Jste pro to, aby Turecku byla do konce letošního roku zrušena EU vízová povinnost?

Som proti tomu, aby zrušenie vízovej povinnosti pre občanov Turecka bolo viazané na akýkoľvek časový termín. Preto som tiež proti tomu, aby sa takto formulovala otázka - teda či zrušit  vízovú povinnost voči Turecku do konca tohoto roku.

Zrušenie vízovej povinnosti musí byť výsledkom určitého procesu, na konci ktorého bude splnenie všetkých relevantných požiadaviek na jeho udelenie. Tie požadavky sú konkrétne, sú technického charakteru a EÚ musí trvať bezpodmienečne na ich úplnom splnení. Takže určovanie nejakých časových  limitov je pre mňa neprípustné, nech ide o akúkoľvek krajinu. V súčasnosti je aktuálne rozhodnúť o udelení bezvízového režimu pre Gruzínsko, Ukrajinu, Kosovo a Turecko. Každé jednotlivé rozhodnutie treba  urobiť na základe objektívneho zhodnotenia plnenia všetkých kritérií. Podľa mojho názoru tento prístup musí byť použitý v rovnakej miere aj voči Turecku. Akékoľvek politické tlaky - možno to charakterizovať aj jako vydieranie - musí EÚ zásadne odmietnuť. Inak to bude chápane ako slabosť, s ďalekosiahlymi negatívnymi politickými dosledkmi pre jej postavenie v medzinárodných vzťahoch. Ide tu o zásadnú politickú otázku, spojenú s doveryhodnosťou EU a nie je možné prijímať rozhodnutie na základe krátkodobých politických výhod. Chápem, že v tejto kokrétnej otázke je EÚ v ťažkej situácii, ale to nie je dovod  na prijímanie kompromisov.

Vnútropolitický vývoj v Turecko v ostatnom čase nenasvedčuje tomu, že EÚ  by sa mala ponáhľať s udelením vízového režimu, skor naopak.

Preto treba odmietať nátlak Turecka a spojovanie tejto otázky s akýmikoľvej inými argumentami a faktormi.

Eduard Kukan, poslanec Európskeho parlamentu

Zrušení vízové povinnosti pro Turecko vnímám ve dvou rovinách. Ani v jedné z nich se mi ale nedostává kladné odpovědi na Vaši otázku. Pokud se na problém podíváme ryze věcně, pak je třeba zkonstatovat, že Turecko zdaleka neplní podmínky, aby ke zrušení víz dojít mohlo. Od Evropské unie má dlouhodobě nastavena jasná kritéria, která nesplňuje a těžko si představit, že do konce roku splní. V druhé rovině se na otázku dalšího sbližování Turecka s Unií musím dívat také optikou událostí posledních týdnů. Tím myslím samozřejmě samotný pokus o puč, ať už bylo jeho pozadí jakékoli, ale zejména pak následné procesy, které dopadají i na jinak nedotknutelné skupiny obyvatel, jako jsou akademici, učitelé, vědci apod. Musím přiznat, že tyto události, jichž jsme nyní svědky, mne nepřesvědčují o tom, že bychom za současné konstelace měli nějak spěchat s prohlubováním vzájemných vztahů. 

Dita Charanzová, poslankyně Evropského parlamentu

Považuji za dobrou zprávu pro celou EU, že se díky Turecku počet příchozích nelegálních migrantů snížil na minimum a migrační krizi se podařilo alespoň dočasně zažehnat. Zároveň však není možné nechat beze zmínky, že EU stanovila celkem 72 podmínek pro zrušení víz. Podmínky se konkrétně týkají např. zabezpečení dokladů, základních lidských práv či zpětného přebírání migrantů. Turecko ale zatím nebylo schopné všechny stanované podmínky splnit. Zrušení víz pro turecké občany bych proto považoval za obrovskou chybu. Jsem si samozřejmě vědom turecké hrozby, že vpustí do Evropy další migrační vlnu. Aby se i nadále dařilo bránit pronikání nelegálních migrantů do Evropy, považuji za naprostou nutnost v jednání s Tureckem pokračovat. Ať se nám to líbí, nebo ne, bez Turecka se vyřešení migrační krize neobejde. Evropa musí s Tureckem jednat tak dlouho, dokud se nepodaří nalézt vzájemnou shodu. To ale neznamená, že když začne Turecko vyhrožovat, Evropa musí pokorně sklonit hlavu a slevit ze svých požadavků. EU musí být naopak schopná jednat sebevědomě a při vyjednávání předvést svoji sílu. Opravdu není možné, aby se Evropa nechala Tureckem nebo jiným státem vydírat. Zároveň ale musí Turecko ukázat, že je pro Evropu důvěryhodným partnerem plnícím dohody. Nejen v Evropě by měla platit zásada „pacta sunt servanda.“

Tomáš Zdechovský, poslanec Evropského parlamentu

Migračná dohoda s Tureckom, ktorej súčasťou bol aj prísľub zrušenia víz pre tureckých občanov cestujúcich do krajín Európskej únie (EÚ), je od počiatku problematická, nemorálna a neefektívna. Predstavitelia krajiny, ktorá od začiatku konfliktu v Sýrii prijala viac ako 2,5 milióna utečencov ju navyše začali otvorene zneužívať na vydieranie. Boli presne stanovené podmienky, po splnení ktorých malo dôjsť k zrušeniu vízovej povinnosti. K ich naplneniu však doteraz jednoznačne neprišlo. Situácia po vojenskom prevrate navyše ukázala, že Turecko o približovanie sa k EÚ nemá záujem a nie je preto dôvod akýmkoľvek spôsobom liberalizovať vzájomné vzťahy. Krajina je naším dôležitým spojencom v rámci Severoatlantickej aliancie. To však neznamená, že môžeme zatvárať oči pred amorálnym správaním, podporou náboženského fundamentalizmu a obrovskými politickými čistkami, ktoré po tomto údajne zmarenom prevrate organizujú tamojší politickí predstavitelia na čele s prezidentom Erdoganom. Dohodou s Tureckom sme získali niekoľko mesiacov času. Ukázala nám, že problém s migráciou nemôžeme len tak prehodiť na niekoho iného a tváriť sa, že zrazu neexistuje. Európski politici mali tento čas využiť na hľadanie vlastných konkrétnych riešení, ako definitívne zastaviť nekontrolovaný prílev ľudí do Európy. Mali byť také, aby sa nemuseli prispôsobovať chúťkam a náladám autokratických lídrov z krajín mimo EÚ.

Monika Flašíková Beňová, poslankyňa Europského parlamentu

Som rozhodne proti, aby Turecku bola zrušená vízová povinnosť. Som presvedčený o tom, že Turecko hrá neférovú hru s EÚ, čo ale z hľadiska ich socializácie a kultúry je pochopiteľné. Chcem tý povedať to, že Turci podľa mňa boli vychovaní v inej politickej kultúre, ktorá je značne odlišná od európskych politických zvyklostí. Terajšie turbulencie medzi EÚ a Tureckom práve naznačujú, že spolupráca s Turkami je a bude značne problematická.

Pál Csáky, poslanec Európskeho parlamentu