Aj terajšiu epidémiu chrípky ľahšie zvládnete s Vincentkou
V polovici februára 2016 sa epidemiologická situácia v Českej republike i na Slovensku týkajúca sa chrípky a jej podobných ochorení zhoršila. V Česku sa počet chorých blíži k hranici 1500 na 100 000 obyvateľov, čo je už plošná epidémia. Najviac chorých lekári zaevidovali v Juhomoravskom kraji. Média ako zdroj informácií uvádzajú Národné referenčné laboratórium pre chrípku Štátneho zdravotného ústavu v Prahe. V súvislosti s komplikáciami už v ČR zomrelo 13 ľudí, na Slovensku dvaja. Prevažná väčšina pacientov mala niektorú zo základných chronických chorôb a nemali očkovanie proti chrípke. Každoročne sa podobné situácie opakujú.
Chrípka je ochorenie, ktoré sa nesmie podceniť. Najviac pomáha očkovanie, ale keď chýba, dôležité je ,,vyležať ju“. Niekedy je však nutná aj hospitalizácia a nasadenie antivirotík. Pri chrípke však nepomáhajú antibiotiká, pretože je to vírusové a nie bakteriálne ochorenie. Čo však pomáha a pri...
Tržby výrobcu úsporných okien a dverí Makrowin sa vlani zvýšili o 12 %
Medziročný nárast tržieb o 12 % zaznamenal v roku 2015 popredný slovenský výrobca energeticky úsporných drevohliníkových a drevených okien, spoločnosť Makrowin, s. r. o., Detva. Firma zvýšila celkové tržby z 1,111 milióna EUR v roku 2014 na 1,245 milióna EUR v minulom roku. Na najdôležitejšom exportnom teritóriu v USA zaznamenal vlani Makrowin tržby vo výške 323 527 EUR. Informoval o tom Dušan Majer, riaditeľ spoločnosti Makrowin, s. r. o, Detva.
,,Kým predvlani sme rástli predovšetkým v USA, o vlaňajší rast sa už postaral domáci trh, ktorý výrazne ožil. Od septembra nestíhame vyrábať. Vďačíme za to celkovému oživeniu stavebného trhu na Slovensku, ofenzívnej marketingovej stratégii, ale predovšetkým vysokej kvalite našich výrobkov, ktoré patria medzi absolútnu kvalitatívnu špičku. Naďalej úspešne predávame v USA a Rakúsku, ale domáci trh si posilnil svoju dominantnú cca dvojtretinovú pozíciu. V zahraničí pretrváva záujem o naše drevohliníkové a&nb...
Nosové spreje Vincentka prinášajú úľavu pri akejkoľvek nádche a to aj batoľatám
Vincentka je prírodná liečivá minerálna voda vyvierajúca v Kúpeľoch Luhačovice, s vysokým obsahom fluoridov a kyseliny boritej. Dostupná je návštevníkom Kúpeľov Luhačovice pri pôvodnom prameni Vincentka a fľašovaná pochádza z prameňa Nová Vincentka. Teší sa mimoriadnej obľube, keď sú jej účinky už po stáročia využívané pri liečebných kúrach priamo v Luhačoviciach, ale aj v iných liečebných zariadeniach a v domácnostiach. Balená Vincentka sa predáva štandardne vo fľašiach s objemom 0,7 l a 0,3 l. Mimoriadne obľúbené sú aj nosové sprejové aplikátory - produkty distribuované ako VINCENTKA NOSOVÝ SPREJ STANDARD a VINCENTKA NOSOVÝ SPREJ JUNIOR 0+.
Riaditeľ spoločnosti Vincentka, a. s., Ján Šumšal k tomu hovorí: „Obľuba nosových sprejov vyplýva predovšetkým z ľahkej aplikácie Vincentky do nosných dutín ich prostredníctvom. Zásadný rozdiel medzi nosovým sprejom štandard a junior spočíva v tom, že junior je určený pre novorodencov a malé deti. Oproti štandardnému prevedeniu sa líši polovičnou ...
Komise si myslí, že v Polsku končí demokracie
Poslední změny v polském ústavním soudu a nový mediální zákon jsou ohrožením demokratického státu. Myslí si to Evropská komise, která zahájila v půlce ledna řízení proti Varšavě. Vůbec poprvé se stalo, že bylo spuštěné zjišťování, zda některý ze členů neporušil zásady demokracie. Vše může skončit až odebráním hlasovacích práv 51 polským europoslancům a v krajním případě i vyloučením Polska z osmadvacítky.
Nová polská vláda se dostala k moci na podzim loňského roku. Konzervativní strana Právo a spravedlnost (PiS) získala většinu v obou komorách parlamentu a na jaře byl i její člen, Andrzej Duda, zvolen prezidentem. Novou premiérkou se stala Beata Szydlova. I když nejen v Polsku se často objevují hlasy, že faktickým šéfem strany je bratr bývalého prezidenta Polska tragicky zesnulého při letecké havárii u Smolensku předseda PiS Jarosław...
Doprava zhltne štyri miliardy
Brusel prispeje Slovensku na budovanie diaľnic, železničných tratí a obnovu vozidlového parku rekordnou sumou. Operačný program Integrovaná Infraštruktúra pre roky 2014 až 2020 sa primárne orientuje na dopravu, no milióny eur potečú aj do projektov informatizácie spoločnosti a úradov.
V programovom období 2007 až 2013 malo Slovensko na dopravné projekty k dispozícii o pol miliardy eur menej ako v súčasnosti. Peniaze však boli reálne čerpané až do konca roka 2015, a to vďaka výnimke od Európskej komisie. Tá nám dovolila vyčerpať nevyužité miliardy eur, takpovediac, po skutočnom termíne. Viacero projektov tak muselo byť rýchlo dokončených do minuloročného decembra.
Azda najznámejším príkladom je stavba nového Starého mosta v Bratislave. Objekt v havarijnom stave začali demontovať ešte v roku 2013 a podľa prvotných plánov mal nový most spolu s vynovenou Štúrovou ulicou v centre mesta a novou električkovou trať do Petržalky, stáť koncom leta 2015. Nestalo sa tak. Práce boli oficiálne dokončené až 15. decembr...
Dotace 2016? Čekají nás první projekty
Když před dvěma lety hlásaly novinové titulky, že zlatý věk evropských dotací skončil, jen opatrně upozorňovali mnozí analytici, že to není tak úplně pravda. Skutečností je, že objem prostředků, které má Česká republika k dispozici v evropských fondech, se opravdu snížil. Zároveň ale platí, že naše země může v období 2014 – 2020 stále čerpat téměř 24 miliard eur, tedy kolem 650 miliard korun.
26. srpna loňského roku byla Evropskou komisí definitivně schválena tzv. Dohoda o partnerství, která je zastřešujícím dokumentem pro čerpání finančních prostředků ze strukturálních fondů Evropské unie. Dokument vymezuje mantinely čerpání a ustanovuje deset operačních programů (plus pět přeshraničních), do kterých budou moci žadatelé přihlašovat svoje projekty. Přitom platí, že největší objem finančních prostředků je v OP Doprava, v Integrovaném regionálním operačním programu a v OP Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost. Jde v pořadí už o třetí kolo č...
Brexit se blíží? Průzkum říká, že ano
Britská punková skupina The Clash před více než třiceti lety řešila otázku Should I stay or should I go? Tedy mám zůstat, nebo jít? Podobnou otázku, ve vztahu k Evropské unii, v současnosti řeší vláda Velké Británie. Průzkumy veřejného mínění v roce 2016 poprvé přinesly výsledky, kdy si více než polovina Britů přeje odchod své země z osmadvacítky.
Průzkum ukázal sílící skepsi obyvatel Spojeného království. Mnozí respondenti se podle všeho rozhodovali i s ohledem na neblahé události, které se staly v Kolíně nad Rýnem při oslavách nového roku. Institut Survation v půlce ledna uspořádal průzkum, ze kterého vyšlo, že 53 procent Britů si přeje vystoupení své země z osmadvacítky. Je však potřeba říci, že z tohoto výsledku byli vyřazeni nerozhodnutí voliči. Loni v květnu byly přitom výsledky přesně opačné. Mail on Sunday, který průzkum přinesl, spekuluje, že tento příklon k euroskepticismu je vyprovokován pařížskými útoky, imigrační kriz...
Z nových eurofondov najviac zhltne doprava
O niekoľko týždňov sa definitívne skončí rok 2015 a pre Slovensko tým aj posledná možnosť vyčerpať posledné milióny eur z programového obdobia 2007 až 2013. Počas dvojročnej výnimky sme dostali možnosť preinvestovať zvyšných päť miliárd eur. V novom roku však už budú k dispozícii len eurofondy pre rozmedzie rokov 2014 až 2020.
Ich využitie počas nasledujúcich dvanástich mesiacov bude rozmanité. Najväčšie investície v objeme niekoľkých stoviek miliónov eur budú smerovať na dopravné projekty.
Jedným z nich bude pokračovanie v rozsiahlej modernizácii železničných tratí. Momentálne je hotových už takmer 160 kilometrov vysokorýchlostnej trate medzi Bratislavou a Žilinou, práce práve prebiehajú na technicky náročnejších úsekoch na Považí. V budúcom roku sa začne s realizáciou 18-kilometrového úseku medzi Púchovom a Považskou Teplou.
Vďaka modernizácii sa súčasná trať skráti o takmer tri kilometre. Dopomôcť tomu majú tri nové mosty a dva nové tunely Diel a Milochov s celkovou dĺžkou t...
Stanoviska k uprchlické krizi
(Evropské noviny - 9/2015) Dění okolo současné migrační krize připomíná bohužel nejvíce ze všeho kroniku selhání a zmateného kličkování. Na dodržování platných pravidel nejprve rezignovaly státy, které nesou odpovědnost za jižní hranici schengenského prostoru. Následnou krizi pak jako obvykle zneužila Evropská komise, která přispěchala s návrhem na povinné přerozdělování uprchlíků. Následovala řada zmatených prohlášení z Německa a vynucené hlasování o kvótách, které celou situaci nebývale vyhrotily, aniž by nabídly skutečné řešení.
Je příznačné, že teprve po dlouhých měsících bezradnosti a vzájemného osočování se Evropa konečně propracovala k řešením, která ODS i její frakce v Evropském parlamentu navrhovaly od začátku. Zvýšená pomoc zemím sousedícím s oblastmi konfliktu, důsledná ochrana vnějších hranic a efektivní návratová politika - opatření, která dnes navrhuje Evropská rada, byla ještě nedávno označována za xenofobii a ...
Doprava a fondy EU
(Evropské noviny - 12/2015) Státní fond dopravní infrastruktury připravil rozpočet na rok 2016 v celkovém objemu 65,651 mld. Kč, který byl schválen Poslaneckou sněmovnou Parlamentu ČR v prosinci 2015. Podíl evropských zdrojů směřovaných do dopravní infrastruktury je 13,548 mld. Kč z Operačního programu doprava 2014-2020 a z programu CEF 798 mil. Kč, tedy celkově 14,346 mld. Kč, což představuje celkový podíl cca 22%.
Z pohledu celkové distribuce finančních zdrojů rozpočtu mezi jednotlivé hlavní dopravní módy – tedy jak prostředků národního charakteru, tak i evropských zdrojů, je nadpoloviční část, téměř 58%, směřováno do silniční infrastruktury (37,958 mld. Kč) a do železniční infrastruktury je naplánováno přibližně 39% (25,515 mld. Kč). Na ostatní dopravní investice tak připadá cca 3% celkových finančních prostředků rozpočtu roku 2016.
Z pohledu prioritních os Operačního programu doprava na období 2014 až 2020 je na první prioritní osu – tedy infrastruktura pro železniční a další udr...
Jaký by podle Vás měl být ve vztahu k uprchlické krizi vývoj německé politiky a jaký vývoj reálně očekáváte?
(Evropské noviny - 12/2015) Som presvedčený o tom, že nemecká politika - a tým pádom aj politika Eur´pskej komisie - bola od začiatku chybná. Pani kancelárka Nemecka zle odhadla situáciu, resp. jej vyhlásenia boli možno ovplyvnené aj inými faktormi (nomináciou na Nobelovu cenu mieru, resp. na osobnosť roka 2015). Už od novembra 2015 je jasné, že do značnej miery zmanipulovaná nemecká verejná mienka sa začne meniť. Konflikty medzi migrantmi, resp. medzi občanmi a políciou Nemecka a migrantmi sa budú opakovať a takýto vývoj bude zvyšovať tlak na ešte väčšiu zmenu verejnej mienky. Najserióznejšie a najdemokratickejšie by bolo, keby pani kancel§rka Nemecka spolu s p. Junckerom vystúpili pred verejnosť a povedali by: mýlili sme sa, zle sme odhadli situáciu, ospravedlňujeme sa - a potom by mohla nasledovať zmena migračnej politiky, ktorá by nebola fokusovaná na vydieranie tých členských krajín, ktoré aj doteraz mali realistickejšie názory, ale predovšetkým na ochranu vonkajších hraníc EU - a predovšetkým Schen...
Diskuse o migrantech? Xenofob vs. sluníčkář
Uprchlické téma v posledních dnech a týdnech ovlivnily děsivé teroristické útoky v Paříži. Okamžitě se začalo spekulovat o tom, zda útočníci nepocházeli právě z té uprchlické vlny, se kterou v tomto roce Evropa bojuje. A ještě jedna otázka zajímá analytiky a komentátory: Jak útoky ovlivní diskusi o uprchlické krizi v jednotlivých členských státech? Je totiž zřejmé, že uprchlíci jsou problém, který rozděluje společnost na dvě poloviny. Alespoň tedy v České republice.
Ekonomičtí migranti a uprchlíci začali sužovat Evropu v plné míře se začátkem letošního roku. Ovšem náznaky problému se objevily poprvé už v roce 2007, kdy se začal velmi rychle zvyšovat počet nelegálních migrantů, kteří překonávali Středozemní moře. Evropská unie zareagovala posílením pravomocí agentury Frontex, která se stala zodpovědnou za ochranu vnějších hranic evropského společenství. Ani to ale nepomohlo. Příliv migrantů postupně sílil a hlavně v Itálii začala být situace ...
OP Doprava II se rozjíždí, rozdá 125 miliard
Dálnice a rychlostní silnice, železniční tratě nebo úprava koridorů pro lodní dopravu. To všechno spadá pod Operační program Doprava, který je bezesporu jedním z nejdůležitějších dotačních programů, které naše země může využívat. Ostatně uplynulé roky ukázaly, jak důležitý je titul pro české projekty. Celou řadu dopravních staveb by se bez dotace zřejmě nikdy nepodařilo realizovat. Co je v souvislosti s tímto programem za námi a co nás čeká?
Už v programovém období 2007 – 2013 byl Operační program Doprava klíčovým nástrojem pro podporu českých silnic a dálnic. Bylo v něm pro ně vyhrazeno přes 150 miliard korun. A přes opakované proklamace, že se přinejmenším část těchto prostředků nepodaří vyčerpat do konce loňského roku, se to nakonec podařilo. Může za to především oživení v loňském roce, ve kterém došlo i na některé dlouho odkládané projekty. V prosinci ministr dopravy oznámil, že včasnému dočerpání peněz pomohl mimo jiné přesun části pros...
Komentáře k využívání evropských fondů
(Evropské noviny - 11/2015) Rok 2016 bude v praxi prvním celým rokem, kdy bude moci Česká republika čerpat evropské peníze z programového období 2014-2020. První výzvy totiž řídicí orgány vyhlašovaly zpravidla až v polovině roku 2015. S počátkem letošního listopadu bylo - podle dostupných informací - vyhlášeno celkem 113 výzev za cca 140 mld. Kč. Pro místní samosprávu je přitom jedním z nejvhodnějších zdrojů Integrovaný regionální operační program (IROP), obsahuje totiž pestrou skladbu podporovaných aktivit. Bohužel nastavení Evropských strukturálních a investičních fondů (ESIF) nenaplňuje očekávání starostů, není totiž možné financovat některé z klíčových potřeb měst a obcí. V současném programovém období není možné čerpat dotace z Evropské unie například na místní komunikace, veřejné prostranství, volnočasovou infrastrukturu, kulturní památky drobnějšího významu či cestovní ruch. Proto je třeba už v roce 2016 intenzivně zapojit národní zdroje a vča...
Kampaň proti utečencom sa politikom vypláca
Od vypuknutia utečeneckej krízy prevládajú na Slovensku silné protiimigračné nálady. Odzrkadľuje sa to aj na neochote pristúpiť na povinné kvóty, podľa ktorých by si krajiny Únie prerozdelili desaťtisíce migrantov. Utečenci sa stávajú nosnou témou blížiacich sa parlamentných volieb.
Už v polovici júna, keď utečenecká kríza v Európe bola oproti súčasnému stavu ešte relatívne pokojná, sa v Bratislave organizoval pochod proti islamizácii Európy. Demonštrácia, ktorej sa zúčastnili tisíce ľudí, sa neskôr zmenila na rozsiahle výtržnosti, po ktorých boli zadržané desiatky chuligánov. Po vniknutí vandalov na pretekársku trať pod hradom bolo prerušené prestížne cyklistické podujatie. Pred Hlavnou stanicou hádzali extrémisti kamene a fľaše do arabskej rodiny s detským kočiarom.
Júnová demonštrácia bola najväčšou a najnásilnejšou demonštráciou z radu niekoľkých, ktoré boli na Slovensku počas tohto roka zorganizované. I keď od posledného protestu ubehli mesiace, protiutečenecké nálady v krajine sú ...
Inzerce v Evropských novinách
Spolupracujte s námi a inzerujte v tištěném i webovém vydání.
Více info zde.
Rozhovory
-
Ochrana zvířat ve Francii
O ochraně zvířat ve Francii jsme si povídali s tiskovou zástupkyní organizace La Spa Muriel...
-
„Být Michalákovi občany Spojených států, tak jsou kluci už dávno ve své vlasti,“
tvrdí v rozhovoru o českých dětech odebraných v Norsku rodičům europoslanec Tomáš Zdechovský ...
-
„Evropská unie měla dávno přestat řešit hlouposti jako jednotné zásuvky a měla se zabývat problémem svojí bezpečnosti. To zanedbala,“ tvrdí bývalý náčelník Vojenské zpravodajské služby ČR, bezpečnostní expert Andor Šándor
(Evropské noviny - 6/2015) K evropským břehům míří plavidla plná lidí z Afriky, azyl na starém...
Evropské instituce
-
Evropský účetní dvůr
Zatímco v minulých číslech Evropských novin jsme se zaměřili hned na dvě významné soudní instituce, tentokrát se v naší pravidelné rubrice podíváme do světa financí. V našem hledáčku je totiž...