Slovensko nie je terčom

Útok islamských radikálov v Paríži znova rozprúdil debaty o teroristickej hrozbe. Podľa experta sa Slovensko nemusí obávať, no upozorňuje na možný zásah neorganizovaných jedincov.

Vyčíňanie teroristov v Paríži začiatkom roka si vyžiadalo sedemnásť obetí. Následne sa pozornosť sveta sústredila do Belgicka, kde polícia zastrelila dvoch teroristov a jedného zatkla. Množstvo ďalších podozrivých bolo zadržaných po celej Európe.

Medzinárodne hľadaný terorista bol zatknutý aj na slovensko-ukrajinskej hranici. Hamzat Sh. cestoval zo Slovenska na Ukrajinu. V roku 2007 naňho vydalo Rusko zatykač pre podozrenie zo spáchania teroristického činu. „V ďalšom postupe budú realizované kroky k uskutočneniu zrejme extradičného konania,“ ozrejmil ďalší osud Hamzata Sh. v tlačovej správe Martin Wäldl z oddelenia komunikácie a prevencie policajného prezídia.

VEĽKÝ ÚTOK NEHROZÍ

Podľa českého bezpečnostného poradca Andora Šándora, generála v zálohe, sa Slovensko nemusí obávať teroristických útokov. „Nemyslím, si že Slovensko je štátom, ktorý by sa mal cítiť nejaký ohrozený pokiaľ ide o teroristické útoky na základe náboženského presvedčenia. Dokonca si neuvedomujem, že by Slovensko malo obdobnú silne proizraelskú politiku ako Česká republika,“ tvrdí Šándor. Dodáva však, že sa to časom môže zmeniť. Napríklad prijímaním utečencov zo Sýrie, v ktorej už vyše troch rokov zúri občianska vojna medzi vládnymi jednotkami Baššára Asada a povstalcami. Verifikácia sýrskych utečencov a ich pozadia je veľmi obtiažna, a tak je možné, že na územie krajiny, a tým pádom aj celej Únie, vpustíme osoby, ktoré môžu byť problémové. „Asad vám ťažko povie, či sú to ľudia dobrí alebo zlí, nehľadiac na to, že ide o ľudí, ktorí utiekli z územia, proti ktorým bojoval,“ vysvetľuje Šándor.

Prijímanie utečencov, medzi ktorými teoreticky môžu byť potenciálne nebezpeční jedinci, predstavuje jednu hrozbu. Tou ďalšou je trend, ktorý sa predovšetkým týka vyspelých štátov západnej Európy, no nevyhol sa ani Slovensku. Ide o odchod stoviek až tisícov, radikalizovaných moslimov zo Západu do Sýrie a Iraku, kde sa buď zapájajú do občianskej vojny proti Asadovmu režimu, alebo do ťaženia Islamského štátu. Západ sa obáva, že by títo ľudia s občianstvom členských krajín EÚ, mohli získať od džihádistov výcvik s cieľom spáchať teroristické útoky po návrate do svojej vlasti.

Slovenská informačná služba (SIS) upozorňuje, že sa táto hrozba týka aj Slovenska. „Existujú indície, že Slovensko opustilo v poslednom období niekoľko ľudí, u ktorých je podozrenie, že sa mohli zapojiť do radikálnych prejavov v týchto oblastiach (rizikové regióny – pozn. red.),“ tvrdí hovorca SIS Branislav Zvara. „Číslo, vyjadrujúce počet takýchto ľudí, je zatiaľ jednociferné, čo je výrazne pod priemerom krajín EÚ,“ dodáva.

Toto číslo zrejme vyplýva z faktu, že komunita moslimov na Slovensku je relatívne malá, má zhruba päťtisíc členov. V krajine pod Tatrami nie je islam registrovaným náboženstvom, na jeho uznanie je potrebných aspoň 20-tisíc podpisov. Na Slovensku doposiaľ nestojí ani jedna mešita, veriaci sa modlia v provizórnych modlitebniach v prenajatých priestoroch vo väčších mestách.

Podľa Zavaru hodnotí SIS moslimskú komunitu na území Slovenska „na základe doterajšieho správania ako umiernenú, bez radikálnych prejavov.“

OSAMELÝ VLK

Šándor aj SIS však upozorňujú na tzv. „osamelých vlkov“. Ide o jedincov, ktorí nie sú organizovaní a ich úder je len ťažko predvídateľný. SIS do tejto skupiny radí aj „samoradikalizovaných fanatikov alebo džihádistických navrátilcov“ z rizikových regiónov. Martin Wäldl nám povedal, že slovenská polícia takýchto jedincov už dlhodobo monitoruje.

Útoky osamelých vlkov sú vo svete čoraz častejšie. V máji minulého roka zastrelil fanatik štyroch ľudí v židovskom múzeu v Bruseli. Na jeseň v kanadskom Quebecu mladý muž autom cielene zrazil dvoch vojakov, z toho jeden zomrel. V tom istom mesiaci zastrelil ďalší osamelý vlk kanadského vojaka pred parlamentom v Ottawe, následne ho bezpečnostné jednotky zneškodnili v budove parlamentu. Posledný známy incident sa odohral v polovici decembra, keď islamský radikál zajal desiatky rukojemníkov v kaviarni v centre Sydney. Dráma sa skončila po šestnástich hodinách zabitím útočníka a dvoch rukojemníkov v prestrelke s políciou.

Vražedný útok osamelého vlka už Slovensko zažilo. Neslávne známy prípad streľby v bratislavskej mestskej časti Devínska Nová Ves v roku 2010 však nebol politicky ani náboženský motivovaným činom. Strelec Ľubomír Harman si krvavo vyriadil účty so svojimi susedmi, ktorí podľa niektorých médií boli rómskeho pôvodu a konfliktnej povahy, podľa iných zasa bezproblémoví občania bielej pleti.

Harman v osudný deň zastrelil päť ľudí v byte inkriminovanej rodiny, ďalšieho člena zabil pri vchode do bytovky. Následne postával pri budove a strieľal po všetkom, čo sa na ulici pohlo. Pálil aj do okien a balkónov v protiľahlom dome, pričom zabil jednu ženu a ďalších 15 ľudí zranil. Ozbrojený bol samopalom v legálnej držbe s množstvom zásobníkov. Harman napokon spáchal samovraždu po tom, čo ho príslušník špeciálnej jednotky zasiahol do hrude.

Aj keď v tomto prípade išlo skôr o riešenie susedských sporov, Harmanovo jednanie sa dá označiť ako útok osamelého vlka – útočník viedol tichý a nenápadný život, nebol nijako organizovaný, konal sám, v streľbe a ovládaní svojej zbrane mal značné skúsenosti, nakoľko bol už dlhšie členom streleckého klubu.

Podľa Šándora sa medzi Harmanovým prípadom a terorizmom politického či náboženského presvedčenia znamienko rovnosti nedá umiestniť. Šándor sa ale domnieva, že aj tak sa dá prípad klasifikovať ako istá forma teroristického útoku.

NEÚSPEŠNÝ TERORISTA

Dosiaľ jediným Slovákom odsúdeným za terorizmus je Ladislav K. z Košíc. Dvadsaťpäť rokov za mrežami si odsedí za zostrojenie a detonovanie podomácky vyrobenej bomby, ktorú odpálil v odpadkovom koši pred prevádzkou rýchleho občerstvenia. Pri útoku nikto neprišiel o život a ani nebol zranený. Hmotné škody na budove prevádzky boli vyčíslené na takmer dvetisíc eur. Terorista si zároveň odpykáva trest aj za iné zločiny – zostrojenie ďalších bômb, ktoré mali detonovať po otvorení kníh, ktoré poštou doručil svojim obetiam. Tie ešte predtým vydieral a vyhrážal sa im zabitím. Motívom páchateľa bolo utratenia jeho psíka miestnym veterinárom, ktorý bol aj spolu so svojou rodinou hlavným cieľom teroristu.

ČASY SA MENIA

Nie príliš viditeľná angažovanosť vo vojnách USA a NATO v Afganistane, Iraku či v aktuálnom ťažení proti Islamskému štátu zrejme nahráva krajine byť mimo záujmu teroristov. Prvý a zatiaľ posledný krát bolo Slovensko spomínané vo videách radikálov v spojitosti so s útokom na vojenskú základňu v Afganistane, na ktorej pôsobili slovenskí vojaci. Jeden z nich zahynul, ďalší šiesti boli ranení.

Šándor však zdôrazňuje, že zatiaľ nie je dôvod na paniku. „Nemyslím si, že atraktivita Slovenska je príliš veľká. Ale veci sa vyvíjajú s časom. (...) Nikdy neviete, čo sa môže stať.“

Ivan Belko

Terorismus a katastrofy, jsme na ně připraveni?

Terorismus, náboženský fundamentalismus. To jsou pojmy, které v posledních týdnech, po útoku na redakci pařížského časopisu Charlie Hebdo, hýbou celým světem. A celým světem hýbe také diskuse, jestli se lze na hrozbu takových útoků připravit a zda je možné jim vůbec zabránit. Jak je na tom v tomto směru Česká republika? Jaké bezpečnostní hrozby je potřeba řešit a jsme na ně připraveni?

Série teroristických činů, které se odehrály v Paříži, rozpoutala další vlnu debat o náboženském fundamentalismu a o tom, zda a jak s ním západní svět vůbec může bojovat. Bohužel se rozhořela i vlna nenávisti vůči menšinám a vůči islámu jako takovému, která se projevuje nejen xenofobií na sociálních sítích, ale například i demonstracemi v řadě evropských měst. Jenže události po útocích mají i pozitivní tvář. Například obrovskou solidaritu a semknutí stovek tisíc lidí, což ukázal například pochod až 1,5 milionu lidí ulicemi Paříže. Na pozadí toho všeho pracují na plné obrátky tajné služby všech evropských zemí a průběžně se vyhodnocují rizika dalších teroristických útoků. A zprávy nejsou nikterak pozitivní. Organizace pro potírání a prevenci organizované trestné činnosti Europol, která spadá pod Evropskou unii, vyhodnotila riziko teroristických útoků v posledních týdnech jako nejvyšší od 11. září 2001. Obrovským problémem je především velký počet islámských extremistů, kteří ovšem nemají jednotné velení a jejich útoky jsou stále promyšlenější. „Dokonce i pro velmi dobře fungující protiteroristické úřady, jakými jsou třeba ty ve Francii, je velmi náročné zastavit každý jednotlivý útok,“ uvedl nedávno v rozhovoru pro agenturu AP šéf Europolu Rob Wainwright.

Informace o terorismu a hrozbách, které s ním souvisí, shromažďuje v České republice Bezpečnostní informační služba. Její zástupci ovšem poukazují na to, že naše země se od většiny západních členů Evropské unie poměrně liší. Riziko útoku je prý u nás poměrně nízké. Tiskový mluvčí BIS Jan Šubert ovšem přiznává, že existuje. „Z našich domácích zdrojů ani od našich partnerských služeb nemáme horkou informaci, že by České republice hrozilo okamžité, bezprostřední nebezpečí. Potencionální riziko samozřejmě trvá,“ řekl Šubert s tím, že BIS dělá maximum, aby měla informace, pokud by do naší země přicestoval někdo s bojovým výcvikem nebo se zkušenostmi s teroristickými organizacemi v zahraničí.

VLÁDA REAGUJE I NOVÝMI ZÁKONY

O tom, že je riziko násilného extrémistického činu u nás poměrně nízké, opakovaně hovořil i premiér Bohuslav Sobotka. Podle něj u nás není muslimská komunita, z jejíž radikální části má v současnosti veřejnost největší strach, nijak zvlášť silná a už vůbec ne radikalizovaná. Určitá možnost, že se k nám dostanou extremisté z okolních zemí ovšem existuje. To je ostatně i jeden z hlavních důvodů, proč chce premiér iniciovat navýšení rozpočtu BIS. Služba by mohla v příštích letech získat navíc až stovky milionů. „Tak jak jsme stabilizovali rozpočet a jak jsme stabilizovali policii, tak jsou na řadě bezpečností služby, a to nejen BIS,“ prohlásil Bohuslav Sobotka a dodal, že práce BIS je dobrá a nemá k ní žádné zásadní výhrady.

Navýšení rozpočtu BIS není ovšem jediným opatřením v prevenci teroristických útoků. Vláda má v plánu připravit zákony, které boj s islámskými teroristy usnadní. Cílem bude hlavně důsledně a tvrdě trestat ty, kteří vyjednou do nějaké z rizikových zemí, kde prodělají výcvik u extremistů nebo se dokonce budou podílet na teroristické činnosti.

Čím dál větší počet lidí volá také po důrazné mezinárodní protiteroristické akci. Hlasitě se za ni přimlouvá i český prezident Miloš Zeman. „Ptám se, zda nenastal čas podniknout koordinovanou mezinárodní akci v boji proti mezinárodnímu terorismu, akci, do které budou zapojeny speciální jednotky, tajné služby a například i bezpilotní letouny,“ prohlásila hlava státu při návštěvě Pardubic. Jenže ačkoliv se Evropská unie nešíří s informacemi o vojenských zásazích, neznamená to, že by nepracovala na krocích společných pro celou osmadvacítku. Na připravovaném balíku opatření, který bude zahrnovat odstřižení teroristů od finančních zdrojů, intenzivnější výměnu informací v rámci EU nebo posílení spolupráce s muslimskými zeměmi jako je Egypt, Turecko či Jemen, bude spolupracovat většina členských států. „Připravujeme s určitými zeměmi specifické projekty, které v příštích týdnech spustíme,“ prohlásila šéfka evropské diplomacie Federica Mogheriniová.

NEJEN TERORISMUS

Teroristický útok proti nějakému z možných cílů na území České republiky není ani zdaleka jedinou existující hrozbou. Ve skutečnosti nejen v naší zemi, ale v celé Evropské unii existuje hned několik možných typů útoků a z nich vycházejících rizik. V současnosti jsou za nejrychleji se rozvíjející druh kriminality považovány zločiny na síti. Kybernetické útoky jsou novou hrozbou, která čas od času ukáže svou sílu. Ostatně málo se ví, že po teroristických atentátech v Paříži podnikli hackeři napojení na islámské extremisty útok proti zhruba 19 tisícům francouzských webů. Dokázala by se takovému útoku ubránit Česká republika? Podle mnohých odborníků jen stěží. Připravenost veřejné správy je totiž velmi nízká a odborníci se shodují, že úspěšně napadnout například weby jednotlivých státních institucí nebo se nabourat do systému za účelem získání citlivých dat může být pro zkušený tým poměrně jednoduché. I proto se v listopadu loňského roku domluvilo vedení armády, vojenského zpravodajství a Národního bezpečnostního úřadu na koncepční přípravě kybernetické obrany, ale i útoku. „Ukázalo se, že v některých případech je potřeba k obraně přistupovat aktivnějším způsobem,“ prohlásil Jaroslav Šmíd ze Sekce kybernetické bezpečnosti NBÚ s tím, že se ČR inspiruje u států jako je Norsko nebo Nizozemí.

Ani u kybernetických hrozeb ale rizika nekončí. Část odborníků považuje za stálou a velmi podceňovanou hrozbu také šíření zbraní hromadného ničení. Nebezpečí, že se jaderný arzenál dostane do rukou teroristů, kteří nakonec získají schopnosti potřebné k tomu, ho skutečně použít, je obrovským nebezpečím. Expert na bezpečnostní rizika Jakub Dlabka z Technické univerzity v Ostravě Evropským novinám řekl, že je nutné brát v potaz i riziko chyb a havárií, které mohou vést až k případnému tragickému vyústění a přidává další hrozby. „Je to mimo jiné organizovaný zločin či nestabilita a regionální konflikty i mimo euroatlantický prostor. Ty jsou nebezpečné tím, že ztrácíme možnost je kontrolovat. Události na druhém konci světa nás přitom často ovlivňují víc, než naše dlouhodobá politika.“

JSOU LIDÉ NA HROZBY PŘIPRAVENI?

Přes všechna plánovaná opatření je i z vyjádření politiků zřejmé, že určitá hrozba teroristického útoku a případných dalších problémů na území České republiky skutečně existuje a bylo by chybou ji podcenit. V případě nejrůznějších typů útoků mohou být cílem především objekty kritické infrastruktury, jako jsou významné elektrárny, vodní zdroje, klíčové dopravní uzly či důležité státní orgány. Většina odborníků ale poukazuje na to, že cílem teroristů dnes zpravidla není destabilizace systému, ale rozsévání strachu. Jak dokládají tragické události z Paříže, útok tak může přijít kamkoliv a zabezpečit všechny potenciální cíle jednoduše není možné. Podle Jakuba Dlabky sice jednotlivé složky, jako například Integrovaný záchranný systém, fungují dobře, z celkového hlediska je ale země připravená hlavně na menší hrozby. Typicky na povodně, se kterými mají orgány bohaté zkušenosti. Jenže tam, kde zkušenosti chybí, musí být kladen obzvlášť velký důraz na informovanost a prevenci. A v tom je podle Jakuba Dlabky kámen úrazu. Místo toho, aby byla budována odolná a zodpovědná společnost, ve které jsou obyvatelé dobře připravení na případné krizové situace a vědí, jak se při nich mají chovat, stát se je podle Dlabky snaží chránit rostoucím dohledem a kontrolou. „Například v USA je zvykem mít doma standardně zásoby na tři dny, zatímco v Čechách všichni předpokládají, že jim do pár hodin pomohou hasiči nebo policisté. Jenže to nemusí být například při velkých katastrofách realizovatelné,“ dodává k velkému problému současné bezpečnostní politiky Jakub Dlabka.

Filip Appl

Premiér Sobotka: ČR pomůže 152 křesťanským uprchlíkům z iráckého Erbílu

Předseda vlády Bohuslav Sobotka přijal v úterý 27. října 2015 na Úřadu vlády duchovního Syrské pravoslavné církve otce Benjamina Shamouna. Jedním z hlavních témat setkání byla žádost Nadačního fondu Generace 21 o pomoc české vlády s přesídlením 152 křesťanských uprchlíků z táborů v iráckém Erbílu.

„ČR se vždy v minulosti v rámci uprchlických krizí chovala solidárně, podílela se na jejich řešení a naše vláda v tom pokračuje i v současné migrační krizi. Rozodli jsme se, že pomůžeme 152 křesťanským uprchlíkům z iráckého Erbílu, kteří se obrátili na naši zemi s žádostí o pomoc. Příští týden se ještě defintivně vyjasní při jednání s představiteli OSN status těchto uprchlíků. Návrh na přesídlení této skupiny z Erbílu poté předloží do vlády ministr vnitra. Náklady na toto přesídlení budou sdíleny s neziskovým sektorem,“ uvedl předseda vlády Bohuslav Sobotka.

Zdroj: Úřad vlády ČR

Minister Hudák navštívil Žilinský kraj

Minister Vazil Hudák v rámci výjazdu v Žilinskom kraji navštívil spoločnosti KIA Motors Slovakia a INA Kysuce.

V závode KIA Motors Slovakia od jeho vzniku preinvestovali viac ako 6 miliárd EUR. Produkujú tu tri modely a ako jediný závod na Slovensku vyrábajú aj motory pre svoje autá.

Získavajú aj veľa cien za dizajn. Najobľúbenejším modelom je SUV - KIA Sportage. 56% z predaja v EÚ pochádza práve z tunajšieho závodu. 14% produkcie smeruje do Ruska a 14% do Veľkej Británie. V najbližších rokoch by KIA chcela na Slovensku vyrábať cca 350 000 kusov áut ročne.

"Z pozície vlády si vážime prácu, ktorú robí KIA na Slovensku, a to aj v oblasti produktivity a inovácii," zdôraznil Vazil Hudák. Naším záujmom je, aby firmy ako KIA na Slovensku prosperovali a zostali tu čo najdlhšie. Tiež chceme, aby vaša spoločnosť spolupracovala ako so slovenskými dodávateľmi na Slovensku, ako aj s univerzitami. Sú to spojené nádoby. Keď sa bude dariť KIA, bude sa dariť aj mnohým ďalším oblastiam. Som presvedčený, že podmienky na Slovensku sú dobré aj pre výrobcov automobilov. To však neznamená, že nechceme zlepšovať podmienky pre podnikateľov."

Minister hospodárstva predostrel aj ambíciu rozvoja dodávateľských sietí na Slovensku pre oblasť automotive, čo kórejská strana prijala mimoriadne pozitívne.

Spoločnosť INA Kysuce patrí medzi najväčšie zo 74 závodov skupiny Schaeffler vo svete. V Nemecku sú pred nimi iba spoločnosti Siemens a Bosch. Firma sa špecializuje na povrchové úpravy rôznych materiálov, strojov a zariadení. Na Slovensku majú dva veľké závody, a to v Kysuckom Novom meste a v Skalici s produktmi pre automobilový i kozmický priemysel. Firma sa orientuje na výrobu valivých ložísk. Do budúcnosti vníma ako výzvu spojenie s e-mobilitou, čiže systémami šetriacimi energiu. Vo všetkých závodoch investuje ročne okolo jednej miliardy EUR. Firma pre ďalší rozvoj potrebuje dobrú infraštruktúru a kvalifikovaných zamestnancov.

Minister Hudák ocenil zameranie spoločnosti na inovácie: "Inovácie sú pre nás nesmierne dôležitou oblasťou a verím, že práve tu môžeme nájsť prienik spolupráce. V oblasti automotive chceme vytvárať národné inovačné klastre, lebo na Slovensku máme univerzity, výskumné pracoviská, ale aj malé a stredné podniky, ktoré však zväčša pracujú individuálne a nie spoločne. Cieľom je lepšie prepojenie výskumu a vývoja s priemyslom. Chceme nastavovať stratégiu a kľúčové projekty, a tie následne podporovať zo strany štátu cez eurofondy. Tu by sme radi využili skúsenosti firiem, ako je vaša. Verím, že v budúcu spoluprácu."

Prezentované zámery ministra ocenil člen predstavenstva INA Kysuce Oliver Jung: "Váš program do budúcnosti je veľmi zaujímavý a radi našu spoločnosť do neho zapojíme, ak to bude mať zmysel pre obe strany."

Zdroj: Ministerstvo hospodárstva SR

EP: Postoj Rady k výměně údajů o daňových dohodách je promeškanou příležitostí

Dohoda členských států na znění směrnice o automatické výměně informací o daňovém zatížení jednotlivých nadnárodních společností na jejich území je promarněná šance výrazně pokročit v boji proti agresívnímu daňovému plánování a nespravodlivé daňové konkurenci. Vyplývá to z usnesení, které dnes schválil Evropský parlament. Kompromis ze dne 6. října podle poslanců nepřiměřeně omezuje rámec směrnice a pravomoci Komisi prosazovat její ustanovení.

Rada pro hospodářské a finanční záležitosti ECOFIN ve své dohodě ze dne 6. října oslabila původní legilsativní návrh Evropské komise  zaměřený na posílení transparentnosti a výměnu informací. Stalo se tak předtím, než se dne 13. října k návrhu vyjádřil Hospodářský a měnový výbor EP.

Zklamání mezi poslanci

Zpravodaj Evropského parlamentu Markus Ferber, (ELS, DE) k dohodě uvedl: "Pokud se jedná o konečný text, členské státy promeškaly jedinečnou příležitost zavést do zdaňování více transparentnosti. Národní rozpočty budou nadále pod tlakem. Potřebujeme celounijní systematický a závazný postup. Daňové orgány členských zemí si v této chvíli ještě neuvědomují, že daňová rozhodnutí jiných členských států zhoršují jejich vlastní daňové základy. Daňové orgány by měly být povinny vyměňovat si mezi sebou informace o daňových rozhodnutích a zpřistupnit je centrální databázi Evropské komise.'

Návrhy poslanců v porovnání s dohodou ECOFINu

Omezená působnost směrnice - podle poslanců by se směrnice měla vztahovat na všechna rozhodnutí v souvislosti se zdaňováním nadnárodních společností a ne pouze na přeshraniční závazná daňová stanoviska a předběžné cenové dohody. Vnitrostátní rozhodnutí totiž mohou mít nadnárodní účinek. Členské státy prosazují pouze nadnárodní zdaňování.

Omezení pravomocí Komise - ministři financí prosadili, aby Evropská komise nesměla s informacemi nakládat nijak jinak než pouze kontrolovat, zda je směrnice řádně uplatňována. Komise by dle členských států měla mít navíc k datům omezený přístup.

Bez zpětné účinnosti - Rada ECOFIN se shodla, že by se směrnice měla vztahovat pouze na daňová rozhodnutí, která byla vydána, změněna nebo obnovena po 31. prosinci 2016, s určitými výjimkami vztahujícími se na rozhodnutí vydaná, změněná nebo obnovená v letech 2012-2016.

Fiat a Starbucks - důkaz větší transparentnosti

Zpravodaj Parlamentu Markus Ferber se v souvislosti s daňovými rozhodnutími Lucemburska (Fiat Finance) a Holandska (Starbucks) vyjádřil k rozhodnutí Evropské komise o státní pomoci z 21. října: ,,Daňová rozhodnutí jsou i o konkurenci. Z toho důvodu musí mít Komise oprávnění na přístup k údajům a jejich používání, aby byla schopná vyšetřovat daňové úniky a dumpingové praktiky, a aby mohla posoudit, zda jsou v souladu s pravidly poskytování státní pomoci. Proč členské státy zamezují Komisi v přístupu k těmto údajům? Tají něco? Verdikt Evropské komise o státní pomoci pro Starbucks a Fiat Finance ukazuje, že by měla být schopná plnit svou úlohu." 

Další postup

Návrh směrnice by měl být po dnešním přijetí stanoviska Evropského parlamentu schválený na nejbližším zasedání Rady. Nová pravidla by měla začít platit od 1. ledna 2017. Do té doby budou nadále platit jakékoli stávající povinnosti v oblasti výměny informací mezi členskými státy.

Návrh byl schválen poměrem hlasů 572 (pro):90 (proti): 30 (zdrželo se hlasování).

Zdroj: Tisková atašé EP pro česká média

Souborné cestovní služby: poslanci schválili nová pravidla pro digitální věk

Cestujícím, kteří si nakupují balíček cestovních služeb – zahrnující například letenky, hotel nebo zapůjčení automobilu - přes internet prostřednictvím jedné nebo přes propojené webové stránky, se dostane stejné ochrany jako těm, kteří si tyto služby zajišťují přes cestovní agentury. Vyplývá to z textu směrnice, kterou dnes schválil Evropský parlament. Poslanci pro cestující zajistili více možností odstoupit od smlouvy a v předstihu získat jasné informace o tom, kdo nese odpovědnost v případě komplikací.

,,V důsledku změn na cestovním trhu a s nárůstem internetového prodeje je nezbytné modernizovat a upravit starou směrnici z roku 1990," uvedla zpravodajka EP Birgit Collin-Langenová (ELS, DE).

,,Revize stávajících norem obecně posílí práva cestujících v Evropě. Nová pravida se budou vztahovat i na nové způsoby rezervace a cestující budou srozumitelně informováni o svých právech. Podařilo se nám také zohlednit zájmy cestovního průmyslu - provozovatelů, cestovních agentur či hotelů," dodala.

Lepší ochrana cestujících

Pravidla souborných cestovních služeb se budou vztahovat na dva typy smluv: balíčky služeb (předpřipravené poskytovatelem služeb nebo upravené cestujícím) a nové způsoby rezervací, nazvané spojené cestovní služby, kde jsou cestující, například po rezervování letu, prostřednictvím webového odkazu vedeni k rezervaci doplňujících cestovních služeb.

Parlament zajistil, že tyto smlouvy uzavřené "zakliknutím", kde si obchodníci předávají jméno, platební údaje a e-mailovou adresu cestujícího a jiná smlouva je uzavřena do 24 hodin po rezervaci první cestovní služby, budou považovány za soubornou smlouvu.

Jasné informace a více práv

Dříve než se cestující zaváže jakoukoli smlouvou, pořadatelé a prodejci musí dát cestujícím jasně najevo, že se jedná o souborné služby a informovat je o jejich právech a o tom, kdo nese odpovědnost v případě komplikací.

Parlament přidal povinnost pro pořadatele poskytnout cestujícím odhadovaný čas odletu a příletu a upozornit na jakékoli možné dodatečné náklady.

Parlament také zajistil cestujícím právo na zrušení smlouvy o cestovních službách a navrácení peněz, pokud jejich cena vzroste o více než 8 procent (Komise navrhla 10 procent) nebo pokud destinaci zasáhnou "nevyhnutelné" události jako přírodní katastrofa či teroristický útok

Další postup

Hlasování parlamentu ukončilo legislativní postup EU. Členské státy nyní mají dva roky na transpozici nových pravidel do svých vnitrostátních předpisů a dalších šest měsíců pro nabytí jejich účinnosti.

Zdroj: Tisková atašé EP pro česká média

Andrej Kiska rozdelil rodinám v núdzi svoj septembrový plat

Prezident Andrej Kiska rozdelil svoj čistý príjem ďalším desiatim rodinám, ktoré sa ocitli v núdzi. Každá z nich dostala zo septembrového platu prezidenta 525,1 eur.

Andrej Kiska vybral adresátov pomoci na základe návrhov neziskových organizácií, ktoré sa dlhodobo venujú ľuďom v núdzi – Plamienok, Úsmev ako dar, Liga proti rakovine, Dobrý anjel a Organizácia muskulárnych dystrofikov v SR. Takýto postup pri výbere adresátov pomoci uplatňuje prezident každý mesiac, pričom pomoc od neho dostávajú rodiny priamo.

Príspevok od prezidenta dostala žena, ktorá má v dôsledku ochorenia mitochondriálna myopatia vážne problémy s pohybom, je odkázaná na pomoc inej osoby, vonku na používanie mechanického vozíka. Má tri deti, z toho dve tiež s ťažkým zdravotným postihnutím. Manžel a otec detís nimi nežije, bývajú v staršom rodinnom dome. Rozpočet rodiny je veľmi obmedzený.

Prezident podporil aj mladého muža s vrodeným svalovým ochorením – myopatiou. Žije v spoločnej domácnosti s rodičmi, matka však tiež vyžaduje pomoc, otec je na starobnom dôchodku. Mladý muž síce chodí, ale z dôvodu ochorenia nemôže zvládať manuálne práce. Vyštudoval obchodnú školu pre telesne postihnutých v Bratislave, ale má dlhodobé ťažkosti so zamestnaním. Jedinou možnosťou ako si udržiavať zdravotný stav je preňho kúpeľná liečba, s ňou sú však spojené ďalšie výdavky.

Adresátom pomoci od prezidenta je tiež mladý muž, ktorého vo veku 19 rokov matka vyhodila z domu. Podarilo sa mu upraviť si na bývanie chatu v chatkovej osade, obydlie však nemá elektrinu a vodu musí dovážať. Po šiestich rokoch tu prichýlil aj svoju súčasnú partnerku – slobodnú mamičku s dieťaťom, narodila sa im aj spoločná dcérka. Tvoria spolu funkčnú rodinu. Muž pracuje v neziskovej organizácii a v rámci svojich možností sa snaží pomáhať aj ďalším obyvateľom chatovej osady, ktorí žijú v sociálne zložitých podmienkach.

Príspevok od prezidenta dostala 32 ročná matka siedmich detí, ktorej čoskoro pribudne ôsme. V súčasnosti žije spolu s deťmi v Zariadení núdzového bývania. Na výchovu jemomentálne sama. S otcom detí bývala dlho v Mestskej ubytovni, jeho žiarlivosť a následné konflikty však spôsobili, že sa dostal do väzby. Žena sa snaží byť starostlivou a zodpovednou matkou a robí všetko pre to, aby sa jej deti nedostali do detského domova.

Prezident podporil tiež rodinu s troma deťmi, z ktorých jedno je nepočujúce. Otec prešiel veľmi závažným ochorením a rodina je v ťažkej finančnej situácii. Nepočujúce dieťa potrebuje na zmiernenie hendikepu zákrok v Českej republike, čo je finančne nákladné.

Príspevok od prezidenta dostal aj mladý športovec, reprezentant, ktorý ostal po ťažkom úraze pripútaný na invalidný vozík. Jeho pohybové schopnosti majú nádej na zlepšenie ak absolvuje špeciálne cvičenia. Ich náklady sú však veľmi vysoké.

Ďalšími adresátmi prezidentovej pomoci sú manželia, ktorých mladšia dcérka má závažné ochorenie - cystickú fibrózu,kde liečenie je finančne veľmi nákladné, a tiež aj rozvedená matka starajúca sa sama o šesťročného syna s onkologickým ochorením.

Onkologickú diagnózu má aj rozvedená žena žijúca sama s dvoma synmi vo veku 13 a 24 rokov. Starší syn je momentálne nezamestnaný a tak čistý príjem rodiny zložený len z invalidného dôchodku ženy, výživného a rodinných prídavkov je veľmi nízky.

Príspevok od prezidenta dostal tiež muž s onkologickou diagnózou žijúci spolu s manželkou zo starobného dôchodku.

Zdroj: Kancelária prezidenta Slovenskej republiky

Aktuální číslo

Inzerce v Evropských novinách

Spolupracujte s námi a inzerujte v tištěném i webovém vydání.

Více info zde.

Rozhovory

banner

Evropské instituce

  • Evropský účetní dvůr

    Zatímco v minulých číslech Evropských novin jsme se zaměřili hned na dvě významné soudní instituce, tentokrát se v naší pravidelné rubrice podíváme do světa financí. V našem hledáčku je totiž...

    Číst dál...