Diskuse o migrantech? Xenofob vs. sluníčkář

Uprchlické téma v posledních dnech a týdnech ovlivnily děsivé teroristické útoky v Paříži. Okamžitě se začalo spekulovat o tom, zda útočníci nepocházeli právě z té uprchlické vlny, se kterou v tomto roce Evropa bojuje. A ještě jedna otázka zajímá analytiky a komentátory: Jak útoky ovlivní diskusi o uprchlické krizi v jednotlivých členských státech? Je totiž zřejmé, že uprchlíci jsou problém, který rozděluje společnost na dvě poloviny. Alespoň tedy v České republice.

Ekonomičtí migranti a uprchlíci začali sužovat Evropu v plné míře se začátkem letošního roku. Ovšem náznaky problému se objevily poprvé už v roce 2007, kdy se začal velmi rychle zvyšovat počet nelegálních migrantů, kteří překonávali Středozemní moře. Evropská unie zareagovala posílením pravomocí agentury Frontex, která se stala zodpovědnou za ochranu vnějších hranic evropského společenství. Ani to ale nepomohlo. Příliv migrantů postupně sílil a hlavně v Itálii začala být situace neudržitelná. Spustila se série operací zaměřených na vyhledávání a záchranu lodí převážejících uprchlíky po Středozemním moři a na boj s pašeráky a překupníky. Jenže nic nepomohlo. Místo toho se vytvořila další uprchlická trasa vedoucí z Řecka, přes Makedonii, Srbsko, Maďarsko a Rakousko až do Německa, které se stalo jakousi Mekkou uprchlíků. Problémy začaly mít příhraniční lokality a uprchlické tábory, jejichž kapacita nebyla a stále na řadě míst není ani zdaleka dostačující. Kvůli špatným podmínkám narostla kriminalita a celá Evropa se otřásla a stále otřásá v základech. Respektive s jejími základy otřásá především velmi nepružné a prozatím poměrně neefektivní rozhodování vedení osmadvacítky. I když v poslední době se opatření začínají zrychlovat a zdá se, že zřejmě i samotná Evropská unie se učí, jak během takovýchto krizí efektivně fungovat. „Řešení jsou komplikovaná, ale přitom je potřeba zavádět je rychle,“ uvedl nedávno pro Radiožurnál místopředseda Evropské komise Frans Timmermans, který poukázal i na vyhrocenou diskusi v řadě zemí a ocenil především postoj Německa, které se rozhodlo přijmout velké množství uprchlíků. „Německo si za to zaslouží uznání, protože kdyby to neudělalo, byla by krize v Evropě mnohem vážnější,“ dodal.

MERKELOVÁ ODOLÁVÁ

Jenže jedna věc je postoj vlády daného státu a věc druhá je veřejné mínění. S tím je to totiž v celé Evropě složitější. Zatímco Maďarsko bylo a je velmi odmítavé vůči uprchlíkům a je považováno za jednu z nejméně vlídných zemí v Evropě vůbec, Německo bylo dlouho považováno za pravý opak. Přestože mírně roste počet lidí, kteří uprchlíky odmítají a převažuje u nich strach a odpor, velká část německé veřejnosti jim stále chce pomáhat. „I když titulní stránky médií plní obrázky krajně pravicových radikálů a jejich útoků na uprchlíky, Němci prožívají obrovskou vlnu solidarity a snaží se pomáhat, jak to jen jde,“ napsala zpravodajská agentura DPA. Podporuje je v tom i německá kancléřka Angela Merkelová, která prozatím odolává velkému tlaku na to, aby svůj postoj přehodnotila. „Budeme muset přijmout určitou míru legální imigrace, to je globalizace,“ prohlásila s tím, že jakákoliv forma izolace pro ni v 21. století nepřichází v úvahu. Je ovšem otázkou, zda sílící hlasy po zásadním omezení přijímání uprchlíků neovlivní její stranu CDU, která by se mohla začít obávat ztráty hlasů v příštích volbách.

V České republice je, jak se zdá, veřejnost ještě rozpolcenější. Národ se doslova rozdělil na ty, kteří uprchlíky tolerují nebo dokonce vítají a ty, kteří o nich nechtějí ani slyšet. „V České republice je debata tradičně vyhrocená a téma migrace zneužíváno nejrůznějšími populisty,“ říká český europoslanec za ODS Jan Zahradil. Další komentátoři a politici pak upozorňují hlavně na dva jasně vyhraněné póly. Zatímco jedna strana tu druhou nazývá xenofoby, ta druhá to vrací označením sluníčkáři. Ve vyhrocených internetových diskusích pak oba tyto tábory často padají do extremistických poloh. „Kdyby došlo k nejhoršímu, tak koncentráky pro muslimy NAŠTĚSTÍ budou, ne bohužel. Řekli si o to sami.“ Napsal na Facebooku například šéf hnutí Islám v České republice nechceme Martin Konvička.

PREZIDENT UPRCHLÍKY NECHCE

Podle některých politiků a komentátorů začíná radikalizace společnosti nabývat hrozivé podoby. „Možná nejsme daleko od okamžiku, kdy se atmosféra v naší společnosti přiblíží tomu, co zde bylo před druhou světovou válkou. Jen židovské nepřátele a uprchlíky jako zdroje všeho zla nahradí muslimové,“ varuje v komentáři pro Evropské noviny Michal Berg z předsednictva Strany zelených. Ostatně průzkumy veřejného mínění hovoří o tom, že zatímco v roce 2004 souhlasilo s tím, že autoritativní režim vládnutí může být za určitých okolností lepší než demokratický 19 procent, v roce 2014 už to bylo 30 procent. Průzkumy potvrzují také rozpolcenost české společnosti. Podle CVVM je 69 procent lidí proti přijímání migrantů ze zemí Blízkého východu a severní Afriky. Jednoznačně pro přijetí a integraci jsou jen čtyři procenta obyvatel, čtyřicet procent by pak uprchlíkům nabídlo ochranu do doby, než bude v jejich domovské zemi bezpečno.

Do diskuse velmi aktivně promlouvá řada osobností. Například prezident Miloš Zeman, který nedávno vystoupil u příležitosti oslav 17. listopadu po boku členů Bloku proti islámu. Ten je ministerstvem i policií často označován za extremistické a islamofobní hnutí. Miloš Zeman ovšem ve svém projevu odmítl označování odpůrců uprchlíků za xenofoby. Důkazem podle něj je, že v České republice žije přes půl milionu cizinců, jejichž kultura je plně slučitelná s evropskými hodnotami. „Není to kultura vrahů a není to kultura náboženské nenávisti,“ označil Zeman kulturu islámských zemí, ze kterých přichází migranti. Prezidentova slova okamžitě odsoudila řada osobností napříč politickou scénou i celou společností. Pobouření to vyvolalo hlavně u jeho domovské ČSSD. „Já jsem si nikdy neuměl představit, že hlava tohoto státu bude podporovat extremistické pozice, bude takovýmto způsobem rozdělovat, rozeštvávat společnost a především strašit lidi,“ řekl k vystoupení Miloše Zemana například ministr pro legislativu a lidská práva Jiří Dientsbier. Další lidé pak poukazují na fakt, že prezident ve svém projevu opomněl řadu věcí. Například to, že v Česku už existuje naprosto bezproblémová muslimská komunita a že například v případě Vietnamců, kteří také pocházejí z poměrně odlišné kultury, probíhá integrace bez problémů.

KONEC SCHENGENU?

Ovšem ještě více než čeští politici ovlivnili diskusi o migraci brutální teroristické útoky, které má na svědomí Daesh, jak se nyní přezdívá Islámskému státu. Okamžitě po nich se začalo spekulovat o tom, zda za vším nestojí právě uprchlíci. Postupně se ukazuje, že tomu tak zřejmě nebylo. Ostatně je o tom přesvědčený i český premiér Bohuslav Sobotka. „Je nutno si uvědomit, že vraždili dobře organizovaní islamističtí radikálové. Náš hněv se musí obrátit proti nim, nikoliv proti uprchlíkům, které z jejich domovů často vyhnalo právě náboženské či etnické násilí, šířené úplně stejnými vraždícími fanatiky,“ prohlásil předseda vlády s tím, že jednoduše nelze spojovat teroristické útoky s aktuální migrační vlnou. S tím souhlasí i většina politologů, kteří poukazují na to, že teroristické útoky tu byly vždy, i před uprchlickou vlnou a že strůjci těch z Paříže se narodili ve Francii. Spojování obou věcí je tak prý jen čilý populismus, který má jen podporovat xenofobní nálady ve společnosti. Že budou mít útoky velkou dohru je ale zřejmé. Politolog Petr Robejšek je například přesvědčen, že atentáty budou nakonec znamenat konec schengenského prostoru. „Francie uzavře své hranice a to bude signál ke zpochybnění schengenského prostoru. Takové tendence francouzská vláda má,“ prohlásil s tím, že podle něj je to správné. Před týdnem se ovšem objevil ještě trochu jiný plán – zmenšení Schengenu na šest států – Benelux, Německo a Rakousko. Pokud by na něj došlo, znamenalo by to, že by se náhle Česká republika ocitla zpět před zavedením volného pohybu osob a zboží. Zda k tomu nakonec dojde, zatím jasné není. Pravděpodobné je pouze to, že po teroristických útocích v Paříži opět vzrostl počet těch, kteří velmi radikálně odmítají uprchlíky z islámských zemí na českém území. A jak jsou přesvědčeni mnozí politologové: Právě to přesně teroristé z Daesh chtějí.

Filip Appl