Pri zvládaní vlny migrantov pomáha Slovensko susedom
Utečenecká kríza v Európe nepoľavuje. Slovensko nečelí náporu migrantov ako tranzitná či cieľová krajina. Aj napriek tomu polícia rieši desiatky nelegálnych prekročení štátnej hranice týždenne. Slovensko navyše posiela do Maďarska 50 policajtov, ktorí budú vypomáhať pri strážení schengenskej hranice so Srbskom.
Slovensko nie je hlavnou tranzitnou krajinou utečencov putujúcich balkánskou cestou na západ a sever Európy a nepatrí ani medzi preferované cieľové destinácie migrantov. No aj napriek tomu je téma utečeneckej krízy na Slovensku živá. Polícia registruje desiatky nelegálnych prekročení štátnej hranice týždenne. Štát sa rozhodol spolu s ostatnými krajinami V4 chrániť schengenskú hranicu medzi Maďarskom a Srbskom. K južným susedom sme preto poslali 50 policajtov.
„Dvadsať policajtov je z Úradu hraničnej a cudzineckej polície, tí majú skúsenosti s činnosťou na hranici. Plus boli doplnení 30 policajti z krajského riaditeľstva Košice, Banská Bystrica, Nitra a Trnava. Sú z ...
Místa v ubytovnách zatím stačí, ale bude hůř
Uprchlická krize před rychle se blížící zimou vrcholí a s ní i debaty nejen o kvótách a o tom, zda bychom měli uprchlíky přijímat, ale i o bezpečnosti hranic Evropské unie a jednotlivých členských států včetně České republiky. Pravdou je, že v případě naší země je ochrana hranic poměrně jednoduchou záležitostí. Alespoň tedy v porovnání se zeměmi jako je Řecko nebo Itálie. I tak se ale všichni politici a odborníci shodují: nic se nesmí podcenit.
Za prvních sedm měsíců letošního roku vzrostla migrace v Česku o více než 109 procent. Od ledna do července 2015 bylo na našem území zjištěno 6092 cizinců, což je o 3214 případů více než za stejné období loňského roku. Česká republika přitom není dlouhodobě pro uprchlíky či migranty příliš zajímavou zemí, počet žádostí o azyl zde tradičně patří k nejnižším v celé Evropské unii. Až do loňského roku zde o něj žádalo v průměru několik stovek lidí ročně. Uspěje jich ale zpravidla jen několik desítek. Pro srovn...
Migranti zaplavili Európu, Slovensko ich odmieta
Utečenecká kríza sa stáva čoraz dramatickejšou. Riešenie je v nedohľadne, členovia Európskej únie sa nevedia dohodnúť na spoločných krokoch. Slovensko odmieta prijať povinné kvóty navrhované Európskou komisiou. Premiér Fico tvrdí, že sa nenechá vydierať veľkými štátmi.
Jeden z najvýraznejších symbolov spoločnej Európy dostáva trhliny. Voľný pohyb ľudí a tovarov naprieč krajinami Schengenu je nateraz obmedzený, hraničné kontroly sa opäť stali realitou. Najviditeľnejšie je to na hraničnom priechode Jarovce – Kittsee, cez ktorý vedie dôležité diaľničné spojenie medzi Slovenskom a Rakúskom. Tvoria sa tam niekoľko kilometrové kolóny, keďže rakúska polícia kontroluje všetky prichádzajúce autá do krajiny. Avšak na ostatných dvoch priechodoch bola premávka plynulá, policajti tam autá nekontrolujú.
Západní susedia sa rozhodli zaviesť hraničné kontroly po návale tisícok migrantov z Maďarska. Dodatočne ich zaviedli aj na hranici so Slovenskom, Slovinskom a Talianskom. Kontroly zaviedli aj slovenskí pol...
Uprchlická krize sjednotila české politiky
Uprchlická krize nekončí. Naopak. Rychle přerůstá v krizi unijní. Evropské státy rozděluje politika kvót, kterou razí hlavní proud osmadvacítky. Na jedné straně stojí země, které věří, že jsou všichni povinní přispět k řešení problému přijmutím svého podílu uprchlíků. Na straně druhé zase stojí státy, které si nechtějí něco takového nechat nařizovat. A na pozadí toho všeho proudí do Evropy další tisíce a tisíce lidí.
Evropa čelí největší uprchlické krizi za poslední desítky let. Podle informací OSN jen ze Sýrie už odešlo kvůli letitým bojům přes čtyři miliony lidí. Většina z nich míří do Evropy s vidinou lepšího a v některých případech alespoň nějakého života. A Evropská unie čelí obrovské zkoušce jednotnosti a schopnosti dělat složitá a efektivní rozhodnutí. Prozatím je hlavním výsledkem náročných jednání přerozdělování uprchlíků tlačících se do Evropy přes Řecko, Itálii a Maďarsko mezi všechny členské země. „Už v květnu jsme navrh...
Slovenská armáda vo veľkom prezbrojuje
V rámci Európskej únie sa radíme medzi štáty s menšou armádou. Tá prechádza v poslednom období veľkou modernizáciou. Zároveň sa naše vojsko čoraz viac zapája do medzinárodných bojových zložiek.
Naposledy boli mladí slovenskí muži odvedení na povinnú základnú vojenskú službu pred desiatimi rokmi. Od 1. januára 2006 sa krajina spolieha už len na profesionálnu armádu. Tá ma 16-tisíc vojakov a ďalších 4-tisíc zamestnancov. V zálohe je pripravených 600-tisíc mužov, no ich rady sa každým rokom zmenšujú. Patria totiž medzi nich ľudia, ktorí mali v minulosti aspoň základný vojenský výcvik. Z tohto dôvodu je priemerný vek „záložákov“ viac ako 40 rokov. Bojaschopnosť záloh je otázna, nakoľko nebývajú organizované žiadne manévre či cvičenia na strelnici.
Už dlhodobo sa uvažuje o vytvorení dobrovoľnej vojenskej služby. Členovia by dostávali od štátu plat, hovorilo sa o výške 250 eur. Projekt je však stále ďaleko od svojho spustenia pre chýbajúcu legislatívu.
Zrušenie povinnej základne...
Komentáře politiků k uprchlické krizi
(Evropské noviny - 7/2015) V posledných týždňoch a mesiacoch sa akosi neviem ubrániť pocitu, že svet a Európa v ňom (a Slovensko v nej) sa stále rýchlejšie krúti vo víre udalostí, na ktoré – namiesto adekvátneho reagovania – len neustále hľadáme odpovede. Absolútne nepripravených nás zastihli udalosti na Kryme a na Ukrajine, zaskočili nás obludnosti extrémistov v Iraku a Sýrii, trápime sa s Gréckom, váhame, čo si počať s desaťtisícami utečencov z Afriky. Kým v minulosti nás udalosti postavili v danom čase zväčša pred riešenie jednej krízy, maximálne dvoch, teraz žonglujeme vo vzduchu s piatimi - šiestimi horúcimi zemiakmi. A – ako to už býva – priamo úmerne s pribúdajúcimi problémami rastie aj nervozita, čo sa odráža nielen v horlivosti diskusií za rokovacími stolmi v Bruseli, Ženeve, New Yorku a inde, ale aj v nastavení bežných ľudí. Skutočne si nepamätám, že by sa verejná mienka niekedy v minulosti tak rýchlo, s takými vášňami a tak rezolútne dokázala rozdeliť na dva vzájomne protichodné póly, ako to...
Komentáře k podpoře malých a středních podniků
Podpora malých a středních podniků není prioritou jen EU, ale pro zachování systému výroby a služeb by měla být prioritou každé vlády. Přesto, že se v souvislosti s podporou MSP hovoří převážně o strukturálních fondech, tak klíčová kritéria pro úspěšné působení a růst firem jsou mimo dotace. Primární je vymahatelnost práva (bohužel u nás často zpochybněna, viz insolvenční a exekuční kauzy), stabilní právní a daňové prostředí (stále se mění, upravuje novelizacemi, mění se daňové sazby), únosné náklady na práci (firmy se potýkají s vysokými odvody za zaměstnance, vysokou výši nastavení minimální mzdy atd.). Sekundární kritérii pro podporu podnikání a zvláště pak malých a středních podniků jsou veškeré podpory, opatření, dotace, pobídky, daňové úlevy či jiné formy podpory. Ve zdravém a fungujícím prostředí jich podnikatelé budou potřebovat a využívat méně, než v prostředí, které je na dotacích a pobídkách postaveno.
Martin Frélich, ředitel Odboru vz...
Česká armáda: víc vojáků, lepší vybavení
„Jak vždy říkám, můžu sice toužit po tom, že mi večer zavolá miss ČR a že spolu strávíme celou noc, mohu o tom mluvit, ale je to nepravděpodobné,“ pronesl před více než rokem bývalý ministr zahraničí Karel Schwarzenberg tento bonmot v reakci na přání prezidenta Miloše Zemana po společné obranné politice členských zemí EU. Skutečně je společná obrana tak nereálná? A jak je na tom s obranyschopností samotná Česká republika?
Pokud začneme u Evropské unie, sluší se nejprve si připomenout, že společná obrana a posilování obranyschopnosti rozhodně není a nikdy nebylo prvořadým cílem EU. Osmadvacítka zastává jasný názor, že obrana je svrchovanou oblastí, o které si rozhoduje každý členský stát sám. Ke sdružování nad rámec jednotlivých zemí je tu pak Severoatlantická aliance, kterou EU rozhodně nechce nahrazovat. Na druhou stranu by bylo chybou zcela opomínat vliv společenství na bezpečnost a prosazování míru a lidských práv v Evropě. Díky intenzivní ekonomické a politické spolupráci v r...
Debata o migrantech rozděluje českou společnost
Uprchlíci. Slovo, které v poslední době rezonuje celou evropskou společností jako žádné jiné. Několik měsíců trvající příliv migrantů hlavně ze zemí subsaharské Afriky, Eritreje, Somálska a Sýrie rozděluje nejen politiky, ale v podstatě celou společnost, která, jak se ukazuje, na něco takového nebyla dostatečně připravená. Problém se úzce dotýká i České republiky, které se uprchlická vlna také nejspíš nevyhne. Jenže na migranty tady rozhodně nečeká pouze vřelé přivítání.
Téměř 60 milionů uprchlíků bylo ve světě ke konci loňského roku. Jde o rekordní číslo, které podle Úřadu Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) tvoří největší měrou uprchlíci ze Sýrie, která se nachází v krvavém válečném konfliktu mezi režimem prezidenta Bašára Asada a extremisty z Islámského státu a dalších organizací. „Krize v Iráku a Sýrii se rozrostla do obřích rozměrů... a zároveň staré krize se nevyřešily,“ prohlásil k nárůstu počtu uprchlíků vysoký komisař OSN ...
Podnikateľov podporia stovkami miliónov eur
Podmienky pre rozvoj malého a stredného podnikania sa majú v najbližších rokoch zlepšiť. Štát i Brusel chcú podnikateľom podať pomocnú ruku poradenstvom a vytváraním vhodnej infraštruktúry. Priama finančná podpora je na ústupe.
Malých a stredných podnikateľov sa snaží podporiť predovšetkým ministerstvo hospodárstva. Rezort má vytvorený vlastný grantový systém, ktorý je financovaný zo štátneho rozpočtu. Zameriava sa pri tom hlavne na podporu začínajúcich podnikateľov, ktorí podnikajú menej ako tri roky. Osobitná pozornosť je venovaná mladým podnikateľom a absolventom škôl, ktorým pomáhajú pri rozbiehaní a komercionalizácii vlastných inovácií.
Podporu sprostredkúva Slovak Business Agency – bývalá Národná agentúra pre podporu malého a stredného podnikania. Agentúra poskytuje záujemcom predovšetkým poradenské služby a vzdelávanie, no podporuje ich aj mikropôžičkami pre malých remeselníkov. Podľa Michala Dzurjanina z komunikačného oddelenia ministerstva hospodárstva je cieľom Slovak Business A...
Komentáře o obraně EU
(Evropské noviny - 8/2015) Armáda České republiky je v této rovině velmi aktivní. Nejviditelnější formou je v souladu se schváleným mandátem zapojení příslušníků Armády České republiky do probíhajících operací Evropské unie. Početně nejvýznamnější je výcviková mise EU TM Mali, kde čeští vojáci zajišťují ochranu velitelství mise a podílejí se jako instruktoři i na výcviku malijské armády. Dále se pak čeští vojáci účastní operace na podporu výstavby schopností a výcviku ozbrojených sil Bosny a Hercegoviny EUFOR ALTHEA. Své zástupce máme i ve štábu námořní operace EU NAVFOR ATALANTA a také v nedávno zahájené operaci v centrální části jižního Středomoří EU NAVFOR MED, která má za cíl narušení struktur organizujících ilegální tranzit uprchlíků z oblasti severní Afriky.
V rámci společné obranné a bezpečnostní politiky EU je AČR zapojena do vojenského štábu EU a rovněž se aktivně podílí na rozvoji vojenských schopností EU ve vybraných oblastech. Mezi stě...
Väčšina Slovákov imigrantov nechce
Slovensko sa stavia k horúcej celoeurópskej téme negatívne. Vyplýva to z vyjadrení vlády i prieskumu verejnej mienky. Od samostatnosti získalo u nás azyl iba percento všetkých žiadateľov.
Do Európy migrujú státisíce Afričanov a ľudí z Blízkeho východu ročne, tisíce z nich sa k pobrežiu Talianska či Grécka nedostanú. Z času na čas sa loď preplnená potenciálnymi prisťahovalcami potopí. To sa stalo aj v polovici apríla, keď sa prevážila loď so stovkami Afričanov na palube. Sedemsto z nich sa utopilo v Stredozemnom mori.
Potopenie lode s imigrantmi rozprúdilo vášnivú debatu o prijímaní utečencov v Európe. Európska komisia vypracovala návrh o prerozdelení desiatky tisícov imigrantov medzi krajiny Únie. O tento krok dlhodobo usilovalo Taliansko, ktoré má problém zvládať obrovský nápor imigrantov z Afriky. Tých umiestňujú do utečeneckých táborov predovšetkým na juhu krajiny. Tábory sú však preplnené a migračné úrady nezvládajú nápor tisícov ľudí žiadajúcich o azyl.
Krajina na Apeninskom polo...
Malé a střední firmy. Čekají je zlaté časy?
Podpora malých a středních podniků. To je jedním z hlavních témat politiky Evropské unie pro roky 2014 – 2020. Konkurenceschopnost podnikatelů na evropské i mezikontinentální scéně je totiž podle vedení osmadvacítky klíčovým předpokladem pro dlouhodobě udržitelný ekonomický růst. Otázkou ale je, zda nejde pouze o strategii na papíře. Jak přesně se evropská podpora dotýká především českých podnikatelů?
Na území Evropské unie je v současnosti přes dvacet milionů malých a středních podniků. To je podle zprávy Evropské komise 99 procent všech evropských firem. Je tedy zřejmé, že když je řeč o malém a středním podnikání, je řeč o páteři evropské ekonomiky. Pokud se podíváme na čísla do České republiky, zjistíme, že v roce 2013 vykonávalo podnikatelskou činnost v naší zemi více než 1,1 milionu lidí. Už před několika lety vedoucí představitelé Evropské unie naznačovali, že právě podpora malých a středních podniků bude v období do roku 2020 jednou z hlavních ...
„Evropská unie měla dávno přestat řešit hlouposti jako jednotné zásuvky a měla se zabývat problémem svojí bezpečnosti. To zanedbala,“ tvrdí bývalý náčelník Vojenské zpravodajské služby ČR, bezpečnostní expert Andor Šándor
(Evropské noviny - 6/2015) K evropským břehům míří plavidla plná lidí z Afriky, azyl na starém kontinentu hledají obyvatelé občanskou válkou zmítané Sýrie. Země na jižní hranici schengenského prostoru se potýkají s náporem imigrantů a hrozí, že pokud se evropské země nedohodnou na jejich přerozdělování, začnou jim vydávat dočasná víza a umožní jim tak vstup do zbytku kontinentu. Proč Evropa čelí imigrační vlně? Jsou pro nás lidé přicházející z Afriky nebo z Blízkého východu bezpečnostním rizikem? Máme se obávat větší kriminality nebo dokonce terorismu? Na tyto otázky jsme hledali odpovědi v rozhovoru s bývalým náčelníkem Vojenské zpravodajské služby ČR, brigádním generálem v záloze a současným bezpečnostním poradcem Andorem Šándorem. Jeho stanovisko je jasné – ohroženým uprchlíkům pomáhat, ekonomické imigranty bez pardonu vracet.
Náš rozhovor má vzhledem k událostem posledních týdnů jasné téma. Na jeho začát...
Komentáře českých a slovenských politiků k evropským fondům
(Evropské noviny - 6/2015) Řekněme si na rovinu, že příběh monitorovacího systému čerpání evropských dotací je pořádná ostuda. A nejsem vůbec nadšený, že vláda ho zaplatí čtvrtmiliardou ze svého. Ale kdybychom to neudělali, hrozily daleko větší škody.
V tomto případě sehrály neblahou roli hned tři chronické slabiny najednou: nesystémový přístup k fondům EU, neefektivní veřejná správa a politické ovlivňování úředníků.
Zpochybněný tendr, neschopnost tří vlád a čtyř ministrů dobře připravit nové plánovací období a nakonec souboj 2 ministerstev vedených ANO... Od Kalouska po Babiše série katastrof, na jejichž konci reálně hrozilo, že se čerpání evropských dotací ještě dlouho nerozjede.
Vláda tak jednala v časovém presu. V této situaci skutečně bylo nejdůležitější minimalizovat časovou prodlevu. Sklízíme hořké plody minulosti. A pokud nyní problém nevyřešíme, zaděláme si na další potíže v budoucnu.
Důležitým nástrojem nápravy oněch chronických vad je zákon o...
Aktuální číslo
Inzerce v Evropských novinách
Spolupracujte s námi a inzerujte v tištěném i webovém vydání.
Více info zde.
Rozhovory
-
Ochrana zvířat ve Francii
O ochraně zvířat ve Francii jsme si povídali s tiskovou zástupkyní organizace La Spa Muriel...
-
„Být Michalákovi občany Spojených států, tak jsou kluci už dávno ve své vlasti,“
tvrdí v rozhovoru o českých dětech odebraných v Norsku rodičům europoslanec Tomáš Zdechovský ...
-
„Evropská unie měla dávno přestat řešit hlouposti jako jednotné zásuvky a měla se zabývat problémem svojí bezpečnosti. To zanedbala,“ tvrdí bývalý náčelník Vojenské zpravodajské služby ČR, bezpečnostní expert Andor Šándor
(Evropské noviny - 6/2015) K evropským břehům míří plavidla plná lidí z Afriky, azyl na starém...
Evropské instituce
-
Evropský účetní dvůr
Zatímco v minulých číslech Evropských novin jsme se zaměřili hned na dvě významné soudní instituce, tentokrát se v naší pravidelné rubrice podíváme do světa financí. V našem hledáčku je totiž...