Čeští a slovenští europoslanci komentují brexit

Rozhodnutí občanů Velké Británie odejít z Evropské unie respektuji, přestože jsem si přál, aby zůstali s námi. Bez Britů bude EU chudší – nejen ekonomicky, ale i politicky a kulturně. Sníží se její váha a prestiž v zahraničí, zmenší se náš vnitřní trh.
Další důsledky Brexitu a scénáře budoucího vývoje není dnes možné odhadnout. Je téměř jisté, že odchod Velké Británie bude mít negativní dopad na evropské hospodářství a také na desítky tisíc českých občanů žijících v Británii, kteří budou muset počkat na výsledek vyjednávání podmínek Brexitu.
Jisté je také to, že nastává období zásadních změn, které na mnoho let dopředu určí budoucnost Evropy i České republiky.
Je možné, že příkladu Velké Británie budou chtít následovat další země. To by bylo pro Českou republiku mnohem horší než samotný Brexit. Naším životním zájmem je fungující, bezpečná, silná a prosperující Evropská unie.
Přestože jsem přesvědčen, že Spojené království mělo v EU zůstat, rozumím stížnostem Britů i občanů řady dalších zemí, kteří nejsou spokojeni se současným stavem unie. V posledních měsících a letech se opravdu ukázalo, že EU nefunguje tak, jak od ní očekáváme. Projevilo se to především při reakci na migrační krizi, která zvýšila napětí mezi členskými státy, při řecké krizi, daňových únicích či neschopnosti rozvinout vnitřní trh.
Brexit rozhodně neznamená konce evropské integrace, ani začátek jeho konce. Ten by nastal jen v případě, kdy by členské státy a evropské instituce ignorovaly všechna varování a nepokusily se EU reformovat. Právě nyní tak nastala chvíle na nápravu těchto nedostatků a zásadní reformu EU. Nejde přitom o vyjednávání výjimek pro Českou republiku nebo jiné státy. To by jen prohloubilo fragmentaci a rozkol uvnitř EU. Jde o reformu, která skutečně zlepší a zefektivní fungování unie. Výjimky na jedné stran a tvrdé jádro na straně druhé nejsou tou správnou cestou.
Reforma se musí týkat řady oblastí a aspektů Evropské unie, jako je rozpočet a daně, bezpečnostní a obranná politika nebo azylová a migrační pravidla. EU musí dobudovat vnitřní trh, zjednodušit regulaci, odstranit neúměrnou byrokratickou zátěž a uvolnit investice do evropských firem. Potřebujeme také mechanismus, který při rozhodování ochrání zájmy nečlenských zemí eurozóny včetně České republiky. V našem zájmu je také efektivnější vládnutí v samotné eurozóně.
Především ale bude nutné změnit způsob, jak se v EU rozhoduje a vládne. Musíme se zabývat rolí, legitimitou a zodpovědností evropských institucí. V budoucnosti by měl mít mnohem větší váhu demokraticky volený Evropský parlament, který by měl úžeji spolupracovat s parlamenty členských států. Občané v žádném členském státě nesmí mít pocit, že jejich hlas není slyšet a že se rozhoduje bez nich. Nebude to jednoduché, protože politikům na národní úrovni se vždy hodí svalovat vinu na Brusel, i když problém je často na jejich straně.
Ochod Velké Británie Evropskou unii nezničí. Zničit by ji ale mohl nezájem a sobectví členských států a neochota pracovat společném projektu tak, aby z dnešní krize vyšel posílen. Pevně věřím, že se to podaří a že se Česká republika stane jedním z iniciátorů těchto změn.

Pavel Telička, poslanec Evropského parlamentu 

Považujem to za víťazstvo protiunijnej  psychózy. Pán Cameron urobil veľkú chybu, keď túto otázku pustil na referendum, a potom čudným spôsobom viedol kampaň proti vystúpeniu. Išlo o hazardnú hru, v ktorej ma Briti prekvapili aj nevhodnými metódami, ktorými viedli kampaň. Som toho názoru,  že k znovuzačleneniu Škótska do EÚ by sme mali mať vysokú empatiu a s novým Spojeným kráľovstvom (Anglicko a Wales) by sme mali vytvoriť korektné privilegované partnerstvo.

Pál Csáky, poslanec Európskeho parlamentu


Rešpektujem rozhodnutie občanov Spojeného kráľovstve, som však z neho a z nich hlboko sklamaný a rozčarovaný. Dovody, ktoré ich k tomu viedli šlo určite riešiť iným sposobom, nie odchodom z Únie.

Toto rozhodnutie sposobí  mnoho problémov pre celú Európu, ale aj pre globálnu situáciu vo svete.  Myslím však, že to najviac postihne ich samotných. Pochybujem, že si svoj krok dokladne zvážili. Je to však skutočnosť, ktorú treba rešpektovať a vyrovnať sa s ňou tak, aby došlo k posilneniu Európskej únie. Bude treba veľmi reálne a objektívne vyhodnotiť jej súčasné fungovanie, v ktorom sú mnohé dlhotrvajúce a vážne chyby, ktoré priviedli k vážnej strate dovery občanov v jej životaschopnosť. Problémy, ktoré pred nami stoja nás oslabujú, nevieme nájsť spoločné efektívne riešenie a všetko to neúmerne dlho trvá. To sa musí zmeniť, ak si chceme udržať ambície byť globálnym hráčom. Po odchode Spojeného kráľovstva to bude ešte ťažšie. Doležité bude aj to, ako sa budeme vedieť dohodnúť s Angličanmi o našom budúcom usporiadaní vzťahov, o našej ďalšej spolupráci. V rokovaniach s nimi podľa mňa treba byť korektný, ale ústretovosť tu nemá miesto. Tu by mali naše záujmy jasne a dokladne prevážiť.

Často spomínané možné ďalšie referendá, podobné tomu anglickému budú v mnohom záležať od toho, ako sa my v EU budeme vedieť vysporiadať s novou situáciou, ale aj od toho, ako sa bude vyvíjať Spojené kráľovstvo (lebo aj ono bude mať určite mnoho problémov, osobitne vzhľadom na politickú situáciu v Škótsku.)

Osobne som vždy veril v silu a životaschopnosť Európskej únie ako najprogresívnejšieho projektu v novodobej histórii Európy. Verím, že v ďalšom vývoji to dokáže a že občanov presvedčí, že je to pre nich záruka slobody, bezpečnosti a prosperity.

Eduard Kukan, poslanec Európskeho parlamentu

Britští voliči v referendu demokraticky vyjádřili své přání odejít z Evropské unie, které musíme respektovat. O tom, jak vážné rozhodnutí měli voliči před sebou, svědčí i mimořádně vysoká volební účast. Výsledek má tedy jasnou vypovídací hodnotu. Oficiálním oznámením premiéra Camerona o úmyslu jeho země vystoupit z EU by se měl nyní aktivovat článek 50 Lisabonské smlouvy, který celý proces upravuje a stanovuje dvouletou lhůtu pro vyjednání podmínek vystoupení. Mnohé bude záležet na tom, jaký přístup k vyjednávání zvolí ostatní státy, zejména eurozóna. Vystoupení může nyní ve zbytku Unie zrychlit jak snahy o těsnější integraci části EU, tedy vznik tzv. dvourychlostní Evropy, tak posílit dezintegrační tendence. Současná situace znamená pro Evropskou unii nutnost zhodnotit své dosavadní směřování a rozhodnout jak dál. Jinou otázkou je dopad britského referenda na vnitřní britskou politiku, která i po referendu zůstane pravděpodobně značně rozdělena.  

Olga Sehnalová, poslankyně Evropského parlamentu

Odchod Británie z Európskej únie je zlou správou. Je však veľmi dôležité rešpektovať rozhodnutie a vôľu občanov. Brexit je vysokou cenou za nerozvážnosť britského premiéra. Nezvládol zahrávanie sa s nacionalizmom pri posledných parlamentných voľbách. Pre jednorazové víťazstvo bol ochotný krátkozrako obetovať desiatky rokov trvajúce náročné budovanie vzájomného partnerstva v Európe. Výsledok včerajšieho referenda nepochybne výraznou mierou ovplyvní aj priebeh a vykonávanie nášho predsedníctva v Rade EÚ.

Monika Flašíková Beňová, poslankyňa Európskeho parlamentu 

Výsledky referenda samozřejmě beru na vědomí a plně respektuji. Britové se rozhodli podle svého nejlepšího vědomí a svědomí a vydávají se na novou neprobádanou cestou, která však bude velmi trnitá. Z kampaně, která Brexitu předcházela, jsem však zklamaná. Ovládly jí emoce, lži a bohužel i násilí. Hned když bylo jasné, že Britové (respektive Angličané a Velšané) většinově hlasovali pro odchod z EU, přiznal Nigel Farage, který se na kampani za odchod velmi silně podílel, že jeden z hlavních argumentů byl založen na chybě (respektive lži). Kampaň pro Brexit navíc silně útočila na migranty z EU (zejména Poláky a Čechy), kteří v Británii pracují.

Vstupujeme nyní do nové fáze evropské integrace (teď to tedy vypadá spíše jako evropská desintegrace) a všichni si musíme uvědomit, že pokračovat, jako by se nic nestalo, není v tuto chvíli rozumná varianta. Předseda Evropské rady Donald Tusk řekl, že co tě nezabije, to tě posílí, ale já mám problém pochopit, jak z tohoto může EU vyjít posílena. EU se nyní musí změnit. Musí odvrhnout vliv korporací a byrokratů a začít se znovu věnovat občanům, pokud bude chtít odvrátit dominový efekt. Nyní přichází čas na reflexi. EU se musí stát demokratičtější a musí si uvědomit svoje chyby, pokud chce přežít a hrát ve světě silnou roli.

Kateřina Konečná, poslankyně Evropského parlamentu


Rozhodnutí Britů v referendu o setrvání v EU mě nepříjemně překvapilo. Očekával jsem, že referendum dopadne úplně jinak. Nebudu popírat, že i mě výsledek velmi překvapil, ale jede se dál. Výsledek ale musíme respektovat. Každý rozvod bolí. Dnes nelze říci, jak bude dohoda o vystoupení Velké Británie a Evropské unie vypadat. Tento odchod rozhodně nebude zadarmo a britské i evropské daňové poplatníky bude stát miliardy eur i liber. Nejde jen o nastavení další spolupráce, ale především o otázku například přesunutí některých pracovníků a agentur EU z Velké Británie. Evropští lídři mohou tlačit na Brity, jak chtějí, aby rychle odešli. Podle mě to rychlé zas tak nebude a předpokládám, že ještě příští volby do Evropského parlamentu mohou být za účasti Velké Británie. Rozvody po mnohaleté známosti jsou prostě složité a trvají dlouhou dobu, přestože obě strany to možná budou chtít maximálně uspíšit. EU nutně potřebuje představit vizi přijatelnou a srozumitelnou pro obyvatele a být schopná zdůvodňovat před lidmi své kroky. Pořád říkám, že EU smysl má a neustále se ji snažím před lidmi obhajovat. Musí ji ale vést lidé schopní komunikovat s řadovými voliči a adekvátně reagovat na problémy, které voliči nejvíce pociťují. Nemůžou ji dělat lidé žijící ve slonovinových věžích, kteří za celý svůj život nepracovali jinde než v prostředí vrcholné politiky. Evropská integrace musí pokračovat, ale lépe, srozumitelněji a inteligentněji. Evropská unie bezesporu přináší milionům svých občanů prospěch, musí být ale schopná své přínosy prodat! A to v současné době není schopná také díky neschopnosti mít dlouhodobou vizi, včetně té komunikační. A proto je nutné Evropu reformovat personálně, strukturou rozpočtu, ale i po stránce její schopnosti komunikace s občany. Pokud se to nepodaří, tak ji rozbijí na základě lží další Faragové a Johnsonové, kteří nechápou, že spolupracovat je daleko více, jak hrát si na vlastním písku.

Tomáš Zdechovský, poslanec Evropského parlamentu

Co vlastně bude znamenat brexit? Nikdo pořádně neví…

Britský hlas promluvil. Země Sherlocka Holmese nebo fotbalovo-modelingové superstar Davida Beckhama se rozhodla, že už nadále nechce být členem Evropské unie. Negativní stanovisko občanů v referendu odnesl hned několik hodin po oznámení výsledků premiér David Cameron. Paradoxně může brexit znamenat konečnou v politickém životě i jednoho z největších propagátorů odchodu Spojeného království z osmadvacítky Nigela Farage.

Hlasu lidu promluvil. Unii řekl jakési nesmělé ale za to důrazné ne. Stoupenci brexitu mohli v pátek 24. června slavit překvapivé vítězství o necelá dvě procenta. Nastala tak bezprecedentní situace, kdy poprvé v historii bude aktivován článek 50 unijních smluv, který ošetřuje odchod členského státu z EU. Co to však přesně znamená, nikdo pořádně neví. Jisté je, že do dvou let by měla Británie ukončit své členství a že ji čekají dlouhá vyjednávání o různých smlouvách, které v době svého členství v Unii vyjednala.

BLONĎATÝ PREMIÉR?

První z vrcholných politiků skončil britský premiér David Cameron. Chvějícím se hlasem poděkoval voličům za podporu a před zraky novinářů a své manželky oznámil, že do října odstoupí z předsednické funkce. Vzhledem k tomu, že podpořil setrvání země v Unii, cítí, že k brexitu by Británii měl vést „jiný kapitán“. Otázkou je, zda zůstane i předsedou Konzervativní strany. Počítalo se, že na obě funkce bude kandidovat Boris Johnson. Někdejší starosta Londýna podpořil vystoupení z EU a nyní se na něho upírají oči celé Británie, jak si se situací poradí. Boris Johnson je podle mínění britských médií hlavním viníkem neslavného konce Davida Camerona. Boris Johnson ale ohlásil, že se ani o jednu z těchto funkcí nebude ucházet, což mu značně pocuchalo žebříčky popularity. Seriózní deníky ve Spojeném království zmiňují jméno Michaela Gova, který je Johnsonovi blízko díky podpoře Vote Leave, nebo ministra financí George Osborna jako hlavních kandidátů na nového předsedu vlády. V říjnové stěhování Borise Johnsona do čísla 10 věřili i bookmakeři, u těch má slušnou šanci i Theresa May, která se netají svojí nevraživostí vůči Johnsovi.

Nejen předseda konzervativců má ale brexitem zaděláno na problémy. Jeremy Corbyna, předsedu opozičních labouristů dlouhodobě v Británii kritizovali za příliš laxní a nevýrazný přístup k obhajobě setrvání v Unii, za které se členové labouristické strany postavili. Například komentátor deníku The Guardian Jonathan Freddland napsal, že Corbyn a jeho tým „záměrně sabotovali kampaň za setrvání.“ Podle Freedlanda dostalo Corbyna do předsednické funkce labouristů nadšení mladých. Mladí také v referendu výrazně hlasovali pro setrvání v Unii, což „jejich“ kandidát Corbyn nebyl schopen zajistit. „Jeho vystoupení byla povrchní a nedařilo se mu zakrýt nedostatek vlastního entuziasmu,“ vyčítal Corbynovi komentátor The Guardian. Podle zjištění Laury Kuenssberg z BBC, která se dostala k internetové komunikaci Corbynova týmu, Corbynova kancelář skutečně sabotovala kampaň. Třeba tím, že na poslední chvíli rušila důležitá interview, nebo opomíjela důležitá vyjádření jako reakce na stanoviska Vote Leave. Reakce spolustraníků na sebe nedala dlouho čekat. V pondělí po referendu, v návaznosti na Corbynovy kroky, rezignovalo šest členů labouristické stínové vlády.

Brexit také může paradoxně srazit hlavu muži, který na vyvolání referenda za odchod z Unie postavil, bez přehánění, svoji politickou kariéru. Britská média se pustila do předsedy euroskeptické strany UKIP Nigela Farage. Vadilo jim přiznání v pořadu Good morning Britain, kdy Farage shodil jeden z hlavních argumentů kampaně Vote Leave. O slibu, že 350 milionů liber týdně, které ušetří vláda odchodem z EU, půjde do národního systému zdravotnictví, prohlásil Farage, že ho nemůže zaručit. V návaznosti na tento výrok ostatní strany Farage vynechaly z nadstranické komise zabývající se jednáním o brexitu.

Po uveřejnění výsledků se rozjela petice za opakování referenda. Po pěti dnech měla už přes tři miliony podpisů a stále přibývaly. Zůstat v EU si před hlasováním přály především seriózní deníky. V opozici byl bulvár. Bulvární deník The Sun podpořil brexit. Titulek, který se vyjadřuje k případnému vyhlášení druhého referenda o vystoupení, mluví za vše: „EU to nemůže myslet vážně“. Připomněl třeba i vyjádření čelných představitelů Unie, že v případě odhlasování odchodu, nebude Unie poskytovat další šance rozmyslet si svoje rozhodnutí.

BREXIT A ČEŠI

Co bude brexit znamenat pro Českou republiku? Ve Spojeném království v současnosti žije okolo 40 tisíc Čechů, další v něm studují díky evropskému programu Erasmus. „Netroufnu si odhadnout, jak se jejich pozice změní. Závisí to na tom, s jakým návrhem přijde sama Velká Británie a o tom v současnosti nevíme nic,“ odpověděl Evropským novinám dva dny po referendu ředitel zahraničního odboru Kanceláře prezidenta republiky Hynek Kmoníček. Ten se také pozastavil nad tím, že brexit možná nejvíce překvapil jeho samotné zastánce. „Měli by nyní přijít s fontánami nehynoucího proudu nápadů, jak to zařídit. Nastalo ale dlouhé ticho,“ myslí si Kmoníček.

Podobně to vidí i Petr Kaniok z Katedry mezinárodních vztahů a evropských studií Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity. „Pokud jde o scénáře dalšího vývoje, velmi záleží na tom, jak hladké a rychlé bude „rozvodové řízení“. Nejsem si úplně jistý, že zvláště britská reprezentace ví, co všechno může čekat a jaké budou důsledky. Trochu se zdá, že EU nyní bude chtít Londýn malinko „vykoupat“ - páteční jednání představitelů institucí EU přehrálo míč na britskou stranu s tím, že má navrhnout další postup a scénář odchodu,“ napsal Evropským novinám Petr Kaniok. Podle něj nebude nadšení vítězů dlouho trvat. „Před problémy spojené s globalizací Británie neuteče a bude mít menší šanci je ovlivnit. Například migranti z Calais těžko řeknou »Ok, Velká Británie není v EU, půjdeme do jiné země«. Ale tohle všechno Spojenému království dojde až postupně,“ uvedl Petr Kaniok.  

Čeští politici k brexitu zaujali vesměs negativní stanovisko, zdůraznili však potřebu reformy a poučení se ze situace. Premiér Bohuslav Sobotka neviděl brexit jako „konec světa“ a snažil se krotit emoce. Zároveň však jako většina politiků přidal přání o reformě Unie. „Je potřeba minimalizovat negativní důsledky pro občany EU a České republiky. Evropská unie se musí rychle změnit. Ne proto, že Británie vystoupila, ale proto, že evropský projekt potřebuje mnohem silnější podporu občanů. Evropa musí byt akceschopnější, pružnější, méně byrokratická a mnohem vnímavější k různorodosti, kterou přirozeně představuje 27 členských států,“ napsal k výsledku referenda na svém facebooku Bohuslav Sobotka.

Prezident Zeman má z výsledku referenda obavy především proto, že nyní podle něj nebude mít Francie s Německem potřebnou opozici. „Jsem zklamaný, stejně jako spousta jiných lidí, kteří si uvědomovali, jaké důsledky bude odchod Británie mít,“ sdělil Miloš Zeman prostřednictvím hradní televize OVTV. Brexit se podle něj dotkne českého exportního trhu. „Na Evropskou unii jako celek bude mít nepříjemný dopad, protože tandem Francie-Německo nebude vyvažován britským vlivem. Evropská komise bude nyní mít poněkud volnější ruce. Pokud jde o Českou republiku, každé zúžení evropského trhu vede ke zhoršení ekonomických podmínek,“ připomněl Zeman s tím, že více jak 80 % českého vývozu míří do zemí EU.

Předseda ODS a akademik dlouhodobě se zabývající Evropskou unií Petr Fiala se před hlasováním netajil tím, že chápe důvody, proč chtějí Britové pryč. „Kdybych byl Brit, zvažoval bych brexit. Za Českou republiku si vsak přeji setrvání Británie v Evropské unii,“ napsal médiím v den konání referenda. Samotné odhlasování vystoupení okomentoval politolog Fiala následovně. „Pokud se EU radikálně nezmění, je to její konec. Brexit je vítězstvím demokracie, bez ohledu na to, zda se nám výsledek líbí, či ne. Britští občané se vyjádřili jasně a dali nám poslední šanci EU ještě změnit. Jinak Brusel zničí Evropu,“ myslí si Petr Fiala. Lukáš Zitka

 

Zájem o dotace na vzdělávání je obrovský

Celoživotní učení, lepší kvalita a efektivita vzdělávacích procesů, důraz na kreativitu a inovace a prosazování aktivního občanství. To jsou ve zkratce čtyři hlavní cíle, které v současnosti prosazuje Evropská unie v oblasti vzdělávání. Jenže něco jiného jsou vize a něco jiného každodenní praxe, která bohužel v mnoha směrech stále pokulhává. Na druhou stranu: Mnohá opatření a aktivity dokládají, že vzdělávání není pro EU, ani pro Českou republikou, rozhodně na druhé koleji.

„Vzdělávání významně rozvíjí občanské sebeuvědomění, díky němuž se občané stávají svobodnějšími, otevřenějšími k jiným názorům a nepodléhají různým typům manipulací, frustraci z politického dění, násilné radikalizaci či extremismu,“ prohlásila letos v únoru na zasedání Rady Evropské unie česká ministryně školství Kateřina Valachová. Podle mnoha odborníků tím přesně vystihla, v čem je podpora školství důležitá, a proč bychom se neustále měli soustředit na zkvalitňování nejen školského systému, ale i na podporu zaměstnanců v něm. Evropská unie tak činí prostřednictvím celé řady programů. Ty se soustředí v první řadě na finanční pomoc konkrétním projektům a institucím v jednotlivých členských zemích, v druhé řadě pak jde o nejrůznější projekty, které mají přispět k lepšímu fungování celého systému. Mezi nimi lze jmenovat jednotlivé aktivity Programu celoživotního učení, stipendia a výměnné pobyty pro studenty například v rámci projektu Erasmus, přeshraniční spolupráce a partnerství jednotlivých základních, středních a vysokých škol nebo projekt Europass, v rámci kterého dochází k snadnějšímu uznávání kvalifikací napříč evropskými státy.

Bohužel i přes zmíněné aktivity osmadvacítky a přes opakované proklamace jednotlivých členských států i Evropské unie samotné o tom, jak je tato oblast důležitá, jsou klíčovou součástí podpory peníze. A v tomto směru je stále co zlepšovat a napravovat. Eurokomisař pro školství, kulturu, mládež a sport Tibor Navracsics před časem prohlásil, že je potřeba hledat nové cesty, jak investice do vzdělávání posílit. „Evropská unie zaostává v investicích do vzdělání, to by mohlo způsobit problém, protože investice do současného vzdělávání je také investice do budoucí konkurenceschopnosti,“ řekl s tím, že po ekonomické krizi se v rozpočtech na vzdělávání začalo škrtat. V tuto chvíli činí výdaje na tuto oblast v rámci EU celkem 5,3 procenta HDP, což je v porovnání s některými rozvíjejícími se ekonomikami například v Asii méně o necelé procento.

V OP VVV PŘIPRAVENO 90 MILIARD

Ačkoliv peníze ve školství jsou především záležitostí jednotlivých členských států, velmi důležité, alespoň v České republice, jsou i evropské dotační fondy, ze kterých jdou každoročně miliardy na měkké i tvrdé projekty v této oblasti. V uplynulém programovém období byla tato oblast podporována hlavně z regionálních operačních programů a z OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost. Zatímco z ROPů šly prostředky na modernizace prostor a pořizování nového vybavení na základních a středních školách, OP VpK podpořil například inovace na vysokých školách nebo projekty propojující vzdělávání a praxi. Důležitým programem byl i OP Výzkum a vývoj pro inovace, ze kterého šlo 36 miliard na stavbu 48 vědeckých center, mezi nimi nechybí například brněnských CEITEC nebo středočeský ELI. Jenže některá postavená vědecká centra možná čekají problémy s udržitelností. „Podle odhadů bude na jejich provoz v době udržitelnosti nutné vynaložit ze státního rozpočtu dalších 24,4 miliardy korun. U pěti z jedenácti kontrolovaných center hrozí, že nesplní podmínky udržitelnosti,“ stojí ve zprávě Nejvyššího kontrolního úřadu.

I v současném programovém období lze samozřejmě využívat evropské dotace ze strukturálních fondů. Stěžejním programem je tentokrát OP Výzkum, vývoj a vzdělávání, ve kterém je do roku 2020 připraveno celkem 93 miliard korun. V současnosti je v chodu celá řada výzev zaměřených na širokou paletu projektů. Největší objem peněz půjde na rozvoj lidských zdrojů pro vědu, výzkum a inovace. Zanedbat ale program nechce ani další oblasti - provázání výuky s praxí, zvyšování otevřenosti a zlepšování strategického řízení vysokých škol. Do programu tentokrát spadá i regionální školství, kde bude podporováno hlavně inkluzivní vzdělávání a projekty odstraňující bariéry bránící znevýhodněným dětem ve studiu.

IROP A PRVNÍ PROJEKTY

Naopak v OP VVV nenajdeme výzvy zaměřené na pořizování nového vybavení a modernizace prostor jednotlivých škol. Takové projekty by měl podporovat Integrovaný regionální operační program, který v tomto období navazuje na zrušené ROPy. Nedávno byly vyhlášeny dvě výzvy s alokací 1,5 miliardy korun, zaměřené na infrastrukturu středních a vyšších odborných škol. Budou se opravovat nebo stavět učebny, pořizovat nové vybavení, to vše s cílem zlepšit hlavně kvalitu výuky přírodních věd či technických a řemeslných oborů. „Typickým příkladem projektu může být rekonstrukce strojírenské dílny pro střední průmyslovou a odbornou školu a její vybavení, nebo například nástavba v podkroví budovy gymnázia za účelem vybudování odborné učebny pro cizí jazyk a laboratoře chemie,“ uvedl náměstek ministryně pro místní rozvoj Zdeněk Semorád.  

A první projekty, které chtějí využít evropských peněz z IROP už se rýsují. V Brně, Plzni, Ostravě a dalších městech se chystají rekonstrukce školek, základních i středních škol. V plánu jsou modernizace počítačových učeben i stavba sportovních hřišť. V Hradci Králové, v budově bývalé základní školy, chce město postavit vzdělávací centrum zaměřené na technické a přírodovědné obory. S projektem za 150 milionů korun by měl pomoci právě IROP.  „Nechceme vybudovat technologický skanzen či muzeum ani žádný izolovaný projekt. Naší snahou je otevřít vzdělávací centrum, které v souvislostech přiblíží přírodní vědy o člověku,“ říká k celé akci primátor Hradce Zdeněk Fink.

Velké podpory by se měly dočkat také mateřské školy a další předškolní vzdělávání – dětské skupiny, lesní školky či jesle. Umožnila to již ukončená výzva zaměřená na výstavbu a rekonstrukce prostor, pořizování nového vybavení či na budování bezbariérových opatření.

Zájem o dotace je dlouhodobě velký. V mnoha výzvách zájem žadatelů překročí alokované prostředky. Například u zmíněné výzvy zaměřené na předškolní vzdělávání bylo podáno přes 240 žádostí s požadavkem na dotace přes tři miliardy korun.

UČITELE ČEKÁ NAVÝŠENÍ PLATŮ

Ačkoliv podle mnoha odborníků pomohly dotace s modernizací vybavení jednotlivých škol a nastartovaly řadu doprovodných vzdělávacích projektů, v České republice jsou problémy, se kterými pomoci nedokážou. Mezi ně patří podle Evropské komise hlavně nízké zapojení znevýhodněných dětí. Řešit to má novela školského zákona, která od září přinese podpůrná opatření pro znevýhodněné děti, a především bude klást důraz na společné vzdělávání všech skupin žáků na základních školách. „Pro mě je společné vzdělávání to, že vzdělávací soustava každému dítěti zaručí, že je vnímáno jako originál, že z něj chceme vybrousit skutečně to nejlepší. Jsem ráda, že Brusel naše opatření ocenil,“ uvedla Kateřina Valachová.

Dlouhodobým problémem je také motivace a stárnutí učitelů. Podle OECD je Česko dokonce jednou z deseti zemí, ve které je více než 40 procent učitelů ve středním vzdělávání starší 50 let. A situace se bohužel nelepší, za což podle mnoha lidí může především postupný úbytek žáků a nedostatečné platové ohodnocení s velmi malými možnostmi postupného karierního a platového růstu. Alespoň v platové oblasti by se ovšem měly věci začít hýbat. Vláda se nedávno shodla na navýšení peněz na platy učitelů o osm procent, platové tarify by pak měly stoupnout o šest procent. „Když roste ekonomika, musí se to projevit i v životní úrovni lidí a kvalitě veřejných služeb. Nejvíce dostanou učitelé, školství je prioritou vlády," uvedl premiér Bohuslav Sobotka. Mělo by jít podle vládních představitelů ale jen o začátek diskuse o pomoci českému školství. Odboráři totiž požadují až desetiprocentní růst platů a především dlouhodobé sbližování ohodnocení učitelů s ostatními vysokoškolsky vzdělanými zaměstnanci. Zda se k tomu konečně české vzdělávání začne přibližovat, se ukáže v nejbližších letech. Filip Appl

 

Dokáží si europoslanci představit Turecko jako člena EU?

 

Jste pro bezvízový styk EU s Tureckem? Dokážete si představit, že by se Turecko v budoucnu stalo členem EU?


V súčasnej situácii nie som za bezvízový styk EÚ s Tureckom, podľa mňa Turecko v súčasnosti nespĺňa podmienky na tento režim. V súčasnosti ani to neviem predstaviť, že Turecko sa stane členom EÚ - ba som toho názoru, že v Turecku prebiehajú skôr opačné procesy, vzdialenie sa od hodnôt EÚ.

Pál Csáky, poslanec Európskeho parlamentu


Zrušení víz pro občany Turecka považuji za naprostý nesmysl. Počet běženců do Evropy se v posledních měsících sice skutečně snížil, ale na druhé straně ale nemůžeme dát Turecku bianco šek, když dostatečně nesplní i další stanovené podmínky, jako jsou zajištění bezpečnosti, potírání korupce a omezení bezvízového styku s problémovými zeměmi. Protože Turecko podmínky neplní, zrušení víz by postrádalo jakoukoli logiku a opodstatnění. Z předem stanovených podmínek opravdu nemůžeme slevovat, ať už se jedná o jakoukoli zemi. Pokud jde o druhou otázku, stavěl jsem se vždy, a to i před svým zvolením, jasně proti vstupu Turecka do EU. Drtivá většina tureckého území leží v Asii, a ne v Evropě, proto si takovou zemi nedokážu dost dobře představit jako součást EU. Dalším důvodem proti vstupu jsou výrazné kulturní odlišnosti ve srovnání s většinou Evropy a konečně, přistoupení Turecka brání i aktuální stav lidských práv, protože důsledkem vývoje v posledních letech se Turecko demokratické Evropě vzdaluje i politicky. Evropa nemůže zavírat oči nad tím, že prezident Recep Tayyip Erdoğan zavádí v zemi autoritářské praktiky, jako je pronásledování opozičních médií či blokování sociálních sítí. Země, která není plnohodnotnou demokracií, nemůže být členem EU.

Tomáš Zdechovský, poslanec Evropského parlamentu


Domnívám se, že zavedení bezvízového styku s Tureckem by bylo projevem politického oportunismu a nezodpovědné překračování evropských pravidel. Máme jasně dané podmínky pro aplikaci bezvízového styku, ale Turecko jich mnoho nesplňuje. Například má v současnosti bezvízový styk se zeměmi, se kterými EU víza vyžaduje. Bezvízový styk s Tureckem by tedy znamenal pro některé státy (respektive jejich občany) možnost obejít vůli EU. Nemyslím si, že je v zájmu EU, aby ustupovala ze svých požadavků, a to zejména kvůli státu, který se nás očividně rozhodl vydírat. Spolupráce s Tureckem ano, ale ad hoc ustupování promyšlenému a tvrdému nátlaku ne. Ten samý problém vidím i u Turecka jako potencionálního člena EU. Tím, jak Erdogan zemi v současnosti spravuje, se jasně odklání od způsobu správy aplikované na území EU. V Turecku se vytrácí svoboda slova a nezávislé soudnictví je stále nenaplněným snem svobodomyslných tureckých občanů. Náš vztah s Tureckem v současnosti ovládá evropský dvojí metr. Jiné bychom za to kritizovali, ale Turecku to budeme odpouštět, protože nás drží v kleštích? Takováto zahraniční politika je postavená na slabosti a nikoliv síle EU. Evropský parlament navíc jasně deklaroval, že Turecko musí splnit všechny podmínky, které mu byly uloženy. Pokud však dojde k tomu, že i proti vůli volených zástupců dojde k „odpuštění“ některých podmínek, dostaneme se do významného institucionálního střetu mezi institucemi EU v době, kdybychom měli primárně táhnout za jeden provaz.  

Kateřina Končená, poslankyně Evropského parlamentu

Klára Dostálová o dotacích pro turismus

Je nutné konstatovat značný pokles podpory cestovního ruchu z Evropských strukturálních a investičních fondů v programovém období 2014 – 2020. Podpora cestovního ruchu v rámci fondů EU bude v ČR pouze sekundárním efektem podpořených projektů v rámci Integrovaného regionálního operačního programu, např. podpora památek UNESCO. Cestovní ruch ČR se v posledních letech vyvíjí dobře. Od roku 2012 rostou příjezdy cizinců v průměru o 4,4 % a příjezdy tuzemců o 4,6 % ročně. Rádi bychom tento pozitivní trend udrželi i v následujícím období.  V období 2010 – 2017 je realizován národní dotační titul zaměřený zejména na domácí a sociální cestovní ruch (průměrná alokace 58 mil./rok). Dotace je poskytována v režimu de minimis a maximálně do výše 50%, což generuje minimálně 50% investici do cestovního ruchu příjemci dotací (podnikatelé, obce). Ministerstvo pro místní rozvoj však nyní s cílem udržení pozitivních trendů v oblasti cestovního ruchu intenzivně pracuje na návrhu nového systému podpory cestovního ruchu se zapojením prostředků státního rozpočtu. Nový model vychází z požadavků jednotlivých krajů a podporované aktivity budou vycházet z potřeb jednotlivých regionů (přímý dopad programu na regionální rozvoj). Cílem MMR je mimo jiné zajistit kontinuální objem podpory po delší časové období s cílem zajištění stabilního rozvoje odvětví.
Nový program bude na principu motivace a regionalizace, část alokace bude určena pro jednotlivé kraje. Program se bude skládat z pěti podprogramů. Zaměření podprogramů bude dvojího typu, na podporu investic v regionech a na realizaci marketingových aktivit destinačních společností.
Program podpory cestovního ruchu představuje investici, která bude mít dopad na zvýšení tržeb podnikatelů zapojených do projektu i zvýšení návštěvnosti u subjektů cestovního ruchu (vazba na daňové příjmy podnikatelských subjektů i zaměstnanců ve službách, podpora zaměstnanosti v regionech, atd.). Na realizaci projektů se předpokládá spolufinancování ve výši 50 %, v případě projektu samosprávních celků se uvažuje o jejich zapojení do spolufinancování programů.
V současnosti je realizována výzva Národního programu podpory cestovního ruchu, podprogram Cestování dostupné všem. Projekty realizované díky podpoře budou realizovány v roce letošním a příštím. Předpokládá se tak vliv spíše až na sezonu 2017. Jedná se o projekty „menšího“ investičního charakteru max. do 5 mil. Kč (u projektů s realizací parkovací věže pro kola je to pak do 10 mil. Kč).“ 

Klára Dostálová, náměstkyně ministryně pro místní rozvoj

 

23. červen státním svátkem?

Příznivci Brexitu v čele s Nigelem Faragem od vyhlášení výsledků mohutně slaví. Na svém twitterovém účtu Farage prohlásil, že je třeba, aby 23. červen byl od nynějška státním svátkem.

  

 

 

 

Čeští politici o útocích v Istanbulu

Důrazně odsuzuji teroristický útok, ke kterému došlo včera v Istanbulu na Atatürkově letišti. Ať už za útokem stojí kdokoliv, doufám, že jeho zosnovatelé budou čelit spravedlnosti. Turecko je naším důležitým partnerem a spojencem v NATO, se kterým budeme i nadále v boji proti terorismu spolupracovat. Rád bych vyjádřil podporu Turecké republice a jejím občanům a soustrast rodinám všech obětí. Pokládám za důležité, aby se v EU dále zintenzivnila spolupráce mezi státy v zajmu efektivního boje proti terorismu a především předcházení teroristickým útokům. I tady může EU prokázat svůj význam při zajišťování bezpečí pro své občany. 

Bohuslav Sobotka, předseda vlády 

Útoky na istanbulské letiště, které je třetí nejfrekventovanější na kontinentě, znovu připomněly bezprostřední a trvalou přítomnost hrozby terorismu v Evropě. Včerejší teroristický čin nebyl útokem namířeným pouze na Turecko, ale je útokem na všechny evropské občany. „Myslíme na oběti a jejich rodiny, na všechny, kteří byli zasaženi terorem v Istanbulu. Přestože jsou teroristické útoky stále častější, nelze si na ně zvyknout. Teroristé nás nesmějí zastrašit. Včerejší teroristické útoky bohužel znovu potvrdily, že je dnes prvořadým úkolem zajištění bezpečnosti a boj s terorismem. Na to se musíme v Evropě soustředit," říká předseda ODS Petr Fiala.  

I přesto, že Turecko je pro evropskou obranu klíčovým spojencem, včerejší teroristický incident ukázal, že uvolnění vízového režimu by bylo pro vnitřní bezpečnost Evropy zbytečným zvýšením rizika. „Turecko se potýká se zhoršenou bezpečnostní situací v důsledku vlny terorismu. Uvolnění vízového režimu s Tureckem proto není na pořadu dne," říká Adéla Kadlecová, expertka ODS pro evropské otázky. 

 

Útok, který se včera odehrál na istanbulském letišti, je tragédie nejen pro Turecko, ale také pro mnoho zemí, jejichž občané jsou mezi obětmi.

Musíme si uvědomit, že se něco podobného může stát kdekoliv na světě. Proto bychom měli být ostražití, pokračovat v bezpečnostních opatřeních, ale nepodléhat strachu. Všichni chceme bezpečný svět, proto musí celosvětová koalice pokračovat v boji proti terorismu se stejnou intenzitou.

Miroslav Kalousek, TOP 09

 

 

Co by vám nemělo uniknout: Cameronův pád, Faragova kudla do zad

Od časného rána vědí Britové, že už nebudou dále členy Evropské unie. Za vystoupení ze svazku evropských států se postavilo 52 % oprávněných voličů. Už dříve se spekulovalo, že pokud dojde k variantě brexitu, současný předseda vlády složí funkci. První den po vyhlášení výsledků byl plný událostí a Evropské noviny vám nyní předloží souhrn těch nejdůležitějších.

Po sečtení hlasů bylo jasné, že Velká Británie po 43 letech vystoupí z EU. Jedna z nejdůležitějších mocností a členský stát, který více přispívá do společného rozpočtu, než z něj dostává, se stane prvním v historii, kvůli kterému se aktivuje Článek 50 unijních smluv.

Premiér David Cameron stál na straně poražených, platformy Stronger In. Ačkoliv v únoru ještě prohlašoval, že i v případě brexitu bude dále pokračovat ve funkci předsedy vlády, dnes oznámil, že do října skončí v čele vlády. „Myslím, že naše země vyžaduje čerstvé vedení. Nemyslím si, že jsem vhodný kapitán, který by dovedl zemi do její nové destinace,“ řekl chvějícím se hlasem Cameron před svým sídlem v Downing street číslo 10. Rival Boris Johnson už si brousí zuby na oba předsednické posty Davida Camerona, jak na ten vládní, tak i v čele konzervativní strany. Brexit je velkým vítězstvím blonďatého spisovatele a novináře.

Na rozhodnutí opustit EU reagovala ihned i skotská premiéra Nicola Sturgeon. Prohlásila, že je velmi pravděpodobné, že se bude konat další referendum o nezávislosti Skotska. Skotsko si přálo zůstat členem osmadvacítky. Při posledním hlasování o případném odtržení od Spojeného království v roce 2014 si ale ještě většina Skotů přála zůstat ve větším celku zvaném Velká Británie. Brexit však výrazně zamíchal emancipačními náladami v zemi. Nové referendum o nezávislosti by se mohlo konat do konce roku 2018.

Nigel Farage, architekt britského referenda a jeho dlouholetý propagátor, se postaral o pořádné pozdvižení. Po skončení hlasování totiž v televizním pořadu Good morning Britain přiznal, že jeden z největších argumentů podporovatelů vystoupení, a sice úspora 350 milionů liber týdně, je chybná. Není divu, že když se Boris Johnson, jeden z hlavních představitelů Vote Leave, dnes poprvé ukázal na veřejnosti, Londýňané na něj bučeli.

A co představitelé EU? Předseda Evropského parlamentu Martin Schulz a předseda Evropské komise Jean Claude Juncker prohlásili, že přijali výsledky referenda a že rozhodnutí voličů respektují. Šéf Evropské rady Donald Tusk komentoval brexit klišoidním rčením „Co tě nezabije, to tě posílí.“ Všichni tři se shodli, že chtějí neprodleně začít vyjednávání o podmínkách britského opuštění, aby se tak předešlo protahování období ekonomické a politické nejistoty. Tlačí tak na Camerona, aby neprotahoval zbytečně start jednání. Cameron chce počkat do října do sněmu Konzervativní strany. Lukáš Zitka

 

"Není to konec světa," tvrdí premiér o referendu

sobotka bohu"Přes pocity zklamaní, které mnozí z nás nad výsledkem britského referenda cítí, je potřeba vidět, že to není konec světa, a už vůbec ne konec Evropské unie. Británie se jen vydala jinou cestou, než je evropská integrace. Je to rozhodnutí závažné a nezvratné. Britové budou mít menší vliv na to, co se v Evropě děje a jejich země bude celkově slabší a méně důležitá. V nejbližších letech budou muset znovu zápasit o udržení Skotska. O odchodu z EU bychom se s Brity měli domluvit rychle a racionálně. Je potřeba minimalizovat negativní důsledky pro občany EU a České republiky. Evropská unie se musí rychle změnit. Ne proto, že Británie vystoupila, ale proto, že evropský projekt potřebuje mnohem silnější podporu občanů. Evropa musí byt akceschopnější, pružnější, méně byrokratická a mnohem vnímavější k různorodosti, kterou přirozeně představuje 27 členských států. EU pro nás, Českou republiku, představuje tu nejlepší myslitelnou záruku stability, míru a prosperity, musí ale projít změnami, které jí zajistí další životaschopnost a důvěru občanů." 

Bohuslav Sobotka, Předseda vlády ČR

Premiér Sobotka se setkal s předsedou EK Junckerem, úspěšně ukončil vyjednávání o EIA a zdůraznil potřebu podpory zemědělství

Premiér Bohuslav Sobotka na okraj Evropské rady jednal s předsedou Evropské komise Jean-Claude Junckerem. Ten potvrdil, že vyjednávání české vlády s Evropskou komisí o problematice EIA dospělo do zdárného konce. Jedná se o jeden ze zásadních úspěchů českého kabinetu, který tak ukončil dlouholetý problém a Česká republika může pokračovat v dostavbě páteřní dopravní infrastruktury. Premiér Sobotka se s předsedou Evropské komise věnoval také tomu, jak bude Komise reagovat na český požadavek podpory zemědělců, kteří musí čelit propadu výkupních cen i nepříznivým klimatickým podmínkám.

„Finální dohoda s Evropskou komisí o EIA je ukázkou efektivní spolupráce mezi ČR a Evropskou komisí. Podařilo se nám odblokovat neblahé dědictví předchozích vlád a nyní konečně můžeme plynule dostavit dopravní tepny v ČR za významné pomoci evropských prostředků,“ uvedl předseda vlády.

Dohoda s Komisí se týká vybraných prioritních dopravních staveb, které jsou v pokročilé fázi přípravy a jsou součástí Transevropské dopravní sítě. Ta hraje významnou roli v dobudování jednotného trhu. Dosažená dohoda bude mít pozitivní dopad jak z dopravního, tak ekonomického hlediska. Dalším krokem nyní bude projednání vyjednaného legislativního řešení, které schválila vláda v červnu, v Poslanecké sněmovně.

Při setkání s předsedou Evropské komise projednal premiér Sobotka také otázku, které se věnovalo rovněž zasedání Evropské rady, a sice kritickou situaci v evropském zemědělství, a zdůraznil také potřebu zmírnit nerovnováhu na komoditních trzích. Česká republika iniciovala projednání nutnosti další podpory pro sektory mléka a vepřového masa, kterou podpořily všechny ostatní členské státy, a Evropská komise tak má od členských států jasné zadání, jak dále postupovat.

„Zdůraznil jsem, že v návaznosti na dnešní jednání očekáváme, že Komise předloží nejpozději v červenci konkrétní návrhy, které pomohou našim zemědělcům překonat přetrvávající obtíže," řekl premiér Sobotka.

Prioritní dopravní záměry
D3 České Budějovice, bypass - (D3 0310/I Úsilné - Hodějovice and D3 0310/II Hodějovice - Třebonín)
D6 bypasses of Řevničov, Lubenec, Krušovice - (D6 Lubenec, obchvat; D6 Řevničov, obchvat; and D6 Nové Strašecí - Řevničov)
D48 Frýdek Místek, bypass
D35 Opatovice - Ostrov - (D35 Opatovice nad Labem - Časy and D35 Časy - Ostrov)
D49 Hulín – Fryšták
D55 Otrokovice bypass, south-east section
D11 1106 Hradec Králové – Smiřice
I/11 Ostrava, prolongation of Rudná road
D1 0136 Říkovice – Přerov
Modernization of railway track Sudoměřice – Votice

Zdroj: Tiskový odbor Vlády ČR

Britové řekli Unii goodbye

Nejděsivější matematický příklad všech europoslanců a úředníků EU v posledním roce? 28 – 1. I když jeho výpočet zvládne leckterý prvňák, možná i žák mateřské školy, jeho výsledek si však nepřála znát drtivá většina členských států EU. Voliči však včera ve Velké Británii rozhodli, že už dále nechtějí být v pevném svazku s kontinentální Evropou.

S ohledem na výsledky se rozhodl rezignovat premiér David Cameron, který to v případě neúspěchu platformy Britain stronger in EU slíbil. Downing street číslo 10 opustí na podzim. Výsledek byl velmi těsný, z Unie si přálo odejít 52 % voličů. David Cameron na Twitteru poděkoval voličům, kteří volili možnost setrvání v Unii.

K výsledkům referenda se vyjádřil i muž, který je považovaný za hlavního iniciátora referenda, Nigel Farage z UKIP. Ten zhodnotil, že je dobře, že Cameron odstoupil. „Není to špatný muž, jen stál na špatné straně,“ napsal na Twitteru Farage. Předtím ještě přidal políček Unii. „Opouštíme zkrachovalé politické společenství. Nyní můžeme do světa opět jako nezávislá země, která o sobě svobodně rozhoduje,“ připsal Farage.

farage twitter

Ač mu výsledek referenda musel nadělat velké vrásky na čele, předseda Evropského parlamentu Martin Schulz přijal porážku se ctí. „Vůli voličů musíme respektovat. Nyní jsou načase rychlá a jednoznačná jednání o odchodu,“ napsal na Twitter Schulz.

Výsledek Brexitu komentoval i premiér Bohuslav Sobotka, jeho komentář jsme již dnes přinesli. Konec Davida Camerona okomentoval předseda ODS Petr Fiala, vysokoškolský pedagog a autor učebnice Evropská unie.

„Lituji rezignace Davida Camerona. Rezignovat by měli jiní, ti, kteří v Bruselu Evropu do této krize dovedli. David Cameron se po prohře v referendu zachoval jako gentleman. Odchází bohužel náš blízký a dlouholetý politický spojenec, který má k České republice a k ODS úzké osobní vazby,“ napsal médiím Petr Fiala.

Britové dnes rozhodují o setrvání v Unii

Už dnes budou oprávnění voliči ve Velké Británii odpovídat na otázku, zda si přejí, aby jejich země zůstala v Evropské unii či nikoliv. Mnozí komentátoři a političtí experti vidí v referendu též souboj dvou výrazných osobností britských konzervativců, premiéra Davida Camerona a bývalého starosty Londýna Borise Johnsona. Zatímco předseda vlády si přeje zůstat v osmadvacítce a podpořil platformu Britain stronger in Europe, blonďatý spisovatel Johnson podporuje kampaň Vote Leave. Průzkumy veřejného mínění se střídaly v predikcích, která strana bude mít v konečném zúčtování navrch. Na britské rozhodnutí čeká bez nadsázky celý svět. Evropské noviny se proto rozhodly oslovit české europoslance s otázkou: „Co očekáváte od britského referenda?“.

CELÝ ČLÁNEK

Z Bílé Vody do Moravského Karlova řidiči jezdí po nové silnici

Po několika měsících stavebních prací se řidiči na Orlickoústecku dočkali. Do užívání tu krajští silničáři předali modernizovaný úsek silnice z Bílé Vody do Moravského Karlova. Správa a údržba silnic Pardubického kraje do rekonstrukce investovala více než 11 milionů korun z dotace poskytnuté vlastníkem silnic II. a III. třídy, tedy Pardubickým krajem. Účelovou dotaci ve výši 1,5 milion korun poskytla kraji obec Červená Voda, podíleli se na tom i místní podnikatelé.

Modernizace se konkrétně dotkla přibližně 1,2 kilometru dlouhého úseku silnice III/31230 v obci Bílá Voda v úseku od křižovatky se silnicí I. třídy číslo 11 až po křižovatku s místní komunikací v Moravském Karlově. 

„Spravujeme přibližně 3150 kilometrů silnic II. a III. třídy a najít dostatek finančních prostředků na každý kilometr je skutečně obrovský úkol. Modernizace silnice v Bílé Vodě je ale důkazem, že ani na silničky v jednom z nejvzdálenějších koutů našeho kraje nezapomínáme,“ říká náměstek hejtmana Pardubického kraje zodpovědný za dopravu a dopravní obslužnost Jaromír Dušek. 

Stavbaři provedli celkovou rekonstrukci tzv. konstrukčních vrstev vozovky, která spočívala v sanaci krajů vozovky, recyklaci podkladních vrstev a samozřejmě v pokládce nového asfaltového povrchu. „Součástí stavby byla také obnova odvodnění, rekonstrukce propustků i pročištění příkopů. Vyměnili a doplnili jsme také dopravní značení, včetně toho vodorovného,“ vyjmenovává provedené práce ředitel Správy a údržby silnic Pardubického kraje Miroslav Němec. 

Dodavatelem stavby byla společnost STRABAG a.s., projektantem společnost OPTIMA, spol. s r.o. Vysoké Mýto.

Zeman komentuje Brexit

Hradní televizní kanál OVTV zveřejnil reakci prezidenta České republiky na výsledky britského referenda.

Jihočeské nemocnice čekají velké investice

1116Pavilon detskeho oddeleniVíce než 670 milionů v letošním roce investují jihočeské nemocnice do svého rozvoje. Stavět se budou nové pavilony, rekonstruovat budovy, nakupovat nová technika a technické vybavení. Výsledkem bude zvýšený komfort péče o pacienty a kvalitnější lékařská péče. „Pokud chceme udržet krok s rychlým vývojem medicíny, musíme pravidelně investovat do nových technologií a zázemí našich zdravotnických zařízení. Díky tomu se nám v regionu daří poskytovat zdravotnickou péči na nejvyšší úrovni,“ říká jihočeský hejtman Jiří Zimola.

Investice nemocnice vynaloží z vlastních zdrojů, na několik stavebních akcí přispěje Jihočeský kraj a Evropská unie. Jihočeské nemocnice totiž hospodaří dlouhodobě beze ztrát, dokonce s mírným ziskem, který je už po několik let reinvestován zpět právě do jejich dalšího rozvoje. „Díky dobrému finančnímu zdraví si můžeme dovolit stavět nové pavilony a kupovat moderní přístroje, které jsou pro řadu jiných tuzemských nemocnic nedosažitelné. Lékařská péče na jihu Čech, dostupná ze všech koutů kraje, je vzorem pro celou republiku,“ vysvětluje Jiří Zimola a neopomíná zdůraznit, že jihočeské nemocnice neinvestují jen do budov a přístrojů, ale také do lidí, kdy pravidelně zvyšují mzdy, otvírají firemní mateřské školy, pořádají akce jako Medik roku a Jihočeská sestřička, které slouží i k získání nových mladých lékařů a sester.

INVESTICE V BUDĚJOVICÍCH, KRUMLOVĚ NEBO HRADCI

Největší investice čekají samozřejmě na nemocnici v Českých Budějovicích, která je, jako centrum vysoce specializované medicínské péče v regionu, páteřní nemocnicí celého systému jihočeských nemocnic. V letošním roce tato nemocnice proinvestuje téměř 310 milionů korun. Zhruba 86 milionů korun půjde na přestavbu pavilonu Z. Pavilon, který byl před téměř dvaceti lety částečně rekonstruován pro potřeby gynekologie čeká kompletní rekonstrukce interiéru, včetně přístavby výtahů, a bude propojen s ostatními pavilony nadzemní chodbou. Za dalších více než 40 milionů bude rozšířeno návštěvnické parkoviště a za necelých 140 milionů bude nakoupena zdravotnická technika. Významnou investicí bude nová PET/CT kamera za celkem 70 milionů korun a s tím související přestavba oddělení nukleární medicíny v Pavilonu C, kam bude během letošního června umístěna. V jihočeském kraji doposud podobné zařízení chybělo.

Významné investice čekají ale třeba i Jindřichův Hradec, kde se za 93 milionů postaví nový dětský pavilon, nebo nemocnici v Českém Krumlově, která zahájí výstavbu nového multifunkčního pavilonu dětského oddělení a gynekologicko-porodnického oddělení za celkem 170 milionů, do níž v roce 2016 vynaloží 24 milionů korun. V Písku pak například vybudují pavilon Q za 46 milionů korun, který bude určen laboratořím nemocnice: biochemie, mikrobiologie, hematologie a transfuzního oddělení, které jsou nyní jako poslední provozy mimo areál nemocnice. Jana Bartošová

 

Aktuální číslo

Inzerce v Evropských novinách

Spolupracujte s námi a inzerujte v tištěném i webovém vydání.

Více info zde.

Rozhovory

banner

Evropské instituce

  • Evropský účetní dvůr

    Zatímco v minulých číslech Evropských novin jsme se zaměřili hned na dvě významné soudní instituce, tentokrát se v naší pravidelné rubrice podíváme do světa financí. V našem hledáčku je totiž...

    Číst dál...