Představujeme Evropské instituce a osobnosti

José Manuel Barroso

Evropská komise je jeden z nejdůležitější výkonných orgánů Evropské unie. Být jejím předsedou se tak poštěstí jen málokomu. Březnové osobnosti naší rubriky se to podařilo hned dvakrát. Portugalec José Manuel Durão Barroso byl předsedou Komise celých deset let. Dva roky byl také portugalským premiérem.

José Barroso se narodil v roce 1956 v Lisabonu. Studoval práva a politické vědy na univerzitách v Lisabonu, New Yorku a Florencii. K tomu studoval také sociální a ekonomické vědy na univerzitě v Ženevě. Už při studiích se angažoval v akademické sféře a působil jak na ženevské univerzitě tak na Georgetown University ve Washingtonu D.C. a získal zde svůj doktorát. Poté se vrátil zpět do rodné země a od roku 1980 zastával post ředitele fakulty mezinárodních vztahů na portské univerzitě Lusíada. Z jeho akademických titulů by se slušelo připomenout i čestný doktorát od Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně za zásluhy o připojení České republiky k Evropské unii a při budování nové Evropy.

Barroso začal být politicky aktivní již při studiích. Byl dokonce předsedou Portugalské komunistické strany pracujících. V politickém přesvědčení byl maoistou. Ve velké politice se pak pohyboval nejprve jako předseda krajně levicové maoistické strany PCTP–MRPP (Portugalská komunistická strana pracujících - Revoluční hnutí strany proletariátu). Po volebním neúspěchu strany v roce 1980 odešel do Portugalské sociální demokracie, v níž je dodnes.

V půlce osmdesátých let působil Barroso dva roky na ministerstvu vnitra. Mezi lety 1987 až 1992 byl státním sekretářem pro mezinárodní spolupráci a poté byl tři roky ministrem zahraničí. V roce 1995 se po neúspěšných volbách snažil uchvátit předsednický post ve své straně, povedlo se mu to ale až o čtyři roky později. Parlamentní volby v roce 2002 jeho strana vyhrála a od dubna 2002 byl Barroso premiérem Portugalska.

ZÁŘNÁ EVROPSKÁ KARIÉRA

Pozici předsedy vlády opustil José Manuel Barroso 12. července 2004 aby se stal předsedou nové Evropské komise. Na tento post ho vynesla především podpora Francouzů, které si získal svojí výtečnou francouzštinou. Mluví též anglicky, španělsky a německy. Ve funkci se mu velmi líbilo, soudě podle jednoho jeho výroku, že „(předseda evropské komise) je ten druh funkce, za kterou bych klidně i platil, abych ji mohl vykonávat,“ řekl Barroso.

Barroso se nikdy nebál ostrých a kritických výroků. Například nechal slyšet, že při krizi eurozóny viděl „jak mnohé národní předsudky a egoismus vypluly na povrch. To mě vedlo k myšlence, že se nám stále nepodařilo spojit lidi v Evropě.“ Jako předseda Komise musel proplouvat neklidnými vodami světové finanční krize, poté krizí eurozóny, konfliktu na Ukrajině a na samotném konci svého mandátu viděl samý počátek současné imigrantské krize. Kritici jeho předsednictví mu vyčítali přílišnou naivitu a neschopnost postavit se silnějším členským státům a příliš opatrný postup při řešení problémů zemí platících eurem. I přes tuto kritiku byl zvolen předsedou Komise i podruhé. Jeho vláda skončila 1. listopadu 2014, kdy ho vystřídal Jean-Claude Juncker. V současné době Barroso vystupuje na různých globálních konferencích a hodnotí světové dění.

Lukáš Zitka