Místa v ubytovnách zatím stačí, ale bude hůř

Uprchlická krize před rychle se blížící zimou vrcholí a s ní i debaty nejen o kvótách a o tom, zda bychom měli uprchlíky přijímat, ale i o bezpečnosti hranic Evropské unie a jednotlivých členských států včetně České republiky. Pravdou je, že v případě naší země je ochrana hranic poměrně jednoduchou záležitostí. Alespoň tedy v porovnání se zeměmi jako je Řecko nebo Itálie. I tak se ale všichni politici a odborníci shodují: nic se nesmí podcenit.

Za prvních sedm měsíců letošního roku vzrostla migrace v Česku o více než 109 procent. Od ledna do července 2015 bylo na našem území zjištěno 6092 cizinců, což je o 3214 případů více než za stejné období loňského roku. Česká republika přitom není dlouhodobě pro uprchlíky či migranty příliš zajímavou zemí, počet žádostí o azyl zde tradičně patří k nejnižším v celé Evropské unii. Až do loňského roku zde o něj žádalo v průměru několik stovek lidí ročně. Uspěje jich ale zpravidla jen několik desítek. Pro srovnání: Od roku 1990 do konce letošního prvního pololetí přesáhl celkový počet žádostí o azyl v Česku 94 tisíc. To je stejný počet, jako obdrželo Německo během prvních čtyř měsíců letošního roku. Ani letos se počet žádostí o azyl nezvýšil tak, jako v mnoha jiných evropských zemích. Dosud jich je evidováno kolem 1200. Z toho vyplývá i fakt, že ačkoliv část společnosti bije na poplach, nejde o žádný zásadní problém. Česká republika má pověst nepříliš přívětivé země a drtivá většina běženců jen projíždí. A zatímco například ve Francii jsou imigranti dlouhodobě velkým problémem, v naší zemi se jim většinou daří se dobře začlenit. Přesto určité problémy existují. Mezi imigranty na našem území najdeme především Ukrajince, kteří zde mnohdy pracují na černo a za nedůstojných podmínek nebo Vietnamce, kteří jsou zase nechvalně známí prodáváním padělků či pěstováním a výrobou drog.

Něco jiného je samozřejmě zadržování nelegálních uprchlíků, kde už jsou rozdíly v číslech opravdu zásadní. Zatímco v minulých letech jich bývalo odhaleno několik stovek, v loňském a v letošním roce už to jde do tisíců. Většina přitom pochází ze Sýrie, Afghánistánu, Pákistánu, Iráku či Kosova.

DOSTANE FRONTEX VÍC PRAVOMOCÍ?

Prudký nárůst zaznamenaly ale všechny evropské země a řešení uprchlické krize je tak v současnosti tématem číslo jedna v celé Evropské unii. Prakticky každý měsíc probíhají jednání, na kterých zástupci členských států diskutují o chystaných opatřeních, která mají pomoci uprchlickou vlnu definitivně dostat pod kontrolu. Klíčová je především spolupráce jednotlivých zemí, která stále ještě není podle mnoha komentátorů na nejlepší možné úrovni. Ještě větší podpory se musí dostat hlavně státům, které leží na současné migrační trase z Turecka přes západní Balkán. Pokud by se totiž nepodařilo získat kontrolu nad vnějšími hranicemi, mohlo by to podle některých politiků vést až k rozpadu schengenského prostoru. Premiér Bohuslav Sobotka, který naši zemi na evropských jednáních zastupuje, nedávno prohlásil, že přestože se země neshodnou na kvótách, na dalších opatřeních se dohodnout dokážou. Na jejich zavedení podle něj máme zimu. „Na jaře už by Evropa měla ukázat schopnost migrační proud regulovat a už na vnějších hranicích rozlišovat mezi uprchlíky před válkou a ekonomickými migranty,“ řekl Sobotka, který Českou republiku zastupoval i zatím na posledním říjnovém summitu EU. Tam se zástupci evropských zemí shodli na důležitém opatření: Unie zásadním způsobem navýší pravomoci i počet lidí organizace Frontex, která má na starosti ochranu vnějších hranic osmadvacítky. V principu tak vznikne společná evropská pohraniční stráž. „Pokrok směrem ke skutečné ochraně hranic je podle mého názoru velmi významným úspěchem dnešní noci,“ podotkl po jednání polský premiér a předseda Evropské rady Donald Tusk. Podle Sobotky bude muset případná budoucí společná evropská hraniční služba pracovat vždy ve spolupráci se zeměmi na vnější hranici schengenského prostoru. Ve hře je přitom několik možností. Buď dojde k významnému rozšíření pravomocí Frontexu, nebo by mohla vzniknout úplně nová samostatná agentura.

NA HRANICE I ARMÁDA?

Postoj České republiky k důležitým otázkám se přes shodu na mnoha oblastech stále nemění. Kvóty naše vláda i nadále odmítá a poukazuje na nutnost dodržování schengenských pravidel, na důsledné vedení seznamu bezpečných zemí a především na masivní podporu státům sousedícím se Sýrií. Mimo to je ovšem klíčová také ochrana českých hranic. V Maďarsku, které čelí jedné z největších uprchlických vln, v září již schválili zákon umožňující nasazení armády k ochraně hranic. „Naše hranice jsou ohrožené. Náš způsob života je postavený na respektování práva. Maďarsko a celá Evropa jsou v ohrožení,“ prohlásil premiér Viktor Orbán, jehož zemí od začátku roku už prošlo na 225 tisíc migrantů. V České republice je ochrana hranic stále svěřena výhradně policejním jednotkám. V posledních měsících byly posíleny nejen kontroly na hranicích, ale i uvnitř státu a podle policejního ředitele Tomáše Tuhého je zatím celá situace pod kontrolou. Nicméně podle vládních představitelů je armáda připravená pomoci, pokud by se situace začala komplikovat. „V případě, že policie požádá o posílení, bude jí posílení poskytnuto. V případě, že nebudou stačit síly ostatních ozbrojených sborů, je vláda připravena schválit nasazení armády s tím, že její příslušníci by vykonávali pravomoci policie,“ uvedl premiér Bohuslav Sobotka. Ministr obrany Martin Stropnický doplnil, že armáda je připravena okamžitě nasadit potřebný počet vojáků i s příslušnou technikou. Aby v případě takové potřeby proběhlo vše hladce, uskutečnilo se v minulých měsících několik společných cvičení policie a armády. „Od počátku migrační vlny je velení armády v úzkém kontaktu s vedením policie. Společné cvičení je logickým pokračování této spolupráce,“ dodává Stropnický. Že je ochrana hranic důležitým tématem dokládá i plán ministerstva obrany na rychlý nákup tisíců útočných pušek, pistolí nebo nákladních automobilů. Vybavení má sloužit nejen při misích NATO, ale právě i při střežení hranic proti migrační vlně. Českým firmám chce stát zadat celkem 11 zakázek za zhruba 1,24 miliardy korun. „Podnětem pro nás byla zejména neustále se zhoršující bezpečnostní situace ve světě, která reálně představuje ohrožení bezpečnostních zájmů České republiky a českých občanů,“ uvedl Martin Stropnický s tím, že plán už je nějakou dobu na stole, nyní jen ministerstvo přistoupilo k jeho urychlení.

MÍSTA NEMUSÍ STAČIT

Otázkou je, jak je to s místy pro uprchlíky. V minulých měsících už byla kapacita několikrát téměř naplněna a podle odborníků by další nápor mohl přijít na jaře. Pokud by se navíc naše země rozhodla přijmout přes čtyři tisíce uprchlíků, jak po nás nyní chce Evropská unie, místa v uprchlických táborech by nestačila ani zdaleka. V současnosti jsou běženci umísťováni do tří táborů - do Bělé pod Bezdězem, kde je k dispozici 700 míst, do Zastávky u Brna s kapacitou 196 lůžek a nově i do nedávno zrekonstruované ubytovny ve Vyšních Lhotách, kde je dalších 220 míst. Dohromady je tedy v těchto zařízeních přes 1116 míst. Do konce roku by měla kapacita vzrůst na 1400 míst, přibydou totiž prostory v bývalé věznici Drahonice na Lounsku. „Je to další objekt od ministerstva spravedlnosti, který si vezeme výpůjčkou,“ uvedl náměstek ministra vnitra Jiří Nováček. Podle něj se se zvyšováním kapacit počítá i v příštím roce, kdy bude připraveno zařízení v Balkové na severním Plzeňsku. Vzhledem k další očekávané vlně uprchlíků na jaře příštího roku se do příprav zapojily i další organizace. O uprchlíky se bude starat i církev. Generální sekretář České biskupské konference Tomáš Holub před časem v internetovém pořadu DVTV prohlásil, že katolická církev bude pomáhat všude tam, kde stát řekne, že uprchlíci nejsou bezpečnostním rizikem. Místa je podle něj dost. „Počty migrantů přijatých během balkánské války byly mnohem větší, takže z toho vyplývá, že minimálně materiální kapacita tu je. Otázkou zůstává kapacita mentální,“ řekl Holub, jehož organizace už vyzvala dobrovolníky, aby se hlásili v případě, že také mohou pomoci. Uprchlíci by tak mohli zamířit do některých podniků a dílen nebo do vybraných rodin.

Filip Appl