EU proti terorismu: Více peněz i nové útvary

Bezpečnost a boj proti terorismu. V posledních dvou letech snad nejčastěji skloňovaná hesla na území Evropské unie. A jak se zdá i v roce 2017 půjde o zásadní témata, která velkou měrou přispějí do diskuse o dalším směřování Evropské unie. Dokáže se budoucí sedmadvacítka semknout a vytvořit novou podobu evropské integrace? Nebo vše, i kvůli neshodám v oblasti střežení vnitřních a vnějších hranic, povede k rozvolnění a možná až postupnému rozpadu společenství? 

Boj proti terorismu se v posledních patnácti letech stává stále důležitější agendou Evropské unie. Větší měrou se touto oblastí začala EU zabývat především po útocích v USA v roce 2001. Rada EU pro spravedlnost a vnitřní věci tehdy přijala Akční plán boje proti terorismu a začal se sestavovat seznam osob, skupin a subjektů zapojených do teroristické činnosti v EU i mimo ni. Od té doby v podstatě neuplynul rok, aby nedošlo k nějakému posunu. Zásadní strategické dokumenty přišly v letech 2005, 2010 a 2014. Loňský rok přinesl také řadu důležitých kroků. Koncem ledna zahájil Europol činnost Evropského protiteroristického centra, které pomáhá sdílet informace mezi členskými státy a poskytuje podporu při vyšetřování teroristických činů. 

Rostoucí význam agendy dokládají i výdaje, které jdou každý rok v EU na bezpečnost a občanství. Zatímco v roce 2015 to bylo něco přes dvě miliardy eur, o rok později už byla tato částka dvojnásobná a pro tento rok se zvýšila o dalších zhruba 200 milionů. 

Dnes je v centru pozornosti schválení nové směrnice o boji proti terorismu, která vznikla v reakci na teroristické útoky v Paříži. Je v ní mimo jiné i návrh na větší tresty za přípravu teroristických útoků či za jejich podporu na internetu. Český europoslanec Tomáš Zdechovský, který se na přípravě směrnice také podílel, poukazuje na řadu opatření, které už Unie v této oblasti učinila. „Už v dubnu 2016 jsme schválili vyčlenění 2 milionů eur pro nábor do Evropského protiteroristického střediska Europolu a přijali stanovisko pro globální strategii EU, v níž byla zdůrazněna nutnost posílení obrany EU a vzájemné spolupráce,“ říká Zdechovský s tím, že směrnice řeší mimo jiné i problematiku zahraničních bojovníků. Právě to je jeden z problémů, které stále více pálí členské země. Podle odhadů totiž do Sýrie nebo Iráku odjelo válčit na straně Islámského státu přes pět tisíc Evropanů. A někteří z nich se vrací a mohou se dokonce stát tzv. osamělými vlky. Teroristy, které je velmi těžké vysledovat. 

VĚTŠÍ SPOLUPRÁCE S NATO

Boj proti terorismu s sebou nutně nese řešení bezpečnosti jako takové. A právě bezpečností se zabývali na své listopadové schůzi ministři zahraničí a obrany Evropské unie. Podle nich má osmadvacítka pokračovat nejen v posilování spolupráce mezi jednotlivými členskými státy, ale zaměřit se větší měrou i na vztah EU a Severoatlantické aliance. „Jde o to, aby NATO a EU při vzájemné spolupráci dokázaly dobře plánovat a organizovat. Základní ideou však nadále zůstává, že silnější evropská bezpečnost samozřejmě znamená silnější NATO,“ zdůraznil český ministr obrany Martin Stropnický. Odborníky na podzim loňského roku zaujala také zpráva, že Unie posílí svá bojová uskupení zvané battlegroups. Skupiny, které tvoří kolem 1500 vojáků, tvoří v současnosti v podstatě jedinou vojenskou sílu EU určenou k rychlému nasazení v případě nějaké vážné krize. Na posílení těchto jednotek a obecně na větší spolupráci členských států tlačí hlavně vůdčí tandem EU – Německo a Francie. Chystané změny podporuje podle vládních představitelů i Česká republika. „Mluví se o plánovacím a organizačním centru, zpřesnění velikosti Battle Groups či způsobu jejich případného nasazení. Hovoří se o lepším plánování, společném výcviku, o více financích,“ uvedl Martin Stropnický. 

Téma obrany a bezpečnosti bylo zásadní i na následném prosincovém summitu politických špiček Unie, který probíhal v Bruselu. Předseda Evropské rady Donald Tusk po schůzi oznámil, že EU chce větší měrou řešit bezpečnost svých občanů. Pro tento účel bude EU více investovat do vojenského výzkumu a zřídí společný obranný fond, který by měl poskytnout ročně asi 135 miliard korun na výzkum a rozvoj vojenských schopností členských zemí. „Podařilo se prosadit návrhy, které směřují k posílení schopnosti plánovat společné zahraniční mise, ke zjednodušení financování těchto misí, k navýšení investic do obrany, k podpoře obranného výzkumu a průmyslu,“ shrnul závěry summitu český premiér Bohuslav Sobotka. 

POTENCIÁLNÍ HROZBA EXISTUJE

Ačkoliv velká část protiteroristických aktivit probíhá na úrovni Evropské unie, i Česká republika sama o sobě podniká řadu kroků, které slouží jako prevence případných útoků. Hlavní teze týkající se této oblasti shrnuje Strategie České republiky pro boj proti terorismu. V ní se klade důraz na prevenci a předcházení útokům a na spolupráci při přípravě či zvládnutí případné krizové situace. Praktickou stránku celé prevence pak zajišťují v první řadě tajné služby. Ze zprávy BIS ze září loňského roku přitom vyplývá, že i u nás existuje potenciální hrozba útoku islamistů. V zemi prý krátkodobě pobývalo sedm lidí, kteří se chtěli v Sýrii přidat k teroristům. „I na území ČR existuje potenciální hrozba teroristického útoku islamistických džihádistů napojených na takzvaný Islámský stát, případně na skupinu Džabha an Nusra,“ stojí ve zmíněné zprávě. Zároveň ale ministerstvo vnitra uklidňovalo a stále uklidňuje, že o žádném bezprostředním nebezpečí tajné služby nemají informace.

Plné ruce práce má s protiteroristickou agendou samozřejmě i armáda. V jejím případě jde především o zapojování se do mezinárodních misí. V tomto ohledu mají Češi i podle zahraničních kolegů velmi dobré renomé. Potvrzuje to nejen řada zvládnutých misí, ale v některých případech i konkrétní ocenění. Nedávno například udělily špičky EU českému četaři vyznamenání za zneškodnění teroristy při obraně hotelu v maliském hlavním městě Barmaku, kde sídlí velení výcvikové mise Unie. 

V neposlední řadě se na prevenci a potírání terorismu zaměřují speciální útvary policie, od roku 2009 především Národní kontaktní bod pro terorismus spadající po centrálu proti organizovanému zločinu. Osm let staré pracoviště se dlouhodobě zabývá především sběrem, analýzou a vyhodnocováním informací. 

NOVÉ CENTRUM TERČEM KRITIKY

Vůbec největší diskuse ale dnes vzbuzuje Centrum proti terorismu a hybridním hrozbám, které od ledna zřídilo ministerstvo vnitra vedené Milanem Chovancem. Nový útvar vznikl v reakci na další teroristické útoky v Evropě a na základě auditu národní bezpečnosti, který v polovině prosince schválila vláda. „Mezi těmi hrozbami, kterým je potřeba věnovat zvýšenou pozornost, jsou právě hrozby, které souvisí s kybernetickou bezpečností, s dezinformačními kampaněmi a nové hrozby jsou samozřejmě v oblasti typu aktivit teroristů,“ prohlásil k auditu ministr zahraničí Lubomír Zaorálek s tím, že je potřeba hledat nové způsoby, jak těmto výzvám čelit. Podle zástupců ministerstva vnitra bude činnost centra spočívat hlavně v monitorování a analyzování situace. Zaměří se vedle dezinformačních kampaní na terorismus, útoky na takzvané měkké cíle či bezpečnostní aspekty migrace. Jenže část politiků považuje nově zřízený útvar a především jeho činnost v oblasti dezinformací za pokus o cenzuru internetu. „Nepotřebujeme cenzuru, ideovou policii, nový Úřad pro tisk a informace, pokud máme i nadále žít ve svobodné a demokratické společnosti,“ prohlásil například prezident Miloš Zeman. Milan Chovanec se proti jeho slovům ale ostře vyhranil. Podle něj nejde o žádný druh cenzury, pouze o snahu pomoci lidem rozlišovat podložené zprávy od informací s neověřeným nebo záměrně lživým základem. „Centrum nebude mít ‚tlačítko‘ na vypínání internetu. Centrum nebude vnucovat lidem pravdu ani provádět cenzuru,“ prohlásil ministr. Pravdou je, že zakládání specializovaných útvarů je v poslední době v Evropě celkem časté. Loni ho zřídil již zmíněný Europol, nová agentura se formuje ve Francii a v lednu vzniklo nové centrum i v německém Mnichově. Tato instituce má hlavně sbírat informace a pomáhat s vymáháním práva v případech, které s terorismem souvisí.

Filip Appl