EU chce mít větší přehled o nadnárodních firmách

Větší přehled o penězích, které proudí byznysem v členských zemích. To je hlavní cíl dohody, kterou na začátku března představila Evropská unie. Návrh Evropské komise, který počítá s automatickou výměnou výkazů činnosti nadnárodních společností, schválili evropští ministři financí. Nová pravidla budou povinná pro všechny firmy, které působí ve více státech EU. Mělo by se tak předejít daňovým únikům a vést k většímu přehledu o činnosti velkých firem.

Přeshraniční spolupráce mezi státy osmadvacítky by měla platit i ve finančním sektoru. Kvůli větší ochraně před daňovými úniky se ministři financí členských států na začátku března rozhodli podpořit návrh Komise na větší transparentnost a automatickou výměnu informací o činnosti nadnárodních společností, známá pod zkratkou CbCR. Firmy, které podnikají ve více zemích Evropy by tak nyní neměly uniknout placení daní v zemi, ve které vytvořily svůj zisk. „Automatická výměna informací poskytne státům lepší přehled v boji s agresivními technikami vyhýbání se placení daní,“ uvedl k dohodě evropský komisař pro ekonomiku Pierre Moscovici.

Současný návrh je zpracován podle směrnic a návrhů Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). V současnosti je v evropském parlamentu v připomínkovém řízení a jeho schválení a následné včlenění do legislativy EU se očekává zhruba v květnu letošního roku. CbCR by především mělo pomoci při vytipovávání cílů auditů. Až začne zákon platit, nadnárodní firmy budou mít povinnost poskytovat daňovým úřadům v každé zemi, kde působí, zprávy o svých příjmech a zaplacených daních. Navíc by měly v těchto podkladech uvádět třeba i počty svých zaměstnanců. Tyto zprávy si pak budou moci jednotlivé státy mezi sebou automaticky předávat. Pravidlo by mělo platit už v letošním fiskálním roce. Týkat se bude společností, které mají nejméně 750 milionů eur ročně konsolidovaných příjmů. Podklady komise uvádí, že změny nastanu u zhruba 10 až 15 % společností, které však tvoří až 90 % veškerých korporátních zisků. V dubnu by pak Evropská komise měla vydat studii o dopadech těchto změn na občany.

KDY SE ROZHODNE BRITÁNIE?

Návrh se zamlouvá například českému ministru financí Andreji Babišovi. Pro firmy to podle něj bude výhodné proto, že budou mít lepší podmínky pro vypočítávání svých daňových základů. Opatření by měla být začleněna do balíku právních předpisů proti daňovým únikům, který představila Komise na konci ledna. „Společnosti musí zaplatit svůj spravedlivý podíl daní tam, kde probíhá jejich skutečná hospodářská činnost. Evropa se může v boji proti vyhýbání se daňovým povinnostem stát celosvětovým lídrem. To vyžaduje koordinovanou akci na evropské úrovni, abychom se vyhnuli situaci, kdy bude ve 28 členských státech existovat 28 různých přístupů,“ řekl na konci ledna místopředseda Komise odpovědný za euro a sociální dialogValdis Dombrovskis.

Víceméně všechny členské státy přijaly tyto návrhy bez výhrad. Velký otazník je ale v otázce přijímání nových evropských zákonů u Velké Británie z toho důvodu, že se Británie bude koncem června rozhodovat o tom, zda v osmadvacítce zůstane, nebo z ní vystoupí. Premiér Cameron už loni v červnu slíbil, že zásadní reformy EU by měly být včleňovány do britské legislativy až po referendu. „Spojené království bude velmi opatrně a pozorně zkoumat návrhy předložené Evropskou komisí. Se stanoviskem by vláda ráda počkala na zveřejnění studie o dopadech těchto opatření. Avšak chceme uvést, že rozhodně nepodepíšeme nic, co by narušovalo naši daňovou suverenitu,“ uvedla v půlce února britská vláda.

Přesto se nezdá příliš pravděpodobné, že by Britové tyto návrhy zablokovali. Už při svém předsednictví skupiny G8 v roce 2013 hrála britská vláda hlavní roli při přesvědčování ostatních zemí pro zvýšení transparentnosti ve vybírání daní. Podle britského parlamentu je nyní až 90 zemí ochotno zapojit se do systému výměn informací o tzv. off-shore účtech od let 2017 nebo 2018. Britové také byli iniciátory jednání o CbCR a první zemí, která se formálně zavázala k implementaci těchto opatření do své legislativy. Vše ale může změnit případný negativní výsledek červnového referenda, který všechna opatření může výrazně zdržet. Po schválení návrhu v evropském parlamentu budou mít země dvanáct měsíců na implementaci nových opatření do své legislativy. Komise předpokládá, že jejich koncept nabyde platnost na jaře letošního roku.

Lukáš Zitka