Doprava byla v Pardubicích hlavním tématem

První polovina září patří v Pardubickém kraji a především v jeho krajském městě dopravě. Centrem dopravního dění se město stalo především díky mezinárodnímu Silničnímu veletrhu, kterému předcházela Dopravní konference a před ní ještě na půdě Univerzity Pardubice konference o udržitelnosti regionálního silničního hospodářství.

Konference o udržitelnosti patřila především akademikům a odborníkům, kteří diskutovali o způsobech řešení udržení a zlepšení současného stavu komunikací zejména ve vlastnictví krajů. Zajímavé bylo především porovnání Pardubického kraje a Prešovského samosprávného kraje na Slovensku, problémy jsou totiž téměř totožné. „Pro účast na konferenci jsme úmyslně vybírali regiony, kterou jsou si podobné. Proto jsme pozvali kolegy z Prešovského samosprávného kraje či hornoslezského vojvodství v Rakousku. Iniciátorem uspořádání první takové konference byl fakt, že touto problematikou se doposud nikdo do hloubky nezabýval,“ řekl na úvod ředitel Správy a údržby silnic Pardubického kraje Miroslav Němec. Do projektu se z ekonomického hlediska připojí i Jihočeská univerzita.

ZAHRANIČNÍ ZKUŠENOSTI

„Přijeli jsme do Pardubic čerpat zkušenosti v České republice. Zajímají nás zkušenosti s přípravou a realizací projektů, úroveň silniční sítě, stav mostů apod. I u nás máme řadu úseků silnic v nevyhovujícím stavu a mosty po lhůtě své životnosti. Jako všude jinde ale řešíme důsledky nedostatečného financování v historii a také fakt, že dnešní silnice byly stavěné v 60. letech na nevyhovujícím podloží a podobně,“ shrnul na úvod stav v Prešovském samosprávném kraji ředitel tamní správy silnic Marcel Horváth.

Především čeští a slovenští správci komunikací hledají možnosti, jak modernizovat delší úseky silnic, tedy jak a kde na ně získat dostatečné finanční zdroje. Prešovský samosprávný kraj má totiž podobně jako Pardubický kraj v realizaci mnoho staveb, ale jen v krátkých úsecích odpovídajících možnostem jejich finančního krytí. Správa a údržba silnic Pardubického kraje se snaží finanční zdroje získat ze státních zdrojů a příspěvku zřizovatele, ale také díky aplikaci moderních technologií.

V Čechách a na Slovensku začíná být také aktuálním tématem dlouhodobá podfinancovanost silničního hospodářství, a tedy i zhoršování kvality silnic nižších tříd. V Pardubickém kraji proto zmapovali stav silniční sítě pomocí technologie laserového skenovaní. „V Pardubickém kraji máme velmi hustou silniční síť, na Chrudimsku je dokonce nejhustší v celé České republice. Pro její revizi stavu jsme na přelomu let 2018 a 2019 využili tzv. vizuální diagnostiky silnic, kdy jsme v první etapě sbírali data laserovaným zaměřováním, pořizováním panoramatických snímků a 3D zaměření,“ v jednoduchosti popsal vyzkoušenou metodu Miroslav Němec. Tato metoda je však nastavena na parametry silnic I. třídy, tzn. že některé silnice II. a III. třídy z hodnocení vycházejí hůře než ve skutečnosti jsou. „Výsledky mohou být mírně zkreslené. Na druhou stranu nám tato data mohou sloužit i pro pasportizaci majetku, při projektování a tak dále,“ dodal Němec.

DOPRAVNÍ KONFERENCE

Hned o den později se konala už po osmé Dopravní konference, která do Pardubic přilákala odborníky nejen z České republiky. Stěžejními tématy konference byl rozvoj a financování dopravní infrastruktury i pohled na současnou legislativu.

Pozvání na Dopravní konferenci kromě zástupců krajské samosprávy přijali také zástupci úřadů a institucí v oblasti dopravy, členové České komory autorizovaných inženýrů a techniků, Hospodářské komory ČR a firem, které se v oboru dopravy pohybují. V Pardubicích je přivítala i místopředsedkyně Senátu Parlamentu ČR Miluše Horská. „Jsem hrdá občanka Pardubic. Máme tu řadu dopravních géniů počínaje například Janem Pernerem. Co bych si však přála je to, aby koordinace a kooperace všech módů dopravy měla jasnější cíl. Abychom se vždy dokázali rychle domluvit a dovést všechny projekty do úspěšného konce,“ vyslovila přání Miluš Horská. Účastníky Dopravní konference vítal také senátor a náměstek hejtmana Pardubického kraje pro dopravu Michal Kortyš. „Moje poděkování patří především těm, kteří si připravili prezentace a přijeli s nimi sem za námi. Bez nich bychom si tady sice hezky popovídali, ale nic bychom se nedozvěděli,“ řekl na úvod náměstek hejtmana Michal Kortyš.

O ROZVOJI INFRASTRUKTURY

Už tradičně se na úvod Dopravní konference hovořilo především o aktuální dopravní legislativě a o strategiích rozvoje dopravní infrastruktury v České republice. S novelami zákonů přítomné seznamoval místopředseda Hospodářského výboru Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR Martin Kolovratník, o strategii rozvoje hovořil 1. náměstek ministra dopravy Tomáš Čoček. Velkým tématem bylo i financování všech módů dopravy, tedy silniční, železniční, vodní i letecké. V roce 2019 se podařilo rozpočet Státního fondu dopravní infrastruktury navýšit na přibližně 101,5 miliardy korun. „Do Pardubického kraje letos směřují více než 2 miliardy korun na několik projektů. Nejvýznamnější jsou výstavba dálnice D35, rekonstrukce železniční stanice Letohrad a modernizace železničního uzlu Pardubice a také výstavba nového mostu přes Labe spojující obce Valy a Mělice,“ vyjmenoval projekty Tomáš Blecha, ředitel sekce pro realizaci zdrojů SFDI. Podle jeho prezentace je rozpočet fondu na příští rok navržen v částce 87,3 miliardy korun, z toho přibližně 70 miliard korun jsou státní zdroje.

DÁLNICE I ŽELEZNICE

Projekty realizované Ředitelstvím silnic a dálnic ČR prezentoval Radek Mátl pověřený řízením této instituce. V Pardubickém kraji je aktuálně ve výstavbě 27 kilometrů dálnice D35. „Výstavba D35 nám dělá radost, ale i starost. Radost sice převažuje, ale musíme se nyní zabývat tím, že výstavbou dálnice jsou a budou poškozovány silnice II. a III. třídy. Návozové trasy na stavbu se týkají asi 316 kilometrů silnic a 95 obcí a měst,“ reagoval na výstavu dálnic náměstek hejtmana Michal Kortyš, který se ve svém příspěvku věnoval zejména metodám monitoringu stavu těchto silnic a vysokorychlostnímu vážení.

Železniční síť a projekty v Pardubickém kraje shrnul Jiří Svoboda, generální ředitel Správy železniční dopravní cesty. V Pardubickém kraji je aktuálně v přípravě 20 investičních akcí (nad 30 milionů korun) v celkové hodnotě 46 miliard korun. V realizaci je modernizace železniční stanice v Letohradu. Plánována je také například modernizace železničního uzlu Pardubice. „Je to projekt za 4 miliardy korun, který bychom měli realizovat už od příštího roku. Součástí je například vybudování 5. nástupiště, zvýšení traťové rychlosti, ale i vybudování lávky pro pěší přes koridor. A hledáme také řešení zaústění trati od Rosic a „ostřešanské spojky“. V tomto případě ale dokončení je nejistý,“ popsal jeden z velkých projektů Jiří Svoboda. V polovině října letošního roku by SŽDC mělo spustit interaktivní mapu staveb.

SPLAVNĚNÍ LABE

Dopravní konference se dotkla i projektů na vodě a ve vzduchu. Martin Vavřička z Ředitelství vodních cest připomněl projekt splavnění Labe do Pardubic, nastínil úpravy přístavu a říčního dna ve Chvaleticích a připomněl, že rekreační plavba zažívá v posledních letech boom. Na labské vodní cestě je záměr vybudovat deset rekreačních přístavů, z toho v Pardubickém kraji čtyři. Ředitelka společnosti East Bohemian Airport Hana Šmejkalová na závěr konference prezentovala vývoj a rozvoj pardubického letiště včetně výhod zapojení vzdušného přístavu do tzv. Dopravní uzlu Pardubice. O tomto rozvojovém projektu a multimodálním logistickém centru hovořil i Miroslav Němec, ředitel Správy a údržby silnic Pardubického kraje, která je koordinátorem tohoto projektu.

PR