Spor o monitorovací systém. Ohrozí čerpání?

Prokletí eurodotací v České republice jako by nemělo konce. Poté, co se v předchozím období 2007-2013 vše zpozdilo a v průběhu se hned několik operačních programů potýkalo s velkými problémy, je v potížích i začátek současného období, které potrvá do roku 2020. Nejen že se nepodařilo začít čerpat skutečně včas, ale nedávno se rozhořela další kauza, tentokrát se týkající samotného monitorovacího systému. Ten je přitom pro celý proces čerpání naprosto klíčový.

Programové období 2014-2020 mělo být restartem v duchu obligátního hesla „Lépe a radostněji“. Uplynulé období přineslo totiž nejen potíže s mnohdy vysokou chybovostí projektů, ale také mnoho případů prokázaného korupčního jednání, nejednoznačnost v odpovědnosti za kontrolní mechanismy a nakonec i pozastavování některých programů a z toho plynoucí neschopnost vyčerpat všechny alokované prostředky. Veřejnost v uplynulých dvou letech očekávala, že se zodpovědné orgány poučily z chyb v předchozích letech a že se podaří nastavit celý systém tak, aby byl jednodušší, transparentnější a celkově umožňoval rychlejší a efektivnější čerpání finančních prostředků. Ty přitom rozhodně nejsou zanedbatelné. Česká republika má v těchto letech k dispozici zhruba 652 miliard korun. Peníze mají být rozdělovány v rámci deseti národních a deseti přeshraničních programů. V těch klíčových nebude chybět OP Doprava, OP Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost, OP Výzkum, vývoj a vzdělávání, OP Zaměstnanost, OP Životní prostředí či Integrovaný regionální operační program, který v těchto letech nahrazuje dosavadní ROPy. Systém byl navíc ministerstvem pro místní rozvoj přepracován. Větší důraz bude kladen na rychlost a kvalitu čerpání a na přínos daných projektů a vyššího zapojení by se měly dočkat malé územní celky, jako jsou například mikroregiony. Důležité bylo také nastavení jednotných pravidel pro celý systém, což by mělo zabránit dohadům o tom, kdo má za co zodpovědnost. V neposlední řadě se pak zavádí rozšířené fungování monitorovacího systému, které má přinést především zjednodušení administrativy. Připravený monitorovací systém je přitom jedním z nejrozsáhlejších informačních systémů v České republice. Jeho cílem je administrace a řízení všech evropských dotací a i na něm na velkou měrou závisí, zda bude čerpání probíhat hladce a bez zásadních problémů. Jenže, když v březnu na MMR zasahovali detektivové z Útvaru pro odhalování korupce a finanční kriminality, ukázalo se, že ani toto období nebude rozhodně jednoduché a bez komplikací.

KRITICKÝ AUDIT

Monitorovací systém strukturálních fondů za více než miliardu korun vytvořila pro MMR firma Tesco SW. Nahradit má tři dosavadní rozdílné systémy řízené třemi ministerstvy a jeden dosavadní centrální zastřešující systém. MS2014+, jak se celý systém nazývá, by měl fungovat primárně do roku 2020 a následně v omezené míře ještě dalších deset let. Provozovatel má ovšem prozatím smlouvu na tři roky. Jenže loni na podzim si Evropská komise vyžádala u českého ministerstva financí audit tohoto systému. V březnu přišly první výsledky, které poukázaly na celou řadu problémů. V první řadě byla prý chybně vyhlášena zákazka na vytvoření systému. Vítězný uchazeč, tedy firma Tesco SW, byl prý zvýhodněn a nesplnil kvalifikační předpoklady. Audit kritizuje také netransparentní a nepřezkoumatelné hodnocení nabídek nebo náklady na každoroční servis systému, které jsou prý dvojnásobné než samotné pořízení. Předběžné závěry auditu reflektovala i policie zmíněným zásahem v kancelářích ministerstva pro místní rozvoj. Ale reakce rychle přišly i z druhé strany. Závěry auditu totiž ostře odmítla vítězná firma, která systém vytvořila. Podle jejích zástupců jde nejspíš o snahu ji poškodit. „Úředníci MF přehlíží nejen fakta, ale i názory kompetentních institucí jako ÚOHS, renomovaných právních firem, soudních znalců v oblasti IT a hodnotící komise monitorovacího systému jmenované vládou,“ říká obchodní ředitel TESCO sw Josef Tesařík, junior. Společnost navíc podala trestní oznámení na členy auditního orgánu ministerstva. „Jeho důvodem je především snaha o vyvození odpovědnosti těch, kteří uvádějí a veřejně sdělují nepravdivé informace prohlásil právní zástupce firmy Tomáš Gřivna.

TO UŽ TU BYLO

Proti výsledkům auditu se zvedla vlna nesouhlasných reakcí ze strany MMR Jednoznačný nesouhlas se závěry ministerstva financí vyjádřila především ministryně pro místní rozvoj Karla Šlechtová. Jde prý o nekvalitně provedený audit. „Podle našeho názoru se jedná o neprofesionální a špatně odvedenou práci, která poškozuje české zájmy,“ říká ministryně a upozorňuje na celou řadu zvláštních okolností, které audit doprovázejí. Už při jeho vytváření se prý auditoři nechovali standardně a do Bruselu poslali neúplné závěry. Podivná je prý i jakási záměrna auditů. „Evropská komise si vyžádala výkonnostní audit, to znamená audit funkčnosti toho systému. To, co jsem se ale já dočetla v auditní zprávě, je audit zadání veřejné zakázky, ale nehovoří vůbec o funkčnosti systému,“ řekla. A ani tím zvláštnosti nekončí. Odpůrci výsledků auditu poukazují na to, že žádná předchozí kontrola výše zmíněné chyby neukázala a že se na vypracování zprávy podílela i firma, která v tendru neuspěla. V auditu je navíc řada nepřesností, jako například cena, kterou systém stál. Nešlo prý o miliardu, ale pouze o 590 milionů korun. Peníze na financování systému měla Česká republika získat z Evropské unie, ale po oznámení těchto problémů se vláda rozhodla, že až do vyjasnění situace bude systém financován pouze ze státního rozpočtu. Částečně se tak opakuje problém z minulého období, kdy se kvůli výhradám k monitorovacímu systému ze strany Evropské komise pozdrželo čerpání miliard o dva roky. Dotační programy byly schváleny až v druhé polovině roku 2009. O obavy, zda se něco podobného nemůže stát i nyní, postupně rostou na všech frontách. Programové období totiž začalo před více než rokem a čerpání se stále nerozeběhlo. „Čekáme, že si udělají ministerstva pořádek v metodice a začnou konečně vypisovat výzvy,“ uvedl například prezident Svazu průmyslu a dopravy v ČR Jaroslav Hanák.

KONTROLY A ZODPOVĚDNOST

V současnosti finišuje schvalování operačních programů a první výzvy by tak mohly přijít v následujících měsících. Ovšem pouze pokud bude možné vytvořený monitorovací systém využít. Evropská komise má totiž spoustu nástrojů, jak nám v tom může zabránit nebo jak České republice přístup k evropským dotacím zablokovat. Ministr financí Andrej Babiš ovšem po jednání s eurokomisařkou pro regionální rozvoj Corinou Cretsuovou řekl, že nic takového nehrozí. Komise prý k auditní zprávě nebude zaujímat žádné stanovisko.

A tak zatímco systém samotný bude po proběhlé bouři s velkou pravděpodobností fungovat, pozornost se zaměří na provedený audit a ty, kteří za něj zodpovídají na ministerstvu financí. Kauzou už se na popud Karly Šlechtové začal zabývat Nejvyšší kontrolní úřad a podnět ke zkoumání podala ministryně i k České finanční správě. Ta ovšem taktéž spadá pod rezort financí. Pokud tedy její úředníci shledají, že byla zakázka ve skutečnosti v pořádku, zpochybní tím práci jiné části stejného rezortu.

Ve vzduchu visí i otázka politické zodpovědnosti. Ministr financí Andrej Babiš dává od auditu ruce pryč. Podle něj neměl právo do něho nijak zasahovat. „Není to audit ministerstva financí, je to audit z pověření Evropské komise,“ říká s tím, že vše měl na starost náměstek Lukáš Wagenknecht. Kritika tak prozatím míří hlavně na jeho hlavu. Ať už ji ustojí nebo ne, je zřejmé, že čerpání nebude ani v tomto období bezproblémové a že nás čeká opět jeden velký závod s časem. Ministryně Karla Šlechtová však stále věří, že se vše podaří zvládnout. „Bez ohledu na to, jakým způsobem dopadne tento audit, mým osobním cílem a cílem i této vlády je, aby ty fondy byly spuštěny. Naše vláda sdělila, že všechny operační programy by měly být schváleny do června tohoto roku,“ uzavírá ministryně. Filip Appl