OP Doprava II se rozjíždí, rozdá 125 miliard

Dálnice a rychlostní silnice, železniční tratě nebo úprava koridorů pro lodní dopravu. To všechno spadá pod Operační program Doprava, který je bezesporu jedním z nejdůležitějších dotačních programů, které naše země může využívat. Ostatně uplynulé roky ukázaly, jak důležitý je titul pro české projekty. Celou řadu dopravních staveb by se bez dotace zřejmě nikdy nepodařilo realizovat. Co je v souvislosti s tímto programem za námi a co nás čeká?

Už v programovém období 2007 – 2013 byl Operační program Doprava klíčovým nástrojem pro podporu českých silnic a dálnic. Bylo v něm pro ně vyhrazeno přes 150 miliard korun. A přes opakované proklamace, že se přinejmenším část těchto prostředků nepodaří vyčerpat do konce loňského roku, se to nakonec podařilo. Může za to především oživení v loňském roce, ve kterém došlo i na některé dlouho odkládané projekty. V prosinci ministr dopravy oznámil, že včasnému dočerpání peněz pomohl mimo jiné přesun části prostředků ze silnic na železnici, kde byla větší zásoba připravených projektů. „Nejsou to nějaká kouzla, ale výsledek toho, že se v resortu začalo normálně pracovat a podařilo se rozjet další stavební projekty,“ uvedl ministr dopravy Dan Ťok s tím, že v loňském roce se především díky evropským dotacím povedlo na našem území zahájit celkem dvacet významných silničních staveb. V roce 2014 jich bylo pouze šest.

Příprava Operačního programu Doprava II. zpočátku neprobíhala úplně hladce. Už v únoru 2014 hlásili zástupci Evropské unie, že mají směrem k nastavení nového titulu řadu výtek. Nakonec se ale všechny podařilo české straně vyřešit a na jaře loňského roku schválila Evropská komise jeho definitivní podobu. Podle očekávání je v něm méně finančních prostředků než v období předchozím, celkem 125 miliard korun. Ty budou tentokrát mezi projekty rozdělovány v rámci tří věcných a jedné technické prioritní osy oproti dřívějším osmi. Zeštíhlení programu by mělo podle zástupců ministerstva dopravy vést k efektivnějšímu a rychlejšímu toku dotačních peněz. Ministerstvo chce zároveň předejít možnému nedostatku kvalitních projektů, což by mohlo nastat v případě, že by často docházelo ke zdržením při přípravě staveb. „Proto jsme výrazně posílili investice do přípravy projektů a rozběhly se i výkupy pozemků, které byly další překážkou,“ dodává Ťok.

ČERPÁNÍ ZAČALO DOBŘE

Přes snížení celkové alokace tak budou prostředky v OPD II opět znamenat vítanou pomoc pro české silnice a železnice. Právě jejich stavba či rekonstrukce je stěžejním cílem programu. K těm dalším se řadí například podpora kombinované nákladní dopravy, rozvoj překladišť nebo nově i možnost financovat pořizování nových vlakových souprav nebo infrastrukturu pro tramvaje, metro a trolejbusy.

Začátek čerpání dotací na dopravu zatím probíhá bez problémů. V listopadu loňského roku byly vyhlášeny první výzvy. Na projekty je v nich zatím připraveno 84 miliard korun s tím, že větší část těchto peněz (kolem 49 miliard) půjde na modernizaci a výstavbu silniční sítě. A to jak té, která je součástí páteřní evropské dopravní sítě TEN-T, tak i na komunikace mimo ni. V drtivé většině případů tak budou příjemci dotací státní organizace - Ředitelství silnic a dálnic a Správa železniční dopravní cesty.

Při pohledu na konkrétní projekty, které by měly být z programu podpořeny, nás nečekají žádná velká překvapení. „Chceme evropské prostředky využít především na páteřní dálniční síť, tedy R35 spojující Hradec Králové a Olomouc, Pražský okruh, spojení s Rakouskem přes D3 a s Polskem přes D11,“ prohlásil o záměrech ministerstva před časem Dan Ťok.

Na železnici bychom se měli dočkat například zásadní modernizace trati Plzeň-Domažlice-státní hranice, která by měla zrychlit spojení na Mnichov. Velkým projektem bude i železniční trať vedoucí na pražské letiště. Projekt, kterým se představitelé státu i Prahy zabývají už několik desítek let, by konečně mohl dospět do zdárné realizace. Praha totiž stále zůstává jedinou středoevropskou metropolí, která nemá na letiště napojenou železnici.

BUDOU ŽÁDAT I KRAJE?

Své projekty chtějí do OPD II podávat i kraje. Hejtmani v současnosti hovoří hlavně o možnosti získat dotaci na pořizování nových vlakových souprav. Šéf Asociace krajů a hejtman Jihomoravského kraje Michal Hašek nedávno naznačil, že kraje nechtějí být závislé na libovůli dopravců, kteří budou provozovat jednotlivé linky v krajích. Vlaky pořízené s pomocí OPD II totiž budou majetkem kraje, nikoliv přepravce. Zbývá prý rozhodnout, zda budou regiony nakupovat soupravy samostatně, či zda vše proběhne ve spolupráci se státem. „Kdyby existovala varianta, že tyto nové vlakové jednotky nakoupí Česká republika, pro kraj by to znamenalo, že nepotřebujeme 15 procent spoluúčasti a ušetříme krajskému rozpočtu miliardu korun,“ dodal hejtman Hašek.

První stavební práce na projektech podpořených z Operačního programu Doprava II by měly odstartovat už v letošním roce. V plánu je kupříkladu napojení obchvatu Příboru na průmyslovou zónu Mošnov v Moravskoslezském kraji. Jednu z klíčových staveb by měli dělníci dokončit nejpozději do roku 2019. Pro celou oblast to bude velká úleva, v současnosti totiž odkládaná silnice končí v poli. „Výstavbu komplikovaly výkupy pozemků. Nyní je však úsek připraven ke stavbě. Jsou už vydána všechna povolení, takže se začne stavět ještě letos,“ uvedl mluvčí ministerstva dopravy Zdeněk Neusar, který poukazuje i na dalších chystané úseky v regionu. Třeba na dokončení prací na silnici I/48, kde je v současnosti doprava svedená do jednoho pruhu. Z dalších projektů se letos můžeme těšit na dostavbu D8 v Českém středohoří, na obchvaty Krnova a Opavy či na další etapy modernizace dálnice D1. Na železnici bude patřit mezi nejvýznamnější akci stavba plzeňského železničního uzlu, pokračující rekonstrukce nádraží v Olomouci nebo modernizace trati Rokycany – Plzeň. I vodní doprava bude mít své investice V plánu je dlouho očekávané zvýšení ponorů na Vltavské vodní cestě.

HROZÍ ZPOŽDĚNÍ STAVEB

S plánováním a realizací velkých silničních staveb je nově spojen jeden velký problém, který by vše mohl zásadním způsobem zbrzdit. V loňském roce totiž Česká republika přijala dle požadavků Evropské unie zákon, který významně mění pravidla vydávání posudků vlivu staveb na životní prostředí, tzv. EIA. Bez tohoto dokumentu u nás žádná stavba nemůže vzniknout a co víc, podle Evropské unie přestaly po schválení zákona platit mnohé již vydané posudky. Kromě zmíněné I/48 hrozí zrušení posudku EIA i celé řadě dalších akcí. Například dálnici D1 v úseku Přerov – Lipník, dálnici D11 za Hradcem Králové, úseku R35 z Opatovic do Časů nebo obchvatu Českých Budějovic na D3. Problém se navíc týká i železnic. Především rozestavěných úseků trati mezi Voticemi a Českými Budějovicemi. V oblasti vodní dopravy zase hrozí stopka budování zdymadla v Přelouči. „Jde o stavby za desítky miliard,“ shrnuje situaci Zdeněk Neusar s tím, že v současnosti se ministerstvo dopravy snaží vyjednat s Evropskou unií výjimku. „Chceme Evropskou komisi přesvědčit, že i při využití starších stanovisek jsme schopni naplnit požadavky směrnice EIA.“

Zatímco stát se snaží vyjednávat se zástupci EU o všech stavbách, kraje a různé organizace pracují na podpoře těch svých důležitých komunikací. Například hejtman Pardubického kraje Martin Netolický poslal do Bruselu memorandum starostů s tím, že na silnici už prostě nelze dál čekat. Ostatně snaha o stavbu dalších úseků R35 v Pardubickém kraji už je považována za takový nekonečný příběh. „Děláme si naděje, že z hlediska naléhavosti výstavby pravděpodobně dojde k nějakému kompromisu. U staveb, které nemají dokončené územní rozhodnutí, se však bude EIA dělat nejspíše znovu,“ uvedl hejtman Netolický.

Filip Appl