Dohoda je na světě. Brexit zažehnán?

Únorový summit osmadvacítky přinesl velký průlom v otázce Brexitu, možného vystoupení Velké Británie z Unie. David Cameron nakonec dokázal přesvědčit evropské lídry o oprávněnosti svých požadavků a domohl se změny vztahu své země s Unií. Po dohodě s představiteli členských států také konečně oznámil datum referenda o setrvání Velké Británie v Unii. Uskuteční se 23. června.

Cesta k dohodě však nebyla jednoduchá. Británie získala výjimku z dohody „o stále těsnější Unii“, která by Spojené království nutila do větší integrace. Stejně tak na něj evropské špičky nebudou tlačit kvůli přijetí eura, libra zůstane platidlem na Ostrovech i nadále. Podle Camerona také nové podmínky umožňují Británii účastnit se pouze takových unijních projektů, který jí vyhovují. Špičky osmadvacítky tak nemohou počítat s účastí Britů třeba v projektech otevřených hranic či různých záchranných programů. Důležitým bodem byla i otázka sociálních výhod pro cizince pracujících ve Spojeném království. Nové ujednání dává Britům možnost pozdržet o čtyři roky benefity pracujícím z ostatních států Unie. Opatření bude platit pro nově příchozí migranty a od roku 2020 i pro všechny ostatní zahraniční pracovníky, kteří v současnosti už dávky využívají. Z premiéra Camerona, soudě podle jeho vyjádřeních bezprostředně po jednáních, čišela spokojenost. Měl dojem, že vyjednal, co si předsevzal, a tak veřejně prohlásil, že v červnovém referendu bude podporovat setrvání své země v Unii.

Jenže Cameronovu slávu a především místo na stránkách britského tisku po summitu vzal londýnský starosta Boris Johnson. Rotačky s denním tiskem v pondělí po ohlášení konsenzu s Unií jely na plné obrátky. Téměř všechny deníky měly ale na titulní stránce fotku starosty Londýna, ne premiéra. Boris Johnson se totiž veřejně přiklonil k opuštění osmadvacítky. Velmi vlivná a oblíbená osobnost může v předreferendové kampani pořádně zamávat s hlasy voličů. Průzkumů veřejného mínění se v Británii uskutečnilo do napsání tohoto článku (22. 2.) celkem sedmnáct. Jedenáct z nich vyšlo lépe pro zastánce setrvání v Unii, šest pro jeho odpůrce. Průzkumy jsou ale často nespolehlivé, lepší přehled můžete získat z toho, jak sami Britové sází a jaké kurzy vypsali bookmakeři. Zatím to podle nich vypadá, že Spojené království zůstane v evropském společenství a Brexit tak skončí jen nesplněným snem Nigela Farage, jeho strany UKIP a dalších britských euroskeptiků.

VELKÁ POSILA TÁBORA EUROSKEPTIKŮ

Cameron však musel prakticky ihned po oznámení dohody řešit nepříjemný problém. Šest z dvaceti jeho ekonomických poradců se odmítlo podepsat pod premiérův dopis vyjadřující souhlas s novými pravidly pro Británii. Nejvíce však Cameronovi uškodilo veřejné podpoření Brexitu Borisem Johnsonem. Podle průzkumů patří totiž Johnson k nejpopulárnějším politikům v zemi. „Teď je pro Británii čas, aby ukázala kuráž. Aby dala jasně najevo, že se nebude schovávat pod sukni Bruselu a nebude přenášet veškerá rozhodnutí na někoho jiného,“ uvedl pro deník Daily Telegraph starosta Londýna.

K Brexitu se přihlásil i další člen Konzervativní strany a kandidát na místo londýnského starosty po Johnsonovi Zac Goldsmith. „Je pro nás nesmyslné nechat se svazovat politickým společenstvím, které je na ústupu. Měli bychom být svobodní při obchodu s rychleji rostoucími trhy, než je EU,“ napsal do svého vysvětlení, proč se rozhodl podpořit euroskeptiky, Zac Goldsmith.  

David Cameron odhodlaně obhajoval nové „výsadní postavení“ Británie vůči Unii. Nejen Johnsonovi, ale všem příznivcům britského odchodu vzkázal. „Věřím, že v následujících týdnech bude důležité ukázat ekonomické následky opuštění Unie. Británie bude silnější, když zůstane v reformované Evropské unii. Pokud odejdeme z EU, možná budeme mít větší suverenitu, ale nebudeme mít možnost tolik ovlivňovat světové dění,“ nechal se slyšet premiér při projevu k poslancům.

Lukáš Zitka