Dotace 2016? Čekají nás první projekty

Když před dvěma lety hlásaly novinové titulky, že zlatý věk evropských dotací skončil, jen opatrně upozorňovali mnozí analytici, že to není tak úplně pravda. Skutečností je, že objem prostředků, které má Česká republika k dispozici v evropských fondech, se opravdu snížil. Zároveň ale platí, že naše země může v období 2014 – 2020 stále čerpat téměř 24 miliard eur, tedy kolem 650 miliard korun.

26. srpna loňského roku byla Evropskou komisí definitivně schválena tzv. Dohoda o partnerství, která je zastřešujícím dokumentem pro čerpání finančních prostředků ze strukturálních fondů Evropské unie. Dokument vymezuje mantinely čerpání a ustanovuje deset operačních programů (plus pět přeshraničních), do kterých budou moci žadatelé přihlašovat svoje projekty. Přitom platí, že největší objem finančních prostředků je v OP Doprava, v Integrovaném regionálním operačním programu a v OP Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost. Jde v pořadí už o třetí kolo čerpání evropských dotací. Třetí kolo, ve kterém naše země ale opět nevybíhá při startovním výstřelu, ale až dlouho po něm. Vyhlašování výzev totiž odstartovalo s více než ročním zpožděním, což znamená, že první finanční prostředky začnou příjemci reálně čerpat až v průběhu příštího roku. U některých programů se dokonce vše ještě pozdrží a lze čekat, že plnou rychlostí bude naše země čerpat ze všech programů až v roce 2017. Největší problémy zřejmě budou u Operačního programu Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost, do kterého lze zatím podávat jen předběžné žádosti o dotace. Na možnost podávání plných žádostí čekají hlavně malé a střední podniky a živnostníci. Program má totiž technické potíže s nastavením nového monitorovacího systému, což neustále posunuje jeho plnodnotné spuštění. „Ministerstvo průmyslu a obchodu, řídící orgán programu, intenzivně jedná s Ministerstvem pro místní rozvoj o rychlém odstranění technických dílčích nedostatků MS2014+, aby byl skutečně plně funkční, jak je deklarováno ze strany MMR,“ uvedla mluvčí ministerstva Lenka Bernklauová. Největší zpoždění se týkají projektů připravovaných s cílem splnění závazků ohledně energetických úspor.

LETOS ROZDĚLENO AŽ 40 PROCENT?

Potíže má i přidělení dotace na zavádění vysokorychlostního internetu. Příští rok se jí téměř jistě nedočkáme. Politici totiž stále nepřijali národní plán rozvoje vysokorychlostních sítí, který je jednou z klíčových podmínek pro udělení dotace ve výši 14 miliard korun. Peníze mají pomoci s dobudováním sítě vysokorychlostního internetu, a to především ve venkovských oblastech, kde jde o nákladný a zdlouhavý proces. Podle ministra průmyslu a obchodu Jana Mládka za vše mohou neshody mezi ministerstvy na tom, jak má koncepce vypadat a také spory s podnikatelským sektorem.

I přes zmíněné problémy ale zpoždění, které Česká republika v současném období nabrala, ještě nemusí mít žádné fatální následky. Pravdou je, že průtahy tu byly na začátku každého programovacího období, a pokud se během následujících dvou let podaří vychytat chyby v systému a zefektivnit čerpání, nemusí to znamenat žádné ztráty finančních prostředků. Ostatně podle zástupců ministerstva pro místní rozvoj se na tom usilovně pracuje a řada programů už jede na plné obrátky Náměstkyně ministryně Olga Letáčková v listopadu oznámila, že ministerstvo by chtělo do konce letošního roku rozdělit až 40 procent dotací pro období 2014 – 2020, celkem tedy kolem 268 miliard korun. K začátku listopadu bylo vyhlášeno na 130 výzev v objemu 130 miliard korun. „Hlavní podíl bude mít program Doprava, do kterého by do konce roku mělo jít zhruba 85 miliard,“ dodala Olga Letáčková. Zároveň platí, že už nyní jsou na stránkách ministerstva pro místní rozvoj zveřejněné předběžné harmonogramy výzev u všech operačních programů, takže případní žadatelé mají dostatek informací, aby své projekty správně připravily.

PRVNÍ PROJEKTY UŽ SE VYŘIZUJÍ

Největší debaty při vytváření současného programového období se týkaly Integrovaného regionálního operačního programu. Ten byl nakonec schválený Evropskou komisí jako sedmý v pořadí až v červnu tohoto roku. A první výzvy na sebe nenechaly dlouho čekat. Královéhradecký kraj si například zažádal o dotaci na rekonstrukci ulice Tyršova v Třebechovicích pod Orebem. Pokud vše půjde podle plánu, v příštím roce by mohlo dojít na realizaci projektu. Ostatní regiony budou příští rok také realizovat své akce. Jihočeský kraj chce s pomocí IROP postavit obchvat Českých Budějovic, Jihomoravský zase obnovit silnici mezi Deblínem a Tišnovem na Brněnsku za 323 milionů korun. „Práce chceme zahájit na jaře. Předpokládáme, že potrvají rok,“ řekl ředitel Správy a údržby silnic Jihomoravského kraje Jan Zouhar. Příští rok bude i přes možnost realizovat první projekty s podporou IROP pro české regiony z hlediska evropských financí podstatně skromnější. Velký nárůst investičních akcí s podporou EU realizovaných krajskými samosprávami se očekává až v roce 2017.

Své projekty mohou do IROP přihlašovat i další subjekty. K dispozici už mají výzvy zaměřené například na obnovu historických památek, začleňování sociálně vyloučených či na zpracování územních studií. Obce a města pak budou moci v příštím roce realizovat akce zaměřené na vybavení školek a jeslí. „Chceme podpořit stavby, stavební úpravy a pořízení vybavení za účelem zajištění dostatečné kapacity kvalitních a cenově dostupných zařízení péče o děti do tří let, dětské skupiny a mateřské školy, ve vazbě na území, kde je prokazatelný nedostatek těchto zařízení,“ vysvětluje ministryně pro místní rozvoj Karla Šlechtová. Na dvě výzvy pro toto určené je připraveno více než 1,8 miliardy. Naopak obavy mají obce z nedostatku peněz na opravy místních komunikací. Ty už se totiž v tomto období evropských peněz nedočkají. Ministerstvo se proto rozhodlo, že zařadí jejich financování do národních programů. „V operačních programech z EU na období 2014-2020 se už s místními komunikacemi nepočítá. Vzali jsme si je pod sebe, i když možná trochu suplujeme roli ministerstva dopravy,“ říká ministryně Šlechtová. Na projekty obnov místních komunikací by tak mělo jít až 150 milionů korun.

POMŮŽE NOVÁ AGENTURA

Příští rok bude klíčový i pro mnoho dalších programů. Z OP Doprava by měly jít miliardy na dálnice a rychlostní silnice i velké finanční částky na nové vlaky a na rekonstrukce některých tratí. OP Životní prostředí pomůže žadatelům s výměnou zastaralých kotlů a OP Výzkum, vývoj a vzdělávání zase nedávno vyhlásil výzvu zaměřenou na podporu žáků se speciálními vzdělávacími potřebami. Další podnikatelé pak budou moci investovat do akvakultury, zpracování produktů nebo do inovací v oblasti rybářství, k čemuž budou moci využít 280 milionů korun z OP Rybářství. Velké plány má pro příští rok Praha. Na investice by měla mít přes osm miliard korun. Nejvíc peněz půjde na dopravu a městskou infrastrukturu, na dofinancování stavby tunelu Blanka a na výstavbu Ústřední čistírny odpadních vod. Ať už vedení Prahy, tak mnozí jiní žadatelé budou mít možnost využít pro své projekty OP Praha – pól růstu. První výzvy budou vyhlášeny v prvním a druhém čtvrtletí a zaměří se na podporu podniků, nových produktů a na posílení technologického rozvoje a inovací. „Program podpoří podniky, které mají potenciál svou exportní činností přitáhnout do regionu dodatečné zdroje pro jeho další rozvoj,“ říká ředitel Odboru evropských fondů Prahy Jan Hauser.

V lednu se také odehraje jedna důležitá událost v oblasti administrace evropských dotací. Dojde totiž k rozdělení agentury CzechInvest. Nově vzniklá část se zaměří právě na správu fondů EU. „Nová agentura ponese název Agentura pro podnikání a inovace, do které přejde zhruba 130 zaměstnanců CzechInvestu. Zbytek CzechInvestu se bude nadále věnovat svému hlavnímu úkolu, kterým je zprostředkovávání investičních projektů do ČR,“ uvedl ministr Jan Mládek. Zda i to pomůže k rychlejšímu a efektivnějšímu čerpání by měly ukázat už první měsíce příštího roku.

Filip Appl