Bosna a Hercegovina žádá o přijetí do EU. Na vstup si ještě počká

Bosna a Hercegovina předala v Bruselu žádost o přijetí do Evropské unie. Země, která se v červnu 2003 na summitu v Soluni stala potenciální kandidátskou zemí pro vstup, si však na svůj vstup do EU ještě několik let počká. Zástupci Evropské unie o konkrétním datu vstupu mluvit nechtějí, podle pozorovatelů to však nebude dřív než v roce 2025.

Eurokomisař Johannes Hahn a šéfka evropské diplomacie Federica Mogheriniová informovali, že Bosna a Hercegovina musí do té doby pracovat na reformách týkajících se hospodářského růstu, sociální spravedlnosti, zákonnosti i veřejné správy. Zástupci EU také dodali, že prioritou země zůstává funkčnost institucí, která bude zajišťována také s pomocí EU.

POSTUPNÉ PŘIBLIŽOVÁNÍ

Po skončení války v Bosně a Hercegovině, která byla nejkrvavějším konfliktem rozpadu Jugoslávie, se od roku 1995 Evropská unie v zemi snažila o znovuvytvoření stabilní politiky, sociálního systému i ekonomiky. Země tak od EU dostala během devíti let od roku 1991 téměř 2,2 miliardy eur, které čerpala z programů ECHO, PHARE a Obnova. V roce 1997 Evropská unie přišla s takzvaným regionálním přístupem, který ustavoval politické a ekonomické podmínky pro bilaterální vztahy a měl přispívat ke stabilizaci a míru v zemi. O rok později pak EU vytvořila Poradní úřad, který zajišťoval Bosně a Hercegovině technickou a odbornou pomoc v oblasti správy, regulace a politiky. V roce 1999 přišla EU do zemí západního Balkánu se Stabilizačním a asociačním procesem (SAP), jehož cílem je stabilizace země, podpora rychlého přechodu k tržnímu hospodářství, podpora regionální spolupráce a příprava země na vstup do EU. V následujícím roce pak EU oficiálně schválila SAP v zemích západního Balkánu včetně Bosny a Hercegoviny, které přidělila status potenciální kandidátské země pro vstup do EU. Jakmile země na základě SAP zvládne dostatečný pokrok, může EU přistoupit k uzavření Stabilizační a asociační dohody (SAA). Ta zajišťuje zemi vzájemnou spolupráci s EU a snaží se o to, aby se země přibližovala k evropským standardům. Jednání o podpisu této dohody s Bosnou a Hercegovinou začala v listopadu 2005, smlouvu ale představitelé země a EU podepsali až v červnu 2008. V témže roce země podepsala také dohodu o finanční pomoci na základě programu IPA, který nahradil program CARDS podporující země západního Balkánu mezi lety 2000-2006. Díky programu IPA získala Bosna a Hercegovina od roku 2007 do roku 2013 od EU celkem 660 milionů eur, které sloužily především na pomoc v přechodném období a budování institucí, přeshraniční spolupráci, regionální rozvoj, rozvoj lidských zdrojů a rozvoj venkova.

ŽÁDOST O ČLENSTVÍ

Evropská komise vydává každoročně zprávu o pokroku, kterého docílily potenciální kandidátské státy. Ještě v roce 2013 komise zhodnotila, že pokrok Bosny a Hercegoviny zůstal pod očekáváním a že je zapotřebí značného úsilí, aby stát splnil podmínky umožňující podání žádosti o členství. V roce 2014 komise vyhodnotila, že vývoj státu se zastavil a že země prokázala jen omezený politický a ekonomický pokrok směrem k evropským standardům. Dodala však, že velké povodně, které zasáhly zemi v květnu 2014 a patřily k největším povodním na tomto území od 19. století, měly značný socio-ekonomický dopad. V minulém roce Evropská komise informovala, že země je stále v rané fázi sbližování se standardy EU, ale je zde už jistá míra připravenosti v oblasti zadávání veřejných zakázek a společného trhu. Aby se země mohla začlenit do EU, musí ještě vynaložit úsilí v oblasti politiky, soudního systému, svobody a bezpečnosti, průmyslu, zemědělství nebo životního prostředí. Díky jistému pokroku Bosny a Hercegoviny vstoupila 1. června minulého roku v plnou platnost Stabilizační a asociační dohoda a dalším krokem k přijetí do EU se tak letos stala žádost o členství, kterou musí EU teprve přijmout. Česká republika, podle prohlášení Ministerstva zahraničních věcí, podání žádosti Bosny a Hercegoviny vítá a věří, že tento krok pomůže vyřešit otevřené otázky a přispěje k dalšímu posunu země v procesu evropské integrace a ke zlepšení sociálních a ekonomických podmínek jejích obyvatel.

Ze zemí západního Balkánu je zatím členem Evropské unie pouze Chorvatsko, a to od 1. července 2013. Kandidátskými zeměmi jsou Černá Hora, Srbsko a Makedonie. Ta požádala o členství v březnu 2004, Srbsko v roce 2009 a Černá Hora podala žádost o rok dříve. Kosovo a Albánie jsou zatím potenciálními kandidátskými zeměmi na přistoupení k EU.

Karolína Frýdová