Češi v EU: Kdo nás zastupuje v Bruselu?

V souvislosti s Evropskou unií se dnes hovoří hlavně o migrační krizi, o odchodu Velké Británie, případně o čerpání dotací. Odpůrci osmadvacítky přitom argumentují, že Česká republika má na tyto oblasti jen minimální vliv už proto, že v Bruselu, Štrasburku a na dalších místech, kde sídlí unijní instituce, pracuje jen málo Čechů. Je to pravda? Nebo se o naše zástupce v EU prostě jen nezajímáme?

Z loňského výzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění Akademie věd ČR vyplývá, že důvěra v evropské instituce stále pomalu klesá. Zatímco v roce 2004, kdy naše země do EU vstoupila, jim věřily dvě třetiny lidí, loni to bylo už pouze nějakých 37 procent lidí. Politici a úředníci navíc poukazují na to, že většinu Čechů Evropská unie ani moc nezajímá. Velká část nezná ani ty, kteří stojí v jejím čele, natož potom jednotlivé europoslance a další Čechy, kteří nás v evropských institucích zastupují. Přitom jich vzhledem k velikosti naší země není zas tak málo. Jen v Bruselu, pracuje podle hrubých odhadů několik stovek Čechů. 

Nejvyšším českým postem v evropské hierarchii se pyšní Věra Jourová. Ta se v listopadu 2014 stala eurokomisařkou pro oblast spravedlnosti, ochrany spotřebitelů a otázek rovnosti pohlaví. V uplynulých letech se věnovala hlavně práci na nové dohodě o ochraně dat z EU ve Spojených státech nebo postupnému prosazování změn za účelem zvyšování zaměstnatelnosti žen a snižování schodku v jejich odměňování. Letos jí čeká agenda ještě složitější, a totiž plánované zřízení Úřadu evropského veřejného žalobce, který by měl mimo jiné pomoci s kontrolou evropských peněz rozdělovaných členským státům. „Doufám, že se mi podaří to prosadit v tomto pololetí,“ dává si jasný cíl eurokomisařka. Chce také pokračovat v práci na dobudování jednotného digitálního trhu či v posilování ochrany spotřebitele. „Dělám nyní revizi veškeré spotřebitelské legislativy. Chtěla bych se zbavit složitostí, zastaralostí, chtěla bych zjednodušit legislativu i v tom smyslu, aby byla čitelná pro normálního občana. Spotřebitelé jsme všichni, nejsou to jenom právníci, kteří čtou složité smlouvy,“ vysvětluje Jourová. V EK přitom není zdaleka jedinou Češkou. Pod hlavičkou tohoto orgánu pracuje až 400 českých asistentů, úředníků a dalších zaměstnanců.

EUROPOSLANCE LIDÉ NEZNAJÍ

Dalším důležitým orgánem EU je Evropský parlament, který tvoří celkem 751 poslanců rozdělených do několika frakcí. V zatím posledních volbách do EP uspělo hnutí ANO, které vyslalo do Štrasburku, případně do Bruselu a Lucemburku, čtyři své zástupce, z nichž nejznámější je bezpochyby Pavel Telička. Společně se svými kolegy se v EP přidal do liberální frakce ALDE, která klade důraz na svobodu jednotlivce, podporu podnikání a snaží se o reformu orgánů a institucí EU. Telička, který se podílel už na vyjednávání podmínek vstupu ČR do EU, se nedávno stal jedním ze čtrnácti místopředsedů EP. „Kromě toho, že budu ve vedení EP zastupovat naši liberální frakci ALDE, budu také pracovat na tom, aby byl více slyšet hlas střední a východní Evropy,” prohlásil ke svému zvolení do vedení EP. 

Čtyři mandáty v Evropském parlamentu získala ve volbách také ČSSD. Z jejích zástupců zařazených do sociálnědemokratické frakce (S&D) je často vidět především sociolog Jan Keller. Trojici prvních míst uzavírá koalice TOP 09 a STAN, která také získala čtyři mandáty. V EP ji dnes, v rámci frakce středopravicové Evropské lidové strany (EPP) zastupuje mimo jiné i bývalý ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil. Ten tak spolupracuje i se třemi zástupci KDU-ČSL, ze kterých se v médiích nejčastěji objevuje Tomáš Zdechovský, a to především kvůli angažování se v kauze Evy Michalákové, které norské úřady odebraly děti. Tři mandáty mají v EP také komunisté, u kterých zesnulého Miloslava Ransdorfa nahradil Jaromír Kohlíček, dvě křesla obsadila ODS a jedno Strana svobodných občanů. 

Bohužel mezi českými občany nejsou naši europoslanci příliš známí a jejich jména si vybaví nejčastěji v souvislosti s jejich předchozím působením (tak je tomu například u Jiřího Pospíšila) nebo v souvislosti s konkrétními kauzami (jako u Tomáše Zdechovského). Ještě „neviditelnější“ jsou pak desítky dalších českých zaměstnanců Evropského parlamentu, kteří vykonávají administrativní úkony, jako je překladatelství, komunikace s médii a zajišťování chodu parlamentu jako takového i jednotlivých poslaneckých frakcí. 

ČEŠI NA SOUDU I V EUROPOLU

Mnoho toho u nás nevíme ani o zaměstnancích Rady Evropské unie a Evropské rady, která je jinak orgánem tvořeným vládními představiteli jednotlivých členských zemí. V kancelářích tzv. Generálního sekretariátu Rady pracuje na jednom z nejvyšších ředitelských postů Petr Bližkovský, který má zkušenosti i z české politiky. Působil jako asistent někdejšího ministra zemědělství Josefa Luxe.

A ani u něj výčet výše postavených Čechů v evropských institucích nekončí. Své zástupce máme například v oblasti evropského soudnictví. Jedním ze soudců Evropského soudního dvora je Jiří Malenovský, v tzv. Tribunálu, který plní funkci soudu prvního stupně, působí Irena Pelikánová a nově také Jan Passer. V pozici generálního advokáta tam najdeme zase právníka Michala Bobka. Naše země má svého zástupce i v Účetním dvoře EU. V závěru roku 2015 se jím stal exnáměstek ministra financí Jan Gregor. „Pevně věřím, že se mi v evropském Účetním dvoře podaří zúročit téměř dvacetileté zkušenosti z oblasti rozpočtu EU,“ komentoval Gregor svůj nástup na tuto pozici. 

A jak je to s Čechy v dalších pomocných institucích, které nějakým způsobem spadají pod Evropskou unii? Kvůli značné roztříštěnosti neexistují relevantní statistiky o jejich počtu. Některá jména si ale velká část veřejnosti vybaví. Například na pozici zástupce ředitele Europolu najdeme bývalého policejního prezidenta Oldřicha Martinů, v Eurostatu ekonoma Aleše Čapka a v pozici generálního tajemníka Výboru regionů manažera Jiřího Buriánka.

Naše zástupce ovšem najdeme i v institucích, které nejsou přímo orgánem Evropské unie. Češi jsou od roku 2008 velmi aktivní třeba v Evropské kosmické agentuře a české zaměstnance najdeme také v pražském sídle Agentury GSA, která pracuje na spuštění navigačního satelitního systému Galileo. 

OCEŇOVANÍ ČEŠTÍ VĚDCI

Samostatnou kapitolou je také česká účast v Evropské organizaci pro jaderný výzkum (CERN). V Ženevě dlouhodobě pracuje 10 až 15 českých vědců, na různých projektech se ale více či méně průběžně podílí až 200 lidí z České republiky. Spolupráce přitom probíhala dlouho předtím, než naše země vůbec vstoupila do EU, Česká republika se na fungování tohoto vědeckého centra podílí už od svého vzniku v roce 1993. Sám ředitel instituce Rolf Heuer v minulosti prohlásil, že se Češi významně podílejí jak na vývoji technologií, tak při experimentech samotných. Významně přispěli třeba do výzkumu ve fyzice částic, který CERN proslavil asi nejvíce. „Na výzkumu Higgsova bosonu bylo ze tří tisíc autorů 63 z ČR, přičemž spolupracujících laboratoří je 180,“ uvedl Heuer. Velký projektem CERNu je například ten s názvem ALICE, který se zaměřuje na podrobné zkoumání základních vlastností částic a hmoty obecně. Z Čechů, kteří se na něm dlouhodobě podílí, lze jmenovat Jiřího Krále, Davida Bělohrada nebo Stanislava Němečka, který v CERNU bádá už od 80. let.

Ačkoliv z výše uvedeného výčtu je zřejmé, že na evropské scéně naše země určitou stopu zanechává, politici i komentátoři se shodují, že by to mohlo být ještě mnohem lepší. Za vzor je čas od času dáváno menší a chudší Bulharsko, které má v Bruselu, Lucembursku a Ženevě víc lidí a na vyšších postech. Mnozí komentátoři poukazují na to, že se v Bruselu nepodařilo vytvořit dostatečně silnou českou komunitu úředníků, která by cítila, že se o ni náš stát zajímá. To pak vede ke snížené schopnosti ovlivňovat evropské dění a obecně i evropskou agendu. Před dvěma lety přitom vláda schválila strategii, která by měla přispět řešení tohoto problému. Pomoci mají například semináře, které připraví uchazeče na výběrová řízení nebo vysílání expertů podporujících výměnu informací mezi českými a evropskými institucemi. Zda bude tato strategie úspěšná, se ale teprve uvidí. Filip Appl

Aktuální číslo

Inzerce v Evropských novinách

Spolupracujte s námi a inzerujte v tištěném i webovém vydání.

Více info zde.

Rozhovory

banner

Evropské instituce

  • Evropský účetní dvůr

    Zatímco v minulých číslech Evropských novin jsme se zaměřili hned na dvě významné soudní instituce, tentokrát se v naší pravidelné rubrice podíváme do světa financí. V našem hledáčku je totiž...

    Číst dál...