Slováci v euroštruktúrach sú neviditeľní

Slovensko zastupuje v inštitúciách Európskej únie viacero Slovákov. Ich pracovné aktivity sú však málo viditeľné a mimo záujmu médií. O svojich práci informujú predovšetkým cez sociálne siete či vlastné internetové stránky.

Povedomie Slovákov o Európskom parlamente nie je veľké. Dôkazom toho je ich nezáujem o eurovoľby, ktoré zakaždým od vstupu do Únie prakticky odignorovali. Dovedna hlasovali v troch voľbách, vždy s najnižšou účasťou spomedzi všetkých členských krajín. V minuloročných voľbách bola účasť dokonca historicky najnižšia za 35 rokov, čiže odkedy majú Európania možnosť voliť si svojich zástupcov do europarlamentu. Volieb sa minulý rok zúčastnilo len 13% Slovákov.

Hlavný dôvod apatie voličov videl politológ Vladimír Bilčík inde, ako v nich samotných. „V prvom rade ich odignorovali do veľkej miery hlavní politickí hráči na Slovensku. Voliči reagovali na intenzitu a kvalitu ponuky a tá bola nízka,“ povedal pre Evropské noviny vo vyjadrení po voľbách. Ignorovanie eurovolieb ma...

Číst dál ...

Zmeškanie termínu môže vyjsť Bratislavu draho

Stavba nového Starého mosta cez Dunaj nabrala meškanie. Termín dokončenia prác do konca roka 2015 je ohrozený. Ak by dovtedy most nestál, desiatky miliónov eur na jeho výstavbu by nám Brusel nepreplatil.

Nastúpite na električku na zrekonštruovanej Štúrovej ulici v centre mesta. Do Petržalky, sa dostane po novom Starom moste. Prekleniete diaľnicu a na začiatku sídliska prestúpite na autobus.

Takto malo podľa pôvodného harmonogramu vyzerať cestovanie električkou do Petržalky už o pol roka. Výstavba prvej etapy nosného systému MHD v Bratislave však mešká a termín dokončenia sa presunul nebezpečne blízko k dátumu, po ktorom nákladnú výstavbu mosta a električkovej trate Brusel nepreplatí.

Projekt ráta s prepojením Petržalky s ľavým brehom Dunaja električkovou dopravou. Dominantou projektu má byť nový Starý most, ktorý nahradí pôvodnú takmer 70-ročnú konštrukciu mosta. Električka sa vráti do Petržalky, najväčšieho sídliska v Strednej Európe, po vyše polstoročí. Projekt je náplasťou za plánované met...

Číst dál ...

Jak by se podle Vašeho názoru měla Evropa účinně bránit hrozbě terorismu? Dělají bezpečnostní složky skutečně maximum v boji proti tomuto nebezpečí?

Zhoršení bezpečnostní situace v bezprostředním okolí EU dává dobrý důvod k většímu zaměření se na bezpečnostní politiku. Namístě je proto další rozvíjení spolupráce v oblasti společné zahraniční a bezpečnostní politiky, zejména policejní spolupráce. V této souvislosti nemůžu opomenout ani význam kolektivní obrany NATO, která hraje také obrovskou roli v otázce obrany Evropy, protože většina členských zemí EU je zároveň členem NATO. Lze tedy říci, že se jedná o dvě spojené nádoby a role NATO je důležitá právě z toho důvodu, že terorismus představuje globální problém. 

Útoky ve Francii byly velkým poučením pro celou Evropu. Jsem proto rád, že bezpečnostní složky v sousední Belgii dokázaly promptně zareagovat a zabránit dalším útokům. Dle mého dělají bezpečnostní složky vše co je v jejich silách,...

Číst dál ...

Vláda chce víc českých odborníků v EU

Evropská unie je pro mnohé české občany celkem obtížně uchopitelným konceptem, který „tam někde“ v Bruselu rozhoduje o neznámých věcech. Bohužel jen malé procento z nich skutečně ví, jak Evropská unie funguje a především, kdo v ní zastupuje Českou republiku. Jací jsou naši europoslanci a další zástupci v EU? A jaká je náplň jejich činnosti? To jsou otázky, na které je nutné znát odpověď, pokud chceme pochopit, jaký význam pro nás osmadvacítka má.

Vstup České republiky do Evropské unie v květnu 2004 byl výsledkem mnohaletých vyjednávání (ta začala de facto hned po revoluci), která se zástupci Společenství vedly postupně všechny české vlády. V roce 2004, kdy se naše země konečně dočkala, se mimo jiné otevřela i obrovská možnost pro všechny, kteří kdy pomýšleli na kariéru v Bruselu, Štrasburku nebo v některém z dalších měst, kde sídlí evropské úřady. Českých občanů v evropských institucích tak pomalu přibývalo a do orgánů Evropské unie se...

Číst dál ...

Potíže staveb: Výkupy, tendry a byrokracie

Že má naše země dlouhodobě velké problémy s čerpáním evropských dotací je dnes už známá věc. Velké zpoždění v programovém období 2007-2013 nás provází stále, a jak se zdá, bude znamenat několik desítek miliard korun, které se nepodaří vyčerpat. Když se k tomu přidá i zpoždění, které nabíráme v novém programovém období, vychází z toho poměrně negativní obraz čerpání, který by mohl v letošním roce uškodit především stavebnictví. Řada stavebních investic je totiž na dotacích závislá.

Podivné a matoucí nastavení kontrol, které přicházejí s rozdílnými závěry a jen obtížně se proti nim odvolává. Extrémní byrokracie nutící žadatele, aby evidovali naprosto vše a strachovali se o sebemenší chybu. To jsou dva stěžejní problémy čerpání evropských dotací. Problémy, kvůli kterým je obraz čerpání u veřejnosti spíše negativní a stále více potenciálních žadatelů odrazuje od jejich projektů. I kvůli těmto problémům se letos z evropských fon...

Číst dál ...

Evropský účetní dvůr

Zatímco v minulých číslech Evropských novin jsme se zaměřili hned na dvě významné soudní instituce, tentokrát se v naší pravidelné rubrice podíváme do světa financí. V našem hledáčku je totiž Evropský účetní dvůr (EÚD), který je zodpovědný za kontrolu finanční správy osmadvacítky. A to není v době ekonomických problémů a turbulenci rozhodně nijak snadný úkol.

Na úvod krátký historický exkurz. Tím důležitým datem je 22. července 1975. Právě v ten den je tzv. Bruselskou smlouvou oficiálně založen Evropský účetní dvůr. Založení úzce souvisí především se vznikem vlastních příjmů tehdejších Evropských společenství a tedy i s potřebou kontrolovat, jak je s těmito příjmy, které jsou veřejnými financemi, nakládáno. Dva roky po oficiálním založení tak začíná nový orgán sídlící v Lucemburku pracovat. Respektive oficiálním orgánem Evropské unie se stává až v roce 1993, kdy mu tento status definitivně přidělí známá Maastrichtská smlouva. ...

Číst dál ...

Komentář Martina Netolického k evropským projektům

(Evropské noviny - 3/2015) Na jaře tohoto roku zahajujeme projekty v oblasti úspor energie, které jsou spolufinancovány z Operačního programu Životní prostředí v rámci 60. výzvy. Jedná se o zateplení Gymnázia Dašická a Sportovního gymnázia v Pardubicích. Další akce na úsporu energií se týkají jednotlivých nemocničních zařízení. V Orlickoústecké nemocnici to jsou pavilony C a G, v Chrudimské nemocnici budou zatepleny budovy D a D1. Svitavská nemocnice se dočká zateplení interního křídla a Litomyšlská nemocnice budovy ředitelství. Celkové náklady těchto projektů přesahují 80 milionů korun. V polovině března byla také podána žádost v rámci 64. výzvy na realizaci úspor energie ze stejného operačního programu pro Střední odborné učiliště opravárenské v Králíkách. Dále chystáme projekty v oblasti modernizace silnic, které jsou spolufinancovány z Regionálního operačního programu v rámci 41. výzvy. Jedná se o modernizaci silnice III/34026 v Chrudimi u �...

Číst dál ...

Pohled ministra a velvyslanců na Visegrádskou čtyřku

(Evropské noviny - 2/2015) Niet pochýb o tom, že Vyšehradská štvorka (V4) je jednoznačne najefektívnejším a najdynamickejším regionálnym združením v strednej Európe. Je platformou, ktorá generuje nové nápady a iniciatívy - ako napríklad v poslednom čase smerom k Ukrajine - ale je aj inšpiráciou pre iných, a motorom rozvíjania dialógu a spolupráce s partnermi vo formáte "V4 plus". Tradíciou sú spoločné summity s krajinami západného Balkánu a štátmi Východného partnerstva; počas slovenského predsedníctva sme v uplynulom polroku vo formáte V4 privítali aj ministrov zahraničných vecí Južnej Kórey, Veľkej Británie, či premiéra Švajčiarska. Pripravujeme aj stretnutie s partnermi zo severských a pobaltských krajín (NB8), s Nemeckom, pokračovať bude dialóg s Tureckom. Dohodli sme finančnú podporu projektov Medzinárodného vyšehradského fondu realizovaných na Balkáne a v krajinách Východného partnerstva; Ukrajine sme ponúkli pomoc pri realizácii potrebných reforiem, kde n...

Číst dál ...

Evropský soud pro lidská práva

V minulém čísle Evropských novin jsme se podívali zblízka na fungování a činnost Evropského soudního dvora. Jenže u něj výčet důležitých evropských soudních institucí rozhodně nekončí. Přinejmenším stejně významný je totiž i Evropský soud pro lidská práva, který už několik desítek let sídlí ve francouzském Štrasburku. Na rozdíl od ESD, který má poměrně široké zaměření, je tato instituce zaměřená striktně na případy související s ochranou lidských práv. Jaké zkušenosti s ním má Česká republika?

Evropský soud pro lidská práva bývá považován za jednu z nejdůležitějších a také nejdůvěryhodnějších institucí v Evropě. Může za to především velmi bohatá historie, ve které najdeme celou řadu verdiktů, které přispěly k budování a stabilizaci evropských demokratických struktur. Instituce není přímo spojena s Evropskou unií, ale s Radou Evropy a byla založena v roce 1959. O rok později už byl vynesen i první verdikt ve zná...

Číst dál ...

„Evropský daňový poplatník má právo, aby se Evropa postarala o zajištění férového nakládání s penězi ve fondech,“říká ke zřízení institutu evropského prokurátora česká eurokomisařka Věra Jourová

(Evropské noviny - 3/2015) Poprvé jsme s Věrou Jourovou připravovali rozhovor v době, kdy byla českou ministryní pro místní rozvoj. Tehdy jsme seděli v prostorné ministerské kanceláři, času bylo relativně dost, nikdo nás příliš nehonil. Teď jsme se potkali v době, kdy Věra Jourová zastává post eurokomisařky. Seděli jsme v malé hlučné kavárně a tlačil nás vymezený čas. Přesto mají oba tyto rozhovory jedno společné – Věru Jourovou jako velmi příjemnou usměvavou společnici, která jako politička ví, o čem mluví, zná fakta i pozadí. Političku, od které se člověk skutečně něco dozví.

Náš rozhovor bych chtěl, paní eurokomisařko, začít pohledem na evropskou politiku. Byla jste ministryní české vlády, nyní jste členkou té evropské. Dají se tyto dvě úrovně politiky vzájemně porovnat?

Je to podobné mírou odpovědnosti. Musíte si uvědomit, že v Evropské komisi už nesedíte za svou zemi, jak tam se říká, za zemi, ktero...

Číst dál ...

Téma bezpečnosti státu

(Evropské noviny - 1/2015) Česko nyní sice není primárně ohroženo, ale na jeho území jsou cíle, které mohou být zasaženy. Mezi hlavní lze označit Židovské město, pražské metro, letiště, Svobodná Evropa apod. Současná připravenost České republiky čelit případným teroristickým útokům islamistických radikálů odpovídá tomu, jak se politické vedení země staralo a kultivovalo policejně bezpečnostní systém státu od 11. září 2001. V roce 2004 proběhly ve Vojenském zpravodajství rozsáhlé a ničím neopodstatněné čistky. Lze důvodně pochybovat, že se podařilo úspěšně nahradit více jak čtyři sta vyhozených profesionálů. Období ekonomické a finanční krize poznamenalo rozpočty všech tajných služeb, policii ČR nevyjímaje. Proto lze dnešní výroky a určitá legislativní opatření politiků považovat spíše za pokrytectví než míru chápání zhoršené bezpeč...

Číst dál ...

Stěžejním tématem V4 je stále bezpečnost

Evropská unie není jediným společenstvím, jehož je Česká republika členem. Evropské státy se sdružují nad rámec EU i do několika dalších spolků, v případě naší země je to například tzv. Visegrádská čtyřka. V rámci ní spolupracuje v řadě oblastí se Slovenskem, Maďarskem a Polskem. A tato spolupráce se týká nejen vnitřních záležitostí, ale také společných zájmů ve světové politice a především v Evropské unii.

Zhruba 64 milionů obyvatel, téměř 5,5 procenta z celkové HDP Evropské unie a poměrně výrazný potenciál k růstu. To jsou ve zkratce země Visegrádské čtyřky ve vztahu k Evropské unii. Ostatně právě do EU vstoupily Česká republika, Slovensko, Polsko a Maďarsko společně v roce 2004. A zatímco před patnácti lety šlo o země, které se jen stěží zbavovaly komunistických zvyklostí a zátěží, postupně se, možná i díky členství ve Visegrádské skupině, vypracovaly v důležitý blok, který chce ovlivňovat celoevropské dění.

Číst dál ...