IROP se rozjíždí, letos nabídne 84 miliard

Rok 2014 se v oblasti čerpání evropských dotací nesl ve znamení přípravy programů, které mají tyto dotace zprostředkovávat v letech 2014 – 2020. Pozornost veřejnosti se upírala především na přípravu Integrovaného regionálního programu, který nahrazuje zrušený koncept ROPů, za který bojovaly hlavně krajské samosprávy. IROP si nakonec své místo v systému obhájil a v červenci loňského roku došlo k jeho schválení Evropskou komisí. Jak je na tom program dnes? Odstartovalo čerpání bez problémů?

IROP, o jehož hladký chod se stará Centrum pro regionální rozvoj České republiky zřizované Ministerstvem pro místní rozvoj, je v současném programovém období jedním z klíčových operačních programů. Hlavně přes něj půjde totiž finanční podpora Evropské unie do jednotlivých krajů, měst a obcí a mikroregionů. Připraveno je v něm přes 127 miliard korun, což je zhruba pětina všech prostředků, které má Česká republika do roku 2020 k dispozici. Žadatelé v podobě krajů, měst a obcí a jimi zřizovaných organizací mohou už nyní získat dotace na projekty, které pomáhají s rozvojem konkrétních území. A ačkoliv paleta oblastí, které IROP pokrývá, je poměrně široká, nepůjde podle osob zodpovědných za dobré čerpání evropských fondů o žádné rozhazování peněz. „IROP nebude seznam přání nebo projektových záměrů, které chce někdo někde udělat. Naopak jsme jasně řekli, co budeme podporovat a co s námi mohou příjemci projednat,“ řekla ministryně pro místní rozvoj Karla Šlechtová s tím, že v minulosti se řada věcí udělala špatně a špatné bylo i nastavení rozdělování dotací. Je tu díky tomu řada hotelů bez hostů nebo akvaparků či golfových hřišť, která nikdo příliš nevyužívá. „Takové projekty už nebudeme podporovat,“ dodala ministryně. Mezi hlavními tématy IROP tak zůstala především dopravní infrastruktura. Opomenuty nebudou ani projekty ve školství a vzdělávání či podpora investic do zlepšování veřejného prostoru. Oproti původním záměrům Evropské unie, která nechtěla v IROP podporovat cestovní ruch, si Česká republika nakonec vymohla také možnost podpory kulturních památek a muzeí. A ačkoliv většinově panuje se začínajícím programem spokojenost, objevují se i pochybnosti. Třeba obce se bojí, že dosáhnou na méně peněz než dřív. „Především malé obce do 500 obyvatel jsou postaveny do nelehké pozice. Zatímco dříve byly jejich projekty podporovány z Programu rozvoje venkova, nyní budou muset o dotační podporu soupeřit s řádově mnohem většími obcemi, třeba i krajskými městy,“ upozornil již dříve expert na dotační programy Miloš Cininburk.

VÝZVY NAPŘÍČ OBLASTMI

A jak to zatím s chodem IROP vypadá? Podle ministerstva pro místní rozvoj začalo čerpání velmi dobře. V roce 2015 bylo v rámci 19 výzev, které byly v rámci programu vyhlášeny, nabídnuto projektům téměř 40 miliard korun. Peníze míří do všech krajů, kromě Prahy, která má vlastní operační program. Většina prostředků půjde podle očekávání do dopravy. Zveřejněny byly výzvy zaměřené například na zavedení a modernizaci inteligentních systémů pro veřejnou dopravu nebo na opravy konkrétních silničních úseků. Portfolio Integrovaného regionálního operačního programu je ale samozřejmě podstatně širší. Mezi výzvami vyhlášenými v loňském roce najdeme třeba tu zaměřenou na kybernetickou bezpečnost. Žadatelé stále mohou z programu získat dotaci na softwarové i hardwarové zabezpečení důležitých informačních systémů. V říjnu byly vyhlášeny také výzvy zaměřené na sociální služby. Příjemci, kterými mohou být kromě krajů i obce, církve, neziskové organizace nebo organizace zřizované kraji či obcemi, mohou až do března tohoto roku usilovat o kousek z koláče, ve kterém je celkem 1,7 miliard korun. Přihlášené projekty by se měly týkat přeměny velkých ústavů sociálních služeb do menších komunitních center, což je trend, který je v současnosti Evropskou unií hojně podporován.

Své výzvy se v loňském roce dočkaly i Místní akční skupiny (MAS). Jejich zástupci si v minulosti často stěžovali, že se na tyto celky doposud spíše zapomínalo. Ministryně pro místní rozvoj uvedla, že v září zveřejněná výzva, která se zaměřuje na podporu činnosti MASek, je dokladem toho, že se tento trend mění. „Rozvoji venkova významně napomáhá činnost místních akčních skupin. Ty podporují vytváření pracovních příležitostí, rozvoj místní ekonomiky, infrastruktury a občanské vybavenosti. Právě proto je tato výzva směřována na podporu aktivit těchto skupin,“ dodala Karla Šlechtová. Jde o dlouhodobou výzvu, která poběží až do června 2018. Na projekty MASek jsou v ní připraveny skoro dvě miliardy korun.

PRVNÍ PROJEKT SCHVÁLEN V LEDNU

V lednu tohoto roku přišel pro čerpání z IROP v tomto období první zlomový okamžik. Ministerstvo pro místní rozvoj totiž vydalo první rozhodnutí o poskytnutí dotace z tohoto programu. Projekt se týká rekonstrukce čtyřkilometrového úseku silnice z Jetřichova do Broumova v Královéhradeckém kraji za 57 milionů korun. „V současné době žadatelé předložili 27 žádostí o podporu za 1,3 miliardy korun. Rozpracováno je přitom dalších 1313 projektů za celkem 7,3 miliardy,“ říká Karla Šlechtová s tím, že většina zatím přijatých žádostí o dotaci se týká právě dopravy. Naplnil se tak cíl Královéhradeckého kraje, jehož hejtman Lubomír Franc už v říjnu loňského roku oznámil, že kraji záleží i na rychlosti, s jakou bude žádat o podporu pro své projekty.

Současně přibývají stále nové a nové výzvy. Mezi nimi například další, která pomůže dopravě. Tentokrát je jejím cílem lepší orientace na zastávkách a v dopravních prostředcích. Stovky milionů tak půjdou na nákup nízkoemisních autobusů a dalších dopravních prostředků, desítky milionů korun pak na modernizaci systému pro sledování a řízení vozidel, na dispečink veřejné dopravy či třeba na pořizování nových informačních tabulí, se kterými se cestující setkávají na zastávkách. Mimo dopravu se již dočkala oblast kultury. Více než dvě miliardy půjdou v tomto a dalších letech na zvýšení ochrany různých sbírek a výstav a na modernizace muzejních prostor. Další výzvy bude MMR zveřejňovat v průběhu celého roku. V letošním roce by jich mělo být celkem 45, ve kterých na žadatele čeká přes 84 miliard korun. Souběžně s tím se očekává velký nárůst počtu projektů, pro které jejich autoři chtějí získat dotaci. Dosud totiž většina z nich připravovala potřebné podklady a vyčkávala na vhodnou výzvu.

SILNICE NA PRVNÍM MÍSTĚ

Otázkou samozřejmě zůstává, jaké projekty se letos podaří žadatelům přihlásit. V současnosti se zdá, že by měly být využity prakticky všechny vyhlášené výzvy. Velký zájem se očekává v oblasti oprav krajských silnic. Jednotlivé regiony finišují s přípravami projektů. Například Pardubický kraj chce s pomocí evropských peněz opravit silnici v Moravské Třebové či v Hrádku. „Na modernizaci silnice v Hrádku je zpracována projektová dokumentace, je vydané stavební povolení a je prodloužena jeho platnost. Můžeme tento projekt tedy rovnou podat do vyhlášené výzvy IROP,“ sdělil náměstek hejtmana pro dopravu a dopravní obslužnost Jaromír Dušek. Liberecký kraj zase chystá opravu silnice z obce Okna směrem na Kokořínsko na Českolipsku, Jihočeský kraj se zaměří mimo jiné i na opravy mostů v Dolních Nerestcích, Zátaví, Miroticích a Čimelicích a Vysočina plánuje stavbu obchvatů Velké Beranova, Okříšku a Jihlavy. „Pokud se u těchto velkých projektů včas podaří dokončit přípravu a bude na ně přiznána dotace, mohlo by se s jejich stavbou začít v roce 2018,“ uvedl náměstek hejtmana Libor Joukl. Na výzvu zaměřenou na pořizování nových vozů MHD zase čekají mnohá města. Třeba ta v Ústeckém kraji. Ústí nad Labem, Děčín, Teplice a Chomutov mají v plánu IROP využít k nákupu nových autobusů. „Máme připravený zásobník projektů, do fáze projektové dokumentace projekty připraveny nejsou. Největším by byla obnova vozového parku MHD,“ uvedl mluvčí Chomutova Jan Rödling. Nejpřipravenější mají tento projekt v Teplicích, kde chystají nákup 11 hybridních autobusů.

V plánu je letos i řada projektů mimo dopravu. Oprav se dočkají hrady a zámky, školy obdrží nové vybavení a vybudují nové areály, složky IZS budou moci čerpat peníze na pořízení nové techniky a v krajích vzniknou desítky kilometrů nových cyklostezek. Filip Appl