Komise si myslí, že v Polsku končí demokracie

Poslední změny v polském ústavním soudu a nový mediální zákon jsou ohrožením demokratického státu. Myslí si to Evropská komise, která zahájila v půlce ledna řízení proti Varšavě. Vůbec poprvé se stalo, že bylo spuštěné zjišťování, zda některý ze členů neporušil zásady demokracie. Vše může skončit až odebráním hlasovacích práv 51 polským europoslancům a v krajním případě i vyloučením Polska z osmadvacítky.                      

Nová polská vláda se dostala k moci na podzim loňského roku. Konzervativní strana Právo a spravedlnost (PiS) získala většinu v obou komorách parlamentu a na jaře byl i její člen, Andrzej Duda, zvolen prezidentem. Novou premiérkou se stala Beata Szydlova. I když nejen v Polsku se často objevují hlasy, že faktickým šéfem strany je bratr bývalého prezidenta Polska tragicky zesnulého při letecké havárii u Smolensku předseda PiS Jarosław Kaczyński.

Co vlastně Evropské komisi vadí? Poslední změny ve fungování ústavního soudu a mediální zákon. „Polsko je suverénní země, která prošla demokratickými volbami a dělá reformy. Musí ale dbát jako členská země EU i závazků, které sama přijala podpisem Smlouvy o EU. A tím závazkem podle článku 2 Smlouvy je dodržování principů právního státu. Komise, jak známo, je hlídačem dodržování smluv, a má povinnost se ptát a hodnotit. Jedná se o preventivní opatření,” odpověděla na otázky Evropských novin česká eurokomisařka Věra Jourová. Týden po ohlášení řízení proti Varšavě oznámil stálý předseda Evropské rady Polák Donald Tusk, že jednání o situaci v Polsku nebude na programu únorového summitu osmadvacítky v Bruselu.

PROTESTY PROTI REFORMÁM

Nová jednobarevná polská vláda přijala změnu fungování polského ústavního soudu. Ten má patnáct členů, po reformě PiS je usnášeníschopnou většinou od nynějška třináct soudců. Z nich je potřeba pro přijetí návrhu souhlasu alespoň devíti. PiS se tím podle kritiků snaží schválně omezit rozhodovací schopnosti soudu, protože pokud se soudci v plénu nesejdou nebo neshodnou, tak budou zavaleni žádostmi a znehybněni. PiS také prosadila přeměnu veřejnoprávní televize, rozhlasu a tiskové kanceláře z veřejnoprávních na státní instituce.

Od listopadu lidé v Polsku protestují proti reformám nové vlády. Na varšavské demonstraci v půlce prosince se údajně sešlo na padesát tisíc lidí. Protesty svolává Výbor na obranu demokracie (KOD), jenž se těší podpory většiny opozičních stran. Demonstrace se uskutečnily i v půlce ledna, kdy odpůrci kromě Varšavy protestovali též před polskými ambasádami V Bruselu, Londýně, Berlíně a Paříži. V lednu vyhnal lidi do ulic návrh zákona, díky kterému by mohly policie a bezpečnostní složky sledovat aktivitu občanů na internetu bez soudního příkazu.

Je to poprvé od zavedení ochranného mechanismu v roce 2014, co byl uveden v praxi. V případě, že se po tomto šetření ostatní členové EU jednomyslně shodnou, že v Polsku jsou porušovány zásady demokratického státu, Vašavě budou omezena hlasovací práva, hrozí jí i přímo vyloučení z Unie. To se však zdá velmi nepravděpodobné a nejen kvůli tomu, že Maďarsko již dříve ohlásilo, že tento případný návrh bude vetovat. Podle Věry Jourové je důležité vidět situaci v Polsku v širším kontextu. „Věřím tomu, že tak daleko nedojdeme. A pokud ano, může být užitečné se vrátit při debatě hlav států ke kořenům a základním principům, na kterých EU stojí,” dodala eurokomisařka Věra Jourová.

Lukáš Zitka