Evropské dotace? Hlavně pro malé firmy

Teprve v loňském roce se naplno rozjelo čerpání evropských peněz vyhrazených pro programové období 2014 – 2020. Své místo v něm má opět i podpora podnikatelského sektoru a živnostníků. Především zvyšování konkurenceschopnosti malých a středních podniků je totiž jedním z hlavních cílů celé Evropské unie. Cílů, který je u nás naplňován nejen přes hlavní dotační program Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost, ale nepřímo i přes některé další.

Informační a komunikační technologie, zlepšování schopností zaměstnanců, výzkum a inovace nebo snižování dopadů podnikání na životní prostředí. To všechno jsou oblasti, které se také týkají podpory podnikání a na které je možné získat v letošním roce dotaci. A nejen u nás. Podpora podnikání je důležitá pro celou osmadvacítku. V ekonomice totiž platí, že počty podnikatelů a podnikatelských záměrů svým způsobem odrážejí vyspělost a kondici hospodářství. O dostatečné množství stabilních firem se EU snaží především prostřednictvím finanční podpory, která každoročně dosahuje miliard eur. Ostatně jen pro malé a střední podniky je v rozpočtu EU vyhrazeno pro současné období přes 57 miliard eur (tedy kolem 1,5 bilionu korun), což je asi 20 procent prostředků z Evropského fondu pro regionální rozvoj. Není se čemu divit. Pokud se řekne podpora podnikání, má se v naprosté většině na mysli právě pomoc mikrofirmám, kterých je na území Evropské unie drtivá většina. Podle průzkumu evropského statistického úřadu Eurostat má 90 procent všech podniků v EU méně než desítku zaměstnanců. U nás je to dokonce 96 procent firem (vyšší číslo už má pouze Řecko a Slovensko), které dávají práci téměř třetině všech zaměstnanců. Co víc, většina z této většiny je tvořena dokonce jen jedním živnostníkem nebo osobou samostatně výdělečně činnou. Zatímco mikropodniků je u nás naprostá většina, v počtu malých a středních firem jsme naopak hluboko pod průměrem EU. Je jich u nás jen necelá čtyři procenta, oproti například sousednímu Německu, kde je to kolem 18 procent. Velkých podniků je u nás podle statistik také poměrně málo, ale oproti jiným evropským zemím zaměstnávají velký počet lidí, kolem 30 procent. Navzdory tomu ale většina dotací míří právě do malých a začínajících firem.

CZECHINVEST SE ROZDĚLÍ

Klíčovým programem a stěžejním zprostředkovatelem evropských dotací zacílených na podporu podnikání je bezpochyby OP Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost. Program se v mnohém podobá svému předchůdci. Má podobnou strukturu, podobný objem prostředků i zaměření, jen s mírným posunutím směrem k inovacím a rozvojovým projektům. Pro období 2014 – 2020 je v něm připraveno přes 116 miliard korun. Podpora z tohoto programu půjde na modernizace výrobních procesů, na vytváření, udržování a zkvalitňování know-how a samozřejmě na ulehčení situace začínajícím podnikatelům. V tomto směru počítá OP PIK také s podporou formou finančních nástrojů, jako jsou úvěry, záruky či specializované poradenství pro startující podnikatele. V hledáčku jsou hlavně tzv. startupy. „Startupy jsou pro českou ekonomiku velmi důležité. Mají rychlý start a ještě rychlejší růst, mají potenciál v budoucnu generovat zisk a vytvářet nová pracovní místa,“ uvedl ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek s tím, že cílem je povzbudit zájem obyvatel ČR o podnikání a to nejlépe v high-tech oborech a oblastech s vysokou přidanou hodnotou. „To by významně přispělo i k celkovému zvýšení diverzifikace české ekonomiky.“Ačkoliv OP PIK odstartoval se zpožděním, zájem o něj byl prý obrovský. V současnosti už bylo zaregistrováno několik tisíc žádostí o podporu. V letošním roce mohou žadatelé očekávat dvě velké vlny výzev – v květnu a v srpnu.

Velkou novinkou na pozadí programu je změna jeho koordinátora, kterým byla doposud agentura CzechInvest. V březnu rozhodla Poslanecká sněmovna o vzniku Agentury pro podnikání a inovace, která vznikne rozdělením CzechInvestu. Nově vzniklá organizace se 130 zaměstnanci bude mít na starost administraci fondů EU spadajících pod ministerstvo průmyslu a obchodu. Zároveň bude nabízet poradenství a pomoc všem zájemcům o dotace.

PODPORA PODNIKÁNÍ NAPŘÍČ PROGRAMY

U OP Podnikání a inovace však rozsah podpory českého podnikatelského prostředí nekončí. Důležitým programem pro české podnikatele je také OP Výzkum, vývoj a vzdělávání, který má na starosti ministerstvo školství. V něm je k dispozici celkem 93 miliard, z nichž část půjde v průběhu tohoto a následujících let i na spolupráci vzdělávacích institucí a firem a na aplikovaný výzkum. „V oblasti vysokých škol budeme z operačního programu podporovat větší provázání výuky s praxí,“ vypichuje jeden z bodů podpory, který se právě týká i podniků, tisková mluvčí ministerstva školství Jitka Ježková.

Velmi dobrý start a první rok zaznamenal další důležitý zprostředkovatel evropských peněz - Operační program Zaměstnanost, který se podpory podnikání také týká. Dosud v něm bylo vyhlášeno přes 47 výzev, ve kterých je nabídnuto 46 miliard korun. „Ke konci ledna jsme evidovali 2 231 registrovaných projektových žádostí v celkovém objemu skoro 31 miliard korun. Řadíme se tak mezi řídicí orgány jednotlivých operačních programů, které vyhlásily největší počet výzev. Jsem ráda, že se nám podařilo program úspěšně rozběhnout,“ uvedla ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová. Právě její rezort čerpání tohoto programu zajišťuje. Podpory podnikání se týká především první prioritní osa programu, ve které najdeme i nabídky dotační podpory podnikového vzdělávání a konkurenceschopnosti podnikatelských subjektů. Loni v srpnu byla například vyhlášena výzva zaměřena právě na další profesní vzdělávání zaměstnanců podporované zaměstnavateli. Program přitom cílí především na podnikatele v sociální oblasti.

Podpora podnikání se jako červená nit vine samozřejmě i dalšími operačními programy. Ať už je to Integrovaný regionální program, OP Životní prostředí, OP Doprava nebo Program rozvoje venkova, ve kterém jsou miliardy připravené pro zemědělské podniky a další podnikatele, kteří pracují na využití a oživování českého venkova. „Rozpočet PRV je srovnatelný s předchozím obdobím v letech 2007 až 2014. Peníze podpoří podnikání, péči o krajinu a vznik nových pracovních míst na venkově,“ prohlásil již dříve ministr zemědělství Marian Jurečka.

POSVÍTÍ SI NA DAŇOVÉ RÁJE?

Samozřejmě součástí celé obsáhlé agendy s názvem podnikání není jen finanční podpora a neustálý tlak na zvyšování konkurenceschopnosti s ostatními podniky uvnitř i vně Evropskou unii. Naprosto zásadní úlohu hraje osmadvacítka v nastavování legislativních pravidel, které do značné míry určují podobu celého podnikatelského prostředí na kontinentě. Jejich cílem je dávat dostatečný prostor pro svobodné podnikání ve všech oblastech lidského života, ale zároveň firmy a živnostníky udržovat v jasně nastavených mantinelech, které ztěžují případné daňové úniky a jiné problémy. Jde tak o nesnadné vyvažování mezi snižováním bariér pro úspěšné podnikání a naopak zavádění jasných předpisů. Že se to občas nedaří, ukazuje dlouhodobý spor mezi Evropskou unií a firmou Google, který vyvrcholil letos v lednu. To Evropská komise představila soubor návrhů, které mají členským zemím EU usnadnit boj s daňovými úniky v nadnárodních firmách. Nechybí mezi nimi možnost, aby členských stát danil i zisky, které mateřská společnost přesunula do dceřiné společnosti v nějakém daňovém ráji. Návrhy mají navíc zalepit díry využívané firmami k neplacení daní z dividend či kapitálových zisků. I kvůli nim podle eurokomisaře Pierra Moscovici každoročně Evropské unii utíká až 70 miliard eur, tedy skoro dva biliony korun. „To jsou peníze, které by mohly být použity na veřejné služby, jako jsou školy a nemocnice, nebo na podporu pracovních míst a růstu. Evropští občané a podniky, které hrají férově, v důsledku toho nakonec platí vyšší daně. To je nepřijatelné,“ řekl eurokomisař. Jenže podnikatelé se samozřejmě hned ozvali s varováním, že navrhované změny narušují konkurenceschopnost a zvyšují administrativní náklady. Zda tomu tak opravdu bude, ukáže až čas.

Filip Appl