Malé a střední firmy. Čekají je zlaté časy?

Podpora malých a středních podniků. To je jedním z hlavních témat politiky Evropské unie pro roky 2014 – 2020. Konkurenceschopnost podnikatelů na evropské i mezikontinentální scéně je totiž podle vedení osmadvacítky klíčovým předpokladem pro dlouhodobě udržitelný ekonomický růst. Otázkou ale je, zda nejde pouze o strategii na papíře. Jak přesně se evropská podpora dotýká především českých podnikatelů?

Na území Evropské unie je v současnosti přes dvacet milionů malých a středních podniků. To je podle zprávy Evropské komise 99 procent všech evropských firem. Je tedy zřejmé, že když je řeč o malém a středním podnikání, je řeč o páteři evropské ekonomiky. Pokud se podíváme na čísla do České republiky, zjistíme, že v roce 2013 vykonávalo podnikatelskou činnost v naší zemi více než 1,1 milionu lidí. Už před několika lety vedoucí představitelé Evropské unie naznačovali, že právě podpora malých a středních podniků bude v období do roku 2020 jednou z hlavních priorit politiky soudržnosti. Ostatně už v předchozím období šlo o důležité téma, což dokládá i fakt, že evropské dotace nebo jinou formu podpory získalo celkem 93 tisíc podniků ze všech evropských zemí. Vytvořeno bylo podle údajů Evropské komise díky opatřením osmadvacítky na 300 tisíc pracovních míst. Při pohledu do rozpočtového výhledu zjistíme, že trend se ani v období 2014 – 2020 rozhodně nemění. Pro tyto roky je na podporu malých a středních podniků vyčleněno přes 57 miliard eur, tedy asi 1,5 bilionu korun. V podpoře ale nejde samozřejmě jen a pouze o peníze. Evropská komise přichystala pro současné období řadu změn, které mají ještě zkvalitnit celý systém rozdělování peněz a zlepšit podmínky pro podnikání. Zavádí se například elektronická evidence jednotlivých projektů, ve které bude snadnější vykázat využití získaných prostředků. Pokračují také jednání o tzv. Transatlantickém obchodním a investičním partnerství, které bude znamenat zásadní zjednodušení a zintenzivnění obchodu mezi Evropskou unií a USA. V květnu vydala Evropská komise zprávu, ze které vyplývá, že pro malé a střední podniky v celé Evropě bude mít dohoda obrovský význam. „Malé a střední podniky jsou páteří evropské ekonomiky. Díky nim se prospěch z TTIP vrátí na samý začátek – do místních komunit ve městech a vesnicích, kde tyto firmy působí,“ uvedla eurokomisařka pro obchod Cecilia Malströmová.

V HLEDÁČKU JE BYROKRACIE

Řešit by měly připravené a postupně zaváděné změny i řadu problémů, se kterými se potýkají čeští podnikatelé. Řeč je například o stále poměrně obtížnému pronikání českých firem na evropský trh nebo o problému s uznáváním českých výrobků v některých evropských zemích. Ovšem především by se konečně měl začít lepšit problém, na který si stěžují podnikatelé mnoho let: příliš časté a v mnoha případech i nejasně zacílené kontroly, které podle podnikatelů místy hraničí až s byrokratickou šikanou. Eurokomisařka zodpovědná za vnitřní trh, průmysl a malé a střední podniky Elżbieta Bieńkowska nedávno v projevu o stavu průmyslu v EU prohlásila, že je potřeba snížit necelní překážky, omezit byrokracii a vytvořit fungující partnerské prostředí. „Partnerské prostředí mezi Komisí a podniky, mezi podniky a orgány v členských státech a mezi Komisí a členskými státy,“ prohlásila eurokomisařka.

Z chystaných plánů a změn pro toto hospodářské období je zřejmé, že si Evropská komise moc dobře uvědomuje, jak byrokracie a nezvládnuté kontroly poškozují celkovou image evropských dotací a celkově Evropské unie nejvíce. Česká republika není výjimkou. V minulosti nebyly rozhodně ojedinělé případy, kdy podnikatel raději oželel dotace, než aby se pouštěl do nejistého byrokratického molochu, který je s nimi spojený. „Palčivým problémem je následná kontrola uzavřených dotačních projektů po několika letech ze strany finančních úřadů, které mají zcela odlišný názor na provedení projektu než poskytovatel dotace v době jeho realizace a nekompromisně trestají firmy vracením dotací,“ uvedla generální ředitelka Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR Eva Svobodová s tím, že zájem o dotace ze strany podnikatelů tak může kvůli této hrozbě velmi rychle začít upadat.

STARÝ PROGRAM ÚSPĚŠNÝ

Jak se ale zdá, prozatím se nic takového naštěstí neděje. Nové programové období už začalo a Operační program Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost byl vůbec prvním programem, který se podařilo spustit. „Jsem přesvědčena, že program České republice pomůže stát se moderní ekonomikou zaměřenou na výzkum a inovace,“ uvedla při jeho podpisu eurokomisařka pro regionální politiku Corina Creţuová. Připraveno je v něm pro české podnikatele ze všech krajů vyjma Prahy kolem 120 miliard korun. Největší balíky peněz půjdou na výzkum a vývoj a na účinné nakládání s energií. A jak se zdá, start se povedl. Na prvních 17 výzev reagovalo už několik tisíc lidí, kteří pro své projekty chtějí desítky miliard korun.

A nemluví se samozřejmě pouze o novém operačním programu pro podnikatele. Stále totiž máme možnost dočerpat část peněz z minulého programového období. V květnu byly konečně povoleny dlouho uzavřené kohoutky OP Podnikání a inovace. „Česká republika může začít znovu čerpat finanční prostředky z OPPI, který byl kvůli podezřením na pochybné veřejné zakázky pozastavený více než dva roky,“ uvedl náměstek ministra financí Lukáš Wagenknecht s tím, že původní zastavená částka 38 miliard korun se zmenšila kvůli chybám u kritizovaných projektů o 3,4 miliardy. I tak je to ale dobrá zpráva pro všechny již rozjeté a naplánované projekty, které s napětím čekaly, zda a kdy se konečně podaří odblokovat peníze. Jak se zdá, dočerpání zbývajících peněz tak nic nestojí v cestě. Program už podnikatelům proplatil skoro 80 miliard korun a v současnosti je nejlépe čerpajícím centrálním programem z minulého období. Jen v červnu v něm bylo proplaceno na 393 žádostí. Na jednu připadlo v průměru 7 milionů korun. „Jsem velmi rád, že se nám podařilo nastavit fungující proces, díky kterému máme nejvyšší úspěšnost čerpání ze všech operačních programů,“ oceňuje fungování programu ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek.

FIRMY ČEKAJÍ VELKÉ INVESTICE

Jak se zdá, v brzké době se opravdu dočkáme rekordního počtu projektů. Podle nedávného průzkumu GE Money Bank plánují české podniky v příštích měsících investovat až 333 miliard korun.  „Česká ekonomika roste, zvyšují se také počty zakázek pro malé a střední podniky. Ty musejí na vzniklou poptávku reagovat a investují do nového vybavení nebo rozšíření výrobních kapacit,“ říká ředitel komerčního bankovnictví GE Money Bank Jan Novotný. Největší objem investic, téměř 173 miliard, půjde do modernizace a rozšíření výrobních kapacit. Ovšem nemalé peníze poputují i na obnovu vozového parku (více než 94 miliard korun) nebo na oblast IT (kolem 29 miliard korun) a na vybavení kanceláří (bezmála 16 miliard korun). Konkrétních případů chystaných investic jsou po celé zemi stovky. Například strojírenská společnost ZKL chce investovat do závodu v Klášterci nad Ohří, Budějovický Budvar má v plánu modernizovat budovu stáčecí linky, společnost Bonett zase postaví dalších stanice na stlačený zemní plyn.

V souvislosti s OP Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost bude mít svá želízka v ohni i stát, respektive jednotlivá ministerstva. I ta totiž mohou využívat dotace a podporovat tím konkurenční prostředí či pomáhat začínajícím podnikatelům. Za peníze z Evropské unie chce stát ve spolupráci s řadou firem vybudovat síť superrychlého internetu, který bude dostupný ve všech firmách i domácnosteech. Další peníze chce získat také na projekt Národního inovačního fondu. Půjde o unikátní platformu pro financování začínajících podnikatelů a jejich projektů – tzv. startupů. K dispozici má mít tento nástroj až 2,3 miliardy korun, které dodají kromě Evropské unie i soukromí investoři. „Startupy jsou pro českou ekonomiku velmi důležité. Mají rychlý start a ještě rychlejší růst, mají potenciál v budoucnu generovat zisk a vytvářet nová pracovní místa. Jsou také velmi důležitým motivačním prvkem pro naše studenty a absolventy,“ vysvětluje ministr Mládek význam projektu.

Filip Appl