Co vlastně bude znamenat brexit? Nikdo pořádně neví…

Britský hlas promluvil. Země Sherlocka Holmese nebo fotbalovo-modelingové superstar Davida Beckhama se rozhodla, že už nadále nechce být členem Evropské unie. Negativní stanovisko občanů v referendu odnesl hned několik hodin po oznámení výsledků premiér David Cameron. Paradoxně může brexit znamenat konečnou v politickém životě i jednoho z největších propagátorů odchodu Spojeného království z osmadvacítky Nigela Farage.

Hlasu lidu promluvil. Unii řekl jakési nesmělé ale za to důrazné ne. Stoupenci brexitu mohli v pátek 24. června slavit překvapivé vítězství o necelá dvě procenta. Nastala tak bezprecedentní situace, kdy poprvé v historii bude aktivován článek 50 unijních smluv, který ošetřuje odchod členského státu z EU. Co to však přesně znamená, nikdo pořádně neví. Jisté je, že do dvou let by měla Británie ukončit své členství a že ji čekají dlouhá vyjednávání o různých smlouvách, které v době svého členství v Unii vyjednala.

BLONĎATÝ PREMIÉR?

První z vrcholných politiků skončil britský premiér David Cameron. Chvějícím se hlasem poděkoval voličům za podporu a před zraky novinářů a své manželky oznámil, že do října odstoupí z předsednické funkce. Vzhledem k tomu, že podpořil setrvání země v Unii, cítí, že k brexitu by Británii měl vést „jiný kapitán“. Otázkou je, zda zůstane i předsedou Konzervativní strany. Počítalo se, že na obě funkce bude kandidovat Boris Johnson. Někdejší starosta Londýna podpořil vystoupení z EU a nyní se na něho upírají oči celé Británie, jak si se situací poradí. Boris Johnson je podle mínění britských médií hlavním viníkem neslavného konce Davida Camerona. Boris Johnson ale ohlásil, že se ani o jednu z těchto funkcí nebude ucházet, což mu značně pocuchalo žebříčky popularity. Seriózní deníky ve Spojeném království zmiňují jméno Michaela Gova, který je Johnsonovi blízko díky podpoře Vote Leave, nebo ministra financí George Osborna jako hlavních kandidátů na nového předsedu vlády. V říjnové stěhování Borise Johnsona do čísla 10 věřili i bookmakeři, u těch má slušnou šanci i Theresa May, která se netají svojí nevraživostí vůči Johnsovi.

Nejen předseda konzervativců má ale brexitem zaděláno na problémy. Jeremy Corbyna, předsedu opozičních labouristů dlouhodobě v Británii kritizovali za příliš laxní a nevýrazný přístup k obhajobě setrvání v Unii, za které se členové labouristické strany postavili. Například komentátor deníku The Guardian Jonathan Freddland napsal, že Corbyn a jeho tým „záměrně sabotovali kampaň za setrvání.“ Podle Freedlanda dostalo Corbyna do předsednické funkce labouristů nadšení mladých. Mladí také v referendu výrazně hlasovali pro setrvání v Unii, což „jejich“ kandidát Corbyn nebyl schopen zajistit. „Jeho vystoupení byla povrchní a nedařilo se mu zakrýt nedostatek vlastního entuziasmu,“ vyčítal Corbynovi komentátor The Guardian. Podle zjištění Laury Kuenssberg z BBC, která se dostala k internetové komunikaci Corbynova týmu, Corbynova kancelář skutečně sabotovala kampaň. Třeba tím, že na poslední chvíli rušila důležitá interview, nebo opomíjela důležitá vyjádření jako reakce na stanoviska Vote Leave. Reakce spolustraníků na sebe nedala dlouho čekat. V pondělí po referendu, v návaznosti na Corbynovy kroky, rezignovalo šest členů labouristické stínové vlády.

Brexit také může paradoxně srazit hlavu muži, který na vyvolání referenda za odchod z Unie postavil, bez přehánění, svoji politickou kariéru. Britská média se pustila do předsedy euroskeptické strany UKIP Nigela Farage. Vadilo jim přiznání v pořadu Good morning Britain, kdy Farage shodil jeden z hlavních argumentů kampaně Vote Leave. O slibu, že 350 milionů liber týdně, které ušetří vláda odchodem z EU, půjde do národního systému zdravotnictví, prohlásil Farage, že ho nemůže zaručit. V návaznosti na tento výrok ostatní strany Farage vynechaly z nadstranické komise zabývající se jednáním o brexitu.

Po uveřejnění výsledků se rozjela petice za opakování referenda. Po pěti dnech měla už přes tři miliony podpisů a stále přibývaly. Zůstat v EU si před hlasováním přály především seriózní deníky. V opozici byl bulvár. Bulvární deník The Sun podpořil brexit. Titulek, který se vyjadřuje k případnému vyhlášení druhého referenda o vystoupení, mluví za vše: „EU to nemůže myslet vážně“. Připomněl třeba i vyjádření čelných představitelů Unie, že v případě odhlasování odchodu, nebude Unie poskytovat další šance rozmyslet si svoje rozhodnutí.

BREXIT A ČEŠI

Co bude brexit znamenat pro Českou republiku? Ve Spojeném království v současnosti žije okolo 40 tisíc Čechů, další v něm studují díky evropskému programu Erasmus. „Netroufnu si odhadnout, jak se jejich pozice změní. Závisí to na tom, s jakým návrhem přijde sama Velká Británie a o tom v současnosti nevíme nic,“ odpověděl Evropským novinám dva dny po referendu ředitel zahraničního odboru Kanceláře prezidenta republiky Hynek Kmoníček. Ten se také pozastavil nad tím, že brexit možná nejvíce překvapil jeho samotné zastánce. „Měli by nyní přijít s fontánami nehynoucího proudu nápadů, jak to zařídit. Nastalo ale dlouhé ticho,“ myslí si Kmoníček.

Podobně to vidí i Petr Kaniok z Katedry mezinárodních vztahů a evropských studií Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity. „Pokud jde o scénáře dalšího vývoje, velmi záleží na tom, jak hladké a rychlé bude „rozvodové řízení“. Nejsem si úplně jistý, že zvláště britská reprezentace ví, co všechno může čekat a jaké budou důsledky. Trochu se zdá, že EU nyní bude chtít Londýn malinko „vykoupat“ - páteční jednání představitelů institucí EU přehrálo míč na britskou stranu s tím, že má navrhnout další postup a scénář odchodu,“ napsal Evropským novinám Petr Kaniok. Podle něj nebude nadšení vítězů dlouho trvat. „Před problémy spojené s globalizací Británie neuteče a bude mít menší šanci je ovlivnit. Například migranti z Calais těžko řeknou »Ok, Velká Británie není v EU, půjdeme do jiné země«. Ale tohle všechno Spojenému království dojde až postupně,“ uvedl Petr Kaniok.  

Čeští politici k brexitu zaujali vesměs negativní stanovisko, zdůraznili však potřebu reformy a poučení se ze situace. Premiér Bohuslav Sobotka neviděl brexit jako „konec světa“ a snažil se krotit emoce. Zároveň však jako většina politiků přidal přání o reformě Unie. „Je potřeba minimalizovat negativní důsledky pro občany EU a České republiky. Evropská unie se musí rychle změnit. Ne proto, že Británie vystoupila, ale proto, že evropský projekt potřebuje mnohem silnější podporu občanů. Evropa musí byt akceschopnější, pružnější, méně byrokratická a mnohem vnímavější k různorodosti, kterou přirozeně představuje 27 členských států,“ napsal k výsledku referenda na svém facebooku Bohuslav Sobotka.

Prezident Zeman má z výsledku referenda obavy především proto, že nyní podle něj nebude mít Francie s Německem potřebnou opozici. „Jsem zklamaný, stejně jako spousta jiných lidí, kteří si uvědomovali, jaké důsledky bude odchod Británie mít,“ sdělil Miloš Zeman prostřednictvím hradní televize OVTV. Brexit se podle něj dotkne českého exportního trhu. „Na Evropskou unii jako celek bude mít nepříjemný dopad, protože tandem Francie-Německo nebude vyvažován britským vlivem. Evropská komise bude nyní mít poněkud volnější ruce. Pokud jde o Českou republiku, každé zúžení evropského trhu vede ke zhoršení ekonomických podmínek,“ připomněl Zeman s tím, že více jak 80 % českého vývozu míří do zemí EU.

Předseda ODS a akademik dlouhodobě se zabývající Evropskou unií Petr Fiala se před hlasováním netajil tím, že chápe důvody, proč chtějí Britové pryč. „Kdybych byl Brit, zvažoval bych brexit. Za Českou republiku si vsak přeji setrvání Británie v Evropské unii,“ napsal médiím v den konání referenda. Samotné odhlasování vystoupení okomentoval politolog Fiala následovně. „Pokud se EU radikálně nezmění, je to její konec. Brexit je vítězstvím demokracie, bez ohledu na to, zda se nám výsledek líbí, či ne. Britští občané se vyjádřili jasně a dali nám poslední šanci EU ještě změnit. Jinak Brusel zničí Evropu,“ myslí si Petr Fiala. Lukáš Zitka