Potíže staveb: Výkupy, tendry a byrokracie

Že má naše země dlouhodobě velké problémy s čerpáním evropských dotací je dnes už známá věc. Velké zpoždění v programovém období 2007-2013 nás provází stále, a jak se zdá, bude znamenat několik desítek miliard korun, které se nepodaří vyčerpat. Když se k tomu přidá i zpoždění, které nabíráme v novém programovém období, vychází z toho poměrně negativní obraz čerpání, který by mohl v letošním roce uškodit především stavebnictví. Řada stavebních investic je totiž na dotacích závislá.

Podivné a matoucí nastavení kontrol, které přicházejí s rozdílnými závěry a jen obtížně se proti nim odvolává. Extrémní byrokracie nutící žadatele, aby evidovali naprosto vše a strachovali se o sebemenší chybu. To jsou dva stěžejní problémy čerpání evropských dotací. Problémy, kvůli kterým je obraz čerpání u veřejnosti spíše negativní a stále více potenciálních žadatelů odrazuje od jejich projektů. I kvůli těmto problémům se letos z evropských fondů nepodaří vyčerpat desítky miliard korun. „Ty odhady se pohybují ze strany řídících orgánů okolo 23 miliard, takový středně pesimistický odhad je 40 miliard a ten nejkrizovější scénář, který my všichni doufáme, že se nenaplní, je okolo 85 miliard,“ uvedla ministryně pro místní rozvoj Karla Šlechtová s tím, že důvodů, proč k takové ztrátě dochází, je samozřejmě více.

Zatímco velká část úředníků se stále snaží vypořádat s uplynulým programovým obdobím, veřejnost už se dívá do období 2014-2020, ve kterém bychom měli mít k dispozici kolem 667 miliard korun. Jenže i v začínajícím období provází celý systém čerpání velké problémy. Naše země totiž stále čeká na první výzvy, do kterých by mohli žadatelé přihlašovat své projekty. Až dosud vše stálo kvůli výhradám Evropské komise ke služebnímu zákonu. Podle Veroniky Vároši z odboru komunikace MMR by ale tento problém už měl být vyřešen. „Konečné schválení předložených programů pro programové období 2014–2020 se očekává nejpozději do léta. Řídicí orgány již nyní mohou vypisovat své výzvy při dodržení základních kritérií schválených vládou České republiky loni na podzim.“ To ostatně potvrzuje i premiér Bohuslav Sobotka, který poukazuje na to, že nyní je potřeba dotáhnout do konce jednotlivé programy. „Čím rychleji začneme schvalovat výzvy, tím dříve podpoříme růst naší ekonomiky novým přílivem peněz,“ prohlásil předseda vlády.

R49 BRZDÍ CHRÁNĚNÝ KŘEČEK

Zatímco na možnost zažádat si o evropskou dotaci v období 2014-2020 si musí žadatelé ještě počkat, již naplánovaných projektů s přislíbenou dotací najdeme v zemi několik stovek. Letošní sezóna bude podle všeho výjimečná svou délkou. V podstatě už od začátku roku se na mnoha místech usilovně staví a například ministr dopravy Dan Ťok se nechal slyšet, že chce letos co nejvíc využívat i víkendy a noční práce. Letošek by prostě měl být rokem dohánění restů, které se za léta problémů u mnoha projektů nastřádaly.

Dopravy a dopravní infrastruktury se téma týká především. Například Ředitelství silnic a dálnic má v zásobníku připraveno několik desítek projektů, které EU podpořila dotací. 31 z nich by se mělo začít realizovat v tomto roce. Ne všechny jsou ale připravené k realizaci, od záměru k bagrům a dělníkům je totiž až příliš dlouhá cesta. „Pro rok 2015 máme připraveno větší množství projektů, neboť ze zkušeností víme, že ne všechny se nám kvůli průtahům ve výběrových řízeních podaří zahájit,“ uvedl generální ředitel ŘSD Jan Kroupa. Tiskový mluvčí ministerstva Tomáš Neřold poukazuje na to, že ale nejde o žádné plnění tabulek. „Chceme stavět a opravovat dopravní stavby proto, aby primárně sloužily lidem a mohla se díky nim zvýšit naše konkurenceschopnost vůči okolním státům, ne proto, abychom si odškrtli položku ´vyčerpali jsme tolik a tolik peněz z evropských fondů´.“ Přesto i on přiznává, že problémům se některé akce zřejmě nevyhnou. Nastávají totiž mnohdy už při výběrových řízeních, která vyžadují přesná pravidla a ani po jejich splnění není jisté, že nebude některá z poražených firem roky zdržovat celou stavbu, jako to bylo například v případě úseků dálnice D3.

Zatímco napadání výběrových řízení je poměrně časté a v mnoha případech je i oprávněné, nad jinými problémy velkých staveb zůstává rozum stát. V letoším plánu ŘSD je například stavba úseku rychlostní silnice R49 z Hulína do Fryštáku. V minulosti stavbu odkládal nedostatek peněz. Nyní má stavba příslib státních i evropských peněz, jenže pro změnu jí brání přítomnost chráněného křečka polního a podivně předražené studie o jeho výskytu.

PROBLEMATICKÉ VÝKUPY

Obrovským problémem, specifickým pro silniční projekty, jsou výkupy pozemků, které mohou i za dlouholetá zpoždění konkrétních akcí. Letos se rýsuje velká potíž na stavbě úseku I/11 mezi Ostravou a Opavou. Kvůli právním a administrativním sporům při získávání pozemků se rozhořel konflikt s původním majitelem. Pokud se ho nepodaří vyřešit rychle a stavba nebude dokončena v tomto roce, může to znamenat ztrátu miliardové dotace. „Určitá hrozba pozastavení stavby tady je. My bychom chtěli, aby ten provoz byl na konci léta 2015 zahájen, ale je to odvislé od majetkoprávních vypořádání,“ prohlásil nedávno náměstek ministra dopravy Kamil Rudolecký. Pokud by na tento krizový scénář došlo, musel by stavbu stát financovat ze své kasy podobně, jako se to už v minulosti několikrát stalo.

Problematické výkupy pozemků ale zdržují i další akce. Například výstavbu obchvatu Českých Budějovic nebo stavbu klíčových úseků R35 v Pardubickém kraji. V současnosti je jich na dvou trasách od křižovatky v Opatovicích směrem na Litomyšl, která bude letos dostavěna, vykoupeno kolem 60 procent. Ministerstvo dopravy ale eviduje čtyřicet žádostí o navýšení ceny výkupu. „Každá z těchto čtyřiceti žádostí, každý kdo ji podal, je potenciálním rizikem a hrozbou, že se bude konat další kauza typu paní Havránkové,“ připomíná případ nedaleké D11 poslanec a místopředseda Hospodářského výboru poslanecké sněmovny Martin Kolovratník. Pokud se výkupy podaří vyřešit, mohlo by se tak konečně v příštím roce kopnout do země. Peníze by měl poskytnout téměř s jistotou Operační program Doprava II.

A nejde jen o silnice. Kvůli výkupům se letos nezačnou stavět ani některé cyklostezky. Za všechny lze jmenovat tu mezi Pardubicemi a Hradcem Králové. Podle radního Pardubického kraje René Živného se termín dokončení posouvá na rok 2020. „V tomto roce končí možnost čerpání evropských dotací. Já jsem ale optimista, svazek obcí Hradubická pracuje velice intenzivně a pevně věřím, že krajská města se propojí do konce roku 2018,“ říká Živný.

PROPADNE DOTACE NA VÝZKUMNÝ PARK?

Problémy provázejí některé projekty i mimo dopravu. Mezi ty nejakutnější patří nepochybně zpoždění stavby výzkumného parku v Milovicích na Nymbursku, který má poskytnout zázemí pro komerční a výzkumné aktivity a prostor pro spolupráci mezi soukromým a vědeckým sektorem. Na stavbu získala obecně prospěšná společnost VTP AT Milovice z evropských fondů 400 milionů korun. V současnosti ale projekt stojí. „Už řadu měsíců tam nepracují, já jsem převzal starostování někdy v listopadu a v té době se zrovna nějak pozastavila činnost,“ říká milovický starosta Milan Poura. Jedním z možných důvodů je prý nález kontaminované zeminy v místě stavby, místní ale spekulují o finančních problémech. Času na dokončení stavby přitom už moc není. Dotace je totiž podmíněna kolaudací stavby do konce června.

Dotace nejsou samozřejmě jen o velkých stamilionových projektech. Velké problémy mohou mít i menší akce, které často realizují na svém území obce. Jde o výstaby kanalizací a čistíren odpadních vod, rekonstrukce škol a školek nebo revitalizace částí obcí a zavádění protipovodňových opatření. Problémy, které se u těchto akcí vyskytují, se různí. A mnohdy přijdou jako rána z čistého nebe. Například Hazlov u Chebu získal před časem dotaci na stavbu tělocvičny. Jenže během prací se přišlo na to, že stavba není správně navržená a že hrozí její zřícení. Pokud se nepodaří vše vyřešit v co nejbližší době, bude muset obec vrátit 2,5 milionu korun, které na projekt poskytl ROP Severozápad. Obec Horažďovice v Plzeňském kraji zase marně bojuje o rekonstrukci Mírového náměstí, v Pardubicích má na jaře finišovat problematická rekonstrukce sokolovny, jejíž investor přišel o část dotace a v Mariánských Lázních musí kvůli neúspěšnému projektu revitalizace kasáren Hamrníky vracet dotaci celou. Letos mělo přitom v místech zbouraných budov růst nové zázemí. Dělníky a bagry však na území tohoto brownfieldu s velkou pravděpodobností neuvidíme.

Filip Appl