Turistů přibývá, dotací je ale méně

Letiště a nádraží, turistické značení a cyklostezky, památky či podpora malých a středních podniků. To všechno zahrnuje odvětví cestovního ruchu, které rok od roku nabývá na důležitosti. Počty turistů stoupají v Evropě i v naší zemi, a to i přesto, že kvůli politické situaci ubylo návštěvníků z Ruska. Jak na rostoucí význam oblasti reaguje EU a jaké možnosti podpory najdeme na území České republiky?

Cestovní ruch nikdy nepatřil ke stěžejním oblastem evropské správy. Zároveň ale v žádném případě nejde o zanedbatelnou agendu. Ostatně podle statistik za rok 2014 působí na území osmadvacítky v odvětví cestovního ruchu kolem 1,8 milionů společností, většinu z nich tvoří malé a střední podniky. „V roce 2014 vytvořil cestovní ruch přímo či nepřímo 24 milionů pracovních míst. Kromě toho téměř 20 procent zaměstnanců v tomto odvětví je ve věku pod 25 let. Cestovní ruch tak může pomoci řešit nepřijatelnou míru nezaměstnanosti mladých lidí, kterou vidíme v celé Evropě.“ Vysvětluje důležitost odvětví eurokomisařka pro vnitřní trh, průmysl, podnikání a malé a střední podniky Elżbieta Bieńkowská s tím, že cestovní ruch je zásadní pro oživení ekonomiky a budoucí prosperitu evropských zemí. Proto se podle ní EU snaží postupně navyšovat svou podporu pro toto odvětví. Nejde ale pouze o snahu přilákat na území Unie co největší počet turistů. Společenství se musí zaměřit na digitalizaci a především na zajištění dostatku kvalifikovaných lidí. To lze například skrze nejrůznější programy, které EU hlavně pro malé a střední podniky zajišťuje. Nechybí mezi nimi například Evropský fond pro strategické investování, program COSME zaměřený na konkurenceschopnost podniků a v neposlední řadě samozřejmě i strukturální fondy, které se u nás prezentují známými operačními programy.

V únoru letošního roku přednesla eurokomisařka poslancům Evropského parlamentu připravovaný akční plán pro oblast cestovního ruchu, který by měl ještě více pomoci řešit některé problémy oblasti. Jeho součástí budou programy zaměřené na posílení schopností zaměstnanců, narovnání podnikatelského prostředí v oblasti cestovního ruchu a samozřejmě také nová strategie v propagaci Evropy jako turistické destinace. V plánu je větší spolupráce centrálních evropských orgánů s členskými zeměmi a zacílení hlavně na trhy, jako jsou Čína, USA, Jižní Amerika, Indie a Rusko.

POČTY TURISTŮ STOUPAJÍ

Pravdou je, že Evropa je důležitou turistickou destinací i z hlediska celosvětového cestovního ruchu. V roce 2014 do ní přijelo kolem 582 milionů turistů, což je skoro 51 procent celosvětového trhu. Dlouhodobá předpověď přitom odhaduje, že do roku 2030 se toto číslo zvedne až na 744 milionů turistů, v případě že bude podpora ze strany EU dostatečně efektivní, by toto číslo mohlo být ještě podstatně vyšší a ekonomický význam oblasti dále poroste. Z hlediska zemí je největším tahounem nejen EU, ale i celého světa, Francie. Na špici žebříčku se ovšem drží i přímořské státy, jako je Itálie, Španělsko, na severu Velká Británie a ve střední Evropě Německo.

Česká republika se z hlediska příjezdového cestovního ruchu drží v první polovině tabulky členských států Evropské unie. V posledních letech se počet turistů na našem území navíc neustále zvyšuje. V loňském roce přijelo rekordních 27,8 milionů turistů, z toho téměř 11 milionů ze zahraničí. „Rostly jak počty zahraničních turistů, tak jednodenních návštěvníků, a to i přes výrazný pokles turistů z Ruska. Jejich nepříznivý vývoj pomohly vyvážit především výrazné nárůsty turistů z Asie a USA,“ uvedla ředitelka Institutu turismu agentury CzechTourism Markéta Vogelová s tím, že největší zájem o dovolenou u nás mají již tradičně turisté z Německa. Podle odhadů agentury utratili v ČR návštěvníci v loňském roce přes 206 miliard korun, což znamená jediné: Důležitost odvětví pro českou ekonomiku pomalu ale jistě roste a potvrzuje se i trend rostoucího významu segmentu služeb v celkové ekonomice. V tuto chvíli tvoří cestovní ruch kolem tří procent našeho HDP.

IROP? HLAVNĚ OPRAVY A CYKLOSTEZKY

Faktem je, že zatímco v minulých letech v České republice zásadním způsobem pomáhaly s podporou oblasti cestovního ruchu evropské fondy, v současném programovacím období už to tak slavné nebude. Pro roky 2014 – 2020 totiž došlo v rámci operačních programů k poměrně významnému poklesu podporovaných aktivit. Hlavním rozdílem je, že už nejsou podporovány marketingové aktivity a mnohými kritizované projekty typu megalomanských aquaparků, luxusních golfových hřišť a hotelů. To je i případ Integrovaného regionálního operačního programu, který navazuje na ROPy, nejdůležitější programy pro podporu cestovního ruchu. Na druhou stranu, přestože cestovní ruch není rozhodně jedním z hlavních cílů programu, i dotace, které jdou částečně tímto směrem, v něm najdeme. V dubnu kupříkladu skončila výzva zaměřená na výstavbu cyklostezek s alokací téměř půl miliardy korun. Chystá se například trasa, která propojí Kadaň s Chomutovem nebo cyklostezka mezi Litoměřicemi a Lounkami, také v Ústeckém kraji. Velký zájem je i o dotace zaměřené na revitalizaci kulturních památek. Ve výzvě ukončené v březnu se sešlo celkem 63 žádostí s objemem výdajů kolem 4,4 miliard korun. Celkem je na tuto oblast vyčleněno v programu 11,4 miliardy. Jihočeský kraj kupříkladu plánuje opravit část strakonického hradu a vybudovat v něm muzeum maltézských rytířů. Vše za 56 milionů korun. Projekt realizovaný Muzeem středního Pootaví usiluje o získání dotace z výzvy, kterou MMR vyhlásí v srpnu. Opravy muzeí a nové expozice za evropské peníze chystá i Středočeský kraj a jedním z největších projektů se stane záchrana libereckého Liebiegova paláce. Stát bude přes 200 milionů korun. „Osobně stále věřím tomu, že se v budoucnu podaří získat do vlastnictví města i liberecký zámek s přilehlým parkem a vznikne tak jeden ucelený areál. Prvotní je ale nyní oprava bývalé galerie, která již v majetku města je, a dotace na její rekonstrukci je předjednaná,“ uvedl náměstek libereckého Jan Korytář.

TURISMUS JAKO VEDLEJŠÍ EFEKT

Podporu cestovního ruchu najdeme okrajově i v mnoha dalších operačních programech, zpravidla ale jen jako vedlejší přidanou hodnotu, nikdy jako hlavní cíl. To platí, ať už jde o Program rozvoje venkova, OP Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost nebo OP Zaměstnanost. Stále významnější pro odvětví jsou programy přeshraniční spolupráce. Právě ty totiž poskytují prostor projektům posilujícím turismus mezi naší zemí a našimi sousedy. Například v Pardubickém kraji, konkrétně v Žamberku by mělo vzniknout unikátní technické muzeum za 67 milionů korun. Projekt chce získat dotaci z OP přeshraniční spolupráce Česká republika – Polská republika. „Žadatelé mohou z tohoto operačního programu získat dotaci až do výše 90 procent všech uznatelných nákladů. Projekt by měl být podán v květnu s tím, že na podzim letošního roku by měl být znám výsledek,“ uvedl hejtman kraje Martin Netolický. Není to navíc jediný projekt kraje. V plánu je i investice do dělostřelecké tvrze Bouda, která by se v budoucnu měla stát velkým turistickým tahákem regionu.

Strukturální fondy nejsou ovšem jediným zdrojem financí. Cestovní ruch je okrajově podporován i z tzv. Programu spolupráce Interreg Central Europe a především z tzv. projektu EDEN. V rámci něj hledá Evropská komise méně známou oblast ve všech členských zemích, kterou následně ocení a doporučí ji jako lákavý turistický cíl. V roce 2015 byla tématem lokální gastronomie, vítězem se nakonec staly Jeseníky. „To, že jsme vyhráli tuto evropskou kategorii u odborné poroty, je asi největším dosavadním oceněním naší práce. Jeseníky jsou tak mezi 20 nejlepšími destinacemi celé Evropy!“ řekla po vyhlášení výsledků ředitelka organizace Jeseníky – Sdružení cestovního ruchu Andrea Závěšická. Letošní rok bude ze strany agentury CzechTourism, která projekt koordinuje v České republice, ve znamení zviditelnění vítězných destinací z minulých let.

Filip Appl