Co zatím přinesly Panama Papers?

Na konci března sdělovacími prostředky celého světa rezonovalo dvouslovné označení „Panama Papers“. To označuje únik informací z poradenské a finanční firmy Mossack Fonseca a přineslo poznatky o tom, jakým způsobem politici, podnikatelé a jejich známí využívají firmy v daňových rájích. Neznámý whistleblower je získal v loňském roce nejspíše díky špatně zabezpečené e-mailové komunikaci zaměstnanců Mossack Fonseca a předal německým novinám Süddeutsche Zeitung.

Panamská poradenská firma Mossack Fonseca se zabývá zakládáním a správou tzv. offshorových společností. Panama Papers přinesly jedinečný pohled na to, jak různé osobnosti politického či ekonomického života požívaly výhod nabízejících přenesení podnikání do oblastí tzv. daňových rájů. Okolo jmen, která jsou uvedena v dokumentech společnosti Mossack Fonseca, se zatím stále vznáší oblak nejistoty. Protože je dokumentů obrovské množství, jsou vydávány postupně.

ČTK tak třeba vydala mylnou informaci, že v Panama Papers lze nalézt i jméno současného nejlepšího českého tenisty Tomáše Berdycha. Česká tisková kancelář se poté musela za svůj omyl tenistovi omluvit

První politik, který kvůli odhalením, které přinesly zmiňované dokumenty, odstoupil, byl islandský premiér Davíd Gunnlaugsson. Společně s manželkou koupil na Britských Panenských ostrovech společnost Wintris, přes kterou investoval miliony dolarů. V roce 2009, když byl zvolen poslancem, svůj padesátiprocentní podíl v této firmě nepřiznal. Po osmi měsících ve funkci ho za symbolický jeden dolar prodal své manželce. Wintris měl podíl ve třech islandských bankách, které v důsledku finanční krize zkrachovaly. V roce 2013 se Gunnlaugsson stal předsedou vlády a vedl jednání o těchto bankách s věřiteli. V islandském hlavním městě kvůli tomuto střetu zájmů vyšly do ulic davy Islanďanů a budovu parlamentu zasypaly vejci a banány. Předseda vlády tlak neustál a podal demisi.

MÁLEM SMETLY CAMERONA

Nepříjemné období zažil kvůli odhalením Panama Papers také britský premiér David Cameron. V dokumentech, které se vztahují k období od roku 1977 až do loňska, se totiž objevilo jméno společnosti jeho otce Blaimore Holdings. Britský předseda vlády nejprve nechtěl přiznat, že by jakýkoliv podíl v offshorovém fondu svého otce vlastnil, nakonec ale pod tíhou důkazů podlehnul. Podíl ve firmě svého otce prodal v roce 2010 krátce předtím, než se stal premiérem za 30 tisíc liber, které řádně v Británii zdanil. Aby ukončil veškeré spekulace, rozhodl se také odtajnit svá daňová přiznání za posledních šest let, aby dokázal, že žádný další příjem z otcova podnikání neměl. Tisk ve Velké Británii ho však dál plísnil za pokrytectví a připomínal mu jeho dřívější výroky o podnikatelích, kteří využívají daňových rájů k získání výhodnějších podmínek při placení daní.

Lukáš Zitka