Jste pro to, aby Turecku byla do konce letošního roku zrušena EU vízová povinnost?

Som proti tomu, aby zrušenie vízovej povinnosti pre občanov Turecka bolo viazané na akýkoľvek časový termín. Preto som tiež proti tomu, aby sa takto formulovala otázka - teda či zrušit  vízovú povinnost voči Turecku do konca tohoto roku.

Zrušenie vízovej povinnosti musí byť výsledkom určitého procesu, na konci ktorého bude splnenie všetkých relevantných požiadaviek na jeho udelenie. Tie požadavky sú konkrétne, sú technického charakteru a EÚ musí trvať bezpodmienečne na ich úplnom splnení. Takže určovanie nejakých časových  limitov je pre mňa neprípustné, nech ide o akúkoľvek krajinu. V súčasnosti je aktuálne rozhodnúť o udelení bezvízového režimu pre Gruzínsko, Ukrajinu, Kosovo a Turecko. Každé jednotlivé rozhodnutie treba  urobiť na základe objektívneho zhodnotenia plnenia všetkých kritérií. Podľa mojho názoru tento prístup musí byť použitý v rovnakej miere aj voči Turecku. Akékoľvek politické tlaky - možno to charakterizovať aj jako vydieranie - musí EÚ zásadne odmietnuť. Inak to bude chápane ako slabosť, s ďalekosiahlymi negatívnymi politickými dosledkmi pre jej postavenie v medzinárodných vzťahoch. Ide tu o zásadnú politickú otázku, spojenú s doveryhodnosťou EU a nie je možné prijímať rozhodnutie na základe krátkodobých politických výhod. Chápem, že v tejto kokrétnej otázke je EÚ v ťažkej situácii, ale to nie je dovod  na prijímanie kompromisov.

Vnútropolitický vývoj v Turecko v ostatnom čase nenasvedčuje tomu, že EÚ  by sa mala ponáhľať s udelením vízového režimu, skor naopak.

Preto treba odmietať nátlak Turecka a spojovanie tejto otázky s akýmikoľvej inými argumentami a faktormi.

Eduard Kukan, poslanec Európskeho parlamentu


Zrušení vízové povinnosti pro Turecko vnímám ve dvou rovinách. Ani v jedné z nich se mi ale nedostává kladné odpovědi na Vaši otázku. Pokud se na problém podíváme ryze věcně, pak je třeba zkonstatovat, že Turecko zdaleka neplní podmínky, aby ke zrušení víz dojít mohlo. Od Evropské unie má dlouhodobě nastavena jasná kritéria, která nesplňuje a těžko si představit, že do konce roku splní. V druhé rovině se na otázku dalšího sbližování Turecka s Unií musím dívat také optikou událostí posledních týdnů. Tím myslím samozřejmě samotný pokus o puč, ať už bylo jeho pozadí jakékoli, ale zejména pak následné procesy, které dopadají i na jinak nedotknutelné skupiny obyvatel, jako jsou akademici, učitelé, vědci apod. Musím přiznat, že tyto události, jichž jsme nyní svědky, mne nepřesvědčují o tom, že bychom za současné konstelace měli nějak spěchat s prohlubováním vzájemných vztahů. 

Dita Charanzová, poslankyně Evropského parlamentu

Považuji za dobrou zprávu pro celou EU, že se díky Turecku počet příchozích nelegálních migrantů snížil na minimum a migrační krizi se podařilo alespoň dočasně zažehnat. Zároveň však není možné nechat beze zmínky, že EU stanovila celkem 72 podmínek pro zrušení víz. Podmínky se konkrétně týkají např. zabezpečení dokladů, základních lidských práv či zpětného přebírání migrantů. Turecko ale zatím nebylo schopné všechny stanované podmínky splnit. Zrušení víz pro turecké občany bych proto považoval za obrovskou chybu. Jsem si samozřejmě vědom turecké hrozby, že vpustí do Evropy další migrační vlnu. Aby se i nadále dařilo bránit pronikání nelegálních migrantů do Evropy, považuji za naprostou nutnost v jednání s Tureckem pokračovat. Ať se nám to líbí, nebo ne, bez Turecka se vyřešení migrační krize neobejde. Evropa musí s Tureckem jednat tak dlouho, dokud se nepodaří nalézt vzájemnou shodu. To ale neznamená, že když začne Turecko vyhrožovat, Evropa musí pokorně sklonit hlavu a slevit ze svých požadavků. EU musí být naopak schopná jednat sebevědomě a při vyjednávání předvést svoji sílu. Opravdu není možné, aby se Evropa nechala Tureckem nebo jiným státem vydírat. Zároveň ale musí Turecko ukázat, že je pro Evropu důvěryhodným partnerem plnícím dohody. Nejen v Evropě by měla platit zásada „pacta sunt servanda.“

Tomáš Zdechovský, poslanec Evropského parlamentu

Migračná dohoda s Tureckom, ktorej súčasťou bol aj prísľub zrušenia víz pre tureckých občanov cestujúcich do krajín Európskej únie (EÚ), je od počiatku problematická, nemorálna a neefektívna. Predstavitelia krajiny, ktorá od začiatku konfliktu v Sýrii prijala viac ako 2,5 milióna utečencov ju navyše začali otvorene zneužívať na vydieranie. Boli presne stanovené podmienky, po splnení ktorých malo dôjsť k zrušeniu vízovej povinnosti. K ich naplneniu však doteraz jednoznačne neprišlo. Situácia po vojenskom prevrate navyše ukázala, že Turecko o približovanie sa k EÚ nemá záujem a nie je preto dôvod akýmkoľvek spôsobom liberalizovať vzájomné vzťahy. Krajina je naším dôležitým spojencom v rámci Severoatlantickej aliancie. To však neznamená, že môžeme zatvárať oči pred amorálnym správaním, podporou náboženského fundamentalizmu a obrovskými politickými čistkami, ktoré po tomto údajne zmarenom prevrate organizujú tamojší politickí predstavitelia na čele s prezidentom Erdoganom. Dohodou s Tureckom sme získali niekoľko mesiacov času. Ukázala nám, že problém s migráciou nemôžeme len tak prehodiť na niekoho iného a tváriť sa, že zrazu neexistuje. Európski politici mali tento čas využiť na hľadanie vlastných konkrétnych riešení, ako definitívne zastaviť nekontrolovaný prílev ľudí do Európy. Mali byť také, aby sa nemuseli prispôsobovať chúťkam a náladám autokratických lídrov z krajín mimo EÚ.

Monika Flašíková Beňová, poslankyňa Europského parlamentu

Som rozhodne proti, aby Turecku bola zrušená vízová povinnosť. Som presvedčený o tom, že Turecko hrá neférovú hru s EÚ, čo ale z hľadiska ich socializácie a kultúry je pochopiteľné. Chcem tý povedať to, že Turci podľa mňa boli vychovaní v inej politickej kultúre, ktorá je značne odlišná od európskych politických zvyklostí. Terajšie turbulencie medzi EÚ a Tureckom práve naznačujú, že spolupráca s Turkami je a bude značne problematická.

Pál Csáky, poslanec Európskeho parlamentu

 

Vznikl Spolek pro výstavbu dálnic D35 a D43, zaznělo na Dopravní konferenci

Dopravní konference 2016 řešila financování dopravní infrastruktury, projekty na silnicích i železnici či novou legislativu v oblasti dopravních zákonů. Zaznělo tu, že dopravní infrastruktura patří mezi základní podmínky rozvoje podnikání a že je potřeba věnovat více pozornosti silnicím nižších tříd. A účastníci konference se také dozvěděli o vzniku nového spolku, jehož cílem je urychlit výstavbu dálnic D35 a D43.

Spolek pro výstavbu D35 a D43 vznikl z iniciativy děkana Dopravní fakulty Jana Pernera Univerzity Pardubice Ivo Drahotského a také poslance a místopředsedy Hospodářského výboru sněmovny Martina Kolovratníka. „Spolek chce efektivně urychlovat výstavbu klíčové komunikace D35 a do budoucna i D43. Je to sdružení nepolitické a nezávislé, jehož hlavním cílem je pozitivního tlaku na všechny, kteří jsou zodpovědní za výstavbu nových silnic. Je otevřen všem zájemcům, a to fyzickým i právnickým osobám,“ řekl Martin Kolovratník.

Téma D35 otevřel i ředitel Správy a údržby silnic Pardubického kraje Miroslav Němec, který představil nejen projekt Dopravního uzlu Pardubice, ale také přípravu přivaděčů právě k D35. Dálniční alternativy k D1 se dotkl také prezident Hospodářské komory ČR Vladimír Dlouhý. Podle něj musí Hospodářská komora vytvářet možnosti a především zlepšovat všechny podmínky pro rozvoj podnikání. A dopravní infrastruktura k nim podle Dlouhého patří.

„Pardubický kraj chápeme jako důležitou křižovatku silničních i železničních tras krajského i celostátního významu. Společně s tím ale musíme uvést i věci, se kterými nejsme spokojení. Nejvíce nám leží na srdci výstavba dálnice D35 ve vašem kraji,“ řekl mimo jiné prezident Hospodářské komory Vladimír Dlouhý. „Není to ale však pouze o dálnicích. Hospodářská komora sdružuje veškeré podnikatele a živnostníky a zvláště pro ty malé je velmi důležitá kvalita krajských silnic II. a III. třídy, které jsou kolikrát v ještě zoufalejším stavu než dálnice. Trápí nás také dlouhodobé přetížení železničního koridoru v kraji. Pevně věříme, že ministerstvo dopravy v tomto zintenzivní své úsilí při odstraňování těchto strategických nedostatků.“

Náměstek hejtmana Pardubického kraje zodpovědný za dopravu Jaromír Dušek pak hovořil o modernizacích silnic II. a III. třídy ve vlastnictví Pardubického kraje. Pro kraj je jedním z rozhodujících investičních zdrojů program dotací z Evropské unie na roky 2014 – 2020. Pardubický kraj v tomto období investuje do silniční infrastruktury dotace až do výše 2 miliardy korun. „Na kofinancování evropských zdrojů se Pardubický kraj podílí částkou až do výše 200 milionů korun,“ uvedl náměstek hejtmana Dušek. Podle něj bude region v modernizacích i nadále pokračovat, i když to znamená dopravní komplikace pro řidiče. „Tyto problémy nás budou provázet i v následujících letech se vzrůstajícími investicemi do dopravní infrastruktury. Řešením bude zlepšené plánování a koordinace. Jsem přesvědčen, že i v dalším volebním období přes vzniklé obtíže v organizaci dopravy bude tento pozitivní trend ve financování dopravní infrastruktury pokračovat a to i s přispěním státu,“ dodal Jaromír Dušek.

O rekonstrukcích a výstavbě silnic I. třídy pak přispěl generální ředitel Ředitelství silnic a dálnic ČR Jan Kroupa. Řeč byla také o projektech na železnici nebo přípravě vodních cest na Labi v Pardubickém kraji. První náměstek ministra dopravy Tomáš Čoček prezentoval téma Operačního programu Doprava, o financování dopravní infrastruktury na roky 2016 – 2018 hovořil taky ředitel Státního fondu dopravní infrastruktury Zbyněk Hořelica. Konference se dotkla také plošného vypořádání majetkoprávních vztahů pod silnicemi a nových technologií – například mapování stavu mostu Pavla Wonky v Pardubicích.

Akce je součástí celoročního projektu DOPRAVNÍ FESTIVAL 2016.

 

Projekt Bezpečně do školy učí děti správnému chování na silnicích

Prázdniny končí a děti se znovu vrací do školních lavic. Po dvou měsících volnosti nastává období, kdy je znovu zaměřit se na pozornost dětí a to zejména v silničním provozu. Rodiče i učitelé by měli dětem vštípit základní pravidla správného chování. S příchodem podzimu se navíc začíná zkracovat den a prodlužovat noc. Do školy či do práce často chodíme „za tmy“, zhoršená viditelnost bývá i v odpoledních hodinách. „Proto více než kdy jindy platí zásadaVIDĚT A BÝT VIDĚN. Oblékejte se do barevného oblečení, používejte reflexní prvky. I pomůcka za pár korun může zachránit život,“ říká náměstek hejtmana Pardubického kraje Jaromír Dušek, pod jehož záštitou se akce koná. Zásadu správného chování vštěpuje především dětem školou povinným už od uplynulého školního roku. Navštěvuje základní školy po celém Pardubickém kraji, mluví s dětmi o správném chování v silničním provozu a rozdává reflexní pásky.

V Pardubickém kraji každoročně dochází k několika desítkám smrtelných úrazů spojených s dopravními nehodami. Region se v mezikrajském měřítku pohybuje kolem desátého místa. „Statistiky mluví o tom, že čtyřicet dětí ročně zemře v důsledku dopravních nehod, další čtyři tisíce jich jsou zraněny. Alarmující je i skutečnost, že polovina úrazů dětí do 15 let věku je v souvislosti s nehodami na silnicích. Když jsem tato čísla zjistil, zhrozil jsem se,“ vysvětluje svou motivaci k realizaci projektu Jaromír Dušek.

Akce Bezpečně do školy se tentokrát přesunula i na pardubické nádraží, kde si všichni mohou zdarma v Dopravním centru vyzvednout reflexní pásky. Děti zde navíc mohly soutěžit. Připraven je totiž pro ně i malý kvíz – poznávání dopravních značek.

 

Silniční veletrh je příležitostí čerpat inspiraci

Pardubice, 9. září 2016 – Nové technologie, prezentace špičkových dodavatelů a místo k čerpání inspirací a uzavírání nových obchodů. Tak vypadá mezinárodní Silniční veletrh. Letošní, v pořadí už XV. ročník potvrdil svou prestiž a do areálu Správy a údržby silnic Pardubického kraje přilákal desítky vystavovatelů a stovky návštěvníků.

„Silniční veletrh podle mého názoru je velmi dobrou příležitostí pro sdílení inspirativních myšlenek a navázání nových kontaktů,“ potvrdil ministr dopravy Dan Ťok, který město Pardubice a Pardubický kraj chápe jako významný dopravní uzel. „Pardubický kraj v oblasti dopravy trápí celá řada nevyřešených problémů jako je například nedokončená výstavba D35 či obchvaty měst. Ministerstvo dopravy si je přetrvávajících problémů dobře vědomo a intenzivně pracuje na jejich řešení. Velmi často na tom spolupracujeme i s dotčenými subjekty samosprávy. Pevně věřím, že dosavadní úspěšná kooperace bude pokračovat i nadále,“ vzkázal na pardubický veletrh ministr Ťok.

Na veletrhu se prezentovaly firmy z oblasti silničního hospodářství, přidali se výrobci a prodejci silniční techniky a stavebních materiálů, dodavatelé měst, obcí, krajští i státní silničáři, prodejci nákladních automobilů, stavebních strojů, technologických zařízení  a jejich příslušenství, dodavatelé dopravního značení, osvětlení a komunální techniky a stavebních prací a v neposlední řadě i prodejci automobilů.

„Dlouhá tradice této prezentační akce je dokladem toho, že Silniční veletrh v Pardubicích má dobré jméno a je pro všechny dodavatele, stavební firmy, ale třeba i města a obce a přínosný. Veletrh každoročně nabízí celou řadu zajímavých vystavovatelů a prezentuje nové a moderní technologie. Naše organizace, Správa a údržba silnic Pardubického kraje, je právě v této oblasti lídrem a tahounem, který se nebojí nové technologie zkoušet v praxi,“ nechal se slyšet hejtman Pardubického kraje Martin Netolický.

Právě prezentace nových technologií je jedním z největších témat veletrhu. Tentokrát ale pořadatelé připravili i ohlédnutí do dávné minulosti. Díky spolupráci s Muzeem starých strojů v Žamberku tu vystavili parní válec značky Zettelmeyer – Konz b. Trier z roku 1936. Silnice válcoval až do 70. let minulého století. Dochoval se v unikátním stavu a po restauraci je znovu provozuschopný. Zpestřením konference byl například jeřáb zvedající hosty veletrhu v uzavřené kabině několik desítek metrů nad zem, nebo horkovzdušný balon, který umožnil pohled na veletrh z výšky.

Silniční veletrh je příležitostí také k obchodním jednáním a diskuzím. Jedním z nich je modernizace silniční sítě a její financování. Náměstek hejtmana pro dopravu Jaromír Dušek připomněl, v jakém špatném stavu byla silniční síť II. a III. třídy ještě před několika málo lety. „Když jsem byl v roce 2012 zvolen do funkce náměstka, nastoupil jsem do rozvrácené veřejné dopravy, silnice byly ve špatném stavu a finančních prostředků na jejich modernizaci velmi málo. Během čtyř let se nám podařilo dosáhnout rekordního nárůstu investičních prostředků a jsme připraveni se zásobníkem akcí i na další roky,“ řekl Dušek.

Finanční prostředky Pardubický kraj získával z evropských zdrojů a dotací Státního fondu dopravní infrastruktury. Jeho ředitel Zbyněk Hořelica představitele Pardubického kraje, ale i jeho dodavatele v silničním hospodářství ujistil, že finanční prostředky v rozpočtu jsou. „V letošním roce se podařilo v rozpočtu fondu alokovat prostředky ve výši 3 mld. Kč pro kraje na opravy silnic II. a III. tříd. Rovněž úspěšně pokračuje příprava důležitých silničních staveb v Pardubickém kraji, na které je v rozpočtu fondu vyčleněn dostatek finančních prostředků.“

Dopravní festival

Akce je součástí celoročního projektu DOPRAVNÍ FESTIVAL 2016. Záštitu nad ním převzali prezident ČR Miloš Zeman, předseda Vlády ČR Bohuslav Sobotka, předseda Senátu Parlamentu ČR Milan Štěch, předseda Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR Jan Hamáček, ministr dopravy Dan Ťok, ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek, hejtman Pardubického kraje Martin Netolický, náměstek hejtmana Pardubického kraje Jaromír Dušek, primátor statutárního města Pardubice Martin Charvát.

 

Firmy z Pardubického kraje uspěly v celostátní soutěži Česká dopravní stavba. Politici jim poděkovali.

 

„Děkujeme“, takové uznání dnes několikrát zaznělo na pracovním setkání dopraváků. To svolal náměstek hejtmana Pardubického kraje zodpovědný za dopravu Jaromír Dušek s cílem poděkovat stavebním firmám a projektantům za skvělou reprezentaci kraje. Ale také se pracovalo. Setkání se účastnili odborníci ze všech oblastí sektoru dopravy a řešili aktuální situaci v dopravě.

CELÝ ČLÁNEK

Téměř 40 miliard korun z EU přiteklo na Pardubicko

Volební období současné koalice v čele Pardubického kraje se pomalu ale jistě chýlí ke konci. Nastává tak čas hodnocení, jak si vedla. V tomto týdnu proto představila analýzu čerpání evropských dotací v programovém období 2007 – 2013. Na území celého kraje bylo obcemi, krajem, státem a soukromými subjekty vyčerpáno přes 38 miliard korun.

Regionální vedení si přálo zhodnotit čerpání dotací v posledním programovém období z hlediska územního dopadu. Ze 686,2 miliard, které získala v tomto období celá Česká republika, získal Pardubický kraj 38,4 miliard korun.

„Díky této analýze, kterou nedisponuje žádný jiný kraj, ba dokonce ani stát, jsme schopni určit nejen objem financí, které putovali do jednotlivých obcí s pověřeným obecním úřadem, ale také čerpání, kde vystupoval kraj jako žadatel či skladbu jednotlivých operačních programů a podíl na celkové vyčerpané částce,“ uvedl hejtman Martin Netolický.

NOVÁ ČISTÍRNA

Nejvíce prostředků spolkla stavba čistírny odpadních vod a oprava kanalizace v Ústí nad Orlicí, na kterou EU přispěla přes 566 milionů korun. O necelých 50 milionů méně získal projekt Vzdělávejte se pro růst! – pracovní příležitosti. Necelých 400 milionů pak putovalo z evropských fondů na revitalizaci zámeckého návrší v Litomyšli. „S výsledky analýzy a čerpání jsem velmi spokojen. Potěšující je také rozprostření investic, protože čerpání je z hlediska území rovnoměrné. Dominantní postavení má však logicky Pardubicko a samotné krajské město, protože je zde velká koncentrace krajských škol a velká nemocnice, což se na konečných výsledcích silně projevuje,“ sdělil hejtman Netolický.

Na území Pardubického kraje bylo za zmíněné programovací období podpořeno téměř sedm tisíc projektů. Nevíce peněz putovalo do okresu Pardubice, konkrétně 10,3 miliardy korun na 1885 projektů. „Nejvíce peněz bez ohledu na žadatele bylo rozděleno do oblasti životního prostředí, kde se realizovaly nákladné projekty čistíren odpadních vod, kanalizací, ale také celá řada zateplení budov od škol až po nemocnice. Dále pak investice v oblasti dopravy, a to jak do silnic II. a III. tříd, tak do nákupů moderních vlakových souprav,“ uvedl hejtman Netolický, který se vyjádřil také k současnému programovému období. „V tuto chvíli pracujeme na projektech až za 6 miliard korun, což je částka odpovídající finančním možnostem kraje. Výrazným způsobem se však mění struktura programů a priorit. Velkou ztrátou je konec Regionálních operačních programů, protože Integrovaný regionální operační program jej není schopen zcela zastoupit. Bude možné čerpat například na silnice II. třídy, ale již ne na silnice III. třídy nebo cestovní ruch,“ uzavřel hejtman Martin Netolický.

 

Na Silničním veletrhu vznikl Klub seniorů v dopravě Pardubického kraje

Už podruhé se v rámci Silničního veletrhu sešli na pozvání Správy a údržby silnic Pardubického kraje senioři, kteří dlouhá léta pracovali v silničním hospodářství. V rámci jednání vznikl Klub seniorů v dopravě Pardubického kraje, který se bude vyjadřovat k aktuálnímu dění. Klub si zároveň zvolil své pětičlenné prezidium.

Podle ředitele Správy a údržby silnic Pardubického kraje Miroslava Němce je Silniční veletrh ideálním prostředím, aby se dlouholetí pracovníci sešli. „Jsou to lidé, kteří v silničním hospodářství toho mnoho odpracovali, jsou to lidé, kterých bychom si měli vážit. I proto vznikl klub, jehož posláním je vyjadřovat se k věcem aktuálním i budoucím, podávat návrhy a připomínkovat a komentovat aktuální dění,“ řekl ředitel krajských silničářů.

Klub seniorů přišli pozdravit i náměstci hejtmana Pardubického kraje Roman Línek a Jaromír Dušek. Oba všem popřáli zdraví a poděkovali za jejich práci. „Přeji vám, abyste si důchod užívali dlouhá léta a abyste si užívali života. A abyste měli více radosti než starostí,“ řekl náměstek Dušek. Pozdrav z partnerského Prešovského kraje přidal i předseda tamního dopravního výboru Peter Sokol, který je se svými kolegy na pracovní návštěvě Pardubického kraje.

Klub seniorů si také zvolil pětičlenné prezidium, ve kterém jsou zastoupeny všechny okresy Pardubického kraje a také jedna žena. Tou je Alena Mašíková, okres Pardubice reprezentuje Jan Poláček, Chrudimsko Jiří Kapoun, Svitavsko Jan Rektořík a Orlickoústecko Slávek Fencl, kterého prezidium zvolilo prezidentem Klubu seniorů v dopravě Pardubického kraje.

 

Pôjde i o efektívne využívanie prírodných zdrojov

Operačný program Kvalita životného prostredia (OP KŽP) sa okrem oblasti ochrany životného prostredia sústredí i na podporu efektívneho využívania prírodných zdrojov. V súvislosti s rozšírením rozsahu podpory v porovnaní s predchádzajúcim Operačným programom Životné prostredie, týkajúceho sa predošlého programového obdobia 2007 – 2013, došlo k navýšeniu celkovej alokácie OP KŽP, ktorá presahuje 4,3 miliárd eur zo zdrojov Európskej únie a štátneho rozpočtu. Program sa zameriava nielen na podporu prechodu na nízkouhlíkové hospodárstvo vo všetkých sektoroch, ako aj na podporu prispôsobovania sa zmene klímy, predchádzania a riadenia rizika mimoriadnych udalostí.

V tomto roku môžu, ako uvádza generálna riaditeľka sekcie environmentálnych programov a projektov Ministerstva životného prostredia Slovenskej republiky (MŽP SR) Alexandra Magulák, získať podporu projekty zamerané napríklad na budovanie kanalizácií, čistiarní odpadových vôd, triedenie a zhodnocovanie biologicky rozložiteľného odpadu. O nenávratné finančné príspevky sa mohli ucházať aj žiadatelia s projektmi zameranými na znižovanie emisií zo stacionárnych zdrojov znečisťovania ovzdušia, monitorovanie a hodnotenie vôd, sanáciu environmentálnych záťaží, či zníženie energetickej náročnosti budov.

V programovom období 2014 – 2020 vyhlásilo MŽP SR ako riadiaci orgán pre tento program dovedna štrnásť dopytovo orientovaných výziev. Do konca roka plánuje zverejnenie ďalších výziev, a to najmä z prioritnej osi 1 zameranej na udržateľné využívanie prírodných zdrojov prostredníctvom rozvoja environmentálnej infraštruktúry.

ŽIADANIE O DOTÁCIE A PRIEBEH PROJEKTOV

O finančnú pomoc môžu žiadať subjekty verejného a súkromného sektoru, teda nielen obce, vyššie územné celky a orgány štátnej správy, ale aj široké spektrum združení, neziskových organizácií, pôsobiacich v oblastiach podpory operačného programu, ale aj fyzické a právnické osoby, oprávnené na podnikanie vo vymedzených oblastiach. Okruh oprávnených žiadateľov o nenávratný finančný príspevok (NFP) je vždy presne stanovený v konkrétnej výzve na predkladanie žiadostí o NFP.

Medzi poskytovateľom a prijímateľom je uzatvorená zmluva o nenávratný finančný príspevok, ktorá upravuje zmluvné podmienky, práva a povinnosti, a v ktorej sú presne zadefinované jednotlivé aktivity projektu, ich trvanie, ako aj oprávnené výdavky projektu. Oprávnené výdavky na projekt sú financované buď z Kohézneho fondu, alebo z Európskeho fondu regionálneho rozvoja podľa podporenej prioritnej oblasti v rámci výzvy z OP KŽP. Môžu byť uhradené až do výšky sto percent v závislosti od právnej subjektivity prijímateľa, konkretizuje Alexandra Magulák.

Prioritným cieľom je podporiť udržateľné a efektívne využívanie prírodných zdrojov, zabezpečiť ochranu životného prostredia a aktívnu adaptáciu na zmenu klímy. Samostatnou prioritnou oblasťou, ktorú operačný program podporuje, je energeticky efektívne nízkouhlíkové hospodárstvo, ktorej cieľom je napríklad podpora výroby a distribúcie energie z obnoviteľných zdrojov a tiež podpora energetickej efektívnosti, inteligentné riadenie energie a využívanie energie z obnoviteľných zdrojov vo verejných infraštruktúrach, vrátane verejných budov a v sektore bývania.

HARMONOGRAM VÝZIEV

V rámci osi Udržateľné využívanie prírodných zdrojov prostredníctvom rozvoja environmentálnej infraštruktúry deklaruje v špecifickom cieli 1.1.1 Zvýšenie miery zhodnocovania odpadov so zameraním na ich prípravu na opätovné použitie a recykláciu a podpora predchádzania vzniku odpadov. Ako Oprávnená aktivita B. je uvedená príprava na opätovné použite a zhodnocovanie so zameraním na recykláciu nie nebezpečných odpadov vrátane podpory systémov triedeného zberu komunálnych odpadov a podpory predchádzania vzniku biologicky rozložiteľných komunálnych odpadov. Oprávnenými žiadateľmi sú: MŽP SR alebo ním zriadené rozpočtové alebo príspevkové organizácie, MV SR – okresné úrady, subjekty územnej samosprávy, neziskové organizácie poskytujúce všeobecne prospešné služby, celé územie SR Územné priority budú vychádzať z platného Programu odpadového hospodárstva SR, vypracovaného na národnej úrovni, z ktorého následne vychádzajú Programy odpadového hospodárstva krajov. Indikatívna výška finančných prostriedkov určených na výzvu zo zdrojov EÚ je dvadsať miliónov.

V Špecifickom cieli 1.1.1 Zvýšenie miery sa definuje zhodnocovanie odpadov so zameraním na ich prípravu na opätovné použitie a recykláciu a podpora predchádzania vzniku odpadov. Ako Oprávnená aktivita B. je predpísaná príprava na opätovné použite a zhodnocovanie so zameraním na recykláciu nie nebezpečných odpadov vrátane podpory systémov triedeného zberu komunálnych odpadov a podpory predchádzania vzniku biologicky rozložiteľných komunálnych odpadov. Oprávnenými žiadateľmi sú subjekty územnej samosprávy - a to výlučne obce alebo združenia obcí. Výška finančných prostriedkov je päťdesiatpäť miliónov.

1.1.1 Zvýšenie miery kalkuluje so zhodnocovaním odpadov so zameraním na ich prípravu na opätovné použitie a recykláciu a podporou predchádzania vzniku odpadov. Oprávnenou aktivitou B. je príprava na opätovné použite a zhodnocovanie so zameraním na recykláciu nie nebezpečných odpadov vrátane podpory systémov triedeného zberu komunálnych odpadov a podpory predchádzania vzniku biologicky rozložiteľných komunálnych odpadov. Oprávnenými žiadateľmi sú subjekty územnej samosprávy a nimi zriadené rozpočtové alebo príspevkové organizácie, združenia právnických osôb so sto percentnou účasťou obce, neziskové organizácie poskytujúce všeobecne prospešné služby, právnické osoby oprávnené na podnikanie so sto percentnou účasťou obce a celé územie SR. Výška finančných prostriedkov je štyridsať miliónov.

Pod špecifickým cieľom 1.1.1 Zvýšenie miery zhodnocovania odpadov je konkretizácia na zameranie na ich prípravu pre opätovné použitie a recykláciu a podpora predchádzania vzniku odpadov. Pod Oprávnenou aktivitou B. je príprava na opätovné použite a zhodnocovanie so zameraním na recykláciu nie nebezpečných odpadov vrátane podpory systémov triedeného zberu komunálnych odpadov a podpory predchádzania vzniku biologicky rozložiteľných komunálnych odpadov. Oprávnenými žiadateľmi sú MŽP SR alebo ním zriadené rozpočtové alebo príspevkové organizácie, subjekty územnej samosprávy, združenia fyzických alebo právnických osôb, neziskové organizácie poskytujúce všeobecne prospešné služby a fyzické alebo právnické osoby oprávnené na podnikanie. Výška finančných prostriedkov je sto miliónov.

1.1.1 Zvýšenie miery zhodnocovania odpadov ráta so zameraním na ich prípravu na opätovné použitie a recykláciu a podporu predchádzania vzniku odpadov. Oprávnenou aktivitou C. je príprava na opätovné použite a recyklácia nebezpečných odpadov. Oprávnenými žiadateľmi sú MŽP SR alebo ním zriadené rozpočtové alebo príspevkové organizácie, subjekty územnej samosprávy, združenia fyzických alebo právnických osôb, neziskové organizácie poskytujúce všeobecne prospešné služby, fyzické alebo právnické osoby oprávnené na podnikanie i celé územie SR. Výška finančných prostriedkov je štyridsať milónov.

Ako špecifický cieľ 1.1.1 Zvýšenie miery zhodnocovania odpadov je zameranie na ich prípravu na opätovné použitie a recykláciu a podpora predchádzania vzniku odpadov. Oprávnená aktivita D. dosadila vybudovanie a zavedenie jednotného environmentálneho monitorovacieho a informačného systému v odpadovom hospodárstve. Oprávnenými žiadateľmi sú MŽP SR alebo ním zriadené rozpočtové alebo príspevkové organizácie. Výška finančných prostriedkov je šesťnásť miliónov. Petra Vörösová

 

Komunikace poničené při výstavbě chrudimského obchvatu jsou opět v pořádku

 

 

Krajští silničáři dokončili sérii oprav komunikací, které byly nadměrně opotřebeny při nedávné výstavbě obchvatu Chrudimi. Jedná se o pětici úseků, které byly využity jako objízdné trasy či po kterých stavbaři přepravovali materiál potřebný ke stavbě. Na opravách se finančně podílel stát a Pardubický kraj.

„Ředitelství silnic a dálnic ČR na opravy těchto silnic v rámci projektu chrudimského obchvatu vyčlenilo finanční prostředky ve výši 24 milionů korun. Šetření však ukázalo, že na kvalitnější a souvislou opravu všech úseků tato částka bohužel nestačí. Proto jsme se rozhodli přidat dalších 12 milionů korun ze svého rozpočtu, abychom zajistili kvalitní opravu těchto úseků,“ uvedl hejtman Pardubického kraje Martin Netolický. „Jedná se o silnice III. třídy, tedy ve vlastnictví Pardubického kraje. Bylo by od nás velmi nerozumné, kdybychom se o vlastní majetek nepostarali,“ komentoval rozhodnutí krajské samosprávy náměstek hejtmana Pardubického kraje zodpovědný za dopravu Jaromír Dušek. Podle něj je tento společný projekt jasným příkladem dobré spolupráce mezi státem a krajem, respektive mezi jejich investory Ředitelství silnic a dálnic ČR a Správy a údržby silnic Pardubického kraje.

V rámci odstranění škod silničáři opravili pět úseků silnic. Jednalo se o úsek silnice III/3408 od autobusové zastávky po zástavbu v obci Tuněchody, o průtah obcí Topol a následně úseku silnice III/34034 od obce až po křižovatku se silnicí I/17 v Kočí. Také o opravu silnice III/34026 v obci Vestec. Jako poslední projekt se na řadu dostala oprava silnice III/34026 od kruhové křižovatky Chrudim – sever směrem na Ostřešany. Všechny stavby jsou v tuto chvíli už v provozu. „Tuto opravu přivítali zejména řidiči jedoucí do Pardubic přes Nemošice a Ostřešany,“ konstatoval ředitel Správy a údržby silnic Pardubického kraje Miroslav Němec, který připomněl předchozí navazující projekty. „Prakticky ucelené opravy doznala celá trasa od sídla Zdravotnické záchranné služby Pardubického kraje přes Nemošice a Ostřešany do Chrudimi, a to včetně tří nových mostů v Nemošicích.“

Nového obchvatu Chrudimi se řidiči dočkali v závěru loňského roku, kdy byla otevřena jeho první část v délce téměř šesti kilometrů. Na pokračování obchvatu směrem na Slatiňany si motoristé budou muset počkat minimálně do příštího roku, kdy by mohla být výstavba druhé části komunikace zahájena. Rovněž i zde se očekává pokračování v opravách poškozených silnic provozem a stavbaři.

 

 

Křižovatku u Parama obdivovala i slovenská delegace

Křižovatka u pardubického Parama je otevřena je pár dní a už je slavná. V den konání Dopravní konference se jí nevěnovali jen stavbaři, kteří pokračují na výstavbě nového čtyřpruhu, ale stavbu navštívila i delegace ze Slovenska. Na dopravácké dny, které se každoročně konají v Pardubicích na začátku září, přijeli odborníci z Prešovského samosprávného kraje. Ten je dlouholetým partnerským regionem Pardubického kraje.

„Prošli jsme si celou stavbu. Jsme mile překvapeni. Jak pardubičtí kolegové tak i my jsem rádi, že se podobné akce realizují i v tomto objemu. Tato stavba je velmi náročná jak z hlediska prostoru, tak i křížením železnice. Klobouk dolů nad samotnou realizací. Přeji vám, aby stavba sloužila občanům nejen Pardubic, ale celého kraje. Je to velmi potřebná stavba,“ komentoval výstavbu poslanec Prešovského kraje a zároveň předseda tamního dopravního výboru Peter Sokol.

Jedná se o druhou etapu výstavby silnice I/37 Pardubice – Trojice, kde dochází o rozšíření současné komunikace směrem na Chrudim o další jízdní pás. Jde o důležitou část kapacitního průtahu krajským městem ve směru sever – jih. Součástí stavby je i nová okružní křižovatka s odbočením k dostihovému závodišti. Tato křižovatka je už částečně v provozu. Uvedení celé stavby do provozu se očekává na podzim příštího roku.

 

Krajští silničáři potvrdili spolupráci s pardubickou univerzitou

 

Spolupráci v oblasti podpory vzdělávání, v prezentační a publikační činnosti i vědecko-výzkumné oblasti oficiálně navázala Správa a údržba silnic Pardubického kraje s Dopravní fakultou Jana Pernera. Pardubická univerzita a krajští silničáři tak veřejně deklarují zájem na oboustranné spolupráci a podpoře partnerských vztahů.

CELÝ ČLÁNEK

Migranti v Turecku dostanou karty od Evropské komise

Koncem července přišla Evropská komise s návrhem poslat dalších 1,4 miliardy eur na pomoc uprchlíkům v Turecku. Komise plánuje, že by koncem července dosáhla celková pomoc migrantům v tureckých zařízeních dvou miliard eur.

Speciální opatření navržená Komisí by měla zlepšit situaci uprchlíků v oblasti vzdělání, zdraví a také vylepšit jejich socio-ekonomické poměry. Evropská komise také představila nový humanitární plán pro Turecko s celkovým rozpočtem vyšším než půl miliardy eur. To z něj dělá největší humanitární plán v dějinách Evropské komise. Peníze na jeho provedení by plynuly z příspěvků členských států.

„Tento doposud nevídaný rozpočet je určený na boj s humanitárními problémy, kterým Turecko ve svých uprchlických zařízeních čelí. V Turecku se v současnosti nachází největší počet migrantů na světě, přes tři miliony lidí,“ připomněl komisař EU pro humanitární pomoc a řešení krizí Christos Stylianides.

Zlepšit podmínky v tureckých uprchlických zařízeních by měl i další návrh Komise. Plánuje zavedení dalších humanitárních projektů. Pokud tuto formu pomoci schválí členské státy, bude zavedena a prováděna ve spolupráci s tureckými úřady a mezinárodními finančními institucemi a Svěřeneckým fondem EU na pomoc Sýrii.

Návrh Evropské komise počítá v rámci tzv. Nouzové záchranné sítě (ESSN) se zavedením karty, díky níž by ti nejzranitelnější uprchlíci dostávali měsíční příspěvky, které by pro ně zajistily jídlo a střechu nad hlavou. Karta by měla být podle odhadů komise dostupná více než milionu migrantů. Unie si přeje také zavedení jakési finanční rezervy, která by se využívala k reakcím na nenadálé humanitární situace vzniklé v uprchlických táborech. Eurokomisaři ji plánují zavést do konce července.

„Komise chce co nejefektivněji pomáhat migrantům ve spolupráci s tureckými úřady. Současný pokrok ukazuje, že EU a Turecko plní své závazek zlepšení podmínek pro uprchlíky,“ uvedl k návrhu pomoci migrantům komisař pro sousedskou politiku a vyjednávání o rozšíření Johannes Hahn.

Dohled nad rozdělováním prostředků mezi uprchlíky budou mít zástupci členských států a turecké samosprávy. Z vyčleněných peněz do Turecka k červenci letošního roku zamířilo okolo 740 milionů eur na humanitární i nehumanitární pomoc. Z nich bylo nasmlouváno přes 150 milionů a 105 jich už bylo vyplaceno. Lukáš Zitka

 

EU a USA zavedou datový štít

Bezpečnost osobních dat při používání služeb sociálních sítí, při mezinárodním internetovém obchodování nebo při ukládání souborů do tzv. cloudů se v červenci díky dohodě EU se Spojenými státy dočkala změn. Cesta k této nové smlouvě, nazývané štít EU-USA, začala v říjnu loňského roku, kdy Evropský soudní dvůr zrušil platnost dosavadní právní platformy pro ochranu dat mezi Evropou a USA nazývané „bezpečný přístav“.

Nová dohoda mezi osmadvacítkou a USA je nazývána jednoduše štít EU - USA. Občanům Evropské unie dala jasný postup, jak se zachovat, když cítí, že s jejich osobními daty bylo nakládáno v rozporu s právními normami. Na nových podmínkách pro nakládání s osobními údaji je silný český podpis. Jednání totiž vedla česká eurokomisařka Věra Jourová s americkou tajemnicí pro obchod Penny Pritzker. V platnost výsledky jednání vstoupily v půli července. Nové podmínky pro nakládání s osobními údaji se týkají nejen transatlantických obchodů, rovněž i dat přidávaných na sociální sítě či na cloudové služby.

„Štít EU–USA na ochranu soukromí je robustní nový systém ochrany osobních údajů Evropanů, který podnikům dává právní jistotu. Přináší přísnější normy ochrany údajů, jejichž nedodržování je lépe postižitelné, zavádí opatření na ochranu proti přístupu vládních orgánů k osobním údajům a zjednodušuje možnosti nápravy, které mohou fyzické osoby využít v případě stížnosti,“ řekla k dohodě česká eurokomisařka Věra Jourová.

ÚČINĚJŠÍ OCHRANA

Nová dohoda zavádí povinnost pro Ministerstvo obchodu USA pravidelně aktualizovat seznam společností účastnících se štítu a kontrolovat, zda se tyto společnosti řídí pravidly, k jejichž dodržování se zavázaly. Pokud je nebudou dodržovat, budou čelit postihu a odstranění ze seznamu. Zpřísní se též podmínky pro další předávání údajů třetím stranám. I na tato data se budou vztahovat pravidla štítu. Seznam společností, které respektují tuto dohodu, můžete spatřit na internetové adrese https://www.privacyshield.gov . Americké firmy se do něj mohou zapisovat od začátku srpna.

Nyní by mělo být jasné kdy a za jakých okolností do těchto dat nahlížejí úřady USA. Spojené státy v dohodě s Evropskou unií závazně přislíbily, že přístup veřejných orgánů k osobním údajům za účelem vymáhání práva a zajištění národní bezpečnosti bude podléhat jasným omezením, ochranným opatřením a mechanismům dohledu. Kdokoli v EU tak bude od nynějška moci v této oblasti využít nápravných mechanismů. Spojené státy vyloučily, že by osobní údaje předávané do USA ve štítu EU–USA na ochranu soukromí sledovaly nahodile a masově.

Dohoda se Spojenými státy nově dává každému občanovi, který se domnívá, že jeho údaje byly zneužity, může využít několik snadno dostupných a finančně přístupných mechanismů pro řešení sporů. V ideálním případě stížnost vyřeší sama společnost, která s údaji pracovala. Pokud se tak nestane, bude mít stěžovatel na výběr z několika bezplatných možností alternativního řešení sporu. Fyzické osoby se také mohou obrátit na orgány pro ochranu údajů ve svém domovském státě, které ve spolupráci s americkou Federální obchodní komisí dohlédnou na to, aby stížnosti občanů EU byly prošetřeny a vyřešeny. Poslední možností, pokud všechny předchozí selžou, bude rozhodčí řízení. Novinkou, kterou dohoda přinesla je i to, že možnostmi nápravy pro Evropany se v oblasti národní bezpečnosti bude zabývat ombudsman, který bude nezávislý na zpravodajských službách USA.

Obě strany se také dohodly na každoročním ročním přezkumu, jenž má vyhodnocovat fungování štítu. Jeho provádění bude v gesci Evropské komise a Ministerstva obchodu USA ve spolupráci s nadnárodními zpravodajskými odborníky z USA a evropských orgánů pro ochranu údajů. Nové podmínky na ochranu osobních údajů musely být vyjednány po rozhodnutí Evropského soudního dvora z října loňského roku, který zrušil platnost dosavadní dohody zvané „bezpečný přístav“. Lukáš Zitka

 

OPŽP nabírá na obrátkách, bude to stačit?

Životní prostředí patří dozajista mezi nejkontroverznější oblasti, do kterých nějakým způsobem zasahuje Evropská unie. Jenže evropští politici trvají na tom, že společný postup ve věcech, jako je péče o krajinu nebo odpadové hospodářství, je naprosto nezbytný pro trvale udržitelný růst společnosti. Pro tyto účely tak byly stanoveny jasné cíle a zřízeny nástroje, které mají pomoci s jejich dosažením. Mezi ně patří i dotační programy zaměřené právě na životní prostředí.

Když byly v polovině loňského roku, dva roky po konci minulého programového období, schváleny poslední projekty podpořené z dobíhajícího Operačního programu Životní prostředí, šlo o symbolickou tečku. Tisíce akcí zaměřených na zlepšování čistoty vody, snižování množství emisí vypouštěných do vzduchu, zateplování, zpracování odpadu ekologickou cestou či na další oblasti ochrany přírody, pomohly realizovat desítky miliard z Evropské unie. Jenže ačkoliv to samo o sobě je pozitivní, průběh čerpání dotací z tohoto programu přinesl spoustu problémů, kvůli kterým se OPŽP zapsal do povědomí veřejnosti spíše v negativním světle. Hovořilo se především o tom, že je titul až příliš byrokratický, neflexibilní a nepřehledný, což vede k mnoha chybám, kterých se dopouští žadatelé. To vše se nakonec projevilo postupně se nabalujícím zpožděním v čerpání alokovaných peněz. Ještě v roce 2014 hrozilo, že se z něj nepodaří vyčerpat asi 25 miliard korun. Pak se ovšem zatáhlo za záchrannou brzdu a na poslední chvíli se začaly rozdělovat miliardy. Výsledná ztráta se pohybuje kolem 7,5 miliardy korun. To je sice podstatně lepší výsledek, ale stále to znamená, že jsme si z nabídnuté sumy peněz nevzali kvůli přebujelé byrokracii značnou částku.

Nové programové období se mělo nést ve znamení změn a zlepšování toho, co v tom minulém nefungovalo. Cíle těch, kteří připravovali jeho současnou podobu, tak byly jasné: Odstranění řady překážek a podmínek, které omezovaly přístup některých žadatelů k dotacím nebo jim stěžovaly jejich čerpání. Nakonec nová podoba programu odstartovala v srpnu loňského roku. „Operační program Životní prostředí pro nové programové období 2014–2020 v gesci MŽP se stal hned druhým programem, který k čerpání schválila Evropská komise,“ uvedl ministr životního prostředí Richard Brabec s tím, že v programu je k dispozici přes 70 miliard korun, což je asi o 40 procent méně, než kolik bylo alokováno v minulém období.

OPĚT SKLUZ?

Zaměřením se přitom program příliš neliší od svého předchůdce. Prioritně nejvyšší prostředky půjdou na zlepšení kvality ovzduší, čištění vod a opatření proti povodním. Podstatně větší pozornosti se dočkají také projekty, které budou nabízet řešení a pomoc s překlenutím nadměrně suchých let, kterých bude v blízké době zřejmě přibývat.  Ministerstvo životního prostředí už od počátku avizuje, že současný režim OPŽP je v podstatě stejný, jaký byl zaveden v závěru minulého období v reakci na velký objem nevyčerpaných peněz. Vláda se prý navíc snaží flexibilně reagovat na vývoj čerpání. Nedávno například schválila přesun dvou miliard z OP Doprava do OP Životního prostředí, kde je větší potenciál k jejich vyčerpání. Peníze půjdou hlavně na snižování emisí, které vypouští továrny a teplárny nebo na zlepšování kvality vod na našem území.

Jenže podle opozičních politiků se vytyčené cíle – rychlejší a efektivnější čerpání – ve skutečnosti zatím příliš plnit nedaří a program už od začátku nabírá skluz. „Už máme třetí rok programového období, ale čerpání probíhá zatím jenom jeden rok, takže už máme vlastně dva roky zpoždění,“ podotkl například poslanec za ODS Jan Zahradník a nespokojenost s rychlostí čerpání vyjádřili i někteří zástupci TOP09. Jenže vládní představitelé kritiku opozice odmítají a poukazují na to, že stávající problémy mají kořeny právě ve vládě ODS a TOP 09. Právě ta prý nedokázala zajistit schválení operačních programů ještě před zahájením současného období, tedy před rokem 2014. Zároveň má prý předchozí vláda vinu za ztrátu oněch 7,5 miliardy korun, které nenávratně propadly. „OPŽP patří k těm programům, které se dokázaly vypořádat s pozdním schválením ze strany Evropské komise, a v žádném případě jeho aktuální ´nízké´ čerpání neohrožuje prostředky přidělené do tohoto programu,“ zdůrazňuje v tiskové zprávě ministerstvo životního prostředí.

VÝZVY VE VŠECH OBLASTECH

A jak na tom tedy OPŽP aktuálně je? Do poloviny srpna bylo vyhlášeno 33 výzev, ve kterých se rozděluje 24,5 miliard korun. O dotace je velký zájem, registrováno je celkem 2591 projektů. Zatím posledními vyhlášenými výzvami jsou ty zaměřené na ochranu krajiny, především vodních prvků, mezí, remízků či starých sadů. „Podpoříme i projekty, které povedou ke zlepšení stavu lesních porostů, zajištění migrační prostupnosti pro vodní i suchozemské živočichy a revitalizaci sídelní zeleně,“ vysvětluje náměstek ministra životního prostředí Vladimír Dolejský. Na tyto projekty je ve výzvách řízených Agenturou ochrany přírody a krajiny připraveno zatím 712,5 milionu korun.

Z dalších již vyhlášených výzev lze jmenovat třeba tu zaměřenou na energetické úspory budov. V tomto případě jde hlavně o veřejné budovy, které tak čeká zateplování, výměny oken a dveří a další opatření zaměřená na šetření energií. Pro žadatele hlavně z řad obcí a měst jsou připraveny tři miliardy korun. Své projekty ale chystají i kraje. Třeba ten Královéhradecký chce s pomocí OPŽP zateplit sedm budov za 145 milionů. Chybět mezi nimi nebude gymnázium v Dobrušce nebo domov mládeže v Červeném Kostelci.

Dlouhodobě běží také přijímání protipovodňových projektů. Prozatím 1,3 miliardy si rozdělí žadatelé, kteří plánují například zabezpečovat svahy, ale třeba i čistit koryta řek a potoků. V budoucnu se plánují další výzvy zaměřené na tuto oblast. Přihlásit se do nich chce například Brno, které uzavřelo smlouvu o spolupráci s Povodím Moravy a plánuje komplex opatření na Svitavě a Svratce za čtyři miliardy. Co je důležité - OPŽP bude v tomto období mnohem více reflektovat i opačné nebezpečí – častá a dlouhotrvající sucha. Letos v květnu vláda rozhodla, že na opatření proti nim půjde ročně 2,4 miliardy korun, a to až do roku 2021. Kde se peníze vezmou, zatím není jasné. Všeobecně se ale předpokládá, že evropské fondy v tom rozhodně budou figurovat. Jen z OPŽP by mělo jít na tuto oblast asi osm miliard korun.

S ČISTÍRNAMI JSME POZADU

Z dalších oblastí OPŽP, u kterých už známe i konkrétní projekty, lze jmenovat stavby kanalizací a čistíren odpadních vod. Dotaci na své projekty už získala řada obcí – Z těch posledních třeba Osík, Bezdědice, Radouš, Krasová, Rudice či Hostomice, kde stavba nové kanalizace navazuje na projekt financovaný z evropských peněz v minulém období – novou čističku odpadních vod. Mezi největší chystané projekty pak patří ten v obci Jamné na Jihlavsku, zde postaví čistírnu za 74 milionů korun.

Ostatně právě stavby čističek a odpovídajících kanalizačních systémů jsou dlouhodobě velkým problémem České republiky. Odpovídající kanalizaci, tak jak to požaduje Evropská unie, totiž stále nemá skoro pětina české populace. A podle hrubých odhadů se Česku podaří splnit podmínky osmadvacítky až v roce 2021, což je o jedenáct let později, než nám původně Evropská unie ukládala. To, že jde všechno tak pomalu, má hned několik důvodů. Jedním z nich je i fakt, že obcím se do nákladných projektů, kvůli kterým se musí zadlužovat mnohdy nepříliš výhodnými úvěry, nechce. V tomto směru se stát rozhodl pomoci a nabízí obcím, které chtějí na vodohospodářské projekty čerpat dotace, půjčku od Státního fondu životního prostředí. „Půjčky odrážejí naší vizi - transformaci Státního fondu životního prostředí ČR směrem od toho ryze dotačního administrátora blíže ke komplexní finanční instituci,“ prohlásil již dříve ministr Brabec. Obce navíc mohou žádat i na realizaci jiných projektů podaných do OPŽP, třeba těch zaměřených na zateplování veřejných budov. Filip Appl

 

Portugalsko sa prebúdza pomocou nových technológií

Portugalci vysúvajú svoju krajinu za rámec dovolenkovej destinácie. Snažia sa o pozíciu európskeho lídra v oblasti nových technológií.

Pred necelými dvoma rokmi Južania odštartovali podnikateľský inkubátor ESA BIC, ktorý pomáha začínajúcim podnikateľom uvádzať kozmické technológie do oblasti zdravotníctva, dopravy, či energetiky. Do roku 2019 pri rozbiehaní biznisu plánujú podporiť tridsať domácich firiem, čím vznikne viac ako stovka lokálnych jednotiek v špičkových odboroch. Nad inkubačným strediskom drží patronát Inštitút Pedro Nunes pri Univerzite Coimbra v spolupráci s Vedeckým a technologickým parkom Univerzity Porto a tiež neziskovou organizáciou DNA Cascais, podporujúcou inovatívne podnikanie v okolí Lisabonu. Vo svojej dvadsaťročnej histórii má inštitút na rováši viac ako dvesto novátorských projektov a prostredníctvom inkubačného strediska chce priniesť prelomové inovácie zamerané na globálne trhy.

ATRAKTÍVNY BOD

O čom Portugalci píšu skromnejšie, pozorne analyzuje zahraničná tlač. Španielsky denník El País s uznaním konštatuje, že z Porta a Lisabonu vznikli centrá európskych podnikateľských inovácií, ktoré konkurujú takým velikánom ako Berlín, či Londýn. Rolu zohrávajú nižšie životné náklady, priaznivá klíma a dopravné prepojenie s európskymi metropolami, New Yorkom a tiež Afrikou. Španielsky denník cituje Paddyho Cosgravea, zakladateľa najznámejšieho technologického veľtrhu v Európe Web Summit, ktorý sa rozhodol preniesť ho z Dublinu do portugalského hlavného mesta, kde sa tento rok uskutoční v novembri. Ašpirovanie Lisabonu preklenúť pozíciu najvzdialenejšej európskej metropoly nezostáva nepovšimnutá. Minulý rok mesto bolo ocenené European Entrepreneurial Region award.

PORTUGALCI ŽNÚ ÚSPECHY

Experti z investičných fondov, ktorí zastrešujú podnikanie s inovačnými technológiami, tvrdia, že zo strany portugalskej vlády chýba väčšia vôľa podporovať vízie, ktoré sa už zajtra môžu stať skutočnosťou. Potvrdzujú však, že hoci v krajine pretrváva dvanásť percentná nezamestnanosť a tridsať percent mladých zostáva bez práce, Portugalci sa snaživo odrážajú od dna. K najväčším záujemcom o technologické novinky patrí bankový sektor. Startupová firma pracujúca v oblasti finančnej analytiky CrowdProcess sa zviditeľnila po získaní ceny v Money20/20 v Copenhagene. Pracuje na báze umelej inteligencie s počítačovým systémom James, ktorý umožňuje analyzovať bankové údaje a predchádzať podvodom. V roku 2011 sa zrodila softvérová firma Feedzai, podnikajúca v oblasti informačnej bezpečnosti. Poskytuje služby finančným ústavom s cieľom predchádzať podvodom. Napriek veľkému potenciálu by neprežila bez zahraničného kapitálu. Dvojmiliónové investície získala od nemeckej spoločnosti SAP s podmienkou, že svoju centrálu presunie do USA. Firma dnes zamestnáva 110 ľudí a najnovšie získala 17 miliónov eur z fondu rizikového kapitálu na rozvoj nových produktov. Dana Miháliková

 

Aktuální číslo

Žádné obrázky

Inzerce v Evropských novinách

Spolupracujte s námi a inzerujte v tištěném i webovém vydání.

Více info zde.

sus finiser

Rozhovory

stating

Evropské instituce

  • Evropský účetní dvůr

    Zatímco v minulých číslech Evropských novin jsme se zaměřili hned na dvě významné soudní instituce, tentokrát se v naší pravidelné rubrice podíváme do světa financí. V našem hledáčku je totiž...

    Číst dál...

Partneři

Sprava a udrzba silnic Pk

Evropské vydavatelství, s. r. o.

kancelářská budova P8, č.p. 80
533 53 Pardubice – Semtín
redakce@evropskevydavatelstvi.cz
telefony: 466 611 139, 777 100 388
Evropské noviny © 2016