Evropa ekonomicky roste. I prognóza je příznivá

penizeUž pátým rokem ekonomika Evropské unie roste. Napříč zeměmi klesá nezaměstnanost a snižuje se zadlužení Unie jakožto celku. I prognóza pro příští rok je příznivá. Dařit by se mělo všem ekonomikám, včetně Řecka. Zvyšuje se ale inflace, a to zejména kvůli vysokým cenám ropy.

CELÝ ČLÁNEK

Správa a údržba silnic Pardubického kraje nabízí své služby městům a obcím, ale i firmám

Hlavní činností Správy a údržby silnic Pardubického kraje je především zajištění zimní a letní údržby silnic v Pardubickém kraji včetně jejich součástí a příslušenství. To jsou například mosty, propusty, opěrné zdi, bezpečnostní zařízení, odvodňovací systémy, silniční doprovodná zeleň, atd. Kromě toho se ale věnuje i tzv. ekonomické – doplňkové činnosti, kdy se příspěvková organizace kraje chová jako každá jiná obchodní společnost. Nabízí své služby i obcím, městům a dalším subjektům. Do rozpočtu Správy a údržby silnic Pardubického kraje to přináší další potřebné finanční prostředky.

CELÝ ČLÁNEK

Bezpečnější Evropa se zpřísněnou kontrolou střelných zbraní. Alespoň podle EU

hunting 261632 1920Plenární zasedání Evropského parlamentu letos schválilo návrh revize směrnice Rady č. 91/477/EHS o kontrole nabývání a držení zbraní (směrnice o střelných zbraních). Přijetí návrhu je výsledkem snahy Evropské unie účinně a přiměřeně reagovat na komplexní bezpečnostní hrozby a posílit tak v tomto směru ochranu občanů EU. Směrnice se ale již v čase jejího přijímání Evropským parlamentem stala terčem kritiky.

CELÝ ČLÁNEK

Portugalsko bojuje proti tuku a cukru

PortugalskoPortugalci pokračujú v boji proti nadmernej konzumácii tukov a cukru. Dôkazom je nová daň, aj znižovanie gramáže sáčkového cukru do kávy.

CELÝ ČLÁNEK

Dvojaká kvalita potravín v jednej Európskej únií

MaxPixel.freegreatpicturePotraviny rovnakej značky a v rovnakom obale dostupné na Slovenskom a Rakúskom trhu sa líšia kvalitou a zložením. Krajiny Vyšehradskej štvorky to chcú zmeniť. Začalo sa to prieskumom dvadsiatich dvoch značkových potravinových výrobkov, ktorý z vlastnej iniciatívy zrealizovala Štátna veterinárná a potravinová správa (ŠVPS) na Slovensku. Alebo nie...?

CELÝ ČLÁNEK

Muzea získají více než půldruhé miliardy

Ministerstvo pro místní rozvoj dokončilo hodnocení kolové výzvy z Integrovaného regionálního operačního programu, která byla zaměřená na podporu muzeí zřizovaných krajem nebo státem, jejichž průměrná návštěvnost za poslední tři roky překročila třicet tisíc návštěvníků. Ze 44 předložených projektů bylo podpořeno 39 projektů celkovou částkou 1,646 miliard korun z Evropského fondu pro regionální rozvoj.

CELÝ ČLÁNEK

Zavedli pytlový sběr a jsou z nich skokani roku. To je příběh obce Přestavlky

Jubilejní desátý ročník soutěže obcí v třídění odpadů O perníkovou popelnici zná své vítěze. Tím absolutním je malá obec Plch s pouhou stovkou obyvatel, skokanem roku pak jen o něco málo větší Přestavlky. Tam v roce 2016 zavedli pytlový sběr a množství vytříděného odpadu raketově stouplo. Z výsledkové listiny nezmizely ani Horní Ředice, které ve své kategorii berou zlato už počtvrté za sebou.

Soutěž O Perníkovou popelnici je určená obcím v Pardubickém kraji, které soutěží v množství vytříděného odpadu. Vyhlašovatelé – Autorizovaná obalová společnost EKO-KOM, a.s. a Pardubický kraj – chtějí jejím prostřednictvím motivovat obce ke zvýšení třídění odpadů. Současně jsou obce hodnoceny v rámci kolektivních systémů ELEKTROWIN a.s. a ASEKOL a.s. v rámci zpětného odběru elektrozařízení. A že motivace obcí je úspěšná, potvrzují i výsledky desátého ročníku soutěže O perníkovou popelnici za rok 2016. „Pardubický kraj stojí za soutěží obcí od samého začátku. Jejím cílem je i dodržení podmínek oběhového hospodářství. Mnohem více mě ale těší, že čím dál více obcí sběru tříděného odpadu věnuje pozornost a že jim záleží nejen na finanční odměně, ale především na tom, aby žili v čistém a krásném prostředí. A je zajímavé sledovat, že čím menší obec je, tím větší pozornost tříděnému odpadu věnuje,“ komentoval soutěž radní Pardubického kraje zodpovědný za životní prostředí a zemědělství Václav Kroutil.

Obce do 300 obyvatel – Absolutní vítěz

V kategorii nejmenších obcí do 300 obyvatel nově kraluje obec Plch, která je také absolutním vítězem jubilejního ročníku soutěže. Také v této obci, která je tvořena jedinou ulicí dlouhou asi 700 metrů, totiž dbají na příjemné okolí. Na svém webu se mimo jiné chlubí tím, že obec je celoročně upravena, s květinami v oknech i na zahrádkách. Každou třetí středu v měsíci sváží tříděný odpad formou pytlového sběru. Loňské druhé a třetí místo obhájily Pravy a Čenkovice.

Obce 301 – 2 000 obyvatel

S finanční odměnou za vítězství v soutěži si každoročně vědí rady v Horních Ředicích. I v tomto ročníku totiž obec ve své kategorii od 300 do 2 000 obyvatel zvítězila. Stejně jako vloni. Finanční výhru vždy věnují do dalšího zkvalitňování systému sběru tříděného odpadu. „Díky loňské výhře jsme rozšířili možnosti ukládání bioodpadu, v obci jsme instalovali tři kontejnery. Zpevnili jsme také stávající plochy pro sběr bio a dřevěného odpadu. A také jsme nakoupili nádoby na objemný odpad,“ vyjmenovává poslední investice starosta Horních Ředic Jiří Kosel. Obci se povedlo zavést funkční systém a také v něm úspěšně pokračovat. „Je to ale náročné. Na lidi i na finance. Ale ono se nám to vrátí. Nejen tou finanční odměnou, ale především čistotou obce,“ dodává Kosel. Za Horními Ředicemi se umístily obce Choteč a Staré Hradiště, opět stejně jako v předchozím ročníku soutěže.

Obce nad 2 000 obyvatel

V kategorii měst a obcí nad 2 000 tisíce obyvatel své vítězství obhájilo město Třemošnice, stejně jako Sezemice obhájily místo stříbrné. Na třetí pozici ale došlo k výměně, když Litomyšl vystřídal Letohrad. Třemošnice je dokonce úspěšná i v celostátní soutěži Křišťálová popelnice, také vyhlašované společností EKO-KOM a.s. A za rok 2016 získalo i ocenění Skokan roku v systému ELEKTROWIN.

Skokan roku

Největší posun v množství vytříděného odpadu udělali v obci Přestavlky nedaleko Hrochova Týnce, a to o úctyhodných 360 míst. V roce 2016 tam totiž zavedli pytlový sběr a množství vytříděného odpadu se hned zvýšilo. „Předtím jsme měli v obci tři plastové nádoby. Ty tam zůstaly, ale začali jsme lidem zdarma rozdávat i pytle, a to je pro občany pohodlnější. Stačí vynést pytel před dům. Svážíme je jednou za 14 dnů,“ popisuje cestu k úspěchu starostka obce Marta Šafaříková. V obci sbírají papír, plasty, nápojové kartony i kovový odpad. A také sklo, i když to jen do kontejnerů.

ASEKOL a ELEKTROWIN

V rámci soutěže Perníková popelnice své ceny udělují také kolektivní systémy ASKEKOL a ELEKTROWIN. První jmenovaný hodnotí obce v nejvyšší dosažené výtěžnosti (kg/ 1 obyvatel/ rok) zpětného odběru elektrozařízení, např. informační technologie, telekomunikační zařízení, hračky, lékařské a měřicí přístroje a spotřebitelské zařízení kromě televizorů a počítačových monitorů. Ocenění získávají vítězné obce ve třech kategoriích dle počtu obyvatel, ASEKOL pak ještě uděluje speciální odměnu za vůbec nejvyšší výtěžnost zpětného odběru elektrozařízení v roce 2016 prostřednictvím stacionárních červených kontejnerů.

                                                                               

V systému ASEKOL v jednotlivých kategoriích obcí zvítězily obce Moravany, Proseč a Žamberk, což až na výjimku kopíruje výsledky předchozího ročníku. V kategorii nad 5 000 obyvatel totiž žamberečtí vystřídali Moravskou Třebovou. Speciální odměnu společnosti ASEKOL získala obec Svídnice.

Kolektivní systém ELEKTROWIN svými cenami oceňuje nejvyšší dosaženou výtěžnost zpětného odběru elektrozařízení ve skupinách velké a malé domácí spotřebiče, elektrické a elektronické nástroje v přepočtu na jednoho obyvatele. V kategorii do 2 000 obyvatel zvítězila obec Sobětuchy, nad 2 000 obyvatel obhájilo město Proseč. Skokanem roku se stala již zmiňovaná Třemošnice, která dosáhla nejvyššího procentuálního meziročního nárůstu sběru velkých a malých spotřebičů.

Další informace o soutěži najdete na www.ekontejnery.cz.

PR

 

Jsme popelnicí Evropy? Česko tlačí na změnu

Řada nezávislých iniciativ, výzkumy, pořady zkoumající to, co nakupujeme a jíme, a nakonec i stále silnější politické téma. Dlouhá léta se Češi příliš nezajímali o kvalitu potravin v obchodech a na svých stolech. Díky všem těmto aktivitám se ale dnes zdá, že se tento trend pomalu začíná měnit. Klíčová otázka však zůstává stále nezodpovězena: Proč se u nás prodávají horší potraviny než v jiných evropských zemích a jak to změnit?

CELÝ ČLÁNEK

Díky dotacím přibyde více elektrobusů a CNG autobusů

20. výzva Integrovaného regionálního operačního programu (IROP), která byla zaměřena na podporu nákupu nízkoemisních a bezemisních vozidel pro veřejnou dopravu se setkala s mimořádným ohlasem žadatelů z řad městských i regionálních dopravců zajišťujících dopravní obslužnost.

CELÝ ČLÁNEK

S nezvykle náročnou zimou si krajští silničáři poradili

 

Letošní zima byla nejnáročnější za poslední čtyři roky. Alespoň tak to vyplývá ze statistik Správy a údržby silnic Pardubického kraje. Zimní období je definováno měsíci listopad až březen následujícího roku a právě leden 2017 byl v tomto čase nejnáročnější. Technika najezdila a ošetřila na 186 tisíc kilometrů, což je čtyřnásobek oproti stejnému období v loňském roce. Finanční náklady vzrostly na jeden a půl násobek předchozích dvou let a dosáhly částky téměř 50 milionů korun.

CELÝ ČLÁNEK

Stezky a chodníky za miliardu

Nové chodníky podél silnic I. a II. tříd, bezbariérové přístupy k zastávkám veřejné dopravy, investice do podchodů a lávek, ale také modernizace cyklostezek a společných stezek pro chodce a cyklisty. Na to vše se mohou těšit občané v našich regionech. V Integrovaném regionálním operačním systému (IROP) bylo vybráno 130 projektů za 1,05 miliardy korun.

CELÝ ČLÁNEK

Brno se stále zlepšuje v třídění odpadů

 

Brno se postupně zlepšuje v třídění odpadů. Za rok 2016 občané Brna vytřídili a odevzdali k recyklaci více než 16,7 tis. t papíru, plastů, skla, nápojových kartonů a kovů. Meziroční nárůst tříděného sběru je v posledních dvou letech přes 800 t každým rokem. Ukazuje se, že obyvatelům jihomoravské metropole není třídění odpadů a životní prostředí lhostejné.

CELÝ ČLÁNEK

Stejné potraviny jako „na Západě“ nám právo nezajistí

MaxPixel.freegreatpicture.com Drink Sale Bottles Bottle Shopping Shop Wine 351516Nutno podotknout, že politický tlak aliance států V4 není právem vynutitelný, dokonce ani tím unijním. Bez náležité akce ze strany orgánů Evropské unie (EU) nelze od výrobců očekávat dobrovolné sjednocení kvality potravin.

CELÝ ČLÁNEK

SLOVO: Věra Jourová, eurokomisařka

Hlavní téma aktuálního vydání Evropských novin se točí kolem kvality potravin. Země Visegrádské čtyřky začaly tento problém intenzívně řešit a chtějí docílit toho, aby se kvalita potravin v našich státech srovnala se západními zeměmi. K tématu se na stránkách Evropských novin vyjádřila ve svém komentáři i eurokomisařka Věra Jourová.

CELÝ ČLÁNEK

Češi v EU: Kdo nás zastupuje v Bruselu?

V souvislosti s Evropskou unií se dnes hovoří hlavně o migrační krizi, o odchodu Velké Británie, případně o čerpání dotací. Odpůrci osmadvacítky přitom argumentují, že Česká republika má na tyto oblasti jen minimální vliv už proto, že v Bruselu, Štrasburku a na dalších místech, kde sídlí unijní instituce, pracuje jen málo Čechů. Je to pravda? Nebo se o naše zástupce v EU prostě jen nezajímáme?

Z loňského výzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění Akademie věd ČR vyplývá, že důvěra v evropské instituce stále pomalu klesá. Zatímco v roce 2004, kdy naše země do EU vstoupila, jim věřily dvě třetiny lidí, loni to bylo už pouze nějakých 37 procent lidí. Politici a úředníci navíc poukazují na to, že většinu Čechů Evropská unie ani moc nezajímá. Velká část nezná ani ty, kteří stojí v jejím čele, natož potom jednotlivé europoslance a další Čechy, kteří nás v evropských institucích zastupují. Přitom jich vzhledem k velikosti naší země není zas tak málo. Jen v Bruselu, pracuje podle hrubých odhadů několik stovek Čechů. 

Nejvyšším českým postem v evropské hierarchii se pyšní Věra Jourová. Ta se v listopadu 2014 stala eurokomisařkou pro oblast spravedlnosti, ochrany spotřebitelů a otázek rovnosti pohlaví. V uplynulých letech se věnovala hlavně práci na nové dohodě o ochraně dat z EU ve Spojených státech nebo postupnému prosazování změn za účelem zvyšování zaměstnatelnosti žen a snižování schodku v jejich odměňování. Letos jí čeká agenda ještě složitější, a totiž plánované zřízení Úřadu evropského veřejného žalobce, který by měl mimo jiné pomoci s kontrolou evropských peněz rozdělovaných členským státům. „Doufám, že se mi podaří to prosadit v tomto pololetí,“ dává si jasný cíl eurokomisařka. Chce také pokračovat v práci na dobudování jednotného digitálního trhu či v posilování ochrany spotřebitele. „Dělám nyní revizi veškeré spotřebitelské legislativy. Chtěla bych se zbavit složitostí, zastaralostí, chtěla bych zjednodušit legislativu i v tom smyslu, aby byla čitelná pro normálního občana. Spotřebitelé jsme všichni, nejsou to jenom právníci, kteří čtou složité smlouvy,“ vysvětluje Jourová. V EK přitom není zdaleka jedinou Češkou. Pod hlavičkou tohoto orgánu pracuje až 400 českých asistentů, úředníků a dalších zaměstnanců.

EUROPOSLANCE LIDÉ NEZNAJÍ

Dalším důležitým orgánem EU je Evropský parlament, který tvoří celkem 751 poslanců rozdělených do několika frakcí. V zatím posledních volbách do EP uspělo hnutí ANO, které vyslalo do Štrasburku, případně do Bruselu a Lucemburku, čtyři své zástupce, z nichž nejznámější je bezpochyby Pavel Telička. Společně se svými kolegy se v EP přidal do liberální frakce ALDE, která klade důraz na svobodu jednotlivce, podporu podnikání a snaží se o reformu orgánů a institucí EU. Telička, který se podílel už na vyjednávání podmínek vstupu ČR do EU, se nedávno stal jedním ze čtrnácti místopředsedů EP. „Kromě toho, že budu ve vedení EP zastupovat naši liberální frakci ALDE, budu také pracovat na tom, aby byl více slyšet hlas střední a východní Evropy,” prohlásil ke svému zvolení do vedení EP. 

Čtyři mandáty v Evropském parlamentu získala ve volbách také ČSSD. Z jejích zástupců zařazených do sociálnědemokratické frakce (S&D) je často vidět především sociolog Jan Keller. Trojici prvních míst uzavírá koalice TOP 09 a STAN, která také získala čtyři mandáty. V EP ji dnes, v rámci frakce středopravicové Evropské lidové strany (EPP) zastupuje mimo jiné i bývalý ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil. Ten tak spolupracuje i se třemi zástupci KDU-ČSL, ze kterých se v médiích nejčastěji objevuje Tomáš Zdechovský, a to především kvůli angažování se v kauze Evy Michalákové, které norské úřady odebraly děti. Tři mandáty mají v EP také komunisté, u kterých zesnulého Miloslava Ransdorfa nahradil Jaromír Kohlíček, dvě křesla obsadila ODS a jedno Strana svobodných občanů. 

Bohužel mezi českými občany nejsou naši europoslanci příliš známí a jejich jména si vybaví nejčastěji v souvislosti s jejich předchozím působením (tak je tomu například u Jiřího Pospíšila) nebo v souvislosti s konkrétními kauzami (jako u Tomáše Zdechovského). Ještě „neviditelnější“ jsou pak desítky dalších českých zaměstnanců Evropského parlamentu, kteří vykonávají administrativní úkony, jako je překladatelství, komunikace s médii a zajišťování chodu parlamentu jako takového i jednotlivých poslaneckých frakcí. 

ČEŠI NA SOUDU I V EUROPOLU

Mnoho toho u nás nevíme ani o zaměstnancích Rady Evropské unie a Evropské rady, která je jinak orgánem tvořeným vládními představiteli jednotlivých členských zemí. V kancelářích tzv. Generálního sekretariátu Rady pracuje na jednom z nejvyšších ředitelských postů Petr Bližkovský, který má zkušenosti i z české politiky. Působil jako asistent někdejšího ministra zemědělství Josefa Luxe.

A ani u něj výčet výše postavených Čechů v evropských institucích nekončí. Své zástupce máme například v oblasti evropského soudnictví. Jedním ze soudců Evropského soudního dvora je Jiří Malenovský, v tzv. Tribunálu, který plní funkci soudu prvního stupně, působí Irena Pelikánová a nově také Jan Passer. V pozici generálního advokáta tam najdeme zase právníka Michala Bobka. Naše země má svého zástupce i v Účetním dvoře EU. V závěru roku 2015 se jím stal exnáměstek ministra financí Jan Gregor. „Pevně věřím, že se mi v evropském Účetním dvoře podaří zúročit téměř dvacetileté zkušenosti z oblasti rozpočtu EU,“ komentoval Gregor svůj nástup na tuto pozici. 

A jak je to s Čechy v dalších pomocných institucích, které nějakým způsobem spadají pod Evropskou unii? Kvůli značné roztříštěnosti neexistují relevantní statistiky o jejich počtu. Některá jména si ale velká část veřejnosti vybaví. Například na pozici zástupce ředitele Europolu najdeme bývalého policejního prezidenta Oldřicha Martinů, v Eurostatu ekonoma Aleše Čapka a v pozici generálního tajemníka Výboru regionů manažera Jiřího Buriánka.

Naše zástupce ovšem najdeme i v institucích, které nejsou přímo orgánem Evropské unie. Češi jsou od roku 2008 velmi aktivní třeba v Evropské kosmické agentuře a české zaměstnance najdeme také v pražském sídle Agentury GSA, která pracuje na spuštění navigačního satelitního systému Galileo. 

OCEŇOVANÍ ČEŠTÍ VĚDCI

Samostatnou kapitolou je také česká účast v Evropské organizaci pro jaderný výzkum (CERN). V Ženevě dlouhodobě pracuje 10 až 15 českých vědců, na různých projektech se ale více či méně průběžně podílí až 200 lidí z České republiky. Spolupráce přitom probíhala dlouho předtím, než naše země vůbec vstoupila do EU, Česká republika se na fungování tohoto vědeckého centra podílí už od svého vzniku v roce 1993. Sám ředitel instituce Rolf Heuer v minulosti prohlásil, že se Češi významně podílejí jak na vývoji technologií, tak při experimentech samotných. Významně přispěli třeba do výzkumu ve fyzice částic, který CERN proslavil asi nejvíce. „Na výzkumu Higgsova bosonu bylo ze tří tisíc autorů 63 z ČR, přičemž spolupracujících laboratoří je 180,“ uvedl Heuer. Velký projektem CERNu je například ten s názvem ALICE, který se zaměřuje na podrobné zkoumání základních vlastností částic a hmoty obecně. Z Čechů, kteří se na něm dlouhodobě podílí, lze jmenovat Jiřího Krále, Davida Bělohrada nebo Stanislava Němečka, který v CERNU bádá už od 80. let.

Ačkoliv z výše uvedeného výčtu je zřejmé, že na evropské scéně naše země určitou stopu zanechává, politici i komentátoři se shodují, že by to mohlo být ještě mnohem lepší. Za vzor je čas od času dáváno menší a chudší Bulharsko, které má v Bruselu, Lucembursku a Ženevě víc lidí a na vyšších postech. Mnozí komentátoři poukazují na to, že se v Bruselu nepodařilo vytvořit dostatečně silnou českou komunitu úředníků, která by cítila, že se o ni náš stát zajímá. To pak vede ke snížené schopnosti ovlivňovat evropské dění a obecně i evropskou agendu. Před dvěma lety přitom vláda schválila strategii, která by měla přispět řešení tohoto problému. Pomoci mají například semináře, které připraví uchazeče na výběrová řízení nebo vysílání expertů podporujících výměnu informací mezi českými a evropskými institucemi. Zda bude tato strategie úspěšná, se ale teprve uvidí. Filip Appl

Aktuální číslo

Inzerce v Evropských novinách

Spolupracujte s námi a inzerujte v tištěném i webovém vydání.

Více info zde.

Rozhovory

banner

Evropské instituce

  • Evropský účetní dvůr

    Zatímco v minulých číslech Evropských novin jsme se zaměřili hned na dvě významné soudní instituce, tentokrát se v naší pravidelné rubrice podíváme do světa financí. V našem hledáčku je totiž...

    Číst dál...

Partneři

Sprava a udrzba silnic Pk

Evropské vydavatelství, s. r. o.

kancelářská budova P8, č.p. 80
533 53 Pardubice – Semtín
redakce@evropskevydavatelstvi.cz
telefony: 466 611 139, 777 100 388
Evropské noviny © 2016