Evropa ekonomicky roste. I prognóza je příznivá

Už pátým rokem ekonomika Evropské unie roste. Napříč zeměmi klesá nezaměstnanost a snižuje se zadlužení Unie jakožto celku. I prognóza pro příští rok je příznivá. Dařit by se mělo všem ekonomikám, včetně Řecka. Zvyšuje se ale inflace, a to zejména kvůli vysokým cenám ropy.

Ekonomika v eurozóně roste, letos se očekává růst na úrovni 1,7 až 1,8 %. Příznivá ekonomická situace by měla vydržet i v příštím roce, kdy by měl růst konstantně pokračovat tempem 1,9 %. Příznivým ukazatelem je také růst nezaměstnanosti. Ta je nyní na úrovni 9,4 %, v roce 2018 by měla dosáhnout 8,9 %, což je nejméně od roku 2009. Konstatuje to jarní prognóza Evropské komise.

REFORMY JSOU POTŘEBA

„Z hospodářské prognózy je patrné, že růst v EU nabývá na síle a nezaměstnanost dále klesá. Situace se však v jednotlivých členských státech velmi různí, přičemž lepší výsledky zaznamenávají ty ekonomiky, které provedly ambicióznější strukturální reformy. K vyrovnanějším výsledkům jsou zapotřebí rozhodné reformy po celé Evropě," uvedl Valdis Dombrovskis, místopředseda pro euro a sociální dialog, který je rovněž odpovědný za finanční stabilitu, finanční služby a unii kapitálových trhů.

Podle něj je třeba stále zlepšovat podmínky tak, aby se trh práce mohl dále rozvíjet. "Musíme například otevřít naše trhy s výrobky a službami nebo modernizovat trh práce a systém sociálního zabezpečení. V době demografických a technologických změn se musí proměňovat i naše ekonomiky tak, aby lidem nabízely více příležitostí a vyšší životní úroveň," dodal Valdis Dombrovskis.

ZADLUŽENOST MÁ KLESNOUT

Jedním z důležitých faktorů je také zlepšování stavu veřejných financí napříč EU. Celkové zadlužená by v příštím roce mělo klesnout na 89 % oproti 91,3 % v roce minulém. Růst by měl také Hrubý domácí produkt. Mezi tahouny eurozóny v růstu patří Polsko, kde se letos očekává růst 3,5 % a v roce příštím 3,2 %. V Irsku se letos očekává růst dokonce 4 %, v příštím roce by to mělo být 3,6 %. Dobré výsledky hlásí i z Rumunska, kde by letos měl HDP stoupnout o 4,3 % a v příštím roce o 3,7 %.

Česká republika také hlásí růst, v letošním roce by měl dosáhnout 2,6 %, v roce 2018 potom 2,7 %. "Česká republika skutečně patří k zemím, které mají stabilní růst ekonomiky. Nejsme úplní tygři Evropy, ale máme solidní stabilní růst ekonomiky, máme dnes nejnižší nezaměstnanost v Evropské unii a máme zlepšující se stav veřejných rozpočtů. To jsou základní parametry, od kterých se můžeme odrazit. Samo o sobě to ještě nezajišťuje dobrou budoucnost nebo zlepšující se budoucnost, ale jsou to dobré výchozí parametry, na kterých podle mého názoru můžeme stavět," uvedl na sněmu Hospodářské komory v Praze premiér země Bohuslav Sobotka.

ČESKÁ EKONOMIKA JE STABILNÍ

České ekonomice by se mělo i nadále dařit. V příštích dvou letech se kromě růstu očekává setrvale nízká nezaměstnanost kolem 3,5 % a veřejné finance by měly být v mírném přebytku. V růstu by měla podle Sobotky pomoci i digitalizace.

"Digitalizace je výzva, kterou musíme zvládnout. Jsem rád, že se už pracuje i na digitalizaci v oblasti vzdělávání, v oblasti trhu práce, protože musíme také včas připravit kvalifikovanou pracovní sílu. Je třeba mimo jiné investiovat do vzdělávání ve školách tak, abychom měli pracovníky připravené na to, jak trh, digitální trh bude vypadat," řekl Sobotka.

Podle něj je potřeba, aby vláda komunikovala s průmyslem, se strojírenstvím, s automobilovým průmyslem, tak, aby se jednak odstraňovaly bariéry a jednak se využívaly šance a výzvy. "Jestli zvládneme digitalizaci, tak to samozřejmě ovlivní naši prosperitu na dlouhá léta dopředu," dodal Sobotka.

VÝVOJ NENÍ STEJNOMĚRNÝ

Ačkoli ekonomická kritéria hovoří vesměs pozitivně, všechny země v eurozóně se nevyvíjejí stejnoměrně. „Evropské hospodářství už pátým rokem v řadě roste. Pomáhají mu v tom akomodativní měnové politiky, pevná důvěra podniků i spotřebitelů a posilující světový obchod. Dobrou zprávou je i to, že možná začíná odeznívat vysoká nejistota, která nás provázela posledních dvanáct měsíců. Na druhé straně oživení zaměstnanosti a investic v eurozóně zůstává nerovnoměrné. Našim hlavním úkolem pro nadcházející měsíce a roky je proto řešit faktory, které tento nejednotný vývoj zapříčiňují.“ komisař pro hospodářské a finanční záležitosti, daně a cla Pierre Moscovici.

ZVYŠUJE SE INFLACE

Inflace se v posledních měsících zvyšuje výrazněji, než v předchozích obdobích. Na vině je především vliv rostoucích cen ropy. Jádrová inflace, z níž jsou vyloučeny kolísavé ceny energií a nezpracovaných potravin, však zůstává poměrně stabilní a výrazně pod dlouhodobým průměrem. V eurozóně by se měla inflace podle prognózy letos zvýšit z loňských 0,2 % na 1,6 %. V roce 2018 by se pak měla vrátit na hodnotu 1,3 %, jelikož účinek rostoucích cen ropy bude polevovat.

Soukromá spotřeba, která byla v posledních letech hlavním motorem růstu, se v roce 2016 rozvíjela nejrychleji za deset let. Letos by však měla být umírněná, jelikož zvýšenou kupní sílu domácností částečně oslabí inflace. Pro příští rok se nicméně očekává, že inflace poleví, a soukromá spotřeba by tak měla opět mírně oživit. U investic se počítá s poměrně stabilním růstem, budou je ale nadále brzdit vyhlídky na umírněný růst a také fakt, že v některých odvětvích je potřeba dále snižovat

CELOSVĚTOVÉ HOSPODÁŘSTVÍ ROSTE

Celosvětové hospodářství nabralo koncem loňského a začátkem letošního roku na obrátkách, jelikož mnoho vyspělých a rozvíjejících se ekonomik začalo souběžně posilovat. Prognóza celosvětového růstu bez EU zůstává stejná jako v zimě.

"Růst ve světě by měl zrychlit z 3,2 % v roce 2016 na 3,7 % v roce 2017 a 3,9 % v roce 2018. Čínská ekonomika bude totiž v krátkodobém výhledu stále odolná a dalším rozvíjejícím se ekonomikám budou pomáhat rostoucí ceny komodit. Oproti zimní prognóze se víceméně nemění ani perspektiva hospodářského vývoje v USA. Čistý vývoz by měl být v letech 2017 a 2018 z hlediska růstu HDP eurozóny neutrální," uvádí zpráva českého zastoupení Evropské komise.

PROGNÓZA VYCHÁZÍ Z METODIKY

Prognóza vychází ze souboru metodických předpokladů, pokud jde o směnné kurzy, úrokové sazby a ceny komodit, s datem uzávěrky 25. dubna 2017. Předpokládané úrokové sazby a ceny komodit odrážejí tržní očekávání vyplývající z trhů s deriváty v době vypracování prognózy. V případě všech ostatních vstupních údajů, včetně předpokladů ohledně vládních politik, zohledňuje tato prognóza informace do 25. dubna 2017 včetně. Projekce nepočítají s žádnými změnami politik s výjimkou případů, kdy jsou politiky věrohodně a dostatečně podrobně oznámeny. Zuzana Zlinská