Pohled ministra a velvyslanců na Visegrádskou čtyřku

(Evropské noviny - 2/2015) Niet pochýb o tom, že Vyšehradská štvorka (V4) je jednoznačne najefektívnejším a najdynamickejším regionálnym združením v strednej Európe. Je platformou, ktorá generuje nové nápady a iniciatívy - ako napríklad v poslednom čase smerom k Ukrajine - ale je aj inšpiráciou pre iných, a motorom rozvíjania dialógu a spolupráce s partnermi vo formáte "V4 plus". Tradíciou sú spoločné summity s krajinami západného Balkánu a štátmi Východného partnerstva; počas slovenského predsedníctva sme v uplynulom polroku vo formáte V4 privítali aj ministrov zahraničných vecí Južnej Kórey, Veľkej Británie, či premiéra Švajčiarska. Pripravujeme aj stretnutie s partnermi zo severských a pobaltských krajín (NB8), s Nemeckom, pokračovať bude dialóg s Tureckom. Dohodli sme finančnú podporu projektov Medzinárodného vyšehradského fondu realizovaných na Balkáne a v krajinách Východného partnerstva; Ukrajine sme ponúkli pomoc pri realizácii potrebných reforiem, kde napríklad Slovensko prevezme patronát nad oblasťou energetickej bezpečnosti a nad reformou bezpečnostného sektora.

Nezabúdame ani na plnenie strategických priorít V4: iniciovali sme expertnú diskusiu o regionálnom pláne opatrení pre zásobovanie trhu V4 s plynom. Do programu nášho predsedníctva zaradili digitálnu agendu, pripravili sme spoločné podujatia s cieľom prezentovať úspešné start-upové firmy a inovačný potenciál krajín V4. Koncom februára sa Bratislava stane miestom podpisu zmluvy o založení Vyšehradského patentového inštitútu, ktorý prinesie nový impulz pre inovačné projekty v podnikateľskej sfére našich krajín. Vyšehrad je naozaj synonymom dynamiky. Som presvedčený, že keď koncom júna budeme odovzdávať predsednícku štafetu Českej republike, formát V4 bude opäť v lepšej kondícii a posilnený vo viacerých konkrétnych oblastiach našej spolupráce.

Miroslav Lajčák, ministr zahraničných vecí a europskych záležitostí

Jako vnější pozorovatel visegrádské spolupráce mohu konstatovat, že tato spolupráce významně přispěla ke stabilitě a rozvoji středoevropského prostoru. Provázala země s podobnou zkušeností s komunistickým režimem sovětského typu a zároveň nabídla prostor pro vybudování vzájemné důvěry v oblastech, kde vztahy nebyly vždy nejrůžovější. Visegrádská spolupráce je mimořádně úspěšná v řadě oblastí, zejména pak při prosazování společných zájmů v rámci Evropské unie. Jednou z klíčových výzev pro země Visegrádské skupiny (stejně jako pro ostatní členské státy EU) bude hospodářský rozvoj Unie a pevnost a stabilita eura. Vztah k euru je otázkou, kde se zřejmě projevují největší rozdíly mezi členy V4.

Slovinsko není členem Visegrádské skupiny, patří však k zemím, které s ní mají nejvíce společného. Sdílíme několikasetletou společnou historii a podobný vývoj po pádu železné opony. Máme podobný styl uvažování a příbuzný, často i identický pohled na klíčová témata rozvoje Evropské unie. Tato příbuznost stanovisek se projevila v období posledního předsednictví České republiky ve Visegrádské skupině, během nějž bylo Slovinsko přizváno k řadě setkání na ministerské úrovni. Spolupráce Slovinska s Visegrádskou skupinou je prospěšná jak pro V4 tak pro Slovinsko, neboť posiluje pozice obou stran při vyjednáváních o klíčových tématech dalšího rozvoje Evropské unie a navíc nabízí prostor pro jednání o důležitých strategických infrastrukturních projektech ve středoevropském prostoru.

Smiljana Knez, velvyslankyně Slovinska

Visegrádská skupina patří k nejvýraznějším regionálním uskupením na evropském kontinentu. Příští rok oslaví dvacet pět let od svého založení. Stane se tak během českého předsednictví začínajícím 1. července 2015. Jeho mottem bude „V 4 Trust“ – společná důvěra. Toto heslo shrnuje kvalitu, kterou považujeme za nejdůležitější přidanou hodnotu visegrádské spolupráce, a zároveň vyjadřuje to, co nejen Visegrád, ale celá Evropa potřebuje podle našeho názoru nejvíce. Visegrádská skupina může jít v tomto ohledu příkladem. Nosných a živých témat, kde můžeme s partnery dosáhnout konkrétních výsledků, je celá řada. Výrazným spojencem vlád zemí Visegrádu je společný Mezinárodní visegrádský fond, z něhož se za patnáct let existence stal respektovaný „mecenáš“ uvnitř Visegrádu i v jeho jihovýchodním okolí. Dále je možné jmenovat projekty na rozvoj dopravní, energetické a jiné infrastruktury či bezpečnostní spolupráci, jejímž plodem je například společná visegrádská bojová skupina. Země V4 nemusí spolu vždy souhlasit, avšak vzhledem k jejich schopnosti otevřeně reagovat na aktuální výzvy naší doby si vytvořily takové postavení, že se s názory Visegrádské skupiny musí počítat.Visegrád proto zdaleka není vyčerpaný či dokonce mrtvý, jak někdy čteme v novinových komentářích. Je naopak nositelem impulsů i zkušeností, které má cenu a smysl rozvíjet. Visegrádská skupina bezpochyby vždy těžila z evropské integrace, čím dále častěji však lze říci, že evropská integrace těží z práce Visegrádské skupiny. 

Ing. Ivo Šrámek, náměstek ministra zahraničních věcí pro řízení sekce evropské

 Spolupráce mezi zeměmi V4 - Českou republikou, Maďarskem, Polskem a Slovenskem je velmi důležitá. Nyní má předsednictví ve V4 Slovenská republika, Česká republika bude předsedat od 1.7.2015 a motto našeho předsednictví bude „V4 – Trust“. Jsem přesvědčen, že nejdůležitější přidaná hodnota spolupráce V4 je v její kvalitě, která je založena na vzájemné důvěře mezi státy V4. Mezi zeměmi V4 existuje dobrá spolupráce a to i přes někdy odlišné názory na konkrétní záležitost – ostatně doba jen jednoho vynuceného správného názoru na určitou věc je již naštěstí minulostí. Častá je i koordinace stanovisek. Nyní má spolupráce V4 novou dimenzi, která spočívá v posílení a podpoře ekonomické spolupráce V4 včetně společné účasti na projektech ve třetích zemích, pro které je V4 stále více atraktivní. Rozvíjí se i konkrétní spolupráce ve formátu V4+, tzn. i s některými dalšími státy a seskupeními. CZ V4 PRES se bude snažit soustředit na perspektivní, praktické oblasti spolupráce s konkrétními možnými výsledky. V současné době probíhá interní diskuse o prioritách.

Visegrádská spolupráce není nijak institucionalizována. V politické rovině funguje na principu pravidelného setkávání jejích představitelů na různých úrovních. Jedinou pevnou organizační strukturou V4 je Mezinárodní visegrádský fond (MVF) založený s cílem napomáhat rozvoji kulturní spolupráce, vědecké výměně, výzkumu a spolupráci v oblasti školství, výměně mládeže a rozvoji přeshraniční spolupráce. Kromě stipendijních programů financuje fond v naprosté většině případů aktivity nevládních subjektů, což podporuje občanskou dimenzi visegrádské spolupráce. Příspěvky do fondu se postupně zvyšují, nyní disponuje fond ročně částkou 8 mil. €, tj. 2 mil. € za každou z členských zemí. K tomu přibývají dárci z řad ne-visegrádských zemí, a to jak evropských, tak mimoevropských, pro které, jak již bylo výše uvedeno, je spolupráce se seskupením zemí V4 stále atraktivnější. Za minulého CZ V4 PRES s ohledem na naši zkušenost s regionální spoluprací a s prací MVF jsme navrhli zřízení fondu západobalkánských zemí, založeného na stejných zásadách a principech jako MVF. Nyní probíhá příprava směřující k založení fondu.

Pokračují přípravy V4 EU Battlegroup, tak aby byla funkční od první poloviny roku 2016.

Juraj Chmiel, velvyslanec ČR v Maďarsku, únor 2015

Tři ze čtyř zemí Visegrádu jsou přímými sousedy Rakouska a Polsko je jako soused vnímáno rovněž. Dlouhé roky Rakousko pěstovalo vztahy se zeměmi Visegrádské čtyřky v rámci regionálního partnerství, do kterého náleželo i Slovinsko. Země Visegrádské skupiny jsou s Českou republikou na čele nejdůležitějšími hospodářskými partnery ve střední Evropě a společně za Německem naším druhým nejdůležitějším exportním trhem. Jizva v infrastruktuře, kterou ve střední Evropě zanechala železná opona, ještě dlouho nebude zacelena. Jaký to anachronismus, že v dnešní době vlakem z Vídně do Prahy jezdíme ještě téměř stejně dlouho jako před sto lety a že mezi Rakouskem a Českou republikou neexistuje žádné dálniční spojení. A kde ještě můžeme a musíme hranice mezi námi skutečně odbourávat, to jsou energetické sítě, vzdělávání, výzkum, výměna mládeže, společná podpora turismu atd.

K tomu se musíme opět naučit, že ne vše, co v Evropě překračuje hranice, je záležitostí institucí v Bruselu. Velký díl úkolů musíme vzít do vlastních rukou sami jako sousedé a v přímé spolupráci. Země Visegrádské skupiny toto poznaly a jsou proto pro nás nesmírně důležitými partnery.

Ferdinand Trauttmansdorff, rakouský velvyslanec v České republice

Aktuální číslo

Žádné obrázky

Inzerce v Evropských novinách

Spolupracujte s námi a inzerujte v tištěném i webovém vydání.

Více info zde.

Rozhovory

stating

Evropské instituce

  • Evropský účetní dvůr

    Zatímco v minulých číslech Evropských novin jsme se zaměřili hned na dvě významné soudní instituce, tentokrát se v naší pravidelné rubrice podíváme do světa financí. V našem hledáčku je totiž...

    Číst dál...