Komentáře českých a slovenských politiků k evropským fondům

(Evropské noviny - 6/2015) Řekněme si na rovinu, že příběh monitorovacího systému čerpání evropských dotací je pořádná ostuda. A nejsem vůbec nadšený, že vláda ho zaplatí čtvrtmiliardou ze svého. Ale kdybychom to neudělali, hrozily daleko větší škody.
V tomto případě sehrály neblahou roli hned tři chronické slabiny najednou: nesystémový přístup k fondům EU, neefektivní veřejná správa a politické ovlivňování úředníků.
Zpochybněný tendr, neschopnost tří vlád a čtyř ministrů dobře připravit nové plánovací období a nakonec souboj 2 ministerstev vedených ANO... Od Kalouska po Babiše série katastrof, na jejichž konci reálně hrozilo, že se čerpání evropských dotací ještě dlouho nerozjede.
Vláda tak jednala v časovém presu. V této situaci skutečně bylo nejdůležitější minimalizovat časovou prodlevu. Sklízíme hořké plody minulosti. A pokud nyní problém nevyřešíme, zaděláme si na další potíže v budoucnu.
Důležitým nástrojem nápravy oněch chronických vad je zákon o státní službě. Ta pod novým šéfem musí ukázat, že bude skutečně profesionální, efektivní a nezávislá a podobné problémy dokáže autonomně řešit tak, aby výsledek byl na světě rychle, za dobré peníze - a hlavně, aby vše fungovalo, jak má.

Pavel Bělobrádek, předseda KDU-ČSL

Vláda mi dala mandát, abych pokračovala ve správě a spuštění monitorovacího systému MS2014+, který slouží a zjednodušuje čerpání evropských dotací pro období 2014 - 2020. Byl tak odvrácen scénář, který by znamenal až roční zpoždění v čerpání dotací, pokud by česká vláda nepřijala mnou předložený návrh a mělo se čekat na finální stanovisko Evropské komise k auditní zprávě. Česká republika by nestihla čerpat z evropských zdrojů 650 miliard korun včas. To vše se mohlo stát, pokud by byl systém na základě zprávy auditního orgánu ministerstva financí zastaven.

Naše vláda se postavila k situaci financování monitorovacího systému zodpovědně. Zdůrazňuji, že vláda neschválila, že systém bude celý hrazen ze státního rozpočtu, ale že převezme financování té části nákladů na pořízení systému, kterou Evropská komise na základě negativní auditní zprávy odmítne proplatit. Pouze v případě, že bude Evropské komise požadovat zpět část dotace na vybudování systému, uvolní vláda tuto příslušnou částku. Do doby, než budeme znát finální stanovisko Evropské komise, monitorovací systém běží a jeho náklady budou hrazeny ze státního rozpočtu.

Monitorovací systém je plně funkční a v tomto okamžiku je připraven přijímat data. Se schválením již více jak poloviny operačních programů začaly jednotlivé resorty již data do systému vkládat a připracovat první výzvy. Vyškoleny již byly stovky úředníků, kteří jsou nyní schopni v systému pracovat, proškolili jsme i více jak tisíc budoucích žadatelů o dotace. Kritiku na údajnou nefunkčnost považuji pouze za projev  neochoty některých lidí přejít na jednotný systém, který žadatelům o dotace zjednoduší a zpřehlední práci. Monitorovací systém totiž umožní lepší přehled o žádostech o dotace a jejich čerpání a  také plně nahrazuje hned tři rozdílné systémy pro příjemce dotací v končícím programovém období.

Karla Šlechtová, ministryně pro místní rozvoj

Na programové obdobie 2014-2020 sa intenzívne a aktívne pripravujeme už štyri roky. Spolu s partnerskými regiónmi sme tiež lobovali za to, aby viac rozvinuté regióny, a teda aj náš Bratislavský kraj, boli oprávnené čerpať eurofondy bez obmedzení na investičné aktivity do základnej infraštruktúry v oblasti školstva, sociálnych vecí, zdravotníctva ale aj na zvýšenie energetickej efektívnosti verejných budov či systém integrovanej dopravy. V rámci príprav na nové programové obdobie sme vypracovali kľúčové strategické dokumenty - Program hospodárskeho a sociálneho rozvoja BSK a Inovačnú stratégiu BSK. Na národnej úrovni sme vlani uzavreli s Európskou komisiou Partnerskú dohodu práve o využívaní európskych štrukturálnych a investičných fondoch v rokoch 2014-2020.  Samozrejme, nevyhnutným predpokladom úspešnej realizácie projektov a čerpania eurofondov je aj vzájomná komunikácia a kooperácia dotknutých subjektov.

Rovnako sme podporovali vytvorenie Integrovaného regionálneho operačného programu (IROP), ktorý bol schválený koncom minulého roka. Žiadali sme aj o navýšenie alokácie pre tento program, no táto požiadavka nebola akceptovaná. Podarilo sa nám však vylobovať výnimku 3 %transferu z kategórie menej rozvinutých regiónov do BSK. Do Bratislavského kraja tak aj po zohľadnení tohto transferu pôjde 330 miliónov eur z Európskeho fondu regionálneho rozvoja a Európskeho sociálneho fondu, pričom platí nasledovná štruktúra spolufinancovania subjektov verejnej správy: 50% EÚ + 45% ŠR + 5% žiadateľ.

 Cieľom programu IROP je zlepšiť kvalitu života a zabezpečiť udržateľné poskytovanie verejných služieb s dopadom na vyvážený a udržateľný územný rozvoj, hospodársku, územnú a sociálnu súdržnosť regiónov, miest a obcí. Konečne bude môcť aj náš región využívať eurofondy na obnovu ciest 2. a 3. triedy, budovať obchvaty, cyklochodníky, môžeme rozšíriť integrovanú dopravu. Peniaze pôjdu aj na vybudovanie ôsmych centier odborného vzdelávania a prípravy, na podporu základných a stredných škôl, vybavenie učební ale aj na rozširovanie kapacít materských škôl. V sociálnej oblasti pôjde o investície do budovania malokapacitných zariadení sociálnych služieb v správe BSK, miest a obcí – podpora terénnej a opatrovateľskej služby na komunitnej báze. Tiež ide o rozvoja vidieka a podporu trvalo udržateľného rozvoja miest.

Pavol Frešo, predseda SDKU-DS, poslanec NR SR a predseda Bratislavského samosprávneho kraja

 

Aktuální číslo

Inzerce v Evropských novinách

Spolupracujte s námi a inzerujte v tištěném i webovém vydání.

Více info zde.

Rozhovory

stating

Evropské instituce

  • Evropský účetní dvůr

    Zatímco v minulých číslech Evropských novin jsme se zaměřili hned na dvě významné soudní instituce, tentokrát se v naší pravidelné rubrice podíváme do světa financí. V našem hledáčku je totiž...

    Číst dál...