Francie řeší práva a ochranu zvířat

Ve Francii by se problematika ochrany zvířat mohla přirovnat ke žhavému uhlíku, který koluje z jedné dlaně do druhé. Od loňského roku vášnivé diskuse o právech zvířat a jejich ochraně nabobtnaly do nevídaných rozměrů a dnes v zemi představují jednu z priorit. Co ale všechno muselo předcházet, aby se „trnem v patě“ začala vláda seriózně zabývat?

Na začátku roku se provalil případ laboratoře Biotral v Rennes, provádějící klinické testy pro mezinárodní farmaceutické laboratoře. V rámci testování nového léku proti potlačení bolesti a úzkostem angažovala 84 dobrovolníků, přičemž přišla o život jedna osoba a dalších pět muselo být hospitalizováno. Tím došlo na varování tří nejvýznanějších organizací na ochranu zvířat v zemi, La Spa, Fondation Brigitte Bardot a 30 Millions d'amis, které vedou boj proti experimentům na zvířatech. Klinické testy s pozitivním výsledkem na zvířatech nemusí mít stejný účinek na lidech.

Poslední kapkou byly odhalené případy nerespektování zákona v jatečních závodech v Alès, Vigan a Mauléon-Licharre (Pyrénées-Atlantique). Nadace na ochranu zvířat bojující proti týrání a neetickému zacházení L214 zveřejnila realitu jatek, informovala na internetu, sociálních sítích a kontaktovala média. Snímky o brutalitě a krutostech obletěly celou Francii a lidé jsou doteď šokováni. Jatka v Mauléon-Licharre jsou nositelem červeného labelu bio kvality a s roční produkcí 3000 tun masa zásobují 460 klientů v zemi, včetně nejprestižnějších restaurací v Paříži vedených světově proslulými gastronomickými šéfy jako Alain Ducasse. Zákon z dubna 1997 nařizuje před porážkou zvíře omráčit, což se bohužel ukázalo za zřídka dodržované. V období Velikonoc porážky připomínají práci na běžícím páse, když během dvou týdnů k uspokojení poptávky usmrtí 15 tisíc jehňat. Podle šokujících důkazů organizací a nadací na ochranu zvířat dochází k porážce mláďat mladších 45 dní a ještě neodstavených. Snímky a záznamy ukazují nelegání porážky zvířat při plném vědomí, brutálně zápasící o přežití, zavešené a rozkrájené zaživa.

KROKY VLÁDY

Francouzská vláda v čele s ministerstvem zemědělství byla vyzvána organizacemi a nadacemi k rychlému a efektivnímu jednání a vytvoření politiky angažující se v boji proti týrání zvířat. Vyzvala k povinné instalaci kamerových zařízení, vyškolení zaměstnanců jatek a spuštění okamžitých inspekcí všech jatečních podniků ve Francii. Tyto připady nejen že umožnily informovat širokou veřejnost o tom, co a za jakých podmínek lidé mají na talíři, ale spustily lavinu stížností na další jatka a chovatelství, kde nedochází k respektování důstojných podnímek zvířat a etickému zacházení. Ministr zemědělství Stéphane Le Foll rozjel hloubkové kontroly všech jatek do jednoho měsíce, v případě nerespektování zákona nařídil okamžité ukončení činnosti a soudní stíhání. Zaručil ruku v ruce s profesionály a organizacemi na ochranu zvířat zavést ambiciózní strategii na vylepšení podmínek a blaha chovných i domácích zvířat, zvířat k vědeckým účelům a v oblasti zábavy. Na Národním zasedání orientace zdravotní politiky a vegetariánství CNOPSAV vymezill strategické osy pro akční období 2016 – 2020.

Teprve v loňském roce občanský zákoník zmodernizoval právní statut zvířete, uznal je za živé citlivé bytosti vnímající bolest a tím došlo k jejich vyjmutí z kategorie movitých věcí a nábytku. Reforma pomohla k všeobecnému uvědomění statutu zvířete a figuruje v zemi jako výhra intenzivních bojů a nekonečných jednání s vládou. Aktuálně tíživou problematikou zůstávají zemědělské chovy a všeobecná nerovnost mezi zvířaty. Některé druhy jsou chráněné a hýčkané, některé chovány pro smrt. Připoměňme situaci v chovech a podmínkách zvířat, etické a hygienické podmínky jatek, dopad na ekologii, kvalitu masa a rostoucí ceny, zvyšující oblibu pro vegetariánství a veganství. Podtrženo a sečteno, informovanost uvědomělých Francouzů vyústila v delikátní otázku: Kde je pravidlo pro rozdělení zvířat do kategorií a kdo o nich rozhoduje?

Zlomek odpovědi bychom našli v dávné minulosti. Člověk se vyvinul z lovce-sběrače na zemědělce-chovatele. Chov dobytka a ochočování zvířat začalo v roce 8500 před n. l. na blízkém Východě, chov prasat v Číně a slepic v jihovýchodní Asii. Mezi hlavní důvody antropologé považují usazování člověka, primární motivaci nebo chápání božstva, tj. převzetí moci od Boha a dominovat zvířatům.

O existenci nerovnosti mezi druhy zvířat se v zemi čím dál častěji debatuje a vydavatelství chrlí jednu publikaci za druhou. Psi a kočky „patří“ do domácích zvířat, ale dochovalé spisy z 18. století dokazuj, že Gálové konzumovali psí maso. Ve Francii do první poloviny 19. století existovala psí řeznictví a v sousedním Německu bylo poslední řeznictví uzavřeno teprve v roce 1940. V Asii především v Indonésii, Filipínách, Vietnamu, Laosu, Kambodži, Mexiku a na některých místech v Africe dochází k pojídání masa ze psů a koček. Celkem v Asii roční konzumace dosahuje 800 tisíc psů. V některých kantonech v Číně dodnes trvají kontroverzní tradice spojené s vírou a tradiční čínskou medicínou. Město Yulin například každoročně organizuje festival, při němž během pár dnů čeká na smrt v otřesných podmínkách 10 tisíc psů a 4 tisíce koček.

Letos v lednu vstoupila v platnost reforma ministerstva zemědělství k vylepšení bezpečnosti zvířat, zajištění ochrany a zdraví v chovatelstvích, transparence původu a celkového stavu zvířete. Paralelně právní úprava zabrání opustit zvíře, nelegálnímu obchodu, přepravě a intenzivnímu množení. Aby mohlo být zvíře prodáno, osoba musí mít statut chovatele, být deklarována od prvního vrhu a vybavena číslem SIREN (IČO), které musí povinně uvádět u inzerátů. V případě nedodržení podmínek hrozí pokuta ve výši 7500 eur. Povinná je rovněž identifikace psů a koček patnáctimístným číslem.

EXPANZE DOMÁCÍCH MAZLÍČKŮ

Obliba domácích mazlíčků je ve Francii v plné expanzi a představuje nový lukrativní trh s částkou 4 miliardy eur. Země se s počtem 63 milionů zvířat řadí na druhou pozici hned za Anglii. V každé druhé domáctnosti bychom tudíž našli zvířecího společníka. Proč? Moderní technologie sice zjednodušují každodenní život, ale degradují mezilidské vztahy a lidé se izolují do vlastního světa. Přestávají spolu mluvit, všímat si ostatních, vedou vztahy přes displej a dříve či později pociťují osamělost.

Oblibu pro domácí mazlíčky můžeme vypozorovat i v dějinách franouzského dvora. Tak třeba Jindřich III. miloval procházky s košíkem plným pejsků a ročně utrácel stovky tisíc za jejich luxus a komfort. Ludvíka XV. doprovázela na každém kroku oblíbená smečka psů, dokonce i na hodinu pokrmu. Psům stanovil vlastní etiketu, protokol a přídělil služebnictvo. Měl slabost pro milou fenku Filou plemene King Charles španěl, kterou zdobil nejkrásnějšími obojky se vzácnými kameny a měla nejhezčí polštářky (portréty ke zhlédnutí na zámcích Versailles, Compiegne, Fontainebleau, Vendeuvre). O kardinálu Richelieu, ministru Ludvíka XIII. se vědělo, že neměl nikoho rád, až na 14 koček, které s ním sdílely život. V královském paláci nechal sousední místnost své pracovny přeměnit na kočičí pokoj. Byly jeho vášní a aby bylo postaráno o jejich blaho, platil dvě chůvy na plný úvazek a po své smrti zanechal pro roztomilé šelmičky tučnou penzi. Samotářský Alexandre Dumas uznával zvířecí společnost a trávil čas nedaleko Paříže v luxusním zámku Monte Christo u Port Marly. Obsazenstvem evokoval Noemovu archu, který popisuje v díle Histoire de mes betes z roku 1867.

Dnes patří na stupnici nejoblíbenějších zvířat Francouzů rybičky s rekordním počtem 35 milionů. Koček bychom napočítali 12 milionů a psů 7 milionů. Zvířecí mánie vyústila v trendový obor s novými a originálními nápady - široký výběr krmiva včetně bio kvality, doplňky, chovatelské potřeby a produkty, zvířecí psychologové a specializovaní veterináři, salony a expozice zvířat, hotely a penziony, chůvy na hlídání a pojištění zvířat. Podle výsledků ankety TNS Sofres-FAACO na výlohy zdravotní péče zvířecích společníků padne ročně 495 milionů eur. Za posledních 10 let vzrostly tarify veterinářů o 72 % a paradoxně pouze 4 % zvířat je pojištěno (ve Švédsku 85 %, v Anglii 40 %). Přitom běžná konzultace přijde na 30-50 eur, sterilizace 100-180 eur, laboratorní vyšetření 60-90 eur, rentgenové vyšetření, terapie nebo chururgický zákrok 800 – 1500 eur.

Ilona Mádrová