Dotace v Praze? Parky, doprava a inovace

Je neoddiskutovatelné, že je Praha mezi českými regiony ve zcela unikátním postavení. Ostatně vypovídají o tom i ekonomické ukazatele, které řadí naše hlavní město mezi nejbohatší oblasti v Evropě, což je i důvodem, proč má poměrně omezené možnosti co do čerpání evropských dotací. Na druhou stranu to neznamená, že by Praha neměla nárok na žádné peníze z EU. Dosavadní průběh čerpání ukazuje, že i zde se realizuje s pomocí dotací řada zajímavých akcí. 

Česká republika dohání západ. Podle údajů Eurostatu jsme už v řadě ukazatelů předskočili dva starší členy EU – Portugalsko a Řecko, když výkon české ekonomiky stoupl na 85 procent průměru Evropské unie. S hodnocením těchto výsledků je ale nutné si uvědomit, jak moc je Česká republika závislá na svém hlavním městě, které lze jako jediný český region skutečně porovnávat s těmi nejvyspělejšími oblastmi západní Evropy. Na úplné špici Praha v současné době není. Tam se drží především trojice Vnitřní Londýn, Lucembursko a Brusel, což jsou dlouhodobě vůbec nejbohatší regiony v Evropské unii. Praha se ale nemá za co stydět. Podle Eurostatu dosahoval v roce 2014 hrubý domácí produkt našeho hlavního města 173 procent průměru EU. Za sebou nechala Praha třeba Vídeň nebo Stockholm, tedy města, která byla dlouhou dobu do určité míry vzorem, ke kterému se chceme přibližovat. Na druhou stranu z dlouhodobého hlediska české hlavní město v porovnání se západní konkurencí spíše mírně klesá. Zatímco v současnosti se drží kolem devátého místa žebříčku evropských regionů, v roce 2008 byla dokonce na šestém místě. 

Ještě více vynikne význam Prahy v porovnání s jinými českými regiony. Oproti nim si Praha i přes zmíněný sestup v mezinárodním srovnání drží propastný náskok. Nejlépe jsou na tom regiony Jihovýchod a Střední Čechy, jejichž HDP je v současnosti těsně pod hranicí 80 procent evropského. Nejchudším českým regionem je pak Severozápad, který se zatím nepřehoupl přes 65 procent a dlouhodobě bojuje například s nezaměstnaností některých skupin obyvatel. 

Bohatství a ekonomická síla Prahy ovlivňuje samozřejmě i další sledované statistiky. Z analýz nejrůznějších ukazatelů, jako je třeba situace na trhu práce, kriminalita, dostupnost zdravotní péče nebo průměrný věk dožití, vyplývá, že Praha je podle obyvatel nejlepším místem pro život. Otázkou samozřejmě je, zda a jak moc tomu napomáhají evropské fondy. 

PARKY A TRAMVAJE

Na první pohled by se mohlo zdát, že minimálně. V porovnání s jinými regiony, míří na území našeho hlavního města, o poznání menší příděl evropských peněz. Neznamená to ale, že by Praha stála úplně stranou evropských dotací. Ty se pouze zaměřují na trochu jiné cíle, než jak je tomu ve zbytku země. Ve skutečnosti je čerpání evropských peněz v hlavním městě důležité téma. Už proto, že řada firem, které své projekty realizují na různých místech České republiky, má sídlo právě v Praze. Dokazuje to i loňská analýza projektu Česko v datech, podle které patří subjekty na území Prahy dokonce mezi nejaktivnější české žadatele. V letech 2007 – 2012 získaly subjekty sídlící na území hlavního města z EU kolem 220 miliard korun. Kromě různých celostátních operačních programů mohli vybraní žadatelé usilovat o dotaci z OP Praha - Adaptabilita a OP Praha – Konkurenceschopnost, tedy titulů vytvořených přímo pro potřeby hlavního města. 

Programy samozřejmě ale využívalo hlavně samotné město. Díky nim bylo možné investovat celkem 11 miliard korun například do energetických úspor, zlepšení dopravy nebo do sociálního začleňování. Mezi nejnákladnější projekty patřily rekonstrukce tramvajových tratí a velmi důležité byly samozřejmě také revitalizace parků, které měly často v režii jednotlivé městské části. Díky dotacím prošla proměnou například Zahrada Kinských nebo Fürstenberská zahrada, která je součástí Palácových zahrad. V Praze 6 zase ožil areál Ladronka, kde vznikl cyklistický, bruslařský a pěší okruh. Z ostatních důležitých programů je potřeba zmínit hlavně OP Doprava, kde byla Praze věnována celá pátá prioritní osa. Peníze z ní putovaly především na výstavbu metra, konkrétně například na dostavbu trasy A, která město přišla celkem na 20 miliard korun.

NOVÝ PROGRAM CÍLÍ NA INOVACE

Ne vše se ale podařilo a některé projekty tak fungovaly pouze na papíře. Tak například stavba čistírny odpadních vod na Císařském ostrově se nakonec musela obejít bez dotace. Evropské komisi se nelíbila dlouhodobá smlouva města s vodárenskou společností Veolia, která vodovodní síť spravuje. Neuspěl ani projekt informačního varovného SMS systému za 8,6 milionů korun, který nakonec používalo jen minimum lidí. I některé městské části musely hasit problémy. Velkým fiaskem skončil kupříkladu provoz Informačního centra Prahy 5, které kvůli neplnění podmínek vracelo miliónovou dotaci a nakonec úplně zaniklo. Praha 11 zase musela řešit nesrovnalosti v projektu rekultivace několika desítek dětských hřišť.

Začátek současného období se nese ve znamení snahy napravit chyby z minulých let a zefektivnit systém čerpání. Dvojici pražských programů nahradil jediný - Operační program Praha – pól růstu ČR, ve kterém je k dispozici 11 miliard korun. I v případě něj je hlavním zaklínadlem konkurenceschopnost. Cílem je, aby se v Praze vytvářel prostor pro zavádění nových technologií, podnikatelských projektů a současně s tím se snažit dělat z města lepší místo pro život většinové části obyvatel, ale i minoritních skupin. Mezi oblastmi, na které se program zaměřuje, tak najdeme na prvním místě výzkum, vývoj a inovace. A není se čemu divit. Inovace jsou dnes podle odborníků klíčovým prvkem každé rychle se rozvíjející ekonomiky. A pozice Prahy se podle mezinárodních hodnocení v inovační výkonnosti zhoršuje, za což může především zaostávání infrastruktury a obecně nedostatek peněz v celém odvětví. Ke zlepšení situace by měla přispět první prioritní osa programu, ze které je podporována hlavně spolupráce firem s veřejnou správou a výzkumnými organizacemi nebo rozvoj inovačních podniků, například start-upů. A nejen to. „Operační program Praha – pól růstu České republiky podpoří podniky, které mají potenciál svou exportní činností přitáhnout do regionu dodatečné zdroje pro jeho další rozvoj,“ uvedl před časem ředitel magistrátního odboru evropských fondů Jan Hauser.

O DOTACE JE ZÁJEM

Z dosavadního vývoje se zdá, že navzdory zpoždění, které ale měly prakticky všechny operační programy, funguje OP Praha – pól růstu velmi dobře. V letošním roce se naplno rozběhla nejen spolupráce se žadateli a vyhlašování výzev, ale program také prošel s čistým štítem auditem a byl vyřazen se seznamu nejrizikovějších programů. O tom, že je dnes jedním z nejrychleji pracujících, vypovídají čísla. Prozatím bylo vyhlášeno 26 výzev, do kterých bylo přiděleno asi 8 miliard korun, tedy 73 procent všech prostředků, které má program k dispozici. A zájem o dotace je podle úředníků opravdu velký. „Dosud nám žadatelé předložili 271 projektů, z nich jsme již 63 schválili a připravili tak k čerpání 751 milionů korun. Další z nich procházejí formálním a věcným hodnocením, a já doufám, že budeme moci vyhovět co největšímu počtu žadatelů,“ prohlásil Jan Hauser. Podle něj dobrým výsledkům pomáhá hlavně stále lepší komunikace se žadateli, pečlivá příprava výzev a organizace nejrůznějších seminářů, které pomáhají žadatelům zorientovat se v celé té administrativě a hlavně se vyvarovat chyb, které by je nakonec mohly stát dotaci. 

Výzvy jsou vyhlašovány průběžně. Ta zatím poslední se zaměřuje na zlepšování fungování vědeckotechnických parků a podnikatelských inkubátorů. Organizace, které je provozují nebo chtějí provozovat, mohou získat až 400 milionů korun. „V Praze je vybavenost tohoto typu infrastruktury nižší než v jiných krajích, a to navzdory vyššímu počtu nově vznikajících podnikatelských subjektů. Jsem ráda, že můžeme v rámci OP Praha – pól růstu přispět k pokroku v této oblasti,“ dodává pražská radní pro školství a evropské fondy Irena Ropková.

Filip Appl