Co na to europoslanci

Europoslanci a název Czechia

Připadá mi to jako naprostý nesmysl. Czech Republic je dokonale známá, Evropské země mají pro naši zemi svoje ustálené názvy. Tohle je umělý nesmysl, který nikomu nic neříká a který nikdo nebude respektovat. Německu ostatně říkáme Německo jenom my, a původ toho názvu není nijak lichotivý, Němci němí nejsou. Ta země se jmenuje Bundesrepublik Deutschland, Francouzi jí říkají Allemagne, Italové Germania. Rakousko se nejmenuje Rakousko, ale Republik Österreich, všeobecně se používá název Austria i mezi jinými slovanskými národy a Rakousko této zemi říkáme zase jen my. Takže vymýšlet, jak mají České republice kde říkat, pokládám za dokonalý nesmysl. Oficiální název této země je Česká republika, a jak si to kdo zkracuje je v podstatě jeho věc. Nebo by měli Němci trvat na tom, že máme říkat Germánie místo Německo?

Pavel Poc, poslanec Evropského parlamentu

Anglické označení Czechia pro naši zemi považuji za úplně přirozené, to už jsme měli zavést před dvaceti let...

Číst dál ...

Jaký by podle Vás měl být ve vztahu k uprchlické krizi vývoj německé politiky a jaký vývoj reálně očekáváte?

(Evropské noviny - 12/2015) Som presvedčený o tom, že nemecká politika - a tým pádom aj politika Eur´pskej komisie - bola od začiatku chybná. Pani kancelárka Nemecka zle odhadla situáciu, resp. jej vyhlásenia boli možno ovplyvnené aj inými faktormi (nomináciou na Nobelovu cenu mieru, resp. na osobnosť roka 2015). Už od novembra 2015 je jasné, že do značnej miery zmanipulovaná nemecká verejná mienka sa začne meniť. Konflikty medzi migrantmi, resp. medzi občanmi a políciou Nemecka a migrantmi sa budú opakovať a takýto vývoj bude zvyšovať tlak na ešte väčšiu zmenu verejnej mienky. Najserióznejšie a najdemokratickejšie by bolo, keby pani kancel§rka Nemecka spolu s p. Junckerom vystúpili pred verejnosť a povedali by: mýlili sme sa, zle sme odhadli situáciu, ospravedlňujeme sa - a potom by mohla nasledovať zmena migračnej politiky, ktorá by nebola fokusovaná na vydieranie tých členských krajín, ktoré aj doteraz mali realistickejšie názory, ale predovšetkým na ochranu vonkajších hraníc EU - a predovšet...

Číst dál ...

Zvládá Evropa, její představitelé a státníci současnou uprchlickou krizi? Kde případně vidíte chyby?

(Evropské noviny - 9/2015) Vývoj okolo migrační krize naplno ukazuje bezradnost Komise i lídrů velkých evropských zemí. Částečně je vina i na současné smluvní úpravě procesů rozhodování a fungování uvnitř evropských institucí, která je příliš složitá a těžkopádná a proto velmi špatně a pomalu reaguje na sebevětší krizi. Ne-akceschopnost, na kterou již delší dobu upozorňuji, ohrožuje svobody a práva, které jsme ještě několik měsíců zpátky mylně považovali za zcela nedotknutelné. Místo komplexního řešení problému, v Komisi jen navrhují nesmyslné přerozdělování migrantů. Německo zcela nepochopitelně nejdříve k sobě migranty pozvalo, aby poté před nimi zavřelo hranice. Rakousko, Slovensko, Chorvatsko, Slovinsko i Česká republika byly tímto zataženy do problému, který prohloubilo samo Německo. Je zcela skandální, že uzavření hranic Německu posvětila i Evropská komise. Celé to působí dojmem, že šlo jen o cynický způsob vydírání středoevropských stát...

Číst dál ...

Jaký vývoj v Řecku očekáváte po demisi vlády premiéra Tsiprase?

(Evropské noviny - 8/2015) I když podle řecké ústavy měl lídr nejsilnější opoziční strany šanci na sestavení nové vlády do pondělního rána, už v době, kdy Alexis Tsipras svou demisi oznamoval, nebylo pravděpodobné, že uspěje. Stejnou šanci bude nyní mít i lídr třetí nejsilnější řecké strany, jedná se však spíše o formalitu. Země se tedy s největší pravděpodobností blíží k novým volbám ve druhé polovině září, ke kterým ji dovede úřednický kabinet. Současné průzkumy ukazují, že Tsipras má i nadále mezi voliči nejsilnější podporu. Ve volbách tedy pravděpodobně znovu zvítězí a potvrdí svou pozici. Po odchodu pětadvaceti krajně levicových poslanců ze Syrizy navíc nebude vystaven vnitropolitickému tlaku.

Olga Sehnalová, poslankyně Evropského parlamentu

Co se týká dohod s Řeckem a další vývoje, tak se dle mého názoru toho moc nezmění. Pokud bych byl na místě řeckého premiéra Tsiprase, došel bych si také p...

Číst dál ...

Jaký máte názor na kvóty pro přijímání uprchlíků pro jednotlivé evropské země?

(Evropské noviny - 5/2015) Problém masivního směřování uprchlíků do zemí EU nemá, bohužel, ani rychlé, natož pak jednoduché řešení. Jeho narůstání ale nevěnovala unie potřebnou pozornost, jednotlivé její instituce problém podcenily a navíc nespolupracovaly koordinovaně. Když pak přišla mnohem větší vlna uprchlíků, než byly ty, které nevyvolávaly tolik pozornosti, provázená nebývalým počtem obětí doslova hazardního úprku před sociální a ekonomickou beznadějí, nastal šok. A s ním překotná snaha něco udělat. Jenomže stylem hašení požáru, který unii přerostl přes hlavu. Společně s potřebou vyslat signál zemím unie, do kterých míří uprchlíků nejvíc. A které situaci zvládají jen s vypětím sil - včetně finančních. Signál, že na problém uprchlíků nejsou samy, že jsou součástí unie. (Mimochodem, nějak mi scházejí informace, jak chtějí přispět k řešení problému a pomoci EU například Spojené státy, které svými velmocenskými aktivitami v mnoha zemích nastol...

Číst dál ...

Jak se díváte na cestu prezidenta Miloše Zemana na oslavy konce 2. světové války do Moskvy? Změnilo nějak váš názor to, že se prezident nezúčastní vojenské přehlídky?

(Evropské noviny - 4/2015) I když se domnívám, že Rusko má k demokracii tak daleko jako Ukrajina, cestu prezidenta Zemana k uctění památky obětí druhé světové války zcela schvaluji. Postoj, který sdílím, snad nejlépe vyjádřila spisovatelka Lenka Procházková, když ve svém proslovu bojkotovaném médii řekla, že mrtvým a umučeným je dočista jedno, vedle koho stojí Miloš Zeman na tribuně. Nedovedu si představit, že by Miloš Zeman využil své návštěvy v Moskvě k tomu, aby vybízel prezidenta Putina k tvrdšímu postupu vůči Ukrajině či k obsazení zemí střední Evropy. Může však posílit své postavení potenciálního prostředníka, protože dříve nebo později stejně dojde k jednání o urovnání celého konfliktu, byť si to možná někteří z té či oné strany nepřejí. I když jsem celoživotně orientován na Paříž, nikoliv na Moskvu, považuji bojkot oslav konce druhé světové války za skandální a za výraz naprosté ztráty historické paměti.

...

Číst dál ...

Jak po skončení „doby hájení“ hodnotíte činnost české eurokomisařky Věry Jourové?

(Evropské noviny - 3/2015) Působení paní komisařky Jourové hodnotím velice pozitivně. I přes těžké začátky se paní komisařka chopila svého portfólia s obrovskou odhodlaností a vytrvalostí a i přes rozsáhlost oblasti, kterou se zabývá, skutečně prokázala svou schopnost se v tématech orientovat, flexibilně reagovat a dynamicky řešit závažné otázky. Musím ji a její kabinet pochválit především za jejich komunikativnost, proaktivní přístup a kooperaci. Pozitivní postoj je při této práci klíčový a komisařka Jourová od počátku své činnosti prokazuje velmi proaktivní přístup. Vzala si do svého týmu kvalitní odborníky, se kterými se velmi dobře spolupracuje. Doufám, že po dobou svého mandátu vytrvá v dobře odváděné práci.

Tomáš Zdechovský, poslanec Evropského parlamentu

Paní komisařka Jourová ani svých 100 dnů hájení nepotřebovala, mnoho jsme o její činnosti zatím neslyšeli. Každopádně je zřejmé, že do bruselské...

Číst dál ...

Aktuální číslo

Inzerce v Evropských novinách

Spolupracujte s námi a inzerujte v tištěném i webovém vydání.

Více info zde.

Rozhovory

stating

Evropské instituce

  • Evropský účetní dvůr

    Zatímco v minulých číslech Evropských novin jsme se zaměřili hned na dvě významné soudní instituce, tentokrát se v naší pravidelné rubrice podíváme do světa financí. V našem hledáčku je totiž...

    Číst dál...