Bydlení Čechům ukrojí čtvrtinu výdajů, šestý největší podíl mezi evropskými národy

Na bydlení a výdaje s ním spojené Češi vynakládají v průměru 25,4 % ze všech svých výdajů. Podle zjištění projektu Evropa v datech proto do peněženek kvůli bydlení musí sahat hlouběji než obyvatelé většiny ostatních evropských států. Více platí už jen Finové (28,8 %), Dánové (28,7 %), Britové (26,7 %), Francouzi (26,2 %) a Švédi (26,1 %). Češi jednoznačně preferují bydlení „ve svém“, které má 78,5 % z nich, oproti 21,5 % lidí bydlících v nájmu. A přestože ceny obytných nemovitostí v Česku od roku 2010 vzrostly téměř o třetinu, Češi splácejí své hypotéky (i nájmy) spolehlivě. V prodlení s placením je jen 1,8 % našinců, tedy podobný podíl jako Němců (1,7 %).

Za bydlení spolu s energiemi a vodou platíme podle údajů Eurostatu nejvíce ze všech našich pravidelných výdajů. Konkrétně 25,4 % z celkových útrat. Pro srovnání – za potraviny a nealkoholické nápoje vydáváme 6,3 % výdajů, za mobilní data, volání a telekomunikace celkově potom 2,7 %. Větší podíl z výdajů vynakládají na bydlení už jen v pěti dalších státech Evropské unie, úplně nejvíce však ve Finsku (28,8 %). Unijní průměr přitom činí 24,2 %. „Nadprůměrný je v České republice také podíl osob bydlících ve vlastním bytě či domě. Ten dosahuje téměř 80 %, přestože unijní průměr jen lehce přesahuje 69 %,“ uvádí Adéla Denková z analytického projektu Evropa v datech.

Ve střední Evropě je stále patrná dělící linie, která kopíruje bývalou železnou oponu. Na východ od ní – v Česku, Polsku, Maďarsku i na Slovensku – lidé preferují bydlení „ve svém“. Na Západě, především v Německu, Rakousku (a Švýcarsku), je zase výrazně rozšířeno nájemní bydlení. „Češi mají vysokou preferenci vlastnického bydlení, která se stává sociální normou a zároveň preferovanou celoživotní investicí. Zároveň mají omezené znalosti o nájemním bydlení a negativní asociace s ním. Nájemní bydlení si spojujeme s krátkodobými pronájmy, ačkoli v zahraničí jsou běžné i dlouhodobé,“ říká sociolog Daniel Prokop. „Díky vysokému procentu vlastního bydlení vydáváme na nájmy o skoro polovinu méně, než je průměr EU. Ale více platíme za elektřinu, plyn a další energie a za vodu. Právě díky utilitám se nám bydlení prodražuje,” uvádí hlavní analytik České spořitelny David Navrátil.

Předloni, tedy podle posledních dostupných údajů, bydlelo v bytě zatíženém hypotékou či podobnou půjčkou necelých 21 % Čechů. V roce 2010 tento podíl činil „jen“ 17,5 %. I navzdory jeho růstu však Češi nepatří mezi největší evropské hypotékáře. Těmi jsou Nizozemci a Norové s více než 60% podílem lidí žijících v domově zatíženém hypotékou. Průměr EU je přitom 26,5 %. Česko ale společně s Irskem patří mezi smutné premianty v růstu cen domů a bytů. České nemovitosti se od roku 2010 do loňského třetího kvartálu zdražily o 31,8 %. Větší nárůst cen zaznamenali už jen Irové, a to o 33,3 %. Na třetím místě se umístilo Maďarsko s 30,9 %. „V některých lukrativních pražských čtvrtích například ceny třípokojových bytů vzrostly o 29 %. Jsou tak srovnatelné třeba s byty v Římě a jen o málo levnější než byty v Berlíně nebo Vídni,“ doplňuje Adéla Denková z Evropy v datech.

Údaje Eurostatu ukazují také to, v jakých evropských státech lidem přerůstají přes hlavu hypotéky nebo platby za nájem. V prodlení s placením je nejvíce lidí v Řecku, a to více než 13 % z nich. Češi jsou oproti tomu v placení pečliví podobně jako Němci. V prodlení je totiž 1,8 % českých obyvatel, přičemž v Německu je tento podíl jen o 0,1 % nižší. Evropa v datech