silnice v Hrádku je zpracována projektová dokumentace, je vydané stavební povolení a je prodloužena jeho platnost. Můžeme tento projekt tedy rovnou podat do vyhlášené výzvy IROP,“ sdělil náměstek hejtmana pro dopravu a dopravní obslužnost Jaromír Dušek. Liberecký kraj zase chystá opravu silnice z obce Okna směrem na Kokořínsko na Českolipsku, Jihočeský kraj se zaměří mimo jiné i na opravy mostů v Dolních Nerestcích, Zátaví, Miroticích a Čimelicích a Vysočina plánuje stavbu obchvatů Velké Beranova, Okříšku a Jihlavy. „Pokud se u těchto velkých projektů včas podaří dokončit přípravu a bude na ně přiznána dotace, mohlo by se s jejich stavbou začít v roce 2018,“ uvedl náměstek hejtmana Libor Joukl. Na výzvu zaměřenou na pořizování nových vozů MHD zase čekají mnohá města. Třeba ta v Ústeckém kraji. Ústí nad Labem, Děčín, Teplice a Chomutov mají v plánu IROP využít k nákupu nových autobusů. „Máme připravený zásobník projektů, do fáze projektové dokumentace projekty připraveny nejsou. Největším by byla obnova vozového parku MHD,“ uvedl mluvčí Chomutova Jan Rödling. Nejpřipravenější mají tento projekt v Teplicích, kde chystají nákup 11 hybridních autobusů.

V plánu je letos i řada projektů mimo dopravu. Oprav se dočkají hrady a zámky, školy obdrží nové vybavení a vybudují nové areály, složky IZS budou moci čerpat peníze na pořízení nové techniky a v krajích vzniknou desítky kilometrů nových cyklostezek. Filip Appl

 

 

Tržby výrobcu úsporných okien a dverí Makrowin sa vlani zvýšili o 12 %

Medziročný nárast tržieb o 12 % zaznamenal v roku 2015 popredný slovenský výrobca energeticky úsporných drevohliníkových a drevených okien, spoločnosť Makrowin, s. r. o., Detva. Firma zvýšila celkové tržby z 1,111 milióna EUR v roku 2014 na 1,245 milióna EUR v minulom roku. Na najdôležitejšom exportnom teritóriu v USA zaznamenal vlani Makrowin tržby vo výške 323 527 EUR. Informoval o tom Dušan Majer, riaditeľ spoločnosti Makrowin, s. r. o, Detva.

,,Kým predvlani sme rástli predovšetkým v USA, o vlaňajší rast sa už postaral domáci trh, ktorý výrazne ožil. Od septembra nestíhame vyrábať. Vďačíme za to celkovému oživeniu stavebného trhu na Slovensku, ofenzívnej marketingovej stratégii, ale predovšetkým vysokej kvalite našich výrobkov, ktoré patria medzi absolútnu kvalitatívnu špičku. Naďalej úspešne predávame v USA a Rakúsku, ale domáci trh si posilnil svoju dominantnú cca dvojtretinovú pozíciu. V zahraničí pretrváva záujem o naše drevohliníkové a drevené okná, vchodové dvere a posuvné steny s izolačným trojsklom. Doma sa najlepšie predávajú drevohliníkové okná, dvere a presklené steny s izolačným trojsklom. Najväčší podiel na našej produkcii majú drevohliníkové okná. Špecializujeme sa aj na veľké presklené drevohliníkové posuvné steny, kde je vysoká pridaná hodnota. Najväčší potenciál domáceho rastu predstavuje segment pasívnych, nízkoenergetických a nulových domov, pre ktoré vyrábame najviac. Záujem o naše výrobky rastie aj tento rok a to tak doma, ako aj v USA,“ zhodnotil vývoj D. Majer.

Produkcia Makrowinu spĺňa tie najvyššie nároky a patrí k špičke nielen na Slovensku, ale aj v zahraničí, kde sa firma presadila v USA. Okná a vchodové dvere sú pekné, moderné, s kvalitnými konštrukčnými riešeniami. Zároveň majú minimálne nároky na údržbu, dlhú životnosť a dobré tepelnoizolačné parametre. Svedčia o tom aj referencie odberateľov, dodávateľov, projektantov a koncových zákazníkov na stránke http://www.makrowin.sk/o-spolocnosti/referencie/

Hlavný výrobný program spoločnosti tvoria drevohliníkové a drevené okná a vchodové dvere, pri ktorých sa kladie dôraz na vysokú kvalitu spojenú s vysokou úsporou energie. Tieto produkty sú vyrábané z ekologických vstupných materiálov, ako smrek, červený smrek a dub. Okrem toho však spoločnosť vyrába aj posuvné a zalamovacie dvere. Pokračuje trend zvyšovania podielu drevohliníkových okien v pomere k dreveným. Popri prírodnej kráse dreva, majú výborné tepelnotechnické vlastnosti, rovnaké ako drevené okná a zároveň sú hliníkovým systémom chránené pred extrémnymi vplyvmi počasia.

Spoločnosť Makrowin, s. r. o., je významným slovenským výrobcom drevených okien a dverí od roku 1997. Je aj výrobcom presklených posuvných stien a dodávateľom doplnkov k oknám – exteriérové a interiérové parapetné dosky, siete proti hmyzu, exteriérové a interiérové tienenie. V súčasnosti vyrába 23 produktov drevených a drevohliníkových okien, čo je najširšia ponuka takýchto okien na Slovensku. Zákazníkom poskytuje aj bezplatné odborné poradenstvo. Vynikajúce remeselné spracovanie, dôraz na kvalitu a inovácie výrobkov, sú kľúčové vlastnosti spoločnosti, ktoré jej umožňujú splniť náročné požiadavky zákazníkov v Európe aj v Amerike.

Makrowin má ako jeden z mála výrobcov drevených okien zavedený certifikovaný systém manažérstva kvality STN EN ISO 9001:2009. O kvalite výrobkov svedčí aj to, že drevené okno MAKROWIN 88 získalo od Prezídia nadácie Slovak Gold 26. 11. 2007 Certifikát a Zlatú medailu Slovak Gold, ktorej platnosť bola dvakrát predĺžená do roku 2012. To je maximálna doba, akú môže mať jeden výrobok zlatú medailu. Žiadne iné okno na Slovensku, či už drevené, hliníkové, alebo plastové, nezískalo toto ocenenie. Medzi najväčšie úspechy, ktoré Makrowin dosiahol, patrí certifikát z PHI Darmstadt (Passivhaus institut Dr. Wolfgang Feist). Tento certifikát získal v roku 2008  ako jediná spoločnosť v celej východnej Európe, keď ich drevené okno (drevený rám) Makrowin 88G2 splnil náročné kritériá posúdenia vhodnosti použitia v domoch s extrémne vysokými nárokmi na tepelnoizolačné vlastnosti. Certifikát je platný dodnes a na Slovensku je Makrowin jedinou firmou, ktorá ho vlastní.

Viac informácií je na: www.makrowin.sk , alebo na tel.: +421 45 5455346,

e-mail: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.

PR

 

Aktuální číslo

Žádné obrázky

Inzerce v Evropských novinách

Spolupracujte s námi a inzerujte v tištěném i webovém vydání.

Více info zde.

Rozhovory

stating

Evropské instituce

  • Evropský účetní dvůr

    Zatímco v minulých číslech Evropských novin jsme se zaměřili hned na dvě významné soudní instituce, tentokrát se v naší pravidelné rubrice podíváme do světa financí. V našem hledáčku je totiž...

    Číst dál...