Aj terajšiu epidémiu chrípky ľahšie zvládnete s Vincentkou

V polovici februára 2016 sa epidemiologická situácia v Českej republike i na Slovensku týkajúca sa chrípky a jej podobných ochorení zhoršila. V Česku sa počet chorých blíži k hranici 1500 na 100 000 obyvateľov, čo je už plošná epidémia. Najviac chorých lekári zaevidovali v Juhomoravskom kraji. Média ako zdroj informácií uvádzajú Národné referenčné laboratórium pre chrípku Štátneho zdravotného ústavu v Prahe. V súvislosti s komplikáciami už v ČR zomrelo 13 ľudí, na Slovensku dvaja. Prevažná väčšina pacientov mala niektorú zo základných chronických chorôb a nemali očkovanie proti chrípke. Každoročne sa podobné situácie opakujú.

Chrípka je ochorenie, ktoré sa nesmie podceniť. Najviac pomáha očkovanie, ale keď chýba, dôležité je ,,vyležať ju“. Niekedy je však nutná aj hospitalizácia a nasadenie antivirotík. Pri chrípke však nepomáhajú antibiotiká, pretože je to vírusové a nie bakteriálne ochorenie. Čo však pomáha a prináša chorým úľavu sú rôzne babičkovské recepty - čaj s medom a citrónom, dostatok spánku a osvedčená minerálna voda Vincentka.

Vysvetľuje Jan Šumšal, riaditeľ spoločnosti Vincentka, a. s., ktorá vlastní práva na jej plnenie do fliaš: ,,Vincentka sa nazýva aj liekom starých materí. Jej priaznivé účinky sa prejavujú pri širokom spektre ochorení. Vincentka preukázateľne pomáha pri chrípke, angíne, ochoreniach horných aj dolných dýchacích ciest, ale aj pri žalúdočných a iných problémoch. Vincentka pomáha odstraňovať sekundárne následky a nepríjemné sprievodné prejavy ochorení dýchacích ciest. Predovšetkým pomáha zlepšovať dýchanie. Pri ochoreniach dýchacích ciest sa nadmerne tvoria hlieny, ktoré blokujú dýchacie cesty, dutiny a hromadia sa v hrtane, nose a priedušnici. Svojou konzistenciou sťažujú ich vykašliavanie či vyfúkanie. A tu nastupuje  Vincentka - prírodná liečivá minerálna voda vyvierajúca v kúpeľoch Luhačovice. Oxid uhličitý, ale aj soli v nej obsiahnuté, majú tú schopnosť, že rozpúšťajú hlieny a následne umožňujú pacientovi, aby sa ich zbavil.“

Každé z ochorení dýchacích ciest si vyžaduje určitý preferovaný spôsob aplikácie Vincentky. Pri dutinách je najlepšie používať plastovú konvičku a Vincentku NASALIS. Do nosa, prípadne aj do hrdla, je vhodná aplikácia Vincentky v spreji. Na hrtan a hornú časť priedušnice je dobré aj kloktanie Vincentky priamo z pohára alebo z fľaše. ,,Na dolné cesty dýchacie, kam sa Vincentka nedá dopraviť predchádzajúcimi spôsobmi, je najlepšia jej aplikácia vdychovaním inhalátormi. Vhodné je aj vdychovanie pár buď z vyvíjača pary, alebo pri jej varení v odkrytom hrnci v kuchyni. Dobré je aj naparovanie pod uterákom nad Vincentkou. Pôsobí to na dýchacie cesty horné i dolné aj dutiny, pretože vtedy pozitívne účinkuje aj zahriatie samotnou parou. Rozširuje to cievy, prekrvuje ich a pomáha im zbaviť sa studených hlienov Vincentka pôsobí aj preventívne ešte pred nástupom choroby. Je preto dobré pravidelne, ráno aj večer, Vincentku kloktať“, vysvetľuje  J. Šumšal.

 

Primár MUDr. Jiří Hnátek, vedúci lekár Lázní Luhačovice, a. s., bližšie približuje účinky liečby minerálnymi vodami: ,,Inhalácia prírodnej minerálnej vody je najdôležitejšou formou liečby chorôb dýchacích ciest v akciovej spoločnosti Kúpele Luhačovice. K tomuto účelu sú využívané práve vody typu Vincentky, ktoré sú rozprášené na veľkosť častíc do 10 u. Väčšie kvapky 10 u a viac sa usadzujú v nosohltane, menšie prenikajú hlbšie až do alveol (pľúcnych mechúrikov). K výrobe hmloviny používame prístroje na stlačený vzduch, ktorý je vyrábaný centrálne pre každé inhalatórium. Naše inhalatóriá sú vybavené špičkovou technikou firmy Heyer, a to ako pre inhaláciu individuálnu, tak skupinovú. Liečebná metodika v Kúpeľoch Luhačovice je založená na využití prírodných minerálnych vôd, na čele s Vincentkou. Sú to alkalické, hydrouhličitanochloridosodné, jódové vody, ktoré sú silne mineralizované (Na, K, Mg, Ca, Mn, chloridy, bromidy, jodidy, sírany) s vysokým obsahom voľného oxidu uhličitého. Využívajú sa na pitnú liečbu, inhaláciu a na kúpele. Vody slané, teda chlorid sodný, sú známe ako čisté expektorans, čiže pri ochorení dýchacích ciest spôsobia zriedenie viskózneho hlienu a jeho ľahšie vykašliavanie. Na zriedenie hlienov prispieva aj alkalická reakcia minerálnych vôd, rovnako tak ako uhličitany (lítny, sodný, vápenatý) a ióny jodidové či bromidové. Kalciové ióny pôsobia protizápalovo, spazmolyticky (uvoľnenie stiahnutie vnútorných orgánov) a majú stimulačný vplyv na činnosť riasinkového epitelu, ktorým je sliznica dýchacích ciest pokrytá. Podobne priaznivo pôsobia aj ďalšie zlúčeniny obsiahnuté v luhačovickej minerálnej vode. Voľný oxid uhličitý, ktorý sa pri inhalácii tiež vstrebáva, spôsobuje roztiahnutie kapilár, čím je zaistený zvýšený prietok krvi chorou sliznicou a tým odplavovanie toxických medziproduktov zápalu. Urýchľuje tiež vstrebávanie minerálnych vôd a dráždi dýchacie centrum. Chemický či farmakochemický účinok inhalačných minerálnych vôd nie je jediným činiteľom, ktorý ovplyvňuje chorú sliznicu dýchacích ciest. Miestny účinok aerosólovej hmloviny sa prejavuje tiež fyzikálne, čiže mechanicky, tepelne a osmoticky. Predovšetkým tepelný účinok má inhalácia na horné dýchacie cesty.“

Teplejšie hmloviny do 39 °C spôsobujú prekrvenie sliznice, povzbudenie miestneho metabolizmu, zvýšenú sekréciu žľazových buniek, aktiváciu pohybu riasinkového epitelu, prípadné zvlhčenie a uvoľnenie zaschnutého hlienového sekrétu a chrást. Chladnejšie inhalácie okolo 25 °C zužujú kapiláry a pôsobia protizápalovo. ,,Pri inhalácii minerálnych vôd sa ale predovšetkým uplatňuje ich komplexný účinok. Všeobecne možno účinok inhalácie minerálnych vôd zhrnúť takto: 1. účinok mukolytický (zrieďujúci hlien), 2. ovplyvnenie lokálneho metabolizmu sliznice dýchacích ciest, 3. zníženie dráždivosti slizníc horných ciest dýchacích, 4. zvýšenie sekrécie, ľahšie vykašliavanie zlepšením funkcie riasinkového epitelu, 5. protizápalový účinok. Rad odborných prác aj bohaté praktické skúsenosti našich lekárov tieto účinky potvrdzujú. Okrem inhalácie hmloviny čistej minerálnej vody sa na základe lekárskeho predpisu môžu inhalovať aj bronchodilatačné (rozširujúce priedušky) či mukolytické (uvoľňujúce vykašliavanie) medikamenty, špeciálne olejové zmesi či antibiotiká, ktoré účinky minerálnych vôd dopĺňajú alebo zvyšujú,“ vysvetľuje J. Hnátek.

Firma Vincentka vyvinula celú škálu výrobkov, ktoré sú urobené na báze Vincentky tak, že sa z nej získava silný koncentrát a ten sa zapracúva do krémov, zubných pást, pastiliek. Pastilky sú veľmi dobré pri ochoreniach hrdla, angínach, ale aj pri strate hlasu, oslabení hlasiviek. Vincentka je vhodná pre všetky vekové kategórie. Pre malé deti od 0 do 3 rokov existuje špeciálny sprej s aplikátorom. Vincentka je vhodná aj pre alergikov s alergickou nádchou.

Viac informácií je na www.vincentka.czwww.lazneluhacovice.cz

PR

 

Tržby výrobcu úsporných okien a dverí Makrowin sa vlani zvýšili o 12 %

Medziročný nárast tržieb o 12 % zaznamenal v roku 2015 popredný slovenský výrobca energeticky úsporných drevohliníkových a drevených okien, spoločnosť Makrowin, s. r. o., Detva. Firma zvýšila celkové tržby z 1,111 milióna EUR v roku 2014 na 1,245 milióna EUR v minulom roku. Na najdôležitejšom exportnom teritóriu v USA zaznamenal vlani Makrowin tržby vo výške 323 527 EUR. Informoval o tom Dušan Majer, riaditeľ spoločnosti Makrowin, s. r. o, Detva.

,,Kým predvlani sme rástli predovšetkým v USA, o vlaňajší rast sa už postaral domáci trh, ktorý výrazne ožil. Od septembra nestíhame vyrábať. Vďačíme za to celkovému oživeniu stavebného trhu na Slovensku, ofenzívnej marketingovej stratégii, ale predovšetkým vysokej kvalite našich výrobkov, ktoré patria medzi absolútnu kvalitatívnu špičku. Naďalej úspešne predávame v USA a Rakúsku, ale domáci trh si posilnil svoju dominantnú cca dvojtretinovú pozíciu. V zahraničí pretrváva záujem o naše drevohliníkové a drevené okná, vchodové dvere a posuvné steny s izolačným trojsklom. Doma sa najlepšie predávajú drevohliníkové okná, dvere a presklené steny s izolačným trojsklom. Najväčší podiel na našej produkcii majú drevohliníkové okná. Špecializujeme sa aj na veľké presklené drevohliníkové posuvné steny, kde je vysoká pridaná hodnota. Najväčší potenciál domáceho rastu predstavuje segment pasívnych, nízkoenergetických a nulových domov, pre ktoré vyrábame najviac. Záujem o naše výrobky rastie aj tento rok a to tak doma, ako aj v USA,“ zhodnotil vývoj D. Majer.

Produkcia Makrowinu spĺňa tie najvyššie nároky a patrí k špičke nielen na Slovensku, ale aj v zahraničí, kde sa firma presadila v USA. Okná a vchodové dvere sú pekné, moderné, s kvalitnými konštrukčnými riešeniami. Zároveň majú minimálne nároky na údržbu, dlhú životnosť a dobré tepelnoizolačné parametre. Svedčia o tom aj referencie odberateľov, dodávateľov, projektantov a koncových zákazníkov na stránke http://www.makrowin.sk/o-spolocnosti/referencie/

Hlavný výrobný program spoločnosti tvoria drevohliníkové a drevené okná a vchodové dvere, pri ktorých sa kladie dôraz na vysokú kvalitu spojenú s vysokou úsporou energie. Tieto produkty sú vyrábané z ekologických vstupných materiálov, ako smrek, červený smrek a dub. Okrem toho však spoločnosť vyrába aj posuvné a zalamovacie dvere. Pokračuje trend zvyšovania podielu drevohliníkových okien v pomere k dreveným. Popri prírodnej kráse dreva, majú výborné tepelnotechnické vlastnosti, rovnaké ako drevené okná a zároveň sú hliníkovým systémom chránené pred extrémnymi vplyvmi počasia.

Spoločnosť Makrowin, s. r. o., je významným slovenským výrobcom drevených okien a dverí od roku 1997. Je aj výrobcom presklených posuvných stien a dodávateľom doplnkov k oknám – exteriérové a interiérové parapetné dosky, siete proti hmyzu, exteriérové a interiérové tienenie. V súčasnosti vyrába 23 produktov drevených a drevohliníkových okien, čo je najširšia ponuka takýchto okien na Slovensku. Zákazníkom poskytuje aj bezplatné odborné poradenstvo. Vynikajúce remeselné spracovanie, dôraz na kvalitu a inovácie výrobkov, sú kľúčové vlastnosti spoločnosti, ktoré jej umožňujú splniť náročné požiadavky zákazníkov v Európe aj v Amerike.

Makrowin má ako jeden z mála výrobcov drevených okien zavedený certifikovaný systém manažérstva kvality STN EN ISO 9001:2009. O kvalite výrobkov svedčí aj to, že drevené okno MAKROWIN 88 získalo od Prezídia nadácie Slovak Gold 26. 11. 2007 Certifikát a Zlatú medailu Slovak Gold, ktorej platnosť bola dvakrát predĺžená do roku 2012. To je maximálna doba, akú môže mať jeden výrobok zlatú medailu. Žiadne iné okno na Slovensku, či už drevené, hliníkové, alebo plastové, nezískalo toto ocenenie. Medzi najväčšie úspechy, ktoré Makrowin dosiahol, patrí certifikát z PHI Darmstadt (Passivhaus institut Dr. Wolfgang Feist). Tento certifikát získal v roku 2008  ako jediná spoločnosť v celej východnej Európe, keď ich drevené okno (drevený rám) Makrowin 88G2 splnil náročné kritériá posúdenia vhodnosti použitia v domoch s extrémne vysokými nárokmi na tepelnoizolačné vlastnosti. Certifikát je platný dodnes a na Slovensku je Makrowin jedinou firmou, ktorá ho vlastní.

Viac informácií je na: www.makrowin.sk , alebo na tel.: +421 45 5455346,

e-mail: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.

PR

 

Nosové spreje Vincentka prinášajú úľavu pri akejkoľvek nádche a to aj batoľatám

Vincentka je prírodná liečivá minerálna voda vyvierajúca v Kúpeľoch Luhačovice, s vysokým obsahom fluoridov a kyseliny boritej. Dostupná je návštevníkom Kúpeľov Luhačovice pri pôvodnom prameni Vincentka a fľašovaná pochádza z prameňa Nová Vincentka. Teší sa mimoriadnej obľube, keď sú jej účinky už po stáročia využívané pri liečebných kúrach priamo v Luhačoviciach, ale aj v iných liečebných zariadeniach a v domácnostiach. Balená Vincentka sa predáva štandardne vo fľašiach s objemom 0,7 l a 0,3 l. Mimoriadne obľúbené sú aj nosové sprejové aplikátory - produkty distribuované ako VINCENTKA NOSOVÝ SPREJ STANDARD a VINCENTKA NOSOVÝ SPREJ JUNIOR 0+.

Riaditeľ spoločnosti Vincentka, a. s., Ján Šumšal k tomu hovorí: „Obľuba nosových sprejov vyplýva predovšetkým z ľahkej aplikácie Vincentky do nosných dutín ich  prostredníctvom. Zásadný rozdiel medzi nosovým sprejom štandard a junior spočíva v tom, že junior je určený pre novorodencov a malé deti. Oproti štandardnému prevedeniu sa líši polovičnou dávkou, nižším tlakom rozprašovača a užším koncom aplikátora. Náplň je rovnaká a môže sa po jej minutí dopĺňať z veľkého balenia Vincentky s objemom 0,7 l. Vincentka je 100% prírodný produkt. Pomáha udržiavať fyziologickú čistiacu schopnosť nosovej sliznice (funkciu riasinkového epitelu), umožňuje optimálne fungovanie tzv. slizničnej imunity ako primárnej obrany pred infekciou. Používa sa na zvlhčenie sliznice celej nosovej dutiny a nosohltanu predovšetkým pri pobyte v prostredí s nízkou relatívnou vlhkosťou vzduchu, v priestoroch vykurovaných ústredným kúrením a prostredí znečistenom najmä prachovými časticami.“

Ďalej upozorňuje na to, že Vincentka celkovým zložením hypotonickej kyselky s obsahom jodidov priaznivo ovplyvňuje obranyschopnosť v zmysle prevencie chronických bakteriálnych infekcií horných dýchacích ciest, chronickej rinitídy, sinusitídy a chronickej polypóznej nasopharyngitídy. U detí preventívne pôsobí proti rozvoju recidivujúcej tracheobronchitídy a rhinitídy.

„Aplikácia prípravku je vhodná aj po stavoch nosových operácií. Odporúča sa tiež proti vzniku suchých zápalov nosovej sliznice a na prevenciu jej recidív. Frekvencia ani dĺžka užívania nie je obmedzená. Na www.vincentka.cz je možné zadarmo si objednať aj ústny aplikátor,“ dodáva J. Šumšal.

Upozorňuje aj na to, že vysoký obsah minerálnych solí v nosovom spreji môže spôsobiť usadzovanie kryštálikov solí na dne liekovky, ktoré však neznižujú kvalitu obsahu. Tieto kryštáliky môžu spôsobiť upchatie mechanizmu rozprašovača (aplikátora). V tomto prípade výrobca odporúča odskrutkovať aplikátor z pohára a ponoriť saciu hadičku do pohára s teplou vodou. Niekoľko stlačení a nasatí vody stačí na prečistenie aplikátora.

Vincentka nosový sprej pomáha aj pri peľových alergiách, keď pomáha udržiavať fyziologickú čistiacu schopnosť nosovej sliznice, umožňuje optimálne fungovanie tzv. slizničnej imunity. Je odporúčaná alergológmi pre zvládanie ťažkostí pri peľových a prachových alergiách. Používanie nosového spreja Vincentka nie je obmedzené časovo ani frekvenciou použití za deň. Sprej je možné doplniť Vincentkou z originálneho balenia 0,7 l. Sprej pomáha aj po operácii nosovej sliznice a nosovej prepážky. Vzhľadom na to, že v náplni nosového spreja je čistá minerálna voda Vincentka z prírodného liečivého zdroja bez akejkoľvek prímesi, nie je použitie nosového spreja obmedzené. Je to veľmi vhodný prírodný prostriedok aj pre tehotné ženy, pretože priaznivo ovplyvňuje obranyschopnosť v zmysle prevencie a pomáha zvládať pocit vysušenej nosovej sliznice počas tehotenstva. Vincentku nosový sprej je možné použiť u dojčiat, ale pri aplikácii je potrebná veľká opatrnosť z dôvodu poranenia dieťaťa. Najlepšie je použiť sprej tak, aby sa nezasúval do nosovej dierky, ale použil sa v tesnej blízkosti.

Vincentka sa distribuuje vo fľašiach prakticky bez zmeny - s výnimkou odfiltrovania železa, ktoré by inak spôsobovalo zakalenie balenej vody. Vincentka vo fľašiach má dvojročnú záruku a pri správnom skladovaní bez prístupu svetla sa jej účinky ani po rokoch neznižujú.

Vincentka Nasalis je určená na preplachovanie nosných dutín a nosohltanu, používa sa pri predoperačnej príprave. Ďalším prípravkom s Vincentkou je sirup s obsahom skorocelu a materinej dúšky. Pastilky Vincentka sú vynikajúcim zdrojom minerálnych solí a tiež pozitívne pôsobí na ústnu dutinu a hlasivky. Minerálna voda Vincentka je tiež súčasťou niekoľkých kozmetických prípravkov. Hydratačný krém a zubná pasta prinášajú pozitívne účinky aj pri starostlivosti o pokožku alebo chrup.

Viac informácií je na www.vincentka.cz.

PR

 

Komise si myslí, že v Polsku končí demokracie

Poslední změny v polském ústavním soudu a nový mediální zákon jsou ohrožením demokratického státu. Myslí si to Evropská komise, která zahájila v půlce ledna řízení proti Varšavě. Vůbec poprvé se stalo, že bylo spuštěné zjišťování, zda některý ze členů neporušil zásady demokracie. Vše může skončit až odebráním hlasovacích práv 51 polským europoslancům a v krajním případě i vyloučením Polska z osmadvacítky.                      

Nová polská vláda se dostala k moci na podzim loňského roku. Konzervativní strana Právo a spravedlnost (PiS) získala většinu v obou komorách parlamentu a na jaře byl i její člen, Andrzej Duda, zvolen prezidentem. Novou premiérkou se stala Beata Szydlova. I když nejen v Polsku se často objevují hlasy, že faktickým šéfem strany je bratr bývalého prezidenta Polska tragicky zesnulého při letecké havárii u Smolensku předseda PiS Jarosław Kaczyński.

Co vlastně Evropské komisi vadí? Poslední změny ve fungování ústavního soudu a mediální zákon. „Polsko je suverénní země, která prošla demokratickými volbami a dělá reformy. Musí ale dbát jako členská země EU i závazků, které sama přijala podpisem Smlouvy o EU. A tím závazkem podle článku 2 Smlouvy je dodržování principů právního státu. Komise, jak známo, je hlídačem dodržování smluv, a má povinnost se ptát a hodnotit. Jedná se o preventivní opatření,” odpověděla na otázky Evropských novin česká eurokomisařka Věra Jourová. Týden po ohlášení řízení proti Varšavě oznámil stálý předseda Evropské rady Polák Donald Tusk, že jednání o situaci v Polsku nebude na programu únorového summitu osmadvacítky v Bruselu.

PROTESTY PROTI REFORMÁM

Nová jednobarevná polská vláda přijala změnu fungování polského ústavního soudu. Ten má patnáct členů, po reformě PiS je usnášeníschopnou většinou od nynějška třináct soudců. Z nich je potřeba pro přijetí návrhu souhlasu alespoň devíti. PiS se tím podle kritiků snaží schválně omezit rozhodovací schopnosti soudu, protože pokud se soudci v plénu nesejdou nebo neshodnou, tak budou zavaleni žádostmi a znehybněni. PiS také prosadila přeměnu veřejnoprávní televize, rozhlasu a tiskové kanceláře z veřejnoprávních na státní instituce.

Od listopadu lidé v Polsku protestují proti reformám nové vlády. Na varšavské demonstraci v půlce prosince se údajně sešlo na padesát tisíc lidí. Protesty svolává Výbor na obranu demokracie (KOD), jenž se těší podpory většiny opozičních stran. Demonstrace se uskutečnily i v půlce ledna, kdy odpůrci kromě Varšavy protestovali též před polskými ambasádami V Bruselu, Londýně, Berlíně a Paříži. V lednu vyhnal lidi do ulic návrh zákona, díky kterému by mohly policie a bezpečnostní složky sledovat aktivitu občanů na internetu bez soudního příkazu.

Je to poprvé od zavedení ochranného mechanismu v roce 2014, co byl uveden v praxi. V případě, že se po tomto šetření ostatní členové EU jednomyslně shodnou, že v Polsku jsou porušovány zásady demokratického státu, Vašavě budou omezena hlasovací práva, hrozí jí i přímo vyloučení z Unie. To se však zdá velmi nepravděpodobné a nejen kvůli tomu, že Maďarsko již dříve ohlásilo, že tento případný návrh bude vetovat. Podle Věry Jourové je důležité vidět situaci v Polsku v širším kontextu. „Věřím tomu, že tak daleko nedojdeme. A pokud ano, může být užitečné se vrátit při debatě hlav států ke kořenům a základním principům, na kterých EU stojí,” dodala eurokomisařka Věra Jourová.

Lukáš Zitka

 

Z nových eurofondov najviac zhltne doprava

O niekoľko týždňov sa definitívne skončí rok 2015 a pre Slovensko tým aj posledná možnosť vyčerpať posledné milióny eur z programového obdobia 2007 až 2013. Počas dvojročnej výnimky sme dostali možnosť preinvestovať zvyšných päť miliárd eur. V novom roku však už budú k dispozícii len eurofondy pre rozmedzie rokov 2014 až 2020.

Ich využitie počas nasledujúcich dvanástich mesiacov bude rozmanité. Najväčšie investície v objeme niekoľkých stoviek miliónov eur budú smerovať na dopravné projekty.

Jedným z nich bude pokračovanie v rozsiahlej modernizácii železničných tratí. Momentálne je hotových už takmer 160 kilometrov vysokorýchlostnej trate medzi Bratislavou a Žilinou, práce práve prebiehajú na technicky náročnejších úsekoch na Považí. V budúcom roku sa začne s realizáciou 18-kilometrového úseku medzi Púchovom a Považskou Teplou.

Vďaka modernizácii sa súčasná trať skráti o takmer tri kilometre. Dopomôcť tomu majú tri nové mosty a dva nové tunely Diel a Milochov s celkovou dĺžkou tri kilometre. Vlaky budú novým úsekom prechádzať rýchlosťou 160 km/h. V kombinácii s novým vedením trate a jej úpravou na vyššiu rýchlosť, sa stane cestovanie vlakom na Hornom Považí rýchlejšie i bezpečnejšie. Technicky náročný úsek v okolí priehrady Nosice bude stáť podľa ministerstva dopravy 300 miliónov eur.

Železničiari sa okrem toho pustia aj do modernizácie trate medzi Dolným Hričovom a Žilinou, ktorý je súčasťou úseku medzi Považskou Teplou a metropolou severného Slovenska. Deväť kilometrov modernizovanej trate medzi Dolným Hričovom a Žilinou by mal stáť 60 miliónov eur.

NOVÉ ELEKTRIČKY

Bratislava sa konečne môže chváliť novými električkami. Červeno-čierne škodovky sú prvými nízkopodlažnými a klimatizovanými súpravami, ktorými Dopravný podnik Bratislava disponuje. Mesto si ich objednalo dokopy 60 – z nich polovicu jednosmerných a druhú obojsmerných. Práve v roku 2016 bude skompletizovaná opcia na posledných 15 obojsmerných električiek Škoda 30T. Cena jedného vozidla je približne 2,4 milióna eur, celkovo tak bude ich dodanie stáť 37 miliónov, z ktorých 85 % hradia európske dotácie.

Obojsmerné električky by mali byť jazdiť predovšetkým na novej trati do Petržalky. Hoci projekt mal byť pôvodne hotový ešte koncom leta 2015, jeho dokončenie sa posunulo do polovice decembra. V prípade omeškania dokončenia stavby nebude Brusel preplácať žiadne náklady, ktoré vzniknú po 31. decembri 2015. Aj v prípade dodržania šibeničného termínu prejdú prvé električky s cestujúcimi po zrekonštruovanej trati v centre mesta a cez nový Starý most do Petržalky až na jar budúceho roka.

EUROFONDAMI PROTI KRIMINALITE

Na štrukturálne fondy v roku 2016 sa spolieha aj ministerstvo vnútra, ktoré ich chce využiť na boj proti zločinu. Na prevenciu kriminality vyčlenili 1,3 milióna eur. Určené sú štyri hlavné ciele: znižovanie kriminality a inej protispoločenskej činnosti má byť predvošetkým zamerané na závažnú trestnú činnosť vrátané korupcie, obchodu s drogami a zbraňami a sexuálnemu vykorisťovaniu detí. Policajti by chceli začleniť prevenciu kriminality do koncepcií rozvoja miest a krajov a efektívnejšie tak predchádzať páchaniu zločinu najmä v sociálne vylúčených a rizikových skupinách. Eurofondy by mali pomôcť aj „sociálne vylúčeným komunitám“, čiže bezdomovcom, nezamestnaným, telesne a zdravotne postihnutým. Zároveň by sa mala dosiahnuť účinnejšia resocializácia prepustených väzňov i náprava recidivistov. V rámci projektu budú financované aj poradenské služby obetiam trestných činov.

Ministerstvu vnútra priklepol Brusel ďalších 24 miliónov na zefektívnenie ochrany vonkajšej hranice, cezhraničnej policajnej spolupráce i boja proti trestnej činnosti. Ide o reakciu na teroristické útoky spáchané 13. novembra v Paríži.

„Nemôžeme podceniť udalosti, ktoré sa odohrávajú iba stovky kilometrov od nášho územia. Prevencia a dôkladná príprava sú v dnešnej situácii absolútnou prioritou,“ povedal podpredseda vlády a minister vnútra Robert Kaliňák. „Tento program je dobrým nástrojom na posilňovanie našich bezpečnostných možností, a to nielen prostredníctvom nových technológií a systémov, ale aj neustálym rozvojom bezpečnostných zložiek,“ dodal Kaliňák.

Útoky v Paríži nenechali vládu Roberta Fica chladnou, parlamentom boli promptne prijaté antiteroristické zákony. Políciu a vojsko čaká veľká modernizácia a preškolovanie na boj proti terorizmu. Polícia dokonca prijme do svojich radov 2500 nových členov. Vláda na to vyčlení 100 miliónov eur, ktoré však pôjdu zo štátneho rozpočtu.

MILIÓN PRE UMELCOV

V budúcom roku sa dotáciám z eurofondov potešia aj umelci. Fond na podporu umenia chce prerozdeliť milión eur na organizovanie prehliadok, festivalov a súťaží národného i medzinárodného významu. Kultúrne akcie majú byť zamerané výhradne na nekomerčné umenie z oblasti tanca, hudby, divadla, literatúry a vizuálneho umenia. Minimálna čiastka, o ktorú môžu organizátori žiadať, je 30-tisíc eur, maximálne štvrť milióna. V budúcnosti by mal Fond na podporu umenia vyčleniť prostriedky aj na záštitu aktivít kultúrnych a umeleckých centier i vydávanie časopisov.

Kultúrne projekty národnostných a etnických menšín podporia v roku 2016 dotáciami vo výške 3,8 milióna eur. Prioritou projektov bude zachovanie, ochrana a rozvoj kultúry menšín. Prostriedky sú určené aj na výchovu a vzdelávanie k medzietnickému a medzikulturnému dialógu medzi národnostnou väčšinou a menšinou.

STOVKY PROJEKTOV

Podľa štátneho webu vssr.sk, komplexného informačného systému pre verejnú správu – je v súčasnosti vyhlásených vyše 160 výziev na programové obdobie 2014 až 2020. Každá výzva ponúka možnosť subjektom zapojiť sa do verejnej súťaže na realizáciu projektov v celkovej hodnote niekoľkých desiatok miliónov eur. Ďalšie výzvy pre rok 2016 budú zverejnené v priebehu roka. Predpokladaná suma na ich realizáciu presiahne stovky miliónov eur.

Peter Dressler

 

Pri zvládaní vlny migrantov pomáha Slovensko susedom

Utečenecká kríza v Európe nepoľavuje. Slovensko nečelí náporu migrantov ako tranzitná či cieľová krajina. Aj napriek tomu polícia rieši desiatky nelegálnych prekročení štátnej hranice týždenne. Slovensko navyše posiela do Maďarska 50 policajtov, ktorí budú vypomáhať pri strážení schengenskej hranice so Srbskom.

Slovensko nie je hlavnou tranzitnou krajinou utečencov putujúcich balkánskou cestou na západ a sever Európy a nepatrí ani medzi preferované cieľové destinácie migrantov. No aj napriek tomu je téma utečeneckej krízy na Slovensku živá. Polícia registruje desiatky nelegálnych prekročení štátnej hranice týždenne. Štát sa rozhodol spolu s ostatnými krajinami V4 chrániť schengenskú hranicu medzi Maďarskom a Srbskom. K južným susedom sme preto poslali 50 policajtov.

„Dvadsať policajtov je z Úradu hraničnej a cudzineckej polície, tí majú skúsenosti s činnosťou na hranici. Plus boli doplnení 30 policajti z krajského riaditeľstva Košice, Banská Bystrica, Nitra a Trnava. Sú z južných častí Slovenska s predpokladom, že ovládajú aj maďarský jazyk,“ povedal prezident Policajného zboru Tibor Gašpar.

Podľa Gašpara sa slovenskí muži zákona do misie prihlásili dobrovoľne. Okrem iného ich motivoval aj prídavok za pôsobenie v zahraničí. Spomedzi uchádzačov vyberali najmä tých, ktorí pôsobia v južných regiónoch a hovoria po maďarsky a anglicky. Podľa Gašpara bol dopyt vyšší než dovoľovala kapacita. Kontingent zotrvá na maďarsko-srbskej hranici mesiac. Pokiaľ sa misia osvedčí, Slovensko je pripravené predĺžiť spoluprácu. Do pomoci Maďarsku sa zapojili aj ostatné štáty V4. V krajine tak bude pôsobiť dohromady 170 policajtov zo Slovenska, Česka a Poľska.

„Tak ako sme rýchlo reagovali v prípade krízy s vyčerpaním kapacít, ktorá už začala nastávať v Rakúsku, takisto aj táto reakcia s vyslaním našej policajnej jednotky na maďarsko-srbskú hranicu súvisí jasne s prioritou ochrany vonkajšej schengenskej hranice. Samozrejme, je to aj reprezentácia Policajného zboru Slovenskej republiky, v rámci našich dobrých výsledkov pri ochrane vonkajšej hranice s Ukrajinou. Chceme takéto isté schopnosti a skúsenosti preniesť aj k našim susedom do Maďarska,“ konštatoval minister vnútra Robert Kaliňák.

Zmiešané slovensko-maďarské hliadky budú nasadzované výhradne na hranicu so Srbskom. Strážiť tak nebudú hranicu s Chorvátskom, cez ktoré prúdia do Maďarska tisíce migrantov denne, čo vyvoláva diplomatické trenice medzi susediacimi krajinami. Chorvátsko je členským štátom EÚ, no nie je súčasťou schengenského priestoru.

DESIATKY PREKROČENÍ

Po uzavretí maďarsko-srbskej hranice v septembri, ktoré sprevádzali mnohé kontroverzie, sa hlavná migračná trasa odklonila. Desaťtisíce utečencov začalo prúdiť zo Srbska do Chorvátska, ktoré na nápor množstva ľudí nebolo pripravené. Rezignovane ich púšťali cez svoje územie do Maďarska a Slovinska.

Aj napriek zmene trasy migrantov eviduje slovenská polícia desiatky prípadov ilegálneho prekročenia štátnej hranice. Zo štatistík polície dokonca vyplýva, že počas prvých troch októbrových týždňov sa číslo osôb, ktoré nelegálne prekročili slovenské hranice, postupne zvyšovalo. Najviac utečencov pochádzalo z Iraku a Sýrie, no našli sa medzi nimi aj Ukrajinci a Rusi.

Podľa hovorkyne Prezídia Policajného zboru Denisy Baloghovej Slovensko stále čelí sekundárnej nelegálnej migrácii utečencov, čo si vyžaduje opatrenia predovšetkým na spoločnej hranici s Maďarskom. Tie „spočívajú vo zvýšenej frekvencii kontrol a bezpečnostno-represívnych akcií v prostriedkoch hromadnej dopravy, najmä medzinárodných vlakoch, autobusoch, ale aj na vytipovaných cestách a bývalých hraničných priechodoch,“ uviedla hovorkyňa. Kontroly sú vykonávané koordinovane s maďarskými i českými orgánmi.

Podľa polície je situácia na slovensko-ukrajinskej hranici pokojná. Takmer stokilometrový úsek je vonkajšou hranicou schengenského priestoru. „Môžeme konštatovať, že situácia na (...) hranici je stabilná, nie je zistený zvýšený nárast nelegálnej migrácie. V prípade potreby sú príslušné služby Policajného zboru pripravené adekvátne reagovať a prijať potrebné opatrenia,“ spresnila Baloghová.

TÁBORY NIE SÚ PLNÉ

Utečenecké zariadenia na Slovensku neprežívajú taký nával ako tie, ktoré sa nachádzajú v Rakúsku či Nemecku. Oba útvary policajného zaistenia pre cudzincov sú momentálne poloplné. Kým v Medveďove je 86 migrantov (celková kapacita 152), v Sečovciach ich je 117 (176). No oveľa viac pozornosti je venovanej zariadeniu v Gabčíkove, do ktorého zavítal počas októbrovej návštevy Slovenska aj generálny tajomník OSN Pan Ki-mun.

Centrum je schopné prichýliť stovky dočasných azylantov. Momentálne sa tu nachádza 260 Sýrčanov, ktorí sú žiadateľmi o rakúsky azyl. Pre naplnené kapacity rakúskych táborov ponúklo Slovensko pomocnú ruku v podobe dočasného ubytovania azylantov. Tí v Gabčíkove ostanú dokým rakúske úrady rozhodnú o ich ďalšom osude.

Obe krajiny podpísali referendum, ktoré zaväzuje slovenskú stranu poskytnúť utečencom ubytovanie a stravu, Rakúšania zase platia výdavky spojené s dopravou utečencov i prípadné škody na majetku. Západní susedia zároveň vyplácajú migrantom ubytovaným v Gabčíkove vreckové.

Proti zriadeniu utečeneckého zariadenia spísali obyvatelia juhoslovenskej obce petíciu, po ktorej nasledovalo referendum. V platnom hlasovaní sa vyjadrilo až 97 % voličov proti dočasnému ubytovaniu azylantov v ich obci. Názor miestnych však štát nebral do úvahy.

Podobný názor, aký prezentovali obyvatelia Gabčíkova, má väčšina Slovákov. Podľa nedávnych zistení by veľkej väčšine ľudí vadil sused akokoľvek rasovo a nábožensky odlišní.

Peter Dressler

Brexit se blíží? Průzkum říká, že ano

Britská punková skupina The Clash před více než třiceti lety řešila otázku Should I stay or should I go? Tedy mám zůstat, nebo jít? Podobnou otázku, ve vztahu k Evropské unii, v současnosti řeší vláda Velké Británie. Průzkumy veřejného mínění v roce 2016 poprvé přinesly výsledky, kdy si více než polovina Britů přeje odchod své země z osmadvacítky.

Průzkum ukázal sílící skepsi obyvatel Spojeného království. Mnozí respondenti se podle všeho rozhodovali i s ohledem na neblahé události, které se staly v Kolíně nad Rýnem při oslavách nového roku. Institut Survation v půlce ledna uspořádal průzkum, ze kterého vyšlo, že 53 procent Britů si přeje vystoupení své země z osmadvacítky. Je však potřeba říci, že z tohoto výsledku byli vyřazeni nerozhodnutí voliči. Loni v květnu byly přitom výsledky přesně opačné. Mail on Sunday, který průzkum přinesl, spekuluje, že tento příklon k euroskepticismu je vyprovokován pařížskými útoky, imigrační krizí a také silvestrovskými útoky v Kolíně nad Rýnem.

Podle komentátorky Daily Telegraph Allison Pearson mohou hlasy žen, otřesených ze silvestrovských násilností v Kolíně nad Rýnem, pořádně zamíchat kartami při referendu. Pearson uvádí, že britské ženy jsou více euroskeptické než jejich mužští protějšci. Příklon k protievropskému hlasu také mohla způsobit Toyota, jejíž šéf Akio Toyoda v lednovém rozhovoru pro Financial Times řekl, že Toyota bude vyrábět auta ve Spojeném království nezávisle na výsledku referenda. Toyota je jedním z nejštědřejších zahraničních investorů v Británii, jen v severním Walesu zaměstnává tisíce lidí. Vyjádření jejího šéfa tak nahrálo příznivcům Brexitu, kteří v odchodu z Unie nevidí katastrofu pro průmysl.    

Mnozí odborníci však varují před tím, že by britské „ne“ mohlo znamenat rozpad Spojeného království. Skotsko, které je proevropské, by podle nich mohlo znovu žádat referendum o nezávislosti. V září 2014 byl výsledek hlasování o nezávislosti nečekaně vyrovnaný – pro setrvání se vyjádřilo jen něco málo přes 55% voličů. Případný Brexit by mohl skotským míněním ale pořádně zamávat.

NE VĚTŠÍ INTEGRACI

Zatím stále není jistý termín konání referenda. David Cameron ho slíbil vyhlásit do konce příštího roku. V kuloárech se spekuluje, že přesné datum by měla vláda vyhlásit po únorovém summitu EU v Bruselu. Britský premiér mezitím pokračuje ve své „tour“ po členských státech, při kterém se snaží přesvědčit o oprávněnosti svých požadavků. Na konci ledna tak přijel i do Česka, kdy jednal, mimo jiné, i s premiérem Bohuslavem Sobotkou. Český předseda vlády Camerona ujistil, že se bude snažit udělat maximum pro nalezení kompromisu mezi Spojeným královstvím a Unií. Londýn nechce větší politickou integraci s Unií. Důležitou otázkou je rovněž oblast sociálního systému, kdy Cameron požaduje zvýšení nároků, které by museli občané jiného členského státu osmadvacítky splňovat, aby mohli pobírat sociální dávky ve Spojeném království. Británie si rovněž přeje větší suverenitu pro svůj parlament a více možností, jak by případně mohl blokovat případné změny v evropské legislativě. Chtěla by právo veta v případě nechtěných nařízení Unie. Chce také ujištění, že země tzv. eurozóny nejsou zvýhodňovány na úkor států, které eurem neplatí.

Lukáš Zitka  

Dotace 2016? Čekají nás první projekty

Když před dvěma lety hlásaly novinové titulky, že zlatý věk evropských dotací skončil, jen opatrně upozorňovali mnozí analytici, že to není tak úplně pravda. Skutečností je, že objem prostředků, které má Česká republika k dispozici v evropských fondech, se opravdu snížil. Zároveň ale platí, že naše země může v období 2014 – 2020 stále čerpat téměř 24 miliard eur, tedy kolem 650 miliard korun.

26. srpna loňského roku byla Evropskou komisí definitivně schválena tzv. Dohoda o partnerství, která je zastřešujícím dokumentem pro čerpání finančních prostředků ze strukturálních fondů Evropské unie. Dokument vymezuje mantinely čerpání a ustanovuje deset operačních programů (plus pět přeshraničních), do kterých budou moci žadatelé přihlašovat svoje projekty. Přitom platí, že největší objem finančních prostředků je v OP Doprava, v Integrovaném regionálním operačním programu a v OP Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost. Jde v pořadí už o třetí kolo čerpání evropských dotací. Třetí kolo, ve kterém naše země ale opět nevybíhá při startovním výstřelu, ale až dlouho po něm. Vyhlašování výzev totiž odstartovalo s více než ročním zpožděním, což znamená, že první finanční prostředky začnou příjemci reálně čerpat až v průběhu příštího roku. U některých programů se dokonce vše ještě pozdrží a lze čekat, že plnou rychlostí bude naše země čerpat ze všech programů až v roce 2017. Největší problémy zřejmě budou u Operačního programu Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost, do kterého lze zatím podávat jen předběžné žádosti o dotace. Na možnost podávání plných žádostí čekají hlavně malé a střední podniky a živnostníci. Program má totiž technické potíže s nastavením nového monitorovacího systému, což neustále posunuje jeho plnodnotné spuštění. „Ministerstvo průmyslu a obchodu, řídící orgán programu, intenzivně jedná s Ministerstvem pro místní rozvoj o rychlém odstranění technických dílčích nedostatků MS2014+, aby byl skutečně plně funkční, jak je deklarováno ze strany MMR,“ uvedla mluvčí ministerstva Lenka Bernklauová. Největší zpoždění se týkají projektů připravovaných s cílem splnění závazků ohledně energetických úspor.

LETOS ROZDĚLENO AŽ 40 PROCENT?

Potíže má i přidělení dotace na zavádění vysokorychlostního internetu. Příští rok se jí téměř jistě nedočkáme. Politici totiž stále nepřijali národní plán rozvoje vysokorychlostních sítí, který je jednou z klíčových podmínek pro udělení dotace ve výši 14 miliard korun. Peníze mají pomoci s dobudováním sítě vysokorychlostního internetu, a to především ve venkovských oblastech, kde jde o nákladný a zdlouhavý proces. Podle ministra průmyslu a obchodu Jana Mládka za vše mohou neshody mezi ministerstvy na tom, jak má koncepce vypadat a také spory s podnikatelským sektorem.

I přes zmíněné problémy ale zpoždění, které Česká republika v současném období nabrala, ještě nemusí mít žádné fatální následky. Pravdou je, že průtahy tu byly na začátku každého programovacího období, a pokud se během následujících dvou let podaří vychytat chyby v systému a zefektivnit čerpání, nemusí to znamenat žádné ztráty finančních prostředků. Ostatně podle zástupců ministerstva pro místní rozvoj se na tom usilovně pracuje a řada programů už jede na plné obrátky Náměstkyně ministryně Olga Letáčková v listopadu oznámila, že ministerstvo by chtělo do konce letošního roku rozdělit až 40 procent dotací pro období 2014 – 2020, celkem tedy kolem 268 miliard korun. K začátku listopadu bylo vyhlášeno na 130 výzev v objemu 130 miliard korun. „Hlavní podíl bude mít program Doprava, do kterého by do konce roku mělo jít zhruba 85 miliard,“ dodala Olga Letáčková. Zároveň platí, že už nyní jsou na stránkách ministerstva pro místní rozvoj zveřejněné předběžné harmonogramy výzev u všech operačních programů, takže případní žadatelé mají dostatek informací, aby své projekty správně připravily.

PRVNÍ PROJEKTY UŽ SE VYŘIZUJÍ

Největší debaty při vytváření současného programového období se týkaly Integrovaného regionálního operačního programu. Ten byl nakonec schválený Evropskou komisí jako sedmý v pořadí až v červnu tohoto roku. A první výzvy na sebe nenechaly dlouho čekat. Královéhradecký kraj si například zažádal o dotaci na rekonstrukci ulice Tyršova v Třebechovicích pod Orebem. Pokud vše půjde podle plánu, v příštím roce by mohlo dojít na realizaci projektu. Ostatní regiony budou příští rok také realizovat své akce. Jihočeský kraj chce s pomocí IROP postavit obchvat Českých Budějovic, Jihomoravský zase obnovit silnici mezi Deblínem a Tišnovem na Brněnsku za 323 milionů korun. „Práce chceme zahájit na jaře. Předpokládáme, že potrvají rok,“ řekl ředitel Správy a údržby silnic Jihomoravského kraje Jan Zouhar. Příští rok bude i přes možnost realizovat první projekty s podporou IROP pro české regiony z hlediska evropských financí podstatně skromnější. Velký nárůst investičních akcí s podporou EU realizovaných krajskými samosprávami se očekává až v roce 2017.

Své projekty mohou do IROP přihlašovat i další subjekty. K dispozici už mají výzvy zaměřené například na obnovu historických památek, začleňování sociálně vyloučených či na zpracování územních studií. Obce a města pak budou moci v příštím roce realizovat akce zaměřené na vybavení školek a jeslí. „Chceme podpořit stavby, stavební úpravy a pořízení vybavení za účelem zajištění dostatečné kapacity kvalitních a cenově dostupných zařízení péče o děti do tří let, dětské skupiny a mateřské školy, ve vazbě na území, kde je prokazatelný nedostatek těchto zařízení,“ vysvětluje ministryně pro místní rozvoj Karla Šlechtová. Na dvě výzvy pro toto určené je připraveno více než 1,8 miliardy. Naopak obavy mají obce z nedostatku peněz na opravy místních komunikací. Ty už se totiž v tomto období evropských peněz nedočkají. Ministerstvo se proto rozhodlo, že zařadí jejich financování do národních programů. „V operačních programech z EU na období 2014-2020 se už s místními komunikacemi nepočítá. Vzali jsme si je pod sebe, i když možná trochu suplujeme roli ministerstva dopravy,“ říká ministryně Šlechtová. Na projekty obnov místních komunikací by tak mělo jít až 150 milionů korun.

POMŮŽE NOVÁ AGENTURA

Příští rok bude klíčový i pro mnoho dalších programů. Z OP Doprava by měly jít miliardy na dálnice a rychlostní silnice i velké finanční částky na nové vlaky a na rekonstrukce některých tratí. OP Životní prostředí pomůže žadatelům s výměnou zastaralých kotlů a OP Výzkum, vývoj a vzdělávání zase nedávno vyhlásil výzvu zaměřenou na podporu žáků se speciálními vzdělávacími potřebami. Další podnikatelé pak budou moci investovat do akvakultury, zpracování produktů nebo do inovací v oblasti rybářství, k čemuž budou moci využít 280 milionů korun z OP Rybářství. Velké plány má pro příští rok Praha. Na investice by měla mít přes osm miliard korun. Nejvíc peněz půjde na dopravu a městskou infrastrukturu, na dofinancování stavby tunelu Blanka a na výstavbu Ústřední čistírny odpadních vod. Ať už vedení Prahy, tak mnozí jiní žadatelé budou mít možnost využít pro své projekty OP Praha – pól růstu. První výzvy budou vyhlášeny v prvním a druhém čtvrtletí a zaměří se na podporu podniků, nových produktů a na posílení technologického rozvoje a inovací. „Program podpoří podniky, které mají potenciál svou exportní činností přitáhnout do regionu dodatečné zdroje pro jeho další rozvoj,“ říká ředitel Odboru evropských fondů Prahy Jan Hauser.

V lednu se také odehraje jedna důležitá událost v oblasti administrace evropských dotací. Dojde totiž k rozdělení agentury CzechInvest. Nově vzniklá část se zaměří právě na správu fondů EU. „Nová agentura ponese název Agentura pro podnikání a inovace, do které přejde zhruba 130 zaměstnanců CzechInvestu. Zbytek CzechInvestu se bude nadále věnovat svému hlavnímu úkolu, kterým je zprostředkovávání investičních projektů do ČR,“ uvedl ministr Jan Mládek. Zda i to pomůže k rychlejšímu a efektivnějšímu čerpání by měly ukázat už první měsíce příštího roku.

Filip Appl

 

Místa v ubytovnách zatím stačí, ale bude hůř

Uprchlická krize před rychle se blížící zimou vrcholí a s ní i debaty nejen o kvótách a o tom, zda bychom měli uprchlíky přijímat, ale i o bezpečnosti hranic Evropské unie a jednotlivých členských států včetně České republiky. Pravdou je, že v případě naší země je ochrana hranic poměrně jednoduchou záležitostí. Alespoň tedy v porovnání se zeměmi jako je Řecko nebo Itálie. I tak se ale všichni politici a odborníci shodují: nic se nesmí podcenit.

Za prvních sedm měsíců letošního roku vzrostla migrace v Česku o více než 109 procent. Od ledna do července 2015 bylo na našem území zjištěno 6092 cizinců, což je o 3214 případů více než za stejné období loňského roku. Česká republika přitom není dlouhodobě pro uprchlíky či migranty příliš zajímavou zemí, počet žádostí o azyl zde tradičně patří k nejnižším v celé Evropské unii. Až do loňského roku zde o něj žádalo v průměru několik stovek lidí ročně. Uspěje jich ale zpravidla jen několik desítek. Pro srovnání: Od roku 1990 do konce letošního prvního pololetí přesáhl celkový počet žádostí o azyl v Česku 94 tisíc. To je stejný počet, jako obdrželo Německo během prvních čtyř měsíců letošního roku. Ani letos se počet žádostí o azyl nezvýšil tak, jako v mnoha jiných evropských zemích. Dosud jich je evidováno kolem 1200. Z toho vyplývá i fakt, že ačkoliv část společnosti bije na poplach, nejde o žádný zásadní problém. Česká republika má pověst nepříliš přívětivé země a drtivá většina běženců jen projíždí. A zatímco například ve Francii jsou imigranti dlouhodobě velkým problémem, v naší zemi se jim většinou daří se dobře začlenit. Přesto určité problémy existují. Mezi imigranty na našem území najdeme především Ukrajince, kteří zde mnohdy pracují na černo a za nedůstojných podmínek nebo Vietnamce, kteří jsou zase nechvalně známí prodáváním padělků či pěstováním a výrobou drog.

Něco jiného je samozřejmě zadržování nelegálních uprchlíků, kde už jsou rozdíly v číslech opravdu zásadní. Zatímco v minulých letech jich bývalo odhaleno několik stovek, v loňském a v letošním roce už to jde do tisíců. Většina přitom pochází ze Sýrie, Afghánistánu, Pákistánu, Iráku či Kosova.

DOSTANE FRONTEX VÍC PRAVOMOCÍ?

Prudký nárůst zaznamenaly ale všechny evropské země a řešení uprchlické krize je tak v současnosti tématem číslo jedna v celé Evropské unii. Prakticky každý měsíc probíhají jednání, na kterých zástupci členských států diskutují o chystaných opatřeních, která mají pomoci uprchlickou vlnu definitivně dostat pod kontrolu. Klíčová je především spolupráce jednotlivých zemí, která stále ještě není podle mnoha komentátorů na nejlepší možné úrovni. Ještě větší podpory se musí dostat hlavně státům, které leží na současné migrační trase z Turecka přes západní Balkán. Pokud by se totiž nepodařilo získat kontrolu nad vnějšími hranicemi, mohlo by to podle některých politiků vést až k rozpadu schengenského prostoru. Premiér Bohuslav Sobotka, který naši zemi na evropských jednáních zastupuje, nedávno prohlásil, že přestože se země neshodnou na kvótách, na dalších opatřeních se dohodnout dokážou. Na jejich zavedení podle něj máme zimu. „Na jaře už by Evropa měla ukázat schopnost migrační proud regulovat a už na vnějších hranicích rozlišovat mezi uprchlíky před válkou a ekonomickými migranty,“ řekl Sobotka, který Českou republiku zastupoval i zatím na posledním říjnovém summitu EU. Tam se zástupci evropských zemí shodli na důležitém opatření: Unie zásadním způsobem navýší pravomoci i počet lidí organizace Frontex, která má na starosti ochranu vnějších hranic osmadvacítky. V principu tak vznikne společná evropská pohraniční stráž. „Pokrok směrem ke skutečné ochraně hranic je podle mého názoru velmi významným úspěchem dnešní noci,“ podotkl po jednání polský premiér a předseda Evropské rady Donald Tusk. Podle Sobotky bude muset případná budoucí společná evropská hraniční služba pracovat vždy ve spolupráci se zeměmi na vnější hranici schengenského prostoru. Ve hře je přitom několik možností. Buď dojde k významnému rozšíření pravomocí Frontexu, nebo by mohla vzniknout úplně nová samostatná agentura.

NA HRANICE I ARMÁDA?

Postoj České republiky k důležitým otázkám se přes shodu na mnoha oblastech stále nemění. Kvóty naše vláda i nadále odmítá a poukazuje na nutnost dodržování schengenských pravidel, na důsledné vedení seznamu bezpečných zemí a především na masivní podporu státům sousedícím se Sýrií. Mimo to je ovšem klíčová také ochrana českých hranic. V Maďarsku, které čelí jedné z největších uprchlických vln, v září již schválili zákon umožňující nasazení armády k ochraně hranic. „Naše hranice jsou ohrožené. Náš způsob života je postavený na respektování práva. Maďarsko a celá Evropa jsou v ohrožení,“ prohlásil premiér Viktor Orbán, jehož zemí od začátku roku už prošlo na 225 tisíc migrantů. V České republice je ochrana hranic stále svěřena výhradně policejním jednotkám. V posledních měsících byly posíleny nejen kontroly na hranicích, ale i uvnitř státu a podle policejního ředitele Tomáše Tuhého je zatím celá situace pod kontrolou. Nicméně podle vládních představitelů je armáda připravená pomoci, pokud by se situace začala komplikovat. „V případě, že policie požádá o posílení, bude jí posílení poskytnuto. V případě, že nebudou stačit síly ostatních ozbrojených sborů, je vláda připravena schválit nasazení armády s tím, že její příslušníci by vykonávali pravomoci policie,“ uvedl premiér Bohuslav Sobotka. Ministr obrany Martin Stropnický doplnil, že armáda je připravena okamžitě nasadit potřebný počet vojáků i s příslušnou technikou. Aby v případě takové potřeby proběhlo vše hladce, uskutečnilo se v minulých měsících několik společných cvičení policie a armády. „Od počátku migrační vlny je velení armády v úzkém kontaktu s vedením policie. Společné cvičení je logickým pokračování této spolupráce,“ dodává Stropnický. Že je ochrana hranic důležitým tématem dokládá i plán ministerstva obrany na rychlý nákup tisíců útočných pušek, pistolí nebo nákladních automobilů. Vybavení má sloužit nejen při misích NATO, ale právě i při střežení hranic proti migrační vlně. Českým firmám chce stát zadat celkem 11 zakázek za zhruba 1,24 miliardy korun. „Podnětem pro nás byla zejména neustále se zhoršující bezpečnostní situace ve světě, která reálně představuje ohrožení bezpečnostních zájmů České republiky a českých občanů,“ uvedl Martin Stropnický s tím, že plán už je nějakou dobu na stole, nyní jen ministerstvo přistoupilo k jeho urychlení.

MÍSTA NEMUSÍ STAČIT

Otázkou je, jak je to s místy pro uprchlíky. V minulých měsících už byla kapacita několikrát téměř naplněna a podle odborníků by další nápor mohl přijít na jaře. Pokud by se navíc naše země rozhodla přijmout přes čtyři tisíce uprchlíků, jak po nás nyní chce Evropská unie, místa v uprchlických táborech by nestačila ani zdaleka. V současnosti jsou běženci umísťováni do tří táborů - do Bělé pod Bezdězem, kde je k dispozici 700 míst, do Zastávky u Brna s kapacitou 196 lůžek a nově i do nedávno zrekonstruované ubytovny ve Vyšních Lhotách, kde je dalších 220 míst. Dohromady je tedy v těchto zařízeních přes 1116 míst. Do konce roku by měla kapacita vzrůst na 1400 míst, přibydou totiž prostory v bývalé věznici Drahonice na Lounsku. „Je to další objekt od ministerstva spravedlnosti, který si vezeme výpůjčkou,“ uvedl náměstek ministra vnitra Jiří Nováček. Podle něj se se zvyšováním kapacit počítá i v příštím roce, kdy bude připraveno zařízení v Balkové na severním Plzeňsku. Vzhledem k další očekávané vlně uprchlíků na jaře příštího roku se do příprav zapojily i další organizace. O uprchlíky se bude starat i církev. Generální sekretář České biskupské konference Tomáš Holub před časem v internetovém pořadu DVTV prohlásil, že katolická církev bude pomáhat všude tam, kde stát řekne, že uprchlíci nejsou bezpečnostním rizikem. Místa je podle něj dost. „Počty migrantů přijatých během balkánské války byly mnohem větší, takže z toho vyplývá, že minimálně materiální kapacita tu je. Otázkou zůstává kapacita mentální,“ řekl Holub, jehož organizace už vyzvala dobrovolníky, aby se hlásili v případě, že také mohou pomoci. Uprchlíci by tak mohli zamířit do některých podniků a dílen nebo do vybraných rodin.

Filip Appl

 

OP Doprava II se rozjíždí, rozdá 125 miliard

Dálnice a rychlostní silnice, železniční tratě nebo úprava koridorů pro lodní dopravu. To všechno spadá pod Operační program Doprava, který je bezesporu jedním z nejdůležitějších dotačních programů, které naše země může využívat. Ostatně uplynulé roky ukázaly, jak důležitý je titul pro české projekty. Celou řadu dopravních staveb by se bez dotace zřejmě nikdy nepodařilo realizovat. Co je v souvislosti s tímto programem za námi a co nás čeká?

Už v programovém období 2007 – 2013 byl Operační program Doprava klíčovým nástrojem pro podporu českých silnic a dálnic. Bylo v něm pro ně vyhrazeno přes 150 miliard korun. A přes opakované proklamace, že se přinejmenším část těchto prostředků nepodaří vyčerpat do konce loňského roku, se to nakonec podařilo. Může za to především oživení v loňském roce, ve kterém došlo i na některé dlouho odkládané projekty. V prosinci ministr dopravy oznámil, že včasnému dočerpání peněz pomohl mimo jiné přesun části prostředků ze silnic na železnici, kde byla větší zásoba připravených projektů. „Nejsou to nějaká kouzla, ale výsledek toho, že se v resortu začalo normálně pracovat a podařilo se rozjet další stavební projekty,“ uvedl ministr dopravy Dan Ťok s tím, že v loňském roce se především díky evropským dotacím povedlo na našem území zahájit celkem dvacet významných silničních staveb. V roce 2014 jich bylo pouze šest.

Příprava Operačního programu Doprava II. zpočátku neprobíhala úplně hladce. Už v únoru 2014 hlásili zástupci Evropské unie, že mají směrem k nastavení nového titulu řadu výtek. Nakonec se ale všechny podařilo české straně vyřešit a na jaře loňského roku schválila Evropská komise jeho definitivní podobu. Podle očekávání je v něm méně finančních prostředků než v období předchozím, celkem 125 miliard korun. Ty budou tentokrát mezi projekty rozdělovány v rámci tří věcných a jedné technické prioritní osy oproti dřívějším osmi. Zeštíhlení programu by mělo podle zástupců ministerstva dopravy vést k efektivnějšímu a rychlejšímu toku dotačních peněz. Ministerstvo chce zároveň předejít možnému nedostatku kvalitních projektů, což by mohlo nastat v případě, že by často docházelo ke zdržením při přípravě staveb. „Proto jsme výrazně posílili investice do přípravy projektů a rozběhly se i výkupy pozemků, které byly další překážkou,“ dodává Ťok.

ČERPÁNÍ ZAČALO DOBŘE

Přes snížení celkové alokace tak budou prostředky v OPD II opět znamenat vítanou pomoc pro české silnice a železnice. Právě jejich stavba či rekonstrukce je stěžejním cílem programu. K těm dalším se řadí například podpora kombinované nákladní dopravy, rozvoj překladišť nebo nově i možnost financovat pořizování nových vlakových souprav nebo infrastrukturu pro tramvaje, metro a trolejbusy.

Začátek čerpání dotací na dopravu zatím probíhá bez problémů. V listopadu loňského roku byly vyhlášeny první výzvy. Na projekty je v nich zatím připraveno 84 miliard korun s tím, že větší část těchto peněz (kolem 49 miliard) půjde na modernizaci a výstavbu silniční sítě. A to jak té, která je součástí páteřní evropské dopravní sítě TEN-T, tak i na komunikace mimo ni. V drtivé většině případů tak budou příjemci dotací státní organizace - Ředitelství silnic a dálnic a Správa železniční dopravní cesty.

Při pohledu na konkrétní projekty, které by měly být z programu podpořeny, nás nečekají žádná velká překvapení. „Chceme evropské prostředky využít především na páteřní dálniční síť, tedy R35 spojující Hradec Králové a Olomouc, Pražský okruh, spojení s Rakouskem přes D3 a s Polskem přes D11,“ prohlásil o záměrech ministerstva před časem Dan Ťok.

Na železnici bychom se měli dočkat například zásadní modernizace trati Plzeň-Domažlice-státní hranice, která by měla zrychlit spojení na Mnichov. Velkým projektem bude i železniční trať vedoucí na pražské letiště. Projekt, kterým se představitelé státu i Prahy zabývají už několik desítek let, by konečně mohl dospět do zdárné realizace. Praha totiž stále zůstává jedinou středoevropskou metropolí, která nemá na letiště napojenou železnici.

BUDOU ŽÁDAT I KRAJE?

Své projekty chtějí do OPD II podávat i kraje. Hejtmani v současnosti hovoří hlavně o možnosti získat dotaci na pořizování nových vlakových souprav. Šéf Asociace krajů a hejtman Jihomoravského kraje Michal Hašek nedávno naznačil, že kraje nechtějí být závislé na libovůli dopravců, kteří budou provozovat jednotlivé linky v krajích. Vlaky pořízené s pomocí OPD II totiž budou majetkem kraje, nikoliv přepravce. Zbývá prý rozhodnout, zda budou regiony nakupovat soupravy samostatně, či zda vše proběhne ve spolupráci se státem. „Kdyby existovala varianta, že tyto nové vlakové jednotky nakoupí Česká republika, pro kraj by to znamenalo, že nepotřebujeme 15 procent spoluúčasti a ušetříme krajskému rozpočtu miliardu korun,“ dodal hejtman Hašek.

První stavební práce na projektech podpořených z Operačního programu Doprava II by měly odstartovat už v letošním roce. V plánu je kupříkladu napojení obchvatu Příboru na průmyslovou zónu Mošnov v Moravskoslezském kraji. Jednu z klíčových staveb by měli dělníci dokončit nejpozději do roku 2019. Pro celou oblast to bude velká úleva, v současnosti totiž odkládaná silnice končí v poli. „Výstavbu komplikovaly výkupy pozemků. Nyní je však úsek připraven ke stavbě. Jsou už vydána všechna povolení, takže se začne stavět ještě letos,“ uvedl mluvčí ministerstva dopravy Zdeněk Neusar, který poukazuje i na dalších chystané úseky v regionu. Třeba na dokončení prací na silnici I/48, kde je v současnosti doprava svedená do jednoho pruhu. Z dalších projektů se letos můžeme těšit na dostavbu D8 v Českém středohoří, na obchvaty Krnova a Opavy či na další etapy modernizace dálnice D1. Na železnici bude patřit mezi nejvýznamnější akci stavba plzeňského železničního uzlu, pokračující rekonstrukce nádraží v Olomouci nebo modernizace trati Rokycany – Plzeň. I vodní doprava bude mít své investice V plánu je dlouho očekávané zvýšení ponorů na Vltavské vodní cestě.

HROZÍ ZPOŽDĚNÍ STAVEB

S plánováním a realizací velkých silničních staveb je nově spojen jeden velký problém, který by vše mohl zásadním způsobem zbrzdit. V loňském roce totiž Česká republika přijala dle požadavků Evropské unie zákon, který významně mění pravidla vydávání posudků vlivu staveb na životní prostředí, tzv. EIA. Bez tohoto dokumentu u nás žádná stavba nemůže vzniknout a co víc, podle Evropské unie přestaly po schválení zákona platit mnohé již vydané posudky. Kromě zmíněné I/48 hrozí zrušení posudku EIA i celé řadě dalších akcí. Například dálnici D1 v úseku Přerov – Lipník, dálnici D11 za Hradcem Králové, úseku R35 z Opatovic do Časů nebo obchvatu Českých Budějovic na D3. Problém se navíc týká i železnic. Především rozestavěných úseků trati mezi Voticemi a Českými Budějovicemi. V oblasti vodní dopravy zase hrozí stopka budování zdymadla v Přelouči. „Jde o stavby za desítky miliard,“ shrnuje situaci Zdeněk Neusar s tím, že v současnosti se ministerstvo dopravy snaží vyjednat s Evropskou unií výjimku. „Chceme Evropskou komisi přesvědčit, že i při využití starších stanovisek jsme schopni naplnit požadavky směrnice EIA.“

Zatímco stát se snaží vyjednávat se zástupci EU o všech stavbách, kraje a různé organizace pracují na podpoře těch svých důležitých komunikací. Například hejtman Pardubického kraje Martin Netolický poslal do Bruselu memorandum starostů s tím, že na silnici už prostě nelze dál čekat. Ostatně snaha o stavbu dalších úseků R35 v Pardubickém kraji už je považována za takový nekonečný příběh. „Děláme si naděje, že z hlediska naléhavosti výstavby pravděpodobně dojde k nějakému kompromisu. U staveb, které nemají dokončené územní rozhodnutí, se však bude EIA dělat nejspíše znovu,“ uvedl hejtman Netolický.

Filip Appl

 

Diskuse o migrantech? Xenofob vs. sluníčkář

Uprchlické téma v posledních dnech a týdnech ovlivnily děsivé teroristické útoky v Paříži. Okamžitě se začalo spekulovat o tom, zda útočníci nepocházeli právě z té uprchlické vlny, se kterou v tomto roce Evropa bojuje. A ještě jedna otázka zajímá analytiky a komentátory: Jak útoky ovlivní diskusi o uprchlické krizi v jednotlivých členských státech? Je totiž zřejmé, že uprchlíci jsou problém, který rozděluje společnost na dvě poloviny. Alespoň tedy v České republice.

Ekonomičtí migranti a uprchlíci začali sužovat Evropu v plné míře se začátkem letošního roku. Ovšem náznaky problému se objevily poprvé už v roce 2007, kdy se začal velmi rychle zvyšovat počet nelegálních migrantů, kteří překonávali Středozemní moře. Evropská unie zareagovala posílením pravomocí agentury Frontex, která se stala zodpovědnou za ochranu vnějších hranic evropského společenství. Ani to ale nepomohlo. Příliv migrantů postupně sílil a hlavně v Itálii začala být situace neudržitelná. Spustila se série operací zaměřených na vyhledávání a záchranu lodí převážejících uprchlíky po Středozemním moři a na boj s pašeráky a překupníky. Jenže nic nepomohlo. Místo toho se vytvořila další uprchlická trasa vedoucí z Řecka, přes Makedonii, Srbsko, Maďarsko a Rakousko až do Německa, které se stalo jakousi Mekkou uprchlíků. Problémy začaly mít příhraniční lokality a uprchlické tábory, jejichž kapacita nebyla a stále na řadě míst není ani zdaleka dostačující. Kvůli špatným podmínkám narostla kriminalita a celá Evropa se otřásla a stále otřásá v základech. Respektive s jejími základy otřásá především velmi nepružné a prozatím poměrně neefektivní rozhodování vedení osmadvacítky. I když v poslední době se opatření začínají zrychlovat a zdá se, že zřejmě i samotná Evropská unie se učí, jak během takovýchto krizí efektivně fungovat. „Řešení jsou komplikovaná, ale přitom je potřeba zavádět je rychle,“ uvedl nedávno pro Radiožurnál místopředseda Evropské komise Frans Timmermans, který poukázal i na vyhrocenou diskusi v řadě zemí a ocenil především postoj Německa, které se rozhodlo přijmout velké množství uprchlíků. „Německo si za to zaslouží uznání, protože kdyby to neudělalo, byla by krize v Evropě mnohem vážnější,“ dodal.

MERKELOVÁ ODOLÁVÁ

Jenže jedna věc je postoj vlády daného státu a věc druhá je veřejné mínění. S tím je to totiž v celé Evropě složitější. Zatímco Maďarsko bylo a je velmi odmítavé vůči uprchlíkům a je považováno za jednu z nejméně vlídných zemí v Evropě vůbec, Německo bylo dlouho považováno za pravý opak. Přestože mírně roste počet lidí, kteří uprchlíky odmítají a převažuje u nich strach a odpor, velká část německé veřejnosti jim stále chce pomáhat. „I když titulní stránky médií plní obrázky krajně pravicových radikálů a jejich útoků na uprchlíky, Němci prožívají obrovskou vlnu solidarity a snaží se pomáhat, jak to jen jde,“ napsala zpravodajská agentura DPA. Podporuje je v tom i německá kancléřka Angela Merkelová, která prozatím odolává velkému tlaku na to, aby svůj postoj přehodnotila. „Budeme muset přijmout určitou míru legální imigrace, to je globalizace,“ prohlásila s tím, že jakákoliv forma izolace pro ni v 21. století nepřichází v úvahu. Je ovšem otázkou, zda sílící hlasy po zásadním omezení přijímání uprchlíků neovlivní její stranu CDU, která by se mohla začít obávat ztráty hlasů v příštích volbách.

V České republice je, jak se zdá, veřejnost ještě rozpolcenější. Národ se doslova rozdělil na ty, kteří uprchlíky tolerují nebo dokonce vítají a ty, kteří o nich nechtějí ani slyšet. „V České republice je debata tradičně vyhrocená a téma migrace zneužíváno nejrůznějšími populisty,“ říká český europoslanec za ODS Jan Zahradil. Další komentátoři a politici pak upozorňují hlavně na dva jasně vyhraněné póly. Zatímco jedna strana tu druhou nazývá xenofoby, ta druhá to vrací označením sluníčkáři. Ve vyhrocených internetových diskusích pak oba tyto tábory často padají do extremistických poloh. „Kdyby došlo k nejhoršímu, tak koncentráky pro muslimy NAŠTĚSTÍ budou, ne bohužel. Řekli si o to sami.“ Napsal na Facebooku například šéf hnutí Islám v České republice nechceme Martin Konvička.

PREZIDENT UPRCHLÍKY NECHCE

Podle některých politiků a komentátorů začíná radikalizace společnosti nabývat hrozivé podoby. „Možná nejsme daleko od okamžiku, kdy se atmosféra v naší společnosti přiblíží tomu, co zde bylo před druhou světovou válkou. Jen židovské nepřátele a uprchlíky jako zdroje všeho zla nahradí muslimové,“ varuje v komentáři pro Evropské noviny Michal Berg z předsednictva Strany zelených. Ostatně průzkumy veřejného mínění hovoří o tom, že zatímco v roce 2004 souhlasilo s tím, že autoritativní režim vládnutí může být za určitých okolností lepší než demokratický 19 procent, v roce 2014 už to bylo 30 procent. Průzkumy potvrzují také rozpolcenost české společnosti. Podle CVVM je 69 procent lidí proti přijímání migrantů ze zemí Blízkého východu a severní Afriky. Jednoznačně pro přijetí a integraci jsou jen čtyři procenta obyvatel, čtyřicet procent by pak uprchlíkům nabídlo ochranu do doby, než bude v jejich domovské zemi bezpečno.

Do diskuse velmi aktivně promlouvá řada osobností. Například prezident Miloš Zeman, který nedávno vystoupil u příležitosti oslav 17. listopadu po boku členů Bloku proti islámu. Ten je ministerstvem i policií často označován za extremistické a islamofobní hnutí. Miloš Zeman ovšem ve svém projevu odmítl označování odpůrců uprchlíků za xenofoby. Důkazem podle něj je, že v České republice žije přes půl milionu cizinců, jejichž kultura je plně slučitelná s evropskými hodnotami. „Není to kultura vrahů a není to kultura náboženské nenávisti,“ označil Zeman kulturu islámských zemí, ze kterých přichází migranti. Prezidentova slova okamžitě odsoudila řada osobností napříč politickou scénou i celou společností. Pobouření to vyvolalo hlavně u jeho domovské ČSSD. „Já jsem si nikdy neuměl představit, že hlava tohoto státu bude podporovat extremistické pozice, bude takovýmto způsobem rozdělovat, rozeštvávat společnost a především strašit lidi,“ řekl k vystoupení Miloše Zemana například ministr pro legislativu a lidská práva Jiří Dientsbier. Další lidé pak poukazují na fakt, že prezident ve svém projevu opomněl řadu věcí. Například to, že v Česku už existuje naprosto bezproblémová muslimská komunita a že například v případě Vietnamců, kteří také pocházejí z poměrně odlišné kultury, probíhá integrace bez problémů.

KONEC SCHENGENU?

Ovšem ještě více než čeští politici ovlivnili diskusi o migraci brutální teroristické útoky, které má na svědomí Daesh, jak se nyní přezdívá Islámskému státu. Okamžitě po nich se začalo spekulovat o tom, zda za vším nestojí právě uprchlíci. Postupně se ukazuje, že tomu tak zřejmě nebylo. Ostatně je o tom přesvědčený i český premiér Bohuslav Sobotka. „Je nutno si uvědomit, že vraždili dobře organizovaní islamističtí radikálové. Náš hněv se musí obrátit proti nim, nikoliv proti uprchlíkům, které z jejich domovů často vyhnalo právě náboženské či etnické násilí, šířené úplně stejnými vraždícími fanatiky,“ prohlásil předseda vlády s tím, že jednoduše nelze spojovat teroristické útoky s aktuální migrační vlnou. S tím souhlasí i většina politologů, kteří poukazují na to, že teroristické útoky tu byly vždy, i před uprchlickou vlnou a že strůjci těch z Paříže se narodili ve Francii. Spojování obou věcí je tak prý jen čilý populismus, který má jen podporovat xenofobní nálady ve společnosti. Že budou mít útoky velkou dohru je ale zřejmé. Politolog Petr Robejšek je například přesvědčen, že atentáty budou nakonec znamenat konec schengenského prostoru. „Francie uzavře své hranice a to bude signál ke zpochybnění schengenského prostoru. Takové tendence francouzská vláda má,“ prohlásil s tím, že podle něj je to správné. Před týdnem se ovšem objevil ještě trochu jiný plán – zmenšení Schengenu na šest států – Benelux, Německo a Rakousko. Pokud by na něj došlo, znamenalo by to, že by se náhle Česká republika ocitla zpět před zavedením volného pohybu osob a zboží. Zda k tomu nakonec dojde, zatím jasné není. Pravděpodobné je pouze to, že po teroristických útocích v Paříži opět vzrostl počet těch, kteří velmi radikálně odmítají uprchlíky z islámských zemí na českém území. A jak jsou přesvědčeni mnozí politologové: Právě to přesně teroristé z Daesh chtějí.

Filip Appl

 

Migranti zaplavili Európu, Slovensko ich odmieta

Utečenecká kríza sa stáva čoraz dramatickejšou. Riešenie je v nedohľadne, členovia Európskej únie sa nevedia dohodnúť na spoločných krokoch. Slovensko odmieta prijať povinné kvóty navrhované Európskou komisiou. Premiér Fico tvrdí, že sa nenechá vydierať veľkými štátmi.

Jeden z najvýraznejších symbolov spoločnej Európy dostáva trhliny. Voľný pohyb ľudí a tovarov naprieč krajinami Schengenu je nateraz obmedzený, hraničné kontroly sa opäť stali realitou. Najviditeľnejšie je to na hraničnom priechode Jarovce – Kittsee, cez ktorý vedie dôležité diaľničné spojenie medzi Slovenskom a Rakúskom. Tvoria sa tam niekoľko kilometrové kolóny, keďže rakúska polícia kontroluje všetky prichádzajúce autá do krajiny. Avšak na ostatných dvoch priechodoch bola premávka plynulá, policajti tam autá nekontrolujú.

Západní susedia sa rozhodli zaviesť hraničné kontroly po návale tisícok migrantov z Maďarska. Dodatočne ich zaviedli aj na hranici so Slovenskom, Slovinskom a Talianskom. Kontroly zaviedli aj slovenskí policajti, nie však také dôsledné ako ich rakúski kolegovia. Policajti odstavujú vytipované autá na hranici s Rakúskom a Maďarskom.

Podľa slovenského ministerstva vnútra hliadkuje na hraniciach o 220 policajtov viac oproti štandardnému výkonu. Posilnila pritom nielen hraničné priechody, ale aj vytipované miesta zelenej hranice s Maďarskom. Rezort však neprezradil, ktorých priechodov sa nové opatrenie týka.

Michaela Paulenová z Tlačového odboru Kancelárie ministra vnútra vysvetlila, že dočasne zavedené kontroly sú zamerané na pašerákov, ktorí prevážajú migrantov. Netýkajú sa teda všetkých ľudí prekračujúcich hranice. „Vytipovávame autá, ktoré môžu využívať pašerácke skupiny na prevádzačstvo nelegálnych migrantov,“ spresnila Paulenová. Podľa rezortu ide o dočasné opatrenie, pri ktorom zatiaľ nevie odhadnúť dokedy bude platiť. „Sprísnený režim neznamená koniec Schengenu,“ dodala Paulenová.

NA EUROFONDY (NE)SIAHNU

V polovici septembra vyhlásil nemecký ministra vnútra Thomasa de Maiziera myšlienku o vyvinutí nátlaku na štáty, ktoré sa stavajú proti utečeneckým kvótam. Podľa neho by vhodným nástrojom bolo obmedzenie štrukturálnych fondov pre tieto krajiny, predovšetkým o členov V4.

Európska komisia sa však od vyjadrení de Maiziera dištancuje. „Skôr ako sankcie komisia preferuje hľadanie pozitívnych stimulov pre prijatie utečencov,“ uviedol Andrej Králik zo Zastúpenia Európskej komisie.

Kontroverzný návrh nemeckého ministra vnútra vyvolal vlnu reakcií aj na Slovensku. Premiér Robert Fico sa hodlá brániť: „Ak si niekto myslí, že takéto bububu na nás zapôsobí, je na veľkom omyle (...) To, že veľké štáty narazili na názorový odpor, neznamená, že nás niekto bude vydierať alebo sa nám budú vyhrážať,“ uviedol Fico.

Na odpor sa postavila aj europoslankyňa Anna Záborská (KDH). „Viacročný finančný rámec EÚ nie je trhací kalendár. Jeho súčasťou sú štrukturálne fondy, ktoré slúžia na vyrovnávanie rozdielov medzi rozvinutými starými a menej rozvinutými novými členskými štátmi,“ uviedla Záborská.

POMOCNÁ RUKA

Aj napriek nevôli sa Slovensko snaží aspoň čiastočne riešiť nápor migrantov konkrétnymi krokmi. Ešte v auguste sa zaviazalo pomôcť s náporom utečencov susednému Rakúsku. Dočasným prijatím piatich stoviek migrantov sa majú odbremeniť preplnené rakúske tábory. Ľudia prechodne ubytovaní v Gabčíkove majú byť naďalej súčasťou rakúskeho azylového systému.

Vo štvrtok 17. septembra prišiel prvý autobus s novými obyvateľmi účelového zariadenia Slovenskej technickej univerzity, ktoré má byť dočasným domov až pre päťsto utečencov. Dorazilo zatiaľ len 18 Sýrčanov, ich príchod sprevádzali prísne bezpečnostné opatrenia.

„Zdôrazňujeme, že ide o žiadateľov o rakúsky azyl, ktorí budú na Slovensku dočasne, teda po skončení procesu sa vrátia späť do Rakúska. Preto nepredpokladáme, že by páchali trestnú činnosť alebo robili výtržnosti, keďže by to zmarilo ich šance na získanie azylu v Rakúsku,“ uviedol  Ivan Netík, riaditeľ Tlačového odboru Kancelárie ministra vnútra.

Podľa Rakúšanov bolo ľudí ťažké presvedčiť, aby išli dočasne žiť na Slovensko. Ani jeden z nich nemá záujem ostať na Slovensku, väčšina z nich chce pokračovať ďalej do Nemecka, iba niektorí chcú ostať žiť v Rakúsku.

Podľa podpísaného memoranda medzi Slovenskom a Rakúskom sme sa zaviazali poskytnúť utečencom ubytovanie a stravu, Rakúšania zase hradia dopravu utečencov a ich vreckové. Prípadné škody na majetku spôsobené migrantmi nám zaplatia západní susedia.

Proti nasťahovaniu migrantov do Gabčíkova spísali miestni obyvatelia petíciu a podarilo sa im aj uskutočniť referendum. V platnom hlasovaní sa vyjadrilo až 97 % voličov proti dočasnému ubytovaniu azylantov v ich obci. Ani to však miestnym nepomohlo.

Ďalšiu formu pomoci navrhlo Slovensko spolu s Českom. V prípade, že bude Nemecko ochotné prijať ďalších utečencov, sú obe krajiny ochotné zriadiť bezpečný koridor pre migrantov na ich ceste do Nemecka.  Minister vnútra Robert Kaliňák doplnil, že cieľom tohto opatrenia by bolo zaistiť bezpečnosť obyvateľov.

„Ak si ich krajina pozýva, jednoducho my sme pripravení vytvoriť taký koridor, aby to neohrozilo bezpečnosť Slovenska a mohli sa priamo touto líniou dostať tam, kde boli pozvaní,“ zdôraznil Kaliňák. Malo by ísť o železničné spojenie, ktoré by na Slovensku ani v Česku zrejme nezastavovalo.

ZBILI SLOVENSKÚ NOVINÁRKU

Nápor migrantov rieši Maďarsko radikálnym spôsobom. Po stavbe ostnatého plota pozdĺž maďarsko-srbskej hranice sa Budapešť rozhodla kvalifikovať nelegálne prekročenie hranice ako trestný čin. Zákon vošiel do platnosti 15. septembra. Utečencom sa aj napriek sprísneným bezpečnostným opatreniam podarilo prelomiť plot na hraničnom priechode Horgoš – Röszke. Maďarská polícia však proti nim tvrdo zakročila.

Desiatky migrantov vyvolali na hranici nepokoje a do policajných kordónov začali hádzať kamene, muži zákona odpovedali slzotvorným plynom, vodným delom a aj obuškami. Pri zákroku zbili aj niekoľko novinárov, vrátane redaktorky Timey Beck, ktorá píše pre slovenský Denník N.

„Všetko sa stalo, keď sme so skupinou novinárov sledovali, ako sa masa utečencov snaží dostať na maďarskú stranu cez plot. Pomáhala som vstať jednej rodine zo zeme, keď ma strhli policajti, začali ma udierať obuškom, zviazali mi veľmi natesno ruky plastom a hodili ma na zem,“ povedala Beck pre Denník N. Redaktorku následne odviezli na policajnú stanicu a vypočúvali niekoľko hodín. V cele sa ocitla s poľským a austrálskym novinárom, ktorý na hraničnom priechode taktiež mapovali situáciu. „Tomu Poliakovi – reportérovi TVP Jacekovi Tacikovi – strašne krvácala hlava, stratil asi pol litra krvi. Neskôr, keď ho ošetrili v nemocnici, za ošetrenie dokonca musel zaplatiť,“ dodala Beck.

ROZTRIEŠTENÁ EURÓPA

Na starý kontinent prichádzajú desaťtisíce utečencov, prevažne zo Sýrie, Iraku a Afganistanu. Podľa odhadov nemeckých orgánov len do ich krajiny smeruje 800-tisíc migrantov, niektoré zdroje uvádzajú až milión osôb.

Utečenecká kríza spôsobuje vážny rozkol medzi členskými krajinami Únie. Západné krajiny, v ktorých už teraz žijú miliónové komunity imigrantov, kritizujú nových členov spoločenstva za ich negatívny prístup k prijímaniu utečencov. Tie sa bránia, že povinné kvóty nič nevyriešia, keďže utečenci majú aj tak namierené predovšetkým do Nemecka a Švédska, teda krajín, ktoré sú voči migrantom mimoriadne štedré.

Peter Dressler

 

Doprava zhltne štyri miliardy

Brusel prispeje Slovensku na budovanie diaľnic, železničných tratí a obnovu vozidlového parku rekordnou sumou. Operačný program Integrovaná Infraštruktúra pre roky 2014 až 2020 sa primárne orientuje na dopravu, no milióny eur potečú aj do projektov informatizácie spoločnosti a úradov.

V programovom období 2007 až 2013 malo Slovensko na dopravné projekty k dispozícii o pol miliardy eur menej ako v súčasnosti. Peniaze však boli reálne čerpané až do konca roka 2015, a to vďaka výnimke od Európskej komisie. Tá nám dovolila vyčerpať nevyužité miliardy eur, takpovediac, po skutočnom termíne. Viacero projektov tak muselo byť rýchlo dokončených do minuloročného decembra.

Azda najznámejším príkladom je stavba nového Starého mosta v Bratislave. Objekt v havarijnom stave začali demontovať ešte v roku 2013 a podľa prvotných plánov mal nový most spolu s vynovenou Štúrovou ulicou v centre mesta a novou električkovou trať do Petržalky, stáť koncom leta 2015. Nestalo sa tak. Práce boli oficiálne dokončené až 15. decembra. Aj to len papierovo. Hoci most fyzicky prepája oba brehy Dunaja, projekt má aj v januári stále ďaleko od stavu, kedy by sa dal nazvať dokončeným. V prípade, že by stavebný dozor nevydal papier o dokončení stavby, mesto by muselo z vlastného vrecka zaplatiť celý projekt – zhruba 80 miliónov eur. To by pre zadlženú Bratislavu predstavovalo ohromné problémy.

BUDOVANIE NA FÁZY

Na Slovensku sa buduje viacero náročných dopravných stavieb. Na rozdiel od bratislavského Starého mosta sú však rozdelené na dve fázy, ktoré umožňujú plynulé čerpanie eurofondov zo starého Operačného programu Doprava (pre roky 2007 – 2013) a jeho nasledovníka v podobe Operačného programu Integrovaná Infraštruktúra (pre roky 2014 – 2020). Podľa hovorcu ministerstva dopravy Martina Kóňu ide o „vybrané úseky diaľnic, rýchlostných ciest, ciest I. triedy a projekty informatizácie“.

„V roku 2016 sa bude pokračovať vo výstavbe šiestich fázovaných projektov diaľnic a rýchlostných ciest,“ vysvetlil Kóňa. Konkrétne ide o tri úseky na diaľničnej tepne D1, dva ďalšie sa budujú na severe krajiny na spojnici D3 medzi Žilinou a Poľskom. Posledný úsek sa nachádza na strednom Slovensku medzi Zvolenom a Pstrušou na rýchlostnej ceste R2.

LACNEJŠÍ TUNEL

Najnáročnejším budovaným úsekom je 13-kilometrová časť diaľnice D1 Lietavská Lúčka – Višňové – Dubná Skala. Nachádza sa na severe Slovenska medzi Žilinou a Martinom a má za úlohu odbremeniť vyťaženú cestu I. triedy, ktorá spája obe mestá cez Strečniansku tiesňavu. Ide o jednu z najnebezpečnejších ciest na Slovensku. Hustú premávku na kľukatej a úzkej ceste ohrozujú zosuvy z brala, ktoré sa týči nad tiesňavou.

Spomínaný nový úsek diaľnice sa však Strečnu úplne vyhne a odkloní premávku na juh od Žiliny. Súčasťou stavby je aj tunel Višňové, ktorý sa po dobudovaní stane najdlhším tunelom na Slovensku s dĺžkou 7,5 kilometra. Pri jeho navrhovaní sa myslelo na maximálnu bezpečnosť osôb, ktoré by sa mohli počas prechádzania tunelom ocitnúť v nebezpečenstve. Obe rúry tunela sú prepojené až tridsiatimi chodbami, z toho štyri budú slúžiť na odklon automobilov z jednej rúry do druhej. Súčasťou západného i východného portálu tunela budú technologické budovy, ďalšia sa bude nachádzať približne v strede tunela a bude do nej ústiť sto metrov vysoká vetracia šachta.

Okrem tunela Višňové je súčasťou úseku aj sedem diaľničných mostov s dĺžkami od 180 až 960 metrov. Pri križovatke Lietavská Lúčka, ktorá bude slúžiť ako diaľničný privádzač do južnej časti Žiliny, vybudujú aj rozsiahly areál nového strediska správy a údržby diaľnic. V jeho blízkosti bude aj veľké odpočívadlo Turie s čerpacou stanicou.

Úsek vrátane tunela by mal byť dobudovaný až v roku 2019 a štát bude stáť 410 miliónov eur. Eurofondy pokryjú 85% výdavkov. Cena realizácie je výrazne nižšia ako pôvodne odhadovala štátna expertíza. Tá nacenila 13-kilometrový úsek, vrátane tunela Višňové, pôvodne na 900 miliónov eur.

ĎALŠIE PROJEKTY

Operačný program Integrovaná Infraštruktúra však nemá na starosti len diaľničné projekty, pod jeho kompetenciu spadajú prakticky všetky väčšie dopravné projekty. Cieľom operačného programu je vybudovať do roku 2023 stovky kilometrov diaľnic, rýchlostných ciest a ciest I. triedy. Železničnú dopravu chce zatraktívniť zmodernizovaním 110 kilometrov tratí a nákupom 35 nových vlakových súprav. V Bratislave i Košiciach by sa mali vďaka eurofondom modernizovať viaceré električkové trate. V hlavnom meste sa ráta aj s prebudovaním osobného prístavu na Dunaji.

Okrem dopravných projektov sa operačný program venuje aj informatizácii spoločnosti a verejnej správy. Jedným z cieľov je pokryť všetky domácnosti širokopásmovým pripojením na internet s rýchlosťou minimálne 30 Mbit/s. Zároveň sa má pokračovať v budovaní e-governemnetu, čiže poskytovanie úradných služieb obyvateľom prostredníctvom internetu.

Celkovo je v Operačnom programe Integrovaná Infraštruktúra alokovaných 3,966 miliardy eur. Na dopravné projekty a informatizáciu spoločnosti je tak vyčlenená štvrtina všetkých prostriedkov, ktoré má Slovensko k dispozícii v rámci obdobia rokov 2014 až 2020.

Peter Dressler

 

Kampaň proti utečencom sa politikom vypláca

Od vypuknutia utečeneckej krízy prevládajú na Slovensku silné protiimigračné nálady. Odzrkadľuje sa to aj na neochote pristúpiť na povinné kvóty, podľa ktorých by si krajiny Únie prerozdelili desaťtisíce migrantov. Utečenci sa stávajú nosnou témou blížiacich sa parlamentných volieb.

Už v polovici júna, keď utečenecká kríza v Európe bola oproti súčasnému stavu ešte relatívne pokojná, sa v Bratislave organizoval pochod proti islamizácii Európy. Demonštrácia, ktorej sa zúčastnili tisíce ľudí, sa neskôr zmenila na rozsiahle výtržnosti, po ktorých boli zadržané desiatky chuligánov. Po vniknutí vandalov na pretekársku trať pod hradom bolo prerušené prestížne cyklistické podujatie. Pred Hlavnou stanicou hádzali extrémisti kamene a fľaše do arabskej rodiny s detským kočiarom.

Júnová demonštrácia bola najväčšou a najnásilnejšou demonštráciou z radu niekoľkých, ktoré boli na Slovensku počas tohto roka zorganizované. I keď od posledného protestu ubehli mesiace, protiutečenecké nálady v krajine sú stále silné.

PREDVOLEBNÁ TÉMA

Negatívne postoje Slovákov voči migrantom využíva v predvolebnom boji predovšetkým vládny Smer. Od júna si Ficova strana polepšila o 5%, podľa najnovšieho prieskumu agentúry Focus by získal Smer 39% hlasov. V parlamente by však nemohol vládnuť sám, tak ako doteraz, keďže by získal presnú polovicu mandátov.

Fakt, že sa Smeru vypláca namierenie kampane proti utečencom potvrdzuje aj októbrový prieskum agentúry Polis. Tá zisťovala názory ľudí na to, ktorá z politických strán najlepšie reagovala na utečeneckú krízu. Až 43% respondentov si myslí, že najlepšie postupuje Smer. Zvyšné strany získali v prieskume len jednociferné hodnotenia. Z konkrétnych politikov najlepšie dopadol premiér Robert Fico (Smer), ktorý suverénne vyhral so 44%, nasledoval minister vnútra Robert Kaliňák (Smer) s 18%. Tretí bol prezident Andrej Kiska (15%), ktorý razí presne opačný názor ako vládna strana. Podľa Polisu odmieta utečenecké kvóty až 70% Slovákov, prijalo by ich len 23%.

Už v septembrovom prieskume agentúry 2muse bolo len 18% oslovených Slovákov za to, aby sa naša krajina stala novým domovom pre utečencov. Pobyt v záchytných táboroch schvaľoval len každý šiesty Slovák, no polovica respondentov súhlasila aspoň s poskytnutím prechodného útočiska migrantom.

MONITORUJÚ MOSLIMOV

Útoky teroristickej skupiny Islamský štát v Paríži radikálne menia bezpečnostné opatrenia vo všetkých európskych krajinách. Slovenský parlament bude kvôli nemu dokonca rokovať o nových protiteroristických zákonoch, uvažuje sa aj o prepísaní ústavy.

Jedným z najnovšie prijatých bezpečnostných opatrení je sledovanie každého moslima žijúceho na Slovensku domácimi tajnými službami. Povedal to premiér Fico v diskusnej relácii televízie TA3. „Sú to zväčša legálne ľudia, ktorí sú tu,“ dodal premiér.

Reakcia slovenskej moslimskej komunity bola tvrdá: „Nepovedal, že monitorujú každého radikála, ani každého extrémistu. Povedal, že monitorujú každého jedného moslima... preto, že majú iné vierovyznanie. Pýtame sa, či sa máme pripraviť na povinné nosenie zeleného polmesiaca, inšpirovaného žltou hviezdou,“ napísala Islamská nadácia na Slovensku vo svojom vyhlásení.

„Nevieme, kto je s kým prepojený. Je potrebou tohto štátu získavať informácie. Boj proti terorizmu je o informáciách. Potom už je neskoro, keď sa zbierajú mŕtvoly,“ obhajoval svoje tvrdenie premiér. Na otázky novinárov, či nejde o uplatňovanie kolektívnej viny odpovedal Fico slovami: „Kto chce byť ľudskoprávny svätuškár, nech ide na konferenciu o ľudských právach.“

Minister vnútra Robert Kaliňák na otázky o monitorovaní moslimskej komunity odpovedal: „Keď poviem, že monitorujeme všetkých občanov Slovenskej republiky na to, aby sme zistili, kto z nich predstavuje bezpečnostné riziko, tak tiež nebudem ďaleko od pravdy, lebo to v podstate všetci robíme a robíme to stále.“

RIZIKO JE VYSOKÉ

Ďalšie teroristické útoky, aké sa odohrali v Paríži, sa nedajú vylúčiť. Myslí si to bezpečnostný analytik Milan Žitný. Riziko sa bezprostredne týka krajín, ktoré bombardujú Islamský štát v Sýrii a Iraku – USA, Veľkej Británie, Francúzska, Ruska a Iránu.

„Pre tie štáty Európskej únie, ktoré sa na týchto operáciách nezúčastňujú, sa bezpečnostné riziko zásadne nezvýšilo. Samozrejme, stále platí, že nulové riziko v súčasných podmienkach neexistuje,“ uviedol Žitný pre TASR. Ako príklad uvádza útoky „osamelých vlkov“ v posledných rokoch – Anders Breivik, ktorý v Nórsku zabil 77 ľudí, či niekoľko samostatných útokov v Kanade a USA. „Krvavé udalosti ako v Paríži môžu byť silno inšpiratívne práve pre takýchto osamelých vlkov," zdôraznil Žitný.

Veľkým rizikom môže byť aj potvrdenie prítomnosti teroristov medzi imigrantmi. „Preto treba rátať s tým, že ich prišlo do Európy viac než jeden a dnes sa pohybujú neznámo kde, ale s konkrétnymi úlohami - pripraviť ďalšie útoky. Európske spravodajské služby a špeciálne policajné útvary už nepochybne po nich pátrajú,“ tvrdí Žitný.

Podľa šéfa spolkového Zväzu nemeckých kriminalistov Andre Schulza identifikovali Nemci medzi migrantmi zhruba 10 % kriminálnikov, ktorí boli trestaní už vo svojich domovských krajinách. „Nejde o Sýrčanov, Iračanov alebo Afgancov, ale o obyvateľov Balkánu, Kaukazu, Severnej, Západnej a Strednej Afriky,“ spresnil Žitný tvrdenia Nemcov.

ÚSTREDNÁ TÉMA VOLIEB

Kriminálne živly z radov utečencov napomáhajú ďalším páchaním trestnej činnosti v krajinách EÚ vytvárať negatívny postoj Európanov k migrantom. To podľa Žitného môže napomôcť predstaviteľom extrémnej pravice, ktorá z toho môže ťažiť pri oslovovaní voličov, obzvlášť pred blížiacimi sa voľbami.

Podľa momentálnych prieskumov verejnej mienky z toho ťaží predovšetkým vládny Smer, ktorý si aj vďaka kampani orientovanej proti imigrantom upevňuje pozíciu najsilnejšej strany pred marcovými voľbami. Peter Dressler

 

Uprchlická krize sjednotila české politiky

Uprchlická krize nekončí. Naopak. Rychle přerůstá v krizi unijní. Evropské státy rozděluje politika kvót, kterou razí hlavní proud osmadvacítky. Na jedné straně stojí země, které věří, že jsou všichni povinní přispět k řešení problému přijmutím svého podílu uprchlíků. Na straně druhé zase stojí státy, které si nechtějí něco takového nechat nařizovat. A na pozadí toho všeho proudí do Evropy další tisíce a tisíce lidí.

Evropa čelí největší uprchlické krizi za poslední desítky let. Podle informací OSN jen ze Sýrie už odešlo kvůli letitým bojům přes čtyři miliony lidí. Většina z nich míří do Evropy s vidinou lepšího a v některých případech alespoň nějakého života. A Evropská unie čelí obrovské zkoušce jednotnosti a schopnosti dělat složitá a efektivní rozhodnutí. Prozatím je hlavním výsledkem náročných jednání přerozdělování uprchlíků tlačících se do Evropy přes Řecko, Itálii a Maďarsko mezi všechny členské země. „Už v květnu jsme navrhovali mechanismus na přemístění 40 tisíc uprchlíků. Nyní přicházíme s druhým krokem, s přemístěním dalších 120 tisíc uprchlíků z Řecka, Maďarska a Itálie,“ prohlásil před několika týdny předseda Evropské komise Jean Claud Juncker. Podle něj by se do přerozdělování uprchlíků měly zapojit všechny členské země.

Ovšem něco jiného je oficiální postoj Evropské unie a něco jiného zase postoj jednotlivých členských zemí. A na jejich přístupu se ukazuje, že sen o jednotnosti Evropy je spíše utopií než realitou. Snad nic neukázalo tak moc rozhádanost států jako uprchlická krize. Nejsilnější hlas má jako obvykle Německo, které je přijímání uprchlíků víceméně nakloněno. Jenže jejich počet už několikanásobně převýšil původní očekávání a i náš západní soused tak musel přistoupit ke kontrolám na hranicích a dalším opatřením. Tisíce lidí čekají před úřady nebo se tlačí v ubytovnách. Podle ministra vnitra Thomase de Maizière by letos do Německa mohlo zamířit přes 900 tisíc běženců. Mezi mlýnskými kameny je i Velká Británie, která byla vždy pověstná přísnou azylovou politikou. Navzdory tomu britský premiér David Cameron nedávno prohlásil, že jeho země přijme až 20 tisíc uprchlíků ze Sýrie. Počíná si tak stejně jako Francie, která chce otevřít bránu celkem 24 tisícům imigrantů. Na druhé straně názorového spektra stojí Maďarsko, které je pevně rozhodnuté drtivou většinu imigrantů odmítat a proti jejich vlně staví podél svých hranic vysoký plot. „Maďarsko je zemí s tisíciletou křesťanskou kulturou. Nechceme, aby ho migrace národů světového měřítka změnila,“ prohlásil maďarský premiér Viktor Orbán.

ČEŠTÍ POLITICI JAKO JEDEN                                                  

Zatímco Evropa je rozhádaná, českou politickou scénu uprchlická krize vzácně spojila. Naprostá většina vládních i opozičních politiků totiž povinné kvóty odmítá. Uprchlíky prý ano, ale jen tolik, kolik naše země zvládne a takové, které si vybereme. V současnosti je v plánu během dvou let přijmout 1100 osob, jenže Evropská unie postupně své požadavky zvýšila až na 4800 uprchlíků. A to je podle všeho číslo, o kterém nechce česká vláda ani slyšet. „Největší problém, do kterého se Evropa může dostat, by bylo schválení kvót v situaci, kdy není zajištěna ochrana vnější hranice a omezení migrace,“ prohlásil český premiér Bohuslav Sobotka ve sněmovně. A názor s vládou sdílí i opoziční strany – ODS, KSČM, Úsvit i TOP 09. „Podporujeme vládu. Oceňujeme stanovisko premiéra, stejně jako postup ministra zahraničí a ministra vnitra. Za stávající situace je jejich pozice odpovědná a přiměřená,“ prohlásila místopředsedkyně TOP 09 Helena Langšádlová. Jednoznačný postoj má i český prezident Miloš Zeman, který navrhuje, aby hranice země střežily společné hlídky armády a policie. „Jestliže maďarská vláda povolala armádu, Němci uzavřeli hranice s Rakouskem a také Dánsko omezilo provoz na hranici s Německem, myslím, že bychom tatáž opatření měli udělat i my. Je zřejmé, že nyní, když trasa nepovede z Maďarska do Německa přes Rakousko, povede přes Českou republiku,“ varoval Zeman.

POČET UPRCHLÍKŮ BUDE KLESAT

Jenže Evropská unie v čele s Německem zřejmě české odmítání kvót nenechá jen tak a projevy jednotlivých státníků se přiostřují. „Situace při vyjednávání vypadá tak, že zemím, které odmítají mechanismus rozdělení uprchlíků, se nic nestane,“ prohlásil německý ministr Thomas de Maiziére. „Myslím, že bychom proto měli mluvit o nátlakových prostředcích. Často to jsou státy, které dostávají mnoho prostředků ze strukturálních fondů Evropské unie,“ řekl s tím, že je možná čas diskutovat o tom, zda by země, co kvóty odmítnou, neměly dostat méně těchto peněz. Předseda Evropské komise Juncker ovšem žádný takový plán nepotvrdil a za nereálný ho označují i čeští politici. „Myslím si, že není možné vydírat země, které získávají prostředky z evropských fondů,“ řekl k tomu Bohuslav Sobotka.

A jak je to vlastně se statistikami o počtech uprchlíků na našem území? V průběhu jara a léta se jejich počet výrazně zvyšoval. Jen od 17. června do 17. srpna jich policisté zadrželi více než 1500 a v současnosti jich stále zadrží až několik desítek denně. Úřady musí uklidňovat mnohdy panikařící obyvatele, kteří často vidí uprchlíky i tam, kde žádní nejsou. Bizarní případ, který baví sociální sítě, například popisuje, jak někdo zavolal policii na kominíka v domnění, že jde o imigranta. Přesto berou příslušné orgány a složky celou situaci vážně. Například Bezpečnostní informační služba a Bezpečnostní rada státu. Ta podle nedávno vydané zprávy nemá žádné informace o tom, že by na naše území dorazil někdo napojený na Islámský stát nebo jiné radikály. Vláda nezapomíná ani na policejní složky a infrastrukturu. V minulých měsících byly posíleny kontroly vlaků, které k nám přijíždí z Maďarska a policisté zamířili i na některé příhraniční silnice. Monitoruje se také počet volných míst pro imigranty. V současnosti jich je podle ministra vnitra přes 300, ale velmi brzy bude otevřen objekt v Drahonicích na Lounsku, který přinese dalších 220 míst pro žadatele o azyl. Od začátku příštího roku začne fungovat podobně velké zařízení v Balkové na Plzeňsku. K žádným problémům s nedostatečnou kapacitou ubytoven by tak dojít nemělo. Už proto, že počet uprchlíků na našem území zřejmě začne zvolna klesat. „Lze predikovat, že migrační vlna bude kulminovat a bude oslabovat po říjnu,“ věří ministr vnitra Milan Chovanec s tím, že země ale musí být připravená na jaro příštího roku.

DOKÁŽEME ŘEŠIT PŘÍČINU?

Na pozadí dohadů o uprchlících a o tom, zda jsme na jejich nápor připraveni, mnozí komentátoři upozorňují, že veškeré obavy společnosti, že nás zaplaví tisíce běženců, jsou zbytečné. Česká republika pro ně prý není zajímavá a naprostá většina z nich bude chtít dříve nebo později pokračovat jinam, nejčastěji do Německa, které k nim je daleko vstřícnější. Ministr Milan Chovanec upozorňuje, že tak půjde v principu hlavně o zajištění azylového řízení, které zřejmě povede k získání azylu nebo mezinárodní ochrany. Pak už prý nebude nic bránit tomu, aby imigrant vycestoval dál. „Takže je to jenom de facto pozdržení té jejich cesty do cílové země,“ vysvětluje ministr.

Mnozí proto poukazují na to, že je potřeba zaměřit se mnohem více na druhou stranu mince jménem uprchlická krize. Tedy na stabilizaci situace v zemích, ze kterých uprchlíci pocházejí a na předcházení humanitárních katastrof na nejvíce vytížených místech. Podle předsedy Evropské komise i na tom Evropská unie usilovně pracuje. V současnosti se prý připravuje řada diplomatických opatření. „Zmobilizovali jsme miliardu, abychom stabilizovali humanitární pomoc v Sýrii a abychom se věnovali situaci uprchlíků v sousedních zemích - v Libanonu, Turecku a Jordánsku,“ prohlásil Juncker s tím, že zmíněné země mají na svém území přes čtyři miliony uprchlíků, což je několikanásobně víc, než kolik si má rozdělit celá Evropa. Plán také počítá se zřízením seznamu bezpečných zemí původu. To má umožnit rychlejší zpracování žádostí o azyl a navracení těch, kteří nárok na získání azylu nemají. Pomoci má nakonec i Komisí nově zveřejněná příručka k navracení osob. Že by se vše vyřešilo rychle ale šéf Evropské komise, stejně jako žádný jiný vrcholový politik, slíbit nechce. Podle všeho tak čeká Evropu běh na několik let dlouhou trať.

Filip Appl

 

Aktuální číslo

Žádné obrázky

Inzerce v Evropských novinách

Spolupracujte s námi a inzerujte v tištěném i webovém vydání.

Více info zde.

sus finiser

Rozhovory

stating

Evropské instituce

  • Evropský účetní dvůr

    Zatímco v minulých číslech Evropských novin jsme se zaměřili hned na dvě významné soudní instituce, tentokrát se v naší pravidelné rubrice podíváme do světa financí. V našem hledáčku je totiž...

    Číst dál...