Evropské horizonty Zdeňka Velíška

Národní volby evropského dosahu

Ne každé prezidentské volby v Evropě mají celoevropský dosah. Ty rakouské ho určitě mají, a to hned ve dvou rovinách. Jejich výsledek demokratickou Evropu posílil. Ale chybělo málo a Rakousku by byl dnes stál v čele člověk zastávající podobné pozice, z jakých na demokratickou Evropu útočí Marina Le Pen, Geert Wilders a politici jim podobní. A netýká se to jen otázek řešení imigrační krize. Je ovšem pravda, že právě v těchto otázkách by se asi byly postoje Norberta Hofera, jemuž prezidentský úřad unikl opravdu jen o vlásek, dostaly do rozporu s politikou Evropské unie patrně ze všeho nejdřív a neostřeji. Fakt, že drtivý nástup tohoto prezidentského kandidáta z prvního kola se nakonec obrátil v jeho těsnou porážku, vrátil Evropě naději, že nesnášenlivost se nestane vlastností, která postupně ovládne celou Unii a vnese nakonec ducha nepřátelství i mezi její členské země. Mezi oběma koly prezidentské volby stáli Rakušané na dějinné křižovatce (omlouvám se za tohle klišé, ale je v tomto přípa...

Číst dál ...

Je nejvyšší čas…

Lituji, že nejsem profesorem. Nejsem dokonce ani profesorký typ, čehož, popravdě řečeno, nelituji. Nicméně dnes by se mi takové vlohy hodily. Třeba bych se odvážněji pouštěl do výkladů o tom, o co jde v Evropské unii, v čem tkví její význam pro Evropu a její obyvatele, včetně obyvatel nečlenských zemí EU.

Že je ale nejvyšší čas, začít tyhle nejzákladnější věci obšírně vysvětlovat, o tom mě samotného přesvědčil výtah z projevu Jeana-Clauda Junckera na zasedání Rady Evropy 19. dubna. Převažovaly v něm obavy z budoucnosti Evropy a o budoucnost Evropské unie. Vyplývaly z Junckerova zjištění, že národy Evropy - té, která už je sjednocena v EU - ztrácejí vztah k myšlence společného evropského celku. Podezření, že veřejnost většiny členských zemí EU začíná postrádat vědomí potřeby pokračovat v díle, započatém ...

Číst dál ...

Všechno za Evropu Turci nevyřeší!

(Evropské noviny - 3/2016)V pátek 18. března se v Bruselu uzavřela jednání Evropské rady s tureckým premiérem Ahmetem Davutoglu o dohodě mezi EU a Tureckem, která má omezit (optimisté říkají zastavit) proud migrantů přes Egejské moře z Turecka na řecké ostrovy a dál do Evropy. Ještě téhož dne vydala evropská strana ALDE, (Aliance Liberálů a Demokratů pro Evropu) tiskovou zprávu (press release), s vyjádřením k výsledkům těch jednání. Nic neobvyklého. Takových press release mám v e-mailové poště každý týden několik od těch evropských politických stran, kterým jsem si řekl o jejich pravidelné zasílání. (Mám stále co mazat.) Ale tohle tiskové komuniké Aliance Liberálů a Demokratů obsahovalo vyjádření, které vydal šéf poslaneckého klubu ALDE, Guy Verhofstadt, prakticky pár minut po té, co se seznámil s obsahem dohody Evropské rady s premiérem Davutoglu. Verhofstadt je zanícený "evropan". Jeho názor na to co evropské instituce dělají, je ale bez ohledu na to často velmi břítký. Verhofstadt kandidoval...

Číst dál ...

Unie buď okleštěná nebo rozvolněná

(Evropské noviny - 2/2016) Takhle pesimisticky vypadá v mých očích perspektiva budoucnosti Evropské unie v týdnu po jednáních Evropské rady s britským premiérem Davidem Cameronem o tom, zda Spojenému království navrhne vystoupit z Evropské unie nebo v ní zůstat. Ale titulek, který jsem vybral pro "Evropské horizonty" do tohoto vydání Evropských novin, je právě tak použitelný pro druhou velice štěpnou kauzu, kterou měl řešit únorový mimořádný summit Unie: Problém neustávající ilegální migrace, zejména přes Řecko a Balkán, také hrozí buď "okleštěním" teritoria EU a schengenského prostoru nebo "rozvolněním" dosud respektovaných zásad v Unii a jejich nahrazováním nouzovými zákroky; jako například uzavíráním dosud otevřených vnitřních schengenských hranic mezi členskými státy EU, nebo dokonce vytvořením "záložní" vnější evropské (tedy i schengenské) hranice místo té skutečné, kterou tvoří břehy evropské pevniny, v tomto případě především řecké ostrovy. Taková byla původní představa ...

Číst dál ...

Nenápadné hloubení příkopů

(Evropské noviny - 1/2016) Při hledání nějakého odrazového můstku pro svůj první článek do Evropských novin roku 2016, jsem narazil na tyto věty v jednom z loňských prosincových čísel francouzského Le Mondu: "François Hollande zaujal (na summitu EU 17. 12. 2015 - pozn. Z. V.) značně podobnými myšlenkami, jaké tam vyjádřila také Angela Merkelová. Stejně jako ona inklinuje francouzský prezident k prosazování "Evropy soustředných kruhů". Ten termín není totožný s pojmem "Evropa à la carte" (tedy Unie dávající členským státům volnost k volbě míry jejich zapojení do procesu evropské integrace - Z.V.), podotýká ještě Le Monde, ačkoli v obou těch modelech "Evropy" jde o jedno a totéž: o svobodu členských států při volbě tempa a šíře vlastní účasti na procesu evropské integrace. Nevím proč Hollande či Merkelová zvolili o něco mlhavější termín než ten, který už řadu let všichni znají jako "dvourychlostní nebo vícerychlostní Evropa". Asi přece jen v té chvíli ještě nebylo záhodno, aby se na sum...

Číst dál ...

Ohlédnutí za rokem 2015

(Evropské noviny - 12/2015) Poslední, tedy dvanáctý komentář každého roku nejradši věnuji v Evropských novinách hodnocení těch předchozích dvanácti měsíců. Letos nechám hodnocení na čtenářích, na vás. Jen vám k němu dám vodítko, v podobě citací vybraných z několika letošních Horizontů. Ale začnu výňatkem z posledního komentáře roku 2014. Abyste s ním mohli srovnat názor, který si o letošním roce uděláte sami.

Na konci roku a jednoho přelomového čtvrtstoletí

„...Je tedy stále ještě aktuální náš strach, že ve společné Evropě ztratíme svou identitu? Má být i nadále naší prioritou ji zuby nehty bránit? Fakt je, že v tom otevřeném světě "dá docela zabrat" snažit se zůstat takovými, jací jsme byli včera, tedy zachovávat si svou identitu. Právě na jejím "ohrožení" staví své antievropanství a odpor k otevřenému světu nacionalistické strany a ultranacionalistická hnutí (stále ještě držená ve svých zemích většinou na hraně legality, či úplně mimo zákon kvůli ...

Číst dál ...

Spojovat imigraci s terorismem nebo ne?

(Evropské noviny - 11/2015) Po 13. listopadu, který nám, Evropanům, znovu připomněl, že terorismus je schopen zcela změnit atmosféru na našem kontinentu, vytěsnilo téma islamistické ofenzívy proti Evropě z prvních stránek novin a z komentovaného zpravodajství médií tématiku imigrace. Proud běženců, pokud se o něm mluví, dostává podobu hrozivého mechanismu pro přepravu džihádistů do Evropy, na místa jejich plánovaných "operací".

Dochází k podivnému rozporu: Z  jedné strany jsme varováni před terorismem, který do Evropy přichází spolu s masovou imigrací, z druhé strany před tím, abychom fenomén imigrace s fenoménem teroru neztotožňovali, ba ani nespojovali. Uprchlíky přece vyhnal ze Sýrie právě terorismus! Je tedy mezi oběma těmi fenomény spojitost? A když ano, tak jaká? Jsou to zásadní otázky.

Já spojitost mezi terorismem a rostoucím proudem běženců z míst, kde vládne, vidím. Ale jinde než tam, kde ji vidí ti, co tvrdí, že migrace rovná se infiltrace teroristů. Vidím ji v tom, ...

Číst dál ...

Aktuální číslo

Inzerce v Evropských novinách

Spolupracujte s námi a inzerujte v tištěném i webovém vydání.

Více info zde.

Rozhovory

banner

Evropské instituce

  • Evropský účetní dvůr

    Zatímco v minulých číslech Evropských novin jsme se zaměřili hned na dvě významné soudní instituce, tentokrát se v naší pravidelné rubrice podíváme do světa financí. V našem hledáčku je totiž...

    Číst dál...